Státní duma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Státní duma Federálního shromáždění Ruské federace
Госуда́рственная ду́ма Федерального Собрания Российской Федерации
Emblem of the State Duma of the Russian Federation.png

Фракция ЕР В Зале Пленарных Заседаний ГД.JPG

Druh Dolní komora Federálního shromáždění Ruské federace
Volební období šesté (2011 - 2014)
předseda Dumy Sergej Maryškin, Jednotné Rusko
od 2011
Členů 450 State Duma seats 2011.svg
Politické subjekty Jednotné Rusko (238)
Komunisté (92)
Spravedlivé Rusko (64)
Liberální demokraté (56)
Poslední volby 2011
Sídlo Budova Státní dumy, Moskva, ulice Ryad 1
Oficiální web http://www.duma.gov.ru/

Státní duma Federálního shromáždění Ruské federace (rusky: Госуда́рственная ду́ма Федерального Собрания Российской Федерации, zkráceně Ду́ма, česky Duma či Státní duma) je dolní komora Federálního shromáždění Ruské federace.

Státní duma se skládá z 450 poslanců, kteří jsou voleni na pětileté období (do roku 2011 voleni na čtyřleté). Dosavadní volby do komory proběhly v letech 1993, 1995, 1999, 2003, 2007 a naposledy 4. prosince 2011. Volební práh pro vstup do komory je po volební reformě stanoven na 7 %, do roku 2005 to bylo 5 %.

V současnosti jsou v Dumě zastoupeny strany Jednotné Rusko (49,29 %), Komunistická strana Ruské federace (19,20 %), Spravedlivé Rusko (13,25 %) a Liberální demokratická strana Ruska (LDPR) (11,68 %).[1]

Poslanec Státní dumy nemůže být zároveň členem Rady federace nebo jiných zastupitelských orgánů subjektů federace. Poslanci pracují na profesionálním základě a nemohou se zabývat výdělečnou činností kromě pedagogické, vědecké či jiné teoretické práci.

Ústava poslancům dumy zaručuje imunitu pro zadržení, věznění a prohlídku. Zbaveni imunity mohou být jen na návrh generálního prokurátora rozhodnutím příslušné komory.

Návrhy zákonů mohou dumě předkládat: prezident Ruské federace, členové Rady federace, poslanci Státní dumy, vláda Ruské federace, zákonodárné orgány subjektů Ruské federace a také Ústavní soud, Vyšší arbitrážní soud a Nejvyšší soud Ruské federace. Jmenované soudy mohou podávat návrhy zákonů jen v oblasti své působnosti. Jen se souhlasem vlády mohou být navrženy zákony o zavedení nebo zrušení daní, osvobození od jejich placení, o vydávání státních půjček, o změně finančních pravidel státu a jiné návrhy, které předpokládají stanovení výdajů z federálního rozpočtu.

Status Dumy je stanoven v hlavě 5 Ústavy Ruské federace.

Pravomoci[editovat | editovat zdroj]

1) udělení souhlasu ke jmenování předsedy vlády

2) rozhodnutí otázky důvěry vládě

3)  jmenování a odvolání předsedy Centrální banky Ruské federace

4) jmenování a odvolání předsedy Účetní komory  a poloviny jejích auditorů

5)  jmenování a odvolání Mluvčího pro lidská práva

6) vyhlášení amnestie (tuto pravomoc má i prezident)

7) podání obžaloby proti prezidentovi Ruské federace na jeho zproštění funkce

Poslední volby[editovat | editovat zdroj]

Strana Hlasy % +/− Křesla +/− %
   Jednotné Rusko (Единая Россия) 32 379 135 49,32 −14,98 238 −77 52,88
   Komunistická strana Ruské federace (Коммунистическая партия Российской Федерации) 12 599 507 19,19 +7,62 92 +35 20,46
   Spravedlivé Rusko (Справедливая Россия) 8 695 522 13,24 +5,50 64 +26 14,21
   Liberálně-demokratická strana Ruska (Либерально-Демократическая Партия России) 7 664 570 11,67 +3,43 56 +16 12,45
   Jabloko (Яблоко) 2 252 403 3,43 +1,84 0 ±0 0,00
   Ruští patrioti (Патриоты России) 639 119 0,97 +0,08 0 ±0 0,00
   Správná věc (Правое дело) 392 806 0,60 0 0,00
Celkem (účast 60,20%) 64 623 062 100,00 ±0,00 450 ±0 100,00
Zdroj: Ústřední volební komise

Složení[editovat | editovat zdroj]

Státní duma 2007-2011[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Ruské parlamentní volby 2007.
57 38 315 40
KPFR SR JeR LDPR

Státní duma od 2011[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Ruské parlamentní volby 2011.
92 64 238 56
KPFR SR JeR LDPR

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Putinova strana udržela těsnou většinu. lidovky.cz [online]. 2011-12-6 [cit. 2011-12-6]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]