Maďarská socialistická strana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maďarská socialistická strana
Magyar Szocialista Párt
ZkratkaMSZP
Datum založení9. říjen 1989
PředsedaRezső Nyers
SídloJókai u. 6.
1066 Budapešť
PředchůdceMSZMP
Ideologiesociální demokracie
sociální liberalismus
proevropanismus
Politická pozicelevice
Mezinárodní org.Socialistická internacionála
Progresivní aliance
Evropská stranaStrana evropských socialistů
Politická skupina EPPokrokové spojenectví socialistů a demokratů
Mládežnická org.Societas Új Mozgalom
Počet členů5 000 (2022)
SloganTradíció, Tudás, Tapasztalat!
Barvyrudá
Volební výsledek34,44% (Volby 2022)
Oficiální webmszp.hu
Zisk mandátů ve volbách
Maďarský parlament
10/199
Evropský parlament
1/21
Župní shromáždění
18/381
Vlajka strany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maďarská socialistická strana (maďarsky Magyar Szocialista Párt, zkráceně MSZP) je post-komunistická parlamentní levicová politická strana v Maďarsku. V maďarských politických poměrech má strana funkci sociální demokracie. Od roku 2010 je v opozici.

Historie[editovat | editovat zdroj]

MSZP vznikla roku 1989 rozpadem Maďarské socialistické dělnické strany. V prvních svobodných volbách 1990 získala jen 33 křesel a byla v opozici. Ovšem o čtyři roky později ve volbách drtivě zvítězila se ziskem 209 mandátů. I přesto, že tak strana získala nadpoloviční většinu uzavřela koalici s SZDSZ, které mělo 69 křesel, protože Ústava MR výslovně zakazuje výkon vlády pouze jednou stranou. Ve volbách 1998 byla strana se 134 křesly na druhém místě za pravicovým Fideszem, vůči němuž byla v opozici.

I přesto, že v dalších volbách 2002 získal Fidesz v koalici s MDF 188 křesel, vládu utvořila MSZP, která se se svými 178 křesly opět spojila s SZDSZ a společně tak získaly 198 mandátů. Úřad předsedy vlády obsadil Péter Medgyessy, kterého v roce 2004 vystřídal tehdy velmi populární Ferenc Gyurcsány. Snad také díky němu MSZM obhájila své vítězství i ve volbách 2006, kde porazila největšího protikandidáta Fidesz o 26 mandátů (MSZP získala 190, Fidesz 164).

Podzim 2006[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Demonstrace v Maďarsku na podzim 2006.
Protivládní protesty 2006

Ovšem krátce po nato se 17. září 2006 dostala na veřejnost audionahrávka z neveřejného Gyurcsányho povolebního proslovu k poslancům Magyar Szocialista Párt, kde se Gyurcsány velmi emotivně a vulgárně vyjadřuje o minulé vládě své strany [1] ("Žádná evropská země neudělala něco tak pitomého jako my", „Evidentně jsme v minulém roce a půl či dvou letech lhali“, "Maďarsko se podařilo udržet nad vodou jedině díky boží prozřetelnosti, spoustě peněz ve světovém hospodářství a stovkám podvodů").[1] a vyzývá k ekonomickým reformám. V reakci na zveřejnění nahrávky probíhaly v Maďarsku zpočátku masové demonstrace (desetitisíce demonstrantů), někdy i násilné, jejichž účastníci požadovali Gyurcsányho rezignaci. Od této chvíle začaly preference MSZP prudce klesat. Rekordně klesla i popularita Ference Gyurcsányho, i přesto, že se mu podařilo snížit rozpočtový deficit z více než devíti procent hrubého domácího produktu v roce 2006 na 3,3 procenta v roce 2008, nepodařilo se mu získat podporu veřejnosti pro rozsáhlejší hospodářské reformy.[2]

Hospodářská krize[editovat | editovat zdroj]

Situace se ještě více zhoršila poté, co se Maďarsko v roce 2008 dostalo do hospodářské krize. Dne 21. března 2009 Ferenc Gyurcsány oznámil na sjezdu své Magyar Szocialista Párt, že hodlá podat demisi.[3][4] Následně dne 28. března 2009 oznámil, že odstupuje i z funkce předsedy MSZP.[5] Na jeho místo byla dne 5. dubna 2009 zvolena Ildikó Lendvai.

Preference MSZP se v současnosti pohybují na historicky nejhorší úrovni od vzniku strany v roce 1989. Lze tedy jasně předpokládat, že v příštích volbách v roce 2010 tato strana nezvítězí.[4]Velký neúspěch MSZP zaznamenala při volbách do EP v červnu 2009, kdy získala jen 4 mandáty, zatímco její největší protivník pravicový Fidesz v koalici s KDNP získal 14 mandátů.[6][7]

Opozice[editovat | editovat zdroj]

Pro parlamentní volby 2010 vede kandidátku strany Attila Mesterházy, který je zároveň kandidátem na post premiéra.[8][9] Na druhém místě je současná předsedkyně strany Ildikó Lendvai, dále bývalý maďarský eurokomisař László Kovács a na čtvrtém místě bývalý premiér Ferenc Gyurcsány.[10]

Přesně podle všech odhadů a předvolebních průzkumů strana hned v prvním kole utrpěla drtivou porážku. Se ziskem 19,30% hlasů je na druhém místě, za vítěznou stranou Fidesz, která získala 52,73%. Socialisté se tak po 8 letech vlády (dvě volební období) přesunou do opozice. Navíc je ještě stále ze třetího místa dohání krajně pravicová strana Jobbik, která získala 16,67%. Dle analytiků také část mladých voličů odchází od MSZP k nově vzniklé zelené straně LMP.

Po sečtení veškerých hlasů strana získala jen 59 mandátů, což je 15,28%. Přičemž v minulých volbách (2006) měla 190 mandátů. Jako reakci na špatný volební výsledek oznámila předsedkyně strany Ildikó Lendvai svou rezignaci. Její mandát vyprší na příštím sjezdu strany, na němž by měl být také zvolen její nástupce. Podle některých zdrojů by se jím mohl stát Attila Mesterházy nebo opět bývalý premiér Ferenc Gyurcsány. Strana se chce do komunálních voleb, které proběhnou na podzim 2010, zcela přeměnit. V plánu je reforma vedení strany jak celostátní tak župní. Uvažuje se o novém logu, dokonce i o novém názvu, který by mohl znít Új Baloldal (Nová levice).[11] Novým předsedou strany byl dne 10. července 2010 zvolen Attila Mesterházy.

V roce 2010 vznila v rámci MSZP vnitrostranická platforma Demokratická koalice vedená kontroverzním expremiérem Ferencem Gyurcsányem, která se v roce 2011 oddělila v samostnatnou stranu Demokratická koalice (DK).

V parlamentních volbách 2014 vstoupila MSZP do koalice levicových stran s názvem Összefogás. V lednu 2017 ze strany i parlamentní frakce vystoupila poslankyně Márta Demeter s odůvodněním: „že MSZP ve skutečnosti nechce porazit Viktora Orbána a hraje pouze o (své vlastní) přežití“.[12] V parlamentních volbách 2018 kandidovala společně se zeleným hnutím Dialog za Maďarsko. V roce 2020 se stala členkou široké levicově–zelené koalice Společně pro Maďarsko, která měla za cíl porazit v parlamentních volbách 2022 pravicovou koalici Fidesz–KDNP premiéra Viktora Orbána. Utrpěla však další z řady volebních porážek a je i nadále v opozici.

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Dne 20. února 2024 zveřejnil maďarský Státní kontrolní úřad (Állami Számvevőszék)[13] dílčí výsledek auditu financování kampaní politických stran před parlamentními volbami 2022. V rámci této kontroly vyplývající ze zákonné povinnosti úřadu bylo zjištěno, že šest politických stran, které uzavřely alianci Společně pro Maďarsko, účelově obešely zákonné požadavky týkající se financování jejich společné kampaně, omezení výše nákladů na kampaň a vyúčtování kampaně.[13][14] Strany využily více než 4 miliardy forintů, které získaly od zahraničních sponzorů, čímž vědomě porušily volební zákon.[14] Vlivný poradce Demokratické strany USA Eric Koch doznal, že část finančních prostředků, které koalice získala od organizace Action for Democracy[14] ovládané Dávid Korányi, poradcem budapešťského primátora Gergelye Karácsonye,[14] daroval George Soros.[15] Státní kontrolní úřad uložil těmto šesti stranám pokutu v celkové výši 261 milionů forintů.[13][14] Zaroveň se obrátil na Národní daňový a celní úřad (Nemzeti Adó- és Vámhivatal), který zahájil vlastní nezávislé vyšetřování původu sponzorských darů.[13][14][15]

Stranický aparát[editovat | editovat zdroj]

Počet členů[editovat | editovat zdroj]

Období Počet členů
2010 cca 35 200
2011 cca 33 200
2015 cca 20 000
2016 cca 15 000
2022 cca 5 000

Vedení strany[editovat | editovat zdroj]

Předsedové[editovat | editovat zdroj]

Od Do Předseda
9. říjen 1989 27. květen 1990 Rezső Nyers
27. květen 1990 5. září 1998 Gyula Horn
5. září 1998 16. říjen 2004 László Kovács
16. říjen 2004 24. únor 2007 István Hiller
24. únor 2007 5. duben 2009 Ferenc Gyurcsány
5. duben 2009 10. červenec 2010 Ildikó Lendvai
10. červenec 2010 31. květen 2014 Attila Mesterházy
31. květen 2014 19. červenec 2014 László Botka
19. červenec 2014 25. červen 2016 József Tóbiás
25. červen 2016 17. červen 2018 Gyula Molnár
17. červen 2018 19. září 2020 Bertalan Tóth

Spolupředsedové[editovat | editovat zdroj]

Od Do Spolupředseda Spolupředsedkyně
19. září 2020 22. říjen 2022 Bertalan Tóth Ágnes Kunhalmi
22. říjen 2022 Imre Komjáthi

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Volby do Zemského sněmu[editovat | editovat zdroj]

Volby Celostátní
kandidátní
listina 		OEVK (1. kolo) OEVK (2. kolo) Mandáty Status
Hlasy % Hlasy % Hlasy % Počet %
1990 535 064 10,89 504 909 10,18 216 496 6,35
33/386
8,55 Opozice
1994 1 781 504 32,99 1 688 835 31,27 1 943 757 45,34
209/386
54,15 Vláda
1998 1 497 231 32,92 1 332 178 29,82 1 941 307 43,04
134/386
34,72 Opozice
2002 2 361 997 42,05 2 277 732 40,50 2 011 845 45,77
178/386
46,11 Vláda
2006 2 336 705 43,21 2 175 312 40,26 1 510 360 46,62
190/386
49,22 Vláda
2010 990 428 19,30 1 088 374 21,28 326 361 28,31
59/386
15,28 Opozice
20141 1 290 806 25,57 1 317 879 26,85 — —
29/199
14,57 Opozice
20182 682 701 11,91 622 458 11,31 — —
15/199
8,04 Opozice
20223 1 947 331 34,44 1 983 708 36,90 — —
10/199
5,03 Opozice

1: MSZP kandidovala v rámci levicové koalice Összefogás (DK–E14–MLP–MSZP–PM).
2: MSZP kandidovala v koalici s hnutím Dialog za Maďarsko.
3: MSZP kandidovala v rámci levicově–zelené koalice Společně pro Maďarsko (DK–Jobbik–LMP–Momentum–MSZP–Párbeszéd).

Volby do Evropského parlamentu[editovat | editovat zdroj]

Volby Počet
hlasů 		Hlasy
v % 		Počet mandátů Politická
skupina EP 		Evropská
strana
2004 1 054 921 34,30
9/24
PES PES
2009 503 140 17,37
4/22
S & D PES
2014 252 494 10,92
2/21
S & D PES
20191 228 333 6,66
1/21
S & D PES
2024 PES

1: MSZP kandidovala v koalici s hnutím Dialog za Maďarsko.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Sídlo strany
    Sídlo strany
  • Volební kampaň 2006
    Volební kampaň 2006
  • Volební kampaň 2006
    Volební kampaň 2006

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magyar Szocialista Párt na maďarské Wikipedii.

  1. ↑ Maďarský premiér lhal, odhalila nahrávka [online]. Lidovky.cz, 18. září 2006. Dostupné online. (cz) 
  2. ↑ Maďarský premiér odstoupí, nová vláda by měla zemi vyvést z krize. Novinky.cz [online]. Borgis, 21. března 2009. Dostupné online. 
  3. ↑ Maďarsko v krizi: Premiér oznámil, že chce rezignovat. Aktualne.cz [online]. 21. 03. 2009. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Maďarský premiér Gyurcsány oznámil rezignaci. Novinky.cz [online]. Borgis, 21. 03. 2009. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-03-22. 
  5. ↑ Gyurcsány odchází i z vedení maďarských socialistů. CT24.cz [online]. 28. 03. 2009. Dostupné online. 
  6. ↑ 2009 Európai Parlamenti Választások [online]. valasztas.hu. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-27. (maďarsky) 
  7. ↑ AZ EURÓPAI PARLAMENT TAGJAINAK VÁLASZTÁSA 2009. június 7. [online]. valasztas.hu. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-25. (maďarsky) 
  8. ↑ Dalmáth Lajos. Felállt a csapat: Lendvai - Mesterházy [online]. HVG, 20091129 [cit. 2009-12-04]. Dostupné online. (Maďarština) 
  9. ↑ Bajnai: Nincsenek csontvázak a szekrényben [online]. Index, 20091212 [cit. 2009-12-12]. Dostupné online. (Maďarština) 
  10. ↑ Spirk József. A legoptimistább verzióban számoltak Szilvásyval [online]. Index, 20091212 [cit. 2009-12-12]. Dostupné online. (maďarsky) 
  11. ↑ SME.sk - Lendvaiová po voľbách odstúpi z postu predsedníčky socialistov
  12. ↑ https://alfahir.hu/2017/01/31/demeter_marta_mszp_2018
  13. ↑ a b c d Nyilvánosak a 2022-es választási kampányra fordított pénzeszközök elszámolásának ellenőrzéséről szóló jelentések [online]. Budapest: ÁLLAMI SZÁMVEVŐSZÉK, 2024-02-20 [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. (maďarsky) 
  14. ↑ a b c d e f ÓRIÁS ÖSSZEGŰ BÜNTETÉST SZABOTT KI AZ ÁSZ A DOLLÁRBALOLDALRA [online]. Civilek.info, 2024-02-20 [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. (maďarsky) 
  15. ↑ a b Amerikai tanácsadó: Messze Soros György volt az Action for Democracy legnagyobb adományozója (VIDEÓ). Mandiner.hu [online]. Mediaworks Hungary Zrt., 2024-02-06 [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. (maďarsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Politické strany v Maďarsku Maďarsko
Maďarský parlament (199 mandátů)1
9. parlamentní cyklus (2022–2026)
Strany zastoupené v maďarském
parlamentu v letech 1990 až 2022
E14 (2014–2018) • EKGP (1993–1994) • FKgP (1990–2002) • MDF (1990–2010) • MDNP (1996–1998) • MLP (2014–2022) • MIÉP (1993–1994, 1998–2002, 2013–2014) • Összefogás (2014) • SZDSZ (1990–2010) • ÚK (2018–2022)
Evropský parlament (21 mandátů)2
9. parlamentní cyklus (2019–2024)
Fidesz−KDNP (13) • DK (4) • Momentum (2) • MSZP (1) • Jobbik (1)
Strany zastoupené v Evropském
parlamentu v letech 2004 až 2019
LMP (2014–2019) • MDF (2004–2014) • PM (2014–2019) • SZDSZ (2004–2009)
Ostatní politické subjekty
2RK • 4K! • Alternativa • CSP • CM • CP • FKgP • HP • HVIM • IGEN • Iránytű • JESZ • KÖSSZ • KTI • MCF • MCP • MEMO • MIÉP • MKKP • MMN • MMP • MMP 2006 • MoMa • MSZDP • NP •ÖP • PKP • PV • ReforMerek • S • SEM • SZEM • SMS • SZAVA • SZDP • Szocdemek • SZU • TAM • TISZA • ÚK • ZB
Menšinové a etnické samosprávy
BOÖ • MGOÖ • MNOÖ • MROÖ • OHÖ • OLÖ • OÖÖ• ORÖ • ORÖ • OSZÖ • OSZÖ • SZOÖ • UOÖ
1 Parlamentní volby 2022 • 2 Volby do EP 2019
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Maďarská_socialistická_strana&oldid=23697148“