Béla III. Uherský
| Béla III. Uherský | ||
|---|---|---|
| Král uherský | ||
| Béla III. na středověké miniatuře (Chronicon Pictum). | ||
| Doba vlády | 1172–1196 | |
| Korunovace | 1173 | |
| Narození | 1148 ? | |
| Úmrtí | 23./24. dubna 1196 | |
| Předchůdce | Štěpán III. Uherský | |
| Nástupce | Emerich Uherský | |
| Manželky | Anežka ze Châtillonu | |
| Markéta Francouzská | ||
| Dynastie | Arpádovci | |
| Otec | Gejza II. Uherský | |
| Matka | Eufrozina Kyjevská | |
Béla III. (1148 ?- 23./24. dubna 1196) byl uherský[1] a chorvatský král z rodu Arpádovců. Byl synem uherského krále Gejzy II. a Eufroziny, dcery Mstislava I. Kyjevského.
Obsah |
Cesta na trůn [editovat]
Béla na trůn nastoupil po svém bratrovi Štěpánovi III. Oficiálním následníkem trůnu byl nejprve starší Štěpán a Béla měl být zprostředkovatelem dobrých vztahů s Byzantskou říší. V Konstantinopoli se zasnoubil s císařovou dcerou Marií a přijal jméno Alexios. Roku 1165 byl jmenován oficiálním nástupcem byzantského trůnu. Císaři Manuelovi se však syn nakonec narodil. Béla o titul přišel a zasnoubení bylo anulováno.
4. března 1172 zemřel bratr Štěpán. Byl pravděpodobně otráven a Béla dostal nabídku uherské koruny. Díky vazbám k Byzantské říši však nezískal příliš velkou podporu. Většina šlechty, včetně Bélovy matky, by raději na trůně viděla Bélova bratra Gejzu. Béla nechal bratra uvěznit a propustil jej teprve roku 1189, když římskoněmecký císař Fridrich I. vstoupil do Uher. Propuštěný Gejza se připojil ke křížovému tažení pod císařovým velením.
| „ | Potom panoval jeho bratr Béla, který pronásledoval zloděje a zbojníky a jako první zavedl pořádek do podávání žádostí... | “ |
| — Dubnická kronika[2] | ||
Roku 1181 Béla nařídil, aby všechny náležitosti, kterými se zaobíral, byly doručovány písemně. Tím položil základy uherské byrokracie. Také se v tu dobu začalo užívat dvojitého kříže, jejž zůstal v maďarském státním znaku.
Za časů Bélovy vlády nabyly na intenzitě výboje Maďarů do ruské Haliče. Roku 1188 Béla Halič zcela obsadil, zahnal knížete Vladimíra Jaroslaviče a jmenoval svého syna Ondřeje králem dobytého území. Krátce nato však Vladimír dosáhl s polskou a německou podporou svého knížctví zpět. Vícekrát Béla zasahoval s bavorskou podporou i proti českému knížeti Václavovi II.
Zemřel na jaře roku 1196 a byl pohřben v katedrále v Stoličném Bělehradě. V polovině 19. století byly při archeologickém průzkumu zbytků katedrály nalezeny královy ostatky a společně s ostatky královny Anežky byly přeneseny do kostela sv. Matyáše v Budapešti.
Potomci [editovat]
Se svou první manželkou Anežkou ze Châtillonu měl Béla tyto děti:
- Emerich Uherský (1174-1204), král uherský
- Markéta Uherská (1175-po 1233)
- ∞ císař Izák II. Angelos
- ∞ Bonifác I. Soluňský
- ∞ Mikuláš ze Saint-Omer
- Ondřej II. Uherský (1176-1235), král uherský
- Šalamoun (zemřel v dětství)
- Štěpán (zemřel v dětství)
- Konstancie Uherská (1181-1240)
- ∞ český král Přemysl Otakar I.
Po smrti Anežky se Béla oženil s Markétou Francouzskou, se kterou však neměl žádné děti.
Vývod z předků [editovat]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ http://www.britannica.com/EBchecked/topic/59035/Bela-III
- ↑ Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice : Vydavateľstvo Rak, 2004. 239 s. ISBN 80-85501-13-9. s. 90.
Literatura [editovat]
- KRISTÓ, Gyula. Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301. Budapest : Corvina, 1993. 310 s. ISBN 9631338576. (německy)
- Európa uralkodói, Maecenas Verlag, 1999, ISBN 963-645-053-6
Externí odkazy [editovat]
- (maďarsky) Pallas Online Großlexikon
- (německy) Genealogie
- Pohřební koruna Bély III. a Anežky Antiochijské
| Předchůdce: Štěpán III. Uherský |
Uherský král Béla III. 1172 - 1196 |
Nástupce: Emerich |