Béla III. Uherský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Béla III. Uherský
Král uherský
Béla III. na středověké miniatuře
Béla III. na středověké miniatuře (Chronicon Pictum).
Doba vlády 11721196
Korunovace 1173
Narození 1148 ?
Úmrtí 23./24. dubna 1196
Předchůdce Štěpán III. Uherský
Nástupce Emerich Uherský
Manželky Anežka ze Châtillonu
Markéta Francouzská
Dynastie Arpádovci
Otec Gejza II. Uherský
Matka Eufrozina Kyjevská

Béla III. (1148 ?- 23./24. dubna 1196) byl uherský[1] a chorvatský král z rodu Arpádovců. Byl synem uherského krále Gejzy II. a Eufroziny, dcery Mstislava I. Kyjevského.

Cesta na trůn[editovat | editovat zdroj]

Béla na trůn nastoupil po svém bratrovi Štěpánovi III. Oficiálním následníkem trůnu byl nejprve starší Štěpán a Béla měl být zprostředkovatelem dobrých vztahů s Byzantskou říší. V Konstantinopoli se zasnoubil s císařovou dcerou Marií a přijal jméno Alexios. Roku 1165 byl jmenován oficiálním nástupcem byzantského trůnu. Císaři Manuelovi se však syn nakonec narodil. Béla o titul přišel a zasnoubení bylo anulováno.

4. března 1172 zemřel bratr Štěpán. Byl pravděpodobně otráven a Béla dostal nabídku uherské koruny. Díky vazbám k Byzantské říši však nezískal příliš velkou podporu. Většina šlechty, včetně Bélovy matky, by raději na trůně viděla Bélova bratra Gejzu. Béla nechal bratra uvěznit a propustil jej teprve roku 1189, když římskoněmecký císař Fridrich I. vstoupil do Uher. Propuštěný Gejza se připojil ke křížovému tažení pod císařovým velením.

Potom panoval jeho bratr Béla, který pronásledoval zloděje a zbojníky a jako první zavedl pořádek do podávání žádostí...
— Dubnická kronika[2]

Roku 1181 Béla nařídil, aby všechny náležitosti, kterými se zaobíral, byly doručovány písemně. Tím položil základy uherské byrokracie. Také se v tu dobu začalo užívat dvojitého kříže, jejž zůstal v maďarském státním znaku.

Za časů Bélovy vlády nabyly na intenzitě výboje Maďarů do ruské Haliče. Roku 1188 Béla Halič zcela obsadil, zahnal knížete Vladimíra Jaroslaviče a jmenoval svého syna Ondřeje králem dobytého území. Krátce nato však Vladimír dosáhl s polskou a německou podporou svého knížctví zpět. Vícekrát Béla zasahoval s bavorskou podporou i proti českému knížeti Václavovi II.

Zemřel na jaře roku 1196 a byl pohřben v katedrále v Stoličném Bělehradě. V polovině 19. století byly při archeologickém průzkumu zbytků katedrály nalezeny královy ostatky a společně s ostatky královny Anežky byly přeneseny do kostela sv. Matyáše v Budapešti.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Se svou první manželkou Anežkou ze Châtillonu měl Béla tyto děti:

∞ císař Izák II. Angelos
Bonifác I. Soluňský
Mikuláš ze Saint-Omer
∞ český král Přemysl Otakar I.

Po smrti Anežky se Béla oženil s Markétou Francouzskou, se kterou však neměl žádné děti.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.britannica.com/EBchecked/topic/59035/Bela-III
  2. Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice : Vydavateľstvo Rak, 2004. 239 s. ISBN 80-85501-13-9. S. 90.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KRISTÓ, Gyula. Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301. Budapest : Corvina, 1993. 310 s. ISBN 9631338576. (německy) 
  • Európa uralkodói, Maecenas Verlag, 1999, ISBN 963-645-053-6

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Štěpán III. Uherský
Znak z doby nástupu Uherský král
Béla III.
1172 - 1196
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Emerich