Povodně ve střední Evropě v květnu 2010

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Povodně na severní Moravě 2010 začaly večer 16. května, kdy se začaly zvedat hladiny řek hlavně na severní Moravě a ve Slezsku. V tomto období postihly povodně i Polsko, Slovensko a Maďarsko.

Česká republika[editovat | editovat zdroj]

Povodňové naplaveniny na hlásném profilu Ostrava na Ostravici
Lidé plnící pytle pískem ve Valašském Meziříčí

Hned první den si vyžádala zvýšená hladina několika[zdroj?] řek svojí oběť, kterou byla starší žena z Třince.

Druhý den 17. května musela být evakuována nemocnice v Bohumíně, kde voda zatápěla sklepy a město čeká stoletou vodu.[1] Plný provoz městské nemocnice byl obnoven 19. května a evakuováno zní bylo 160 lidí.[2] Všechny přístupové cesty z české strany do Karviné byly zatopeny nebo uzavřeny. Po dlouhém a vydatném dešti, kdy se začaly srážkové úhrny blížit celoročnímu maximu nejsušších českých oblastí, se vylily z koryt řeky Olše, Odra, Bečva, Morava a další; mnohde se situace začala nápadně přibližovat stavu z počátku července 1997. V okolí Těšína došlo k zvýšení hladiny některých přehrad (např. Těrlicko).

Ve 161 obcích Zlínského kraje a 141 obcích Moravskoslezského kraje byl vyhlášen stav nebezpečí.[3] Ten byl vyhlášen také v Olomouckém kraji. V Zubří voda zbořila několik domů.[1] Byly také zaplaveny Troubky, ve kterých povodeň v roce 1997 zničila 150 domů a 9 lidí zemřelo. Na Vsetínsku, kde voda 18. května už pomalu začala ustupovat, se objevily první sesuvy půdy.[4]

Přehrady v povodí řek Odra (Šance, Morávka, Olešná, Žermanice, Těrlicko a Kružberk) a Morava (Bystřička, Bojkovice, Ludkovice, Opatovice a Výrovice) byly plné a voda tekla přes bezpečnostní přelivy.[5]

Hladiny řek v Moravskoslezském kraji 19. května výrazně klesly, ale např. část Karviné a několik okolních obcí bylo stále pod vodou.[2] V oblastech, kde už voda opadla, dochází k řadě sesuvů půdy. V obci Kunčičky u Bašky v okrese Frýdek-Místek nevydržel prostřední pilíř mostu přes řeku Ostravici a vyhnul se o 30 cm. Most byl uzavřen. Na mnoha místech se objevují sesuvy půdy. Jen v Moravskoslezském kraji bylo k 28. květnu zaznamenáno na 60 sesuvů.[6]

S postupným klesáním hladin řek na severovýchodní Moravě, se postupně začaly zvedat hladiny na jižní Moravě v povodí řeky Moravy. Zde však voda nenapáchala žádné výrazné škody.[7]

Politika[editovat | editovat zdroj]

V souvislosti s celou událostí se některé politické strany rozhodly přerušit v postižených oblastech intenzivní a dlouho probíhající předvolební kampaň k parlamentním volbám v červnu 2010 a věnovat peníze na pomoc postiženým oblastem; škody v oblastech okolo řek totiž dosáhly již v prvních dnech několika desítek milionů korun.

24. května vyhlásila místopředsedkyně Parlamentu ČR Miroslava Němcová stav legislativní nouze, který umožní parlamentu zrychlené jednání o vydání státních dluhopisů na úhradu povodňových škod, které navrhla vláda.[8] Dluhopisy ve výši 3 miliard schválili poslanci 27. května.

Slovensko[editovat | editovat zdroj]

Povodeň na Slovensku zasáhla jeho severozápadní část (Žilinský kraj a Trenčínský kraj) a východní část (Košický kraj a Prešovský kraj) 16. května. Zde přívalovíé deště zatopili řadu vesnic a na nejvyšší (3.stupeň) stouply hladiny řek Hornád, Olšava, Torysa, Roňava, Ida, Bodva a Výrava. [9]

17. května začaly hladiny řek na východě postupně klesat. Ale silný vítr, který lámal stromy a vytrvalí déšť zvednul hladiny řek na severovýchodě země.[10] V obci Bukovce u Humenného strhla voda most a na řece Hornádu se pod Košicemi protrhla hráz.[11] Další hráz protrhla řeka Ondava u Trebišova a rozlila se do okolí.[12] Ještě 25. května, kdy už na většině postižených oblastí voda opadla a hladiny řek klesly, je řada míst, kde nadále platí pro vysoké hladiny řek stav ohrožení.[13][14]

18. května mělo Slovensko jednu oběť povodní, ale policie má pochybnosti, zda je starší muž oběť povodní.[15]

Polsko[editovat | editovat zdroj]

rozvodněná řeka Jasiołka (17. 5. 2010)

Povodeň v Polsku zasáhla jeho jižní oblasti (Malopolské vojvodství, Podkarpatské vojvodství, Slezské vojvodství, Opolské vojvodství). V Krakově hladina řeky Visly překročila výšku 9 metrů, což je více než při povodni v r. 1997.[15] Podle polského ministra vnitra Jerzyho Millera je povodeň srovnatelná s rokem 1997. Na pomoc ohroženým oblastem vláda poslala 8 000 vojáků.

27. května mělo Polsko již devatenáct obětí záplav.[16]

Tehdejší polský premiér Donald Tusk uvedl, že záplavy překročily škody za 10 miliard złotych (2,43 miliard ). Polsko požádalo o pomoc Evropskou unii. Mezi členy EU, kteří individuálně poslali záchranné týmy a vybavení byla Francie, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Německo a Česká republika (Německo a ČR povodně rovněž zasáhly).[17] 25. května 2010 poslalo Rusko (nečlen EU) do Polska transportní letadlo Iljušin Il-76 naložené 18 vysokotlakými pumpami, 34 čluny a 5 mobilními elektrárnami na základě bilaterální dohody o vzájemné pomoci z roku 1993.[18]

Hlavní poradce premiéra Tuska Michał Boni uvedl, že muselo být evakuováno 23 000 lidí, celkem se záplavy dotkly až 100 000 lidí.[17]

Německo[editovat | editovat zdroj]

I když zde nebyly přívalové deště jako v ostatních státech, je oblast Braniborska postižena povodní v povodí řeky Odry, která přitéká z Polska. Povodňová vlna sem dorazila 27. května. U obce Ratzdorf, kde se Odra poprvé dotýká německého území, dosáhla hladina řeky výšky 6,3 m.[19]

Maďarsko[editovat | editovat zdroj]

Povodeň v Maďarsku zasáhla jeho severní a východní oblasti. Nejvíce postižené jsou oblasti podél řek Hornád a Slaná.[20] Rozvodnila se také řeka Bodva. [21] Bylo evakuováno asi 2 300 lidí. Mimo jiných byly zatopeny města Edelény, Diósgyőr, Miškolc a Sátoraljaújhely.

17. května mělo Maďarsko dvě oběti záplav.[22]

Ukrajina[editovat | editovat zdroj]

Silné deště způsobily záplavy na západní Ukrajině, kde je nejhorší situace v zakarpatské oblasti. Vážná je také situace v oblasti Lvova a Ivano-Frankivska. Bylo již zaplaveno několik stovek domácností.[23]

Srbsko[editovat | editovat zdroj]

V Srbsku se rozvodnila řeka Pčinja a zatopila několik desítek domů a poškodila silnice.[24] V jihosrbské obci Trgovište se při povodni utopili dva lidé.[25]

Další[editovat | editovat zdroj]

Silné deště postihly také Rakousko a Bulharsko.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SURÁ, Martina. Voda pobořila první domy, Bohumín čeká stoletou povodeň [online]. iDnes.cz, 17. 5. 2010. Dostupné online.  
  2. a b Situace v Bohumíně se uklidňuje, v Karviné je stále vážná situace [online]. ČTK, 19. 5. 2010. Dostupné online.  
  3. Stav nebezpečí v Moravskoslezském a Zlínském kraji ve 302 obcích [online]. ČTK, 19. 5. 2010. Dostupné online.  
  4. Po záplavách ohrožují Vsetínsko sesuvy podmáčené půdy [online]. iDnes.cz, 18. 5. 2010. Dostupné online.  
  5. VÁLKOVÁ, Hana; WIRNITZER, Jan. Zaplaveným místům hrozí rabování, v Ostravě zadrželi skupinu zlodějů [online]. iDnes.cz, 18. 5. 2010. Dostupné online.  
  6. Na Moravě se zbortil podmáčený dům, další ohrožují sesuvy půdy [online]. lidovky.cz, 28. 5. 2010. Dostupné online.  
  7. KRATOCHVÍL, Luboš. Morava v Lanžhotě mírně klesla, začíná gruntování [online]. iDnes.cz, 20. 5. 2010. Dostupné online.  
  8. Němcová vyhlásila legislativní nouzi kvůli povodňovým dluhopisům [online]. ČTK, 25. 5. 2010. Dostupné online.  
  9. Rieky na východe stúpajú, sedem je na treťom stupni [online]. SME.sk, 16. 5. 2010. Dostupné online. (slovensky) 
  10. Rieky zväčša klesajú, stále však stúpa Ondava [online]. SME.sk, 17. 5. 2010. Dostupné online. (slovensky) 
  11. Záplavy ďalej ohrozujú ľudí, na Hornáde sa pretrhla hrádza [online]. SME.sk, 17. 5. 2010. Dostupné online. (slovensky) 
  12. Voda v Ondave klesá, Trebišovu evakuácia nehrozí [online]. SME.sk, 17. 5. 2010. Dostupné online. (slovensky) 
  13. MICHOVIČ, Pavol. Pršať tak skoro neprestane, môžu prísť ďalšie lokálne záplavy [online]. Pravda.sk, 25. 5. 2010. Dostupné online. (slovensky) 
  14. Na Myjave naďalej trvá stav ohrozenia [online]. topky.sk, 25. 5. 2010. Dostupné online. (slovensky) 
  15. a b Střední Evropa má sedm obětí záplav, z toho pět v Polsku [online]. ČTK, 18. 5. 2010. Dostupné online.  
  16. W powodzi zginęło już 19 osób [online]. 2010-05-27, rev. 2010-05-27, [cit. 2010-05-28]. Dostupné online. (polsky) 
  17. a b Flood waters reach Warsaw, rte.ie, citováno 10. 8. 2013 (anglicky)
  18. Justyna Prus: Rosja przysłała pompy, łodzie i mobilne elektrownie, Rzeczpospolita, citováno 10. 8. 2013 (polsky)
  19. Povodňová vlna Odry: Německé hráze drží, Polsko je zatopené [online]. lidovky.cz, 28. 5. 2010. Dostupné online.  
  20. Kvůli povodním v Maďarsku evakuují tisíce lidí [online]. prvnizpravy.cz, 17. 5. 2010. Dostupné online.  
  21. POLOCHOVÁ, Iveta. V Polsku přibývá obětí povodní. Velká voda ohrožuje i Osvětim [online]. iDnes.cz (ČTK, SME.sk), 18. 5. 2010. Dostupné online.  
  22. Katastrofalna powódź na Węgrzech [online]. 17. 5. 2010. Dostupné online.   (polsky)
  23. Ukraina: gwałtowne ulewy, kraj walczy z powodzią [online]. Gazeta, 20. 5. 2010. Dostupné online.   (polsky)
  24. Voda stoupá. V Meziříčí chystají evakuaci [online]. Tyden.cz/ČTK, 16. 5. 2010. Dostupné online.  
  25. Déšť rozvodnil řeky na Moravě a Slezsku. Sedm jich hlásí stupeň ohrožení [online]. Ihned.cz, 16. 5. 2010. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FOLWARZNY, Libor, Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje. Půdní sesuvy při povodni v Moravskoslezském kraji. Foto archiv autora. Rescue Report. červen 2011, roč. 14, čís. 3, s. 18-19. Web vydavatele. ISSN 1212-0456.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]