Demokratická koalice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Demokratická koalice
Demokratikus Koalíció
Logo
ZkratkaDK
Datum založení22. říjen 2011
PředsedaFerenc Gyurcsány
VůdceKlára Dobrev
Tiskový mluvčíZsolt Gréczy
PředchůdceMaďarská socialistická strana (MSZP)
Ideologiesociální demokracie
sociální liberalismus
proevropanismus
evropský federalismus
Politická pozicestředolevice
Evropská stranaStrana evropských socialistů (PES)
Politická skupina EPPokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S & D)
Mládežnická org.Ifjú Demokraták
Počet členů10 876 (2016)
Barvymodrá
Volební výsledek5,38% (volby 2018)
Oficiální webDemokratikus Koalíció
Zisk mandátů ve volbách
Maďarský parlament
15/199
Evropský parlament
4/21
Župní shromáždění
36/318
Vlajka strany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Demokratická koalice, zkráceně DK, maďarsky Demokratikus Koalíció, je levicová politická strana v Maďarsku, která vznikla roku 2011 odštěpením z postkomunistické Maďarské socialistické strany. Předsedou strany je kontroverzní expremiér Ferenc Gyurcsány, kadidátkou na premiéra v primárkách 2021 a lídryní ve volbách do EP 2024 je jeho manželka Klára Dobrev.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Strana vznikla pod názvem Demokrata Párt (Demokratická strana) v únoru 2011 vystoupením části členů MSZP z XVII. obvodu hlavního města Budapešti. Předsedou byl István Takács.

V rámci Maďarské socialistické strany vznikla 22. října 2010 platforma pod vedením bývalého premiéra Ference Gyurcsánye. O rok později 22. října 2011 vznikla samostatná strana s názvem Demokratikus Koalíció (Demokratická koalice), jejímiž členy se stalo 10 poslanců zvolených v parlamentních volbách 2010 za MSZP.

Pro parlamentní volby 2014 se Demokratická koalice rozhodla uzavřít volební alianci Összefogás spolu s dalšími levicovými a zelenými stranami. Na základě výsledků voleb a přepočtu mandátů, získala DK čtyři poslanecké mandáty.

Ve volbách do Evropského parlamentu v téže roce, kandidovala strana sama, přičemž lídrem kandidátky byl Ferenc Gyurcsány. Strana získala ve volbách dva europoslance. Zvoleni byli Ferenc Gyurcsány a Csaba Molnár.[1] První jmenovaný však po oznámení výsledků svůj mandát přenechal Péteru Niedermüllerovi, který kandidoval na třetím místě.

V parlamentních volbách 2018 strana získala 5,38% a 9 mandátů v parlamentu. Roku 2020 se DK stala členkou široké levicově–zelené koalice Společně pro Maďarsko, mimo jiné společně s nacionalistickým Hnutím za lepší Maďarsko (Jobbik), která měla za cíl porazit v parlamentních volbách 2022 pravicovou koalici FideszKDNP premiéra Viktora Orbána. Utrpěla však další z řady volebních porážek, získala sice 15 mandátů, ale i nadále zůstává v opozici.

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Dne 20. února 2024 zveřejnil maďarský Státní kontrolní úřad (Állami Számvevőszék)[2] dílčí výsledek auditu financování kampaní politických stran před parlamentními volbami 2022. V rámci této kontroly vyplývající ze zákonné povinnosti úřadu bylo zjištěno, že šest politických stran, které uzavřely alianci Společně pro Maďarsko, účelově obešely zákonné požadavky týkající se financování jejich společné kampaně, omezení výše nákladů na kampaň a vyúčtování kampaně.[2][3] Strany využily více než 4 miliardy forintů, které získaly od zahraničních sponzorů, čímž vědomě porušily volební zákon.[3] Vlivný poradce Demokratické strany USA Eric Koch doznal, že část finančních prostředků, které koalice získala od organizace Action for Democracy[3] ovládané Dávidem Korányiem, poradcem budapešťského primátora Gergelye Karácsonye,[3] daroval George Soros.[4] Státní kontrolní úřad uložil těmto šesti stranám pokutu v celkové výši 261 milionů forintů.[2][3] Zaroveň se obrátil na Národní daňový a celní úřad (Nemzeti Adó- és Vámhivatal), který zahájil vlastní nezávislé vyšetřování původu sponzorských darů.[2][3][4]

Stranický aparát[editovat | editovat zdroj]

Předseda[editovat | editovat zdroj]

Poslanci Zemského sněmu[editovat | editovat zdroj]

Poslanci Evropského parlamentu[editovat | editovat zdroj]

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Volby do Zemského sněmu[editovat | editovat zdroj]

Volby Celostátní
kandidátní
listina (90)
OEVK (109) Mandáty Status
Hlasy % Hlasy % Počet %
20141 1 290 806 25,57 1 317 879 26,85
4/199
2 Opozice
2018 308 161 5,38 348 176 6,33
9/199
4,52 Opozice
20222 1 947 331 34,44 1 983 708 36,90
15/199
7,54 Opozice

1: DK kandidovala v rámci levicové koalice Összefogás (DK–E14–MLP–MSZP–PM).
2: DK kandidovala v rámci široké levicově–zelené koalice Společně pro Maďarsko (DK–Jobbik–LMP–Momentum–MSZP–Párbeszéd).

Volby do Evropského parlamentu[editovat | editovat zdroj]

Volby Počet
hlasů
Hlasy
v %
Počet mandátů Politická
skupina EP
Evropská strana
2014 226 086 9,75
2/21
S & D
2019 555 258 16,19
4/21
S & D PES
2024 S & D PES

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Demokratikus Koalíció na maďarské Wikipedii.

  1. www.valasztas.hu [online]. [cit. 01-07-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-05-2014. 
  2. a b c d Nyilvánosak a 2022-es választási kampányra fordított pénzeszközök elszámolásának ellenőrzéséről szóló jelentések [online]. Budapest: ÁLLAMI SZÁMVEVŐSZÉK, 2024-02-20 [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. (maďarsky) 
  3. a b c d e f ÓRIÁS ÖSSZEGŰ BÜNTETÉST SZABOTT KI AZ ÁSZ A DOLLÁRBALOLDALRA [online]. Civilek.info, 2024-02-20 [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. (maďarsky) 
  4. a b Amerikai tanácsadó: Messze Soros György volt az Action for Democracy legnagyobb adományozója (VIDEÓ). Mandiner.hu [online]. Mediaworks Hungary Zrt., 2024-02-06 [cit. 2024-02-24]. Dostupné online. (maďarsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]