Portál:Maďarsko
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
- Portál
- Hlavní článek
- Kategorie
- WikiProjekt
|
Portál Maďarsko
Portál Magyarország
|
 |
| Maďarsko (oficiální název státu je Maďarská republika) je vnitrozemský stát ve střední Evropě. Má 10 050 000 obyvatel, metropolí je Budapešť. Maďarsko hraničí s Rakouskem, Slovinskem, Chorvatskem, Srbskem, Rumunskem, Ukrajinou a Slovenskem. Je členskou zemí Severoatlantické aliance (NATO) a od r. 2004 také členem Evropské unie.
Pro mnoho lidí je Maďarsko zemí lázní, vína a ostrých jídel. To vše je pravda. Maďarsko tak získalo svou tvář vlivem jižních kultur, ale i z poznatků z cesty do Evropy a původnímu domovu Maďarů na Uralu. Asi nejtypičtějším znakem jejich nemístního původu je jazyk. Maďarština, která je z Ugrofinské jazykové skupiny, je podobná několika jazykům, kterými se ještě dnes mluví. Nejpodobnější jazyky jsou v dnes ruském Chantymansijském autonomním okruhu. Maďaři, vedení Arpádem přišli do Evropy koncem 9. století. Od té doby jsou Maďaři a jejich Maďarsko nedílnou součástí Evropy. Novodobé dějiny Maďarska jsou například těsně spjaty s českými, slovenskými i balkánskými dějinami. |
 Státní znak Maďarska |
 Maďarská vlajka
|
Článek měsíce Železniční doprava v Maďarsku má téměř 180 letou tradici. Od první koněspřežné dráhy se maďarské železnice vypracovaly k moderní a nepostradatelné části železniční sítě Evropy. Úrodné nížiny umožnily rychlou výstavbu železničních tratí, mírné pohoří na severu země zase rozvoj úzkorozchodných železnic. I přesto, že technický stav vedlejších regionálních tratí není nejlepší, patří železniční doprava v Maďarsku k důležité části dopravního systému. První železnicí na území bývalého Uherska byla 11 kilometrová koňská dráha spojující města Pešť a Köbánya dobudovaná již v roce 1827. Ovšem masivnímu rozvoji železnic předcházela stavba druhé koňské železnice o vzdálenosti 49,5 km, spojující Pozsony (dnes Bratislava) a Nagyszombat (Trnava). Tato trať byla vybudována v letech 1840 – 1846 byla v provozu 25 let, poté byla přestavěna na parní provoz. První maďarskou tratí s parním provozem se stala 33,6 km dlouhá trať spojující Budapešť s městem Vác, která byla dokončena v roce 1846. Trať byla dále prodloužena do Marchegg a dále do Vídně. Roku 1847 poprvé vyjeli vlaky na 101 km dlouhou trať Budapešť – Szolnok, která měla být dále prodloužena až do Debrecína.  Během revoluce a boje za nezávislost v letech 1848 – 1849 stanovil uherský sněm požadavek, aby byl největší důraz kladen na budování železničních tratí s tím, že se budou paprskovitě rozbíhat s Budapešti, a aby stát určoval veškeré podmínky provozu. V roce 1868 vznikly MÁV - Magyar Királyi Államvasutak (Maďarské královské státní dráhy). Základním strategickým cílem bylo ybudovat celonárodní železniční systém, který by urychlil hospodářský růst země. První maďarskou státní dráhou byla trať Budapest – Hatvan – Salgótarján, vybudovaná v témže roce. V roce 1891 převzala společnost MÁV na maďarském území tratě Rakousko-Uherských železnic. Délka státních železnic byla v tomto roce 7 411 km. Po podepsání Trianonské smlouvy po první světové válce zůstalo Maďarsku z původních 20 000 km jen 8 705 km tratí. Více jak 80% všech tratí vlastnil stát. V roce 1931 vykoupilo Maďarské království 51 místních železnic a předalo je do státní zprávy. Po druhé světové válce muselo být mnoho tratí obnoveno, neboť byly přo osvobozování zničeny. Po roce 1945 a s nástupem Maďarské lidové republiky v roce 1949 vlastil stát téměř všechny tratě vyjma těch, které vlastnila společnost Győr–Sopron–Ebenfurti Vasút. Padesátá a šedesátá léta se nesla ve znamení elektrifikací a zavádění nových elektrických a motorových lokomotiv. Do roku 1960 byl postup poměrně malý, zelektrizováno bylo 135 km tratí střídavou napájecí soustavou o napětí 16 kV. Po tomto roce se na napětí 25 kV, a následně v roce 1972 bylo na všech tratí zavedeno jednotné střídavé napětí 25 kV. V letech 1960 - 1970 bylo zelektrizováno 500 km železničních tratí, v následujícím desetiletí již 650 km. Obrázek měsíce Kultura Langoše jsou maďarské smažené placky z kynutého těsta. Často jsou potřeny česnekem, česnekovou šťávou, česnekovým máslem, či kyselou smetanou. Dále se posypávají strouhaným sýrem, šunkou nebo lečem. Mohou být připravovány doma nebo koupeny od pouličních prodavačů. Slovo langoš pochází z maďarského výrazu láng, česky plamen, protože bylo zvykem, že se opékal blízko plamenů. Původně se vyráběl z těsta na chléb a podával se ke snídani, ve dnech kdy se pekl chléb. Nyní už lidé nemají pece, a tak je smaží na oleji. .Informace
|
Osobnost Blahoslavená Sára Salkaházi (do roku 1942 Sára Schalkház; 11. května 1899 - 27. prosince 1944) byla katolická novinářka, spisovatelka a řeholnice z Institutu Sester sociální pomoci, zavražděná maďarskými nacisty pro ukrývání Židů. Za druhé světové války založila a vedla v Budapešti řádový Dům pro pracující ženy, ve kterém sestry ukrývaly Židy. Jedna z civilních zaměstnankyň domu je udala nacistům ze strany šípových křížů, kteří dům prohledali a odvlekli sestru Salkaházi i s několika dalšími lidmi. Ještě týž den je pak všechny postříleli a naházeli do Dunaje. Památník Jad Vašem ji v roce 1972 prohlásil za Spravedlivou mezi národy a papež Benedikt XVI. ji v roce 2006 prohlásil za blahoslavenou. Její památka se slaví 27. prosince. Víte, že ......Na podzim 2006 proběhly v Maďarsku masivní protivládní demonstrace? ...6. místo v počtu zlatých medailí z Olympijských her připadá Maďarsku? ...Maďarsko (dříve Uhersko) je jedna z nejstarších zemí Evropy? |
