Maďarský parlament

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Országház, budovu maďarského parlamentu.
Országgyűlés
Coat of arms of Hungary.png

Parliament Building Budapest Hungary.jpg

Druh jednokomorový
Volební období 7.
Předseda Národního shromáždění László Kövér, Fidesz
od 2010
Členů 199
Politické subjekty Fidesz - KDNP 133, Összefogás 38, Jobbik 23, LMP 5
Poslední volby Parlamentní volby v Maďarsku 2014
Sídlo Budapešť
Oficiální web http://www.parlament.hu/

Maďarsko má jednokomorový parlament. Jediným zákonodárným orgánem je Národní shromáždění, (maďarsky: Országgyűlés) o 199 poslancích, které se schází v budově Országházu.

Országgyűlés 2014

Národní shromáždění[editovat | editovat zdroj]

Národní Shromáždění má 199 poslanců, volených ve dvoukolových volbách každé čtyři roky, vždy na jaře. NS schvaluje ústavu a zákony a určuje hlavní linie sociální a hospodářské politiky Maďarska. Stará se o vyváženost státních financí, schvaluje státní rozpočet, dohlíží na jeho dodržování, schvaluje vládní program, ratifikuje mezinárodní smlouvy. Parlament hraje v politickém systému Maďarska stěžejní úlohu a díky volebnímu systému se pravidelně opírá o silnou parlamentní většinu. Parlament může vyhlásit také referendum, jehož výsledek je pro parlament závazný, pokud se referenda zúčastní minimálně 50% voličů

Poslanci Národního shromáždění mají právo volit:

Orgány a vedení[editovat | editovat zdroj]

Předseda parlamentu[editovat | editovat zdroj]

Zasedací místnost parlamentu

Předseda Národního shromáždění je důležitý politický činitel. Kromě vedení parlamentu má dále za úkol jmenování vedoucích pracovníků úředních subjektů parlamentu nebo je odpovědný za sestavení a plnění rozpočtu v Národním shromáždění.

Od Do Jméno Strana
23. říjen 1989 1. květen 1990 Istvan Fodor MSZMP
2. květen 1990 2. srpen 1990 Árpád Göncz SZDSZ
3. srpen 1990 27. červen 1994 György Szabad MDF
28. červen 1994 17. červen 1998 Zoltán Gál MSZP
18. červen 1998 14. květen 2002 János Áder Fidesz
15. květen 2002 14. září 2009 Katalin Szili MSZP
15. září 2009 14. květen 2010 Béla Katona MSZP
14. květen 2010 6. srpen 2010 Pál Schmitt Fidesz
6. srpen 2010 současnost László Kövér Fidesz

Místopředsedové[editovat | editovat zdroj]

Místopředsedové parlamentu pro současné volební období (2010-2014):

Volební systém[editovat | editovat zdroj]

Změna od roku 2014[editovat | editovat zdroj]

Od parlamentních voleb 2014 dochází ke snížení počtu poslanců, ze současných 386 jejich počet klesne na 199 poslanců zvolených smíšeným volebním systémem.[1]

Způsob volby až do roku 2014[editovat | editovat zdroj]

Výsledky druhého kola voleb 2010 v jednomadátových obvodech:      Fidesz-KDNP (173)     MSZP (2)     Nezávislí (1)

Parlamentní volební systém je velice složitý. Jedná se o kombinaci tří volebních systémů: relativního a absolutního většinového, ale také systému celostátní a regionální kandidátky. Cílem je zajistit vládnoucí koalici stabilní většinu v parlamentu a zároveň umožnit vstup nestranným osobnostem a zástupcům menšin. Volby jsou dvoukolové, konají se každé čtyři roky, vždy na jaře - naposledy 11. a 25. dubna 2010.

Zvolit všech 386 poslanců je možno třemi způsoby. Prvních 176 mandátů je rozděleno v jednomandátových obvodech dvoukolovým většinovým principem. Do druhého kola postupují ti kandidáti, kteří při minimálně 50% účasti získali v prvním kole alespoň 15% hlasů (minimálně však tři). Ve druhém kole stačí ke zvolení prostá většina hlasů při 25%. Druhou možností, jak být zvolen, jsou župní listiny politických stran, kterými je zvoleno 152 poslanců. Pro sestavení župní listiny jsou ustavena přísná pravidla, strana musí mít dostatek kandidátů v předem určené struktuře, proto župní kandidátky staví pouze nejsilnějších pár stran. Pro rozdělení mandátů se používá Hagenbach-Bischoffova metoda. Aby byly volby platné, tak i zde musí být splněna podmínka 50% účasti (jinak se volby opakují). Každý volič má v maďarských parlamentních volbách dva hlasy. Jedním vybírá z regionálních kandidátek, druhým volí v jednomandátovém obvodě konkrétní osobnost. Zbylých 58 mandátů je přiděleno podle poměru k počtu tzv. frakčních hlasů systémem celostátních kandidátek zvaných kompenzační listiny. Všechny hlasy, které nevedly ke zvolení poslance, nepropadají, nýbrž se na celostátní úrovni sečtou a podle těchto sum jsou pomocí D’Hondtovy metody přeměněny na mandáty. V obou poměrných systémech (regionálních i celostátních kandidátkách) platí od roku 1994 pětiprocentní klauzule.

Tento volební systém obsahuje několik omezení, například registrace kandidáta v jednomandátovém obvodu je podmíněna shromážděním 750 podpisů, registrace stranické kandidátní listiny ve vícemandátovém obvodu je podmíněna registrací kandidátů téže strany v minimálně jedné čtvrtině jednomandátových obvodů a nakonec kandidátka strany může být zařazena do celostátního obvodu jen, když tatáž strana zaregistruje své kandidátky v minimálně sedmi vícemandátových obvodech.[2]


Složení parlamentu 2010-2014[editovat | editovat zdroj]

Tabulka zobrazuje počet mandátů přidělených stranám po parlamentních volbách 2010 a počet členů parlamentních frakcí jednotlivých stran aktuální k 1. červnu 2013.[3]

Strana Počet mandátů
získaných
ve volbách
Počet členů
parlamentní frakce
(1. červen 2013)
Předseda
strany
Předseda
parlamentní
frakce
Fidesz – Magyar Polgári Szövetség (Fidesz) 227 225 Viktor Orbán Antal Rogán
Magyar Szocialista Párt (MSZP) 59 48 Attila Mesterházy
Jobbik Magyarországért Mozgalom (Jobbik) 47 43 Gábor Vona
Kereszténydemokrata Néppárt (KDNP) 36 36 Zsolt Semjén Péter Harrach
Lehet Más a Politika (LMP) 16 01 András Schiffer
Független (F) – Nezávislí (Nezařazení) 12 333

1: Parlamentní frakce LMP zanikla v únoru 2013.
2: Jediným zvoleným nezávislým poslancem je Oszkár Molnár.
3: Původně zvoleni za Fidesz (1), za Jobbik (4), za LMP (16): z toho 8 vytvořilo PMP, za KDNP (1), za MSZP (11): z toho 1 bezpartijní, 1 vytvořil SZU a 9 vytvořilo DK.

Složení parlamentu v historii[editovat | editovat zdroj]

Národní Shromáždění 1990–1994[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Parlamentní volby v Maďarsku 1990.
33 93 21 21 164 44 10
MSZP SZDSZ Fidesz KDNP MDF FKgP N

Národní Shromáždění 1994–1998[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Parlamentní volby v Maďarsku 1994.
209 69 20 22 38 26 2
MSZP SZDSZ Fidesz KDNP MDF FKgP N

Národní Shromáždění 1998–2002[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Parlamentní volby v Maďarsku 1998.
134 24 148 17 48 14 1
MSZP SZDSZ Fidesz MDF FKgP MIÉP N

Národní Shromáždění 2002–2006[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Parlamentní volby v Maďarsku 2002.
178 20 164 24
MSZP SZDSZ Fidesz MDF

Národní Shromáždění 2006–2010[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Parlamentní volby v Maďarsku 2006.
190 20 23 141 11 1
MSZP SZDSZ KDNP Fidesz MDF S

Národní Shromáždění 2010-2014[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Parlamentní volby v Maďarsku 2010.
59 16 36 227 1 47
MSZP LMP KDNP Fidesz OM Jobbik

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Maďarský parlament bude po příštích volbách téměř o půlku menší
  2. EUROSKOP.cz - Maďarsko - Politický systém [online]. . Dostupné online. (Česky) 
  3. Parlament.hu - Frakciók (Pártok képviselőcsoportjai)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Országgyűlés na maďarské Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Parliament of Hungary ve Wikimedia Commons

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]