Parlament České republiky
Parlament České republiky |
|
 |
|
| Typ | |
|---|---|
| Typ | dvoukomorový parlament |
| Komory parlamentu | - Senát - Poslanecká sněmovna |
| Vedení | |
| Předseda Senátu | Milan Štěch, ČSSD od 24. listopadu 2010 |
| Předsedkyně PSP | Miroslava Němcová, ODS od 24. června 2010 |
| Struktura | |
| Členové | 281 - 81 senátorů - 200 poslanců |
 |
|
| Senát Politické subjekty |
ČSSD (41 křesel) KSČM (2 křesla) KDU-ČSL (6 křesel) ODS (24 křesel) TOP 09 a Starostové (5) S.cz (2) Nestraníci (1) |
 |
|
| Poslanecká sněmovna Politické subjekty | ČSSD (56 křesel) ODS (53 křesel) TOP 09 (41 křesel) KSČM (26 křesel) VV (24 křesel) |
| Volby | |
| Senát Volební systém |
Dvoukolový většinový systém |
| Poslanecká sněmovna Volební systém | Poměrný volební systém |
| Senát Poslední volby |
15.-16.října 2010 22.-23.října 2010 |
| Poslanecká sněmovna Poslední volby | 28-29 května 2010 |
| Zasedací sál | |
 |
|
| Paláce na Malé Straně, Praha | |
| Website | |
| Senát Poslanecká sněmovna |
|
Parlament České republiky je dvoukomorový zákonodárný sbor České republiky. Je tvořen Poslaneckou sněmovnou (dolní komora) a Senátem (horní komora). Poslanecká sněmovna je tvořena 200 poslanci volených na čtyři roky poměrným systémem. Senát čítá 81 senátorů volených na šest let většinovým systémem, každé dva roky se obmění třetina senátorů.
Obsah |
Činnost [editovat]
Parlament České republiky:
- vykonává zákonodárnou moc
- má právo měnit Ústavní pořádek České republiky
- vydává souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv
- vyslovuje důvěru či nedůvěru vládě (pouze Poslanecká sněmovna)
- schvaluje státní rozpočet na příští rok a projednává státní závěrečný účet roku minulého (pouze Poslanecká sněmovna)
- pro vyšetření věcí veřejného zájmu může zřídit vyšetřovací komisi (pouze Poslanecká sněmovna)
- rozhoduje o vyhlášení válečného stavu v případě napadení nebo plnění mezinárodních závazků a rozhoduje o účasti České republiky v obranných systémech NATO
- vyslovuje souhlas s vysláním armády mimo území státu, jakož i s pobytem cizích vojsk na území České republiky (nerozhoduje-li zde vláda)
- vyslovuje souhlas se jmenováním soudců Ústavního soudu (pouze Senát Parlamentu České republiky)
Dějiny [editovat]
Na českém území se vystřídaly různé druhy a typy parlamentů, od zemského sněmu Království českého, přes Říšský sněm ve Vídni až po současný Parlament České republiky.
Revoluční Národní shromáždění [editovat]
Revoluční národní shromáždění byl jednokomorový parlament Československé republiky v letech 1918 (od přijetí tzv. prozatímní ústavy) až 1920 (do přijetí Ústavní listiny Československé republiky).
V rámci první republiky [editovat]
Za první republiky byl Parlament podobný tomu dnešnímu, Senát však měl 150 senátorů a Poslanecká sněmovna 300 členů. Obě komory byly voleny poměrným systémem a volební období bylo delší než je dnes (u Poslanecké sněmovny tenkrát 6 let, dnes 4 roky; Senát tenkrát 8 let, dnes 6 let).
V rámci třetí republiky (1945-1948) a po převzetí moci KSČ [editovat]
Za třetí republiky a po převzetí moci KSČ v roce 1948 až do roku 1968 tvořilo legislativu jednokomorové Národní shromáždění s 300 členy volenými na čtyři roky.
V rámci československé federace [editovat]
Od roku 1968, kdy byl přijat Ústavní zákon o československé federaci, tvořilo moc zákonodárnou na federální úrovni dvoukomorové Federální shromáždění, tvořené Sněmovnou lidu, do které byli poslanci voleni podle počtu obyvatel v daném státu ČSSR (ČSFR), a Sněmovnou národů, do které se volil z každého státu ČSSR (ČSFR) stejný počet poslanců. Na území jednotlivých států ČSSR (ČSFR) pak jako zákonodárné sbory fungovaly tzv. národní rady (viz Česká národní rada).
Samostatná Česká republika [editovat]
Parlament České republiky vznikl k 1. lednu 1993 z České národní rady, která se stala Poslaneckou sněmovnou. Ta až do roku 1996 vykonávala i funkce Senátu.
Literatura [editovat]
- KOLÁŘ, Petr; PECHÁČEK, Štěpán; SYLLOVÁ, Jindřiška. Parlament České republiky 1993-2001 (stav k 31. 5. 2001). Praha : Linde Praha, 2003. 296 s. ISBN 80-7201-325-8.
