Maďarský parlament
| Országgyűlés | |||||
|
|||||
| Druh | jednokomorový | ||||
|---|---|---|---|---|---|
| Volební období | 6. | ||||
| Předseda Národního shromáždění | László Kövér, Fidesz od 6. srpen 2010 |
||||
| Členů | 386 | ||||
| Politické subjekty | Fidesz, MSZP, Jobbik, KDNP, LMP, DK | ||||
| Poslední volby | 11. a 25. duben 2010 | ||||
| Sídlo | Budapešť | ||||
| Oficiální web | http://www.parlament.hu/ | ||||
Maďarsko má jednokomorový parlament. Jediným zákonodárným orgánem je Národní shromáždění, (maďarsky: Országgyűlés) o 386 poslancích, které se schází v budově Országházu.
Obsah |
Národní shromáždění [editovat]
Národní Shromáždění má 386 poslanců, volených ve dvoukolových volbách každé čtyři roky, vždy na jaře. NS schvaluje ústavu a zákony a určuje hlavní linie sociální a hospodářské politiky Maďarska. Stará se o vyváženost státních financí, schvaluje státní rozpočet, dohlíží na jeho dodržování, schvaluje vládní program, ratifikuje mezinárodní smlouvy. Parlament hraje v politickém systému Maďarska stěžejní úlohu a díky volebnímu systému se pravidelně opírá o silnou parlamentní většinu. Parlament může vyhlásit také referendum, jehož výsledek je pro parlament závazný, pokud se referenda zúčastní minimálně 50% voličů
Poslanci Národního shromáždění mají právo volit:
- Prezidenta republiky — Prezidentské volby v Maďarsku
- Předsedu vlády
- Prezidenta MNB
- Generálního prokurátora
- Prezidenta Státního soudu
Orgány a vedení [editovat]
Předseda parlamentu [editovat]
Předseda Národního shromáždění je důležitý politický činitel. Kromě vedení parlamentu má dále za úkol jmenování vedoucích pracovníků úředních subjektů parlamentu nebo je odpovědný za sestavení a plnění rozpočtu v Národním shromáždění.
| Od | Do | Jméno | Strana |
|---|---|---|---|
| 23. říjen 1989 | 1. květen 1990 | Istvan Fodor | MSZMP |
| 2. květen 1990 | 2. srpen 1990 | Árpád Göncz | SZDSZ |
| 3. srpen 1990 | 27. červen 1994 | György Szabad | MDF |
| 28. červen 1994 | 17. červen 1998 | Zoltán Gál | MSZP |
| 18. červen 1998 | 14. květen 2002 | János Áder | Fidesz |
| 15. květen 2002 | 14. září 2009 | Katalin Szili | MSZP |
| 15. září 2009 | 14. květen 2010 | Béla Katona | MSZP |
| 14. květen 2010 | 6. srpen 2010 | Pál Schmitt | Fidesz |
| 6. srpen 2010 | současnost | László Kövér | Fidesz |
Místopředsedové [editovat]
Místopředsedové parlamentu pro současné volební období (2010-2014):
- Zoltán Balczó (Jobbik)
- István Jakab (Fidesz)
- Sándor Lezsák (Fidesz)
- János Latorcai (KDNP)
- István Ujhelyi (MSZP)
Volební systém [editovat]
Parlamentní volební systém je velice složitý. Jedná se o kombinaci tří volebních systémů: relativního a absolutního většinového, ale také systému celostátní a regionální kandidátky. Cílem je zajistit vládnoucí koalici stabilní většinu v parlamentu a zároveň umožnit vstup nestranným osobnostem a zástupcům menšin. Volby jsou dvoukolové, konají se každé čtyři roky, vždy na jaře - naposledy 11. a 25. dubna 2010.
Zvolit všech 386 poslanců je možno třemi způsoby. Prvních 176 mandátů je rozděleno v jednomandátových obvodech dvoukolovým většinovým principem. Do druhého kola postupují ti kandidáti, kteří při minimálně 50% účasti získali v prvním kole alespoň 15% hlasů (minimálně však tři). Ve druhém kole stačí ke zvolení prostá většina hlasů při 25%. Druhou možností, jak být zvolen, jsou župní listiny politických stran, kterými je zvoleno 152 poslanců. Pro sestavení župní listiny jsou ustavena přísná pravidla, strana musí mít dostatek kandidátů v předem určené struktuře, proto župní kandidátky staví pouze nejsilnějších pár stran. Pro rozdělení mandátů se používá Hagenbach-Bischoffova metoda. Aby byly volby platné, tak i zde musí být splněna podmínka 50% účasti (jinak se volby opakují). Každý volič má v maďarských parlamentních volbách dva hlasy. Jedním vybírá z regionálních kandidátek, druhým volí v jednomandátovém obvodě konkrétní osobnost. Zbylých 58 mandátů je přiděleno podle poměru k počtu tzv. frakčních hlasů systémem celostátních kandidátek zvaných kompenzační listiny. Všechny hlasy, které nevedly ke zvolení poslance, nepropadají, nýbrž se na celostátní úrovni sečtou a podle těchto sum jsou pomocí D’Hondtovy metody přeměněny na mandáty. V obou poměrných systémech (regionálních i celostátních kandidátkách) platí od roku 1994 pětiprocentní klauzule.
Tento volební systém obsahuje několik omezení, například registrace kandidáta v jednomandátovém obvodu je podmíněna shromážděním 750 podpisů, registrace stranické kandidátní listiny ve vícemandátovém obvodu je podmíněna registrací kandidátů téže strany v minimálně jedné čtvrtině jednomandátových obvodů a nakonec kandidátka strany může být zařazena do celostátního obvodu jen, když tatáž strana zaregistruje své kandidátky v minimálně sedmi vícemandátových obvodech.[1]
Změna od roku 2014 [editovat]
Od parlamentních voleb 2014 dochází ke snížení počtu poslanců, ze současných 386 jejich počet klesne na 199 poslanců zvolených smíšeným volebním systémem.[2]
Současné složení parlamentu [editovat]
Tabulka zobrazuje počet mandátů přidělených stranám po parlamentních volbách 2010 a současný počet členů parlamentních frakcí jednotlivých stran aktuální k 1. březnu 2013.[3]
| Strana | Počet mandátů získaných ve volbách |
Počet členů parlamentní frakce (1. květen 2012) |
Předseda strany |
Předseda parlamentní frakce |
|---|---|---|---|---|
| Fidesz – Magyar Polgári Szövetség (Fidesz) | 227 | 226 | Viktor Orbán | Antal Rogán |
| Magyar Szocialista Párt (MSZP) | 59 | 48 | Attila Mesterházy | |
| Jobbik Magyarországért Mozgalom (Jobbik) | 47 | 43 | Gábor Vona | |
| Kereszténydemokrata Néppárt (KDNP) | 36 | 36 | Zsolt Semjén | Péter Harrach |
| Lehet Más a Politika (LMP) | 16 | 01 | — | — |
| Független (F) – Nezávislí (Nezařazení) | 12 | 323 | — | — |
1: Parlamentní frakce LMP zanikla v únoru 2013.
2: Jediným zvoleným nezávislým poslancem je Oszkár Molnár.
3: Původně zvoleni za Jobbik (4), za LMP (16): z toho část vytvořila PMP, za KDNP (1), za MSZP (11); z toho 1 bezpartijní, 1 vytvořil SZU a 9 vytvořilo DK.
Složení parlamentu v historii [editovat]
Národní Shromáždění 1990–1994 [editovat]
- Související informace naleznete v článku Parlamentní volby v Maďarsku 1990.
| 33 | 93 | 21 | 21 | 164 | 44 | 10 |
| MSZP | SZDSZ | Fidesz | KDNP | MDF | FKgP | N |
Národní Shromáždění 1994–1998 [editovat]
- Související informace naleznete v článku Parlamentní volby v Maďarsku 1994.
| 209 | 69 | 20 | 22 | 38 | 26 | 2 |
| MSZP | SZDSZ | Fidesz | KDNP | MDF | FKgP | N |
Národní Shromáždění 1998–2002 [editovat]
- Související informace naleznete v článku Parlamentní volby v Maďarsku 1998.
| 134 | 24 | 148 | 17 | 48 | 14 | 1 |
| MSZP | SZDSZ | Fidesz | MDF | FKgP | MIÉP | N |
Národní Shromáždění 2002–2006 [editovat]
- Související informace naleznete v článku Parlamentní volby v Maďarsku 2002.
| 178 | 20 | 164 | 24 |
| MSZP | SZDSZ | Fidesz | MDF |
Národní Shromáždění 2006–2010 [editovat]
- Související informace naleznete v článku Parlamentní volby v Maďarsku 2006.
| 190 | 20 | 23 | 141 | 11 | 1 |
| MSZP | SZDSZ | KDNP | Fidesz | MDF | S |
Národní Shromáždění od 2010 [editovat]
- Související informace naleznete v článku Parlamentní volby v Maďarsku 2010.
| 59 | 16 | 36 | 227 | 1 | 47 |
| MSZP | LMP | KDNP | Fidesz | OM | Jobbik |
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ EUROSKOP.cz - Maďarsko - Politický systém [online]. . Dostupné online. (Česky)
- ↑ Maďarský parlament bude po příštích volbách téměř o půlku menší
- ↑ Parlament.hu - Frakciók (Pártok képviselőcsoportjai)
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Országgyűlés na maďarské Wikipedii.
Související čláky [editovat]
- Maďarsko
- Politický systém Maďarska
- Parlamentní volby v Maďarsku
- Prezident Maďarska
- Seznam prezidentů Maďarska
- Seznam premiérů Maďarska
Externí odkazy [editovat]
- (maďarsky) (anglicky) Parlament.hu
- (česky) (anglicky) Ministerstvo zahraničních věcí České republiky - Vnitropolitická charakteristika
- (česky) EUROSKOP.cz - Maďarsko - Politický systém
