Pešť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o části města. O stejnojmenné maďarské župě pojednává článek Pest (župa).
Pohled na Pešť z budínské citadely

Pešť (maďarsky Pest) je větší, východní, levobřežní, převážně rovinatá část maďarského hlavního města Budapešti. Jednalo se původně o samostatné město (po nějakou dobu největší v zemi), které bylo v roce 1873 sloučeno s Budínem a Starým Budínem (tato sídla se nacházejí na západním, pravém břehu Dunaje) v uherskou metropoli Budapešť. V historickém centru Pešti se nachází např. Országház (maďarský parlament), náměstí Hrdinů, Opera a majestátní bulváry jako Andrássy út, Bajcsy-Zsiliszky út, Rákóczi út nebo Üllői út. V Pešti dále leží tři ze čtyř budapešťských koncových nádraží (Keleti, Nyugati a Józsefváros), naprostá většina tras metra (celé linky M1, M3 a většina linky M2), ústí zde čtyři z pěti linek HÉV, rozkládá se tu celá trolejbusová síť a mezinárodní letiště Ference Liszta.

První písemná zmínka o Pešti pochází z roku 1148, název je nejspíš slovanského původu.

Územně správní členění[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Městské obvody v Budapešti.

Území Pešti je členěno na následující městské okruhy:

vnitřní okruhy sloučené roku 1873:

okruhy připojené v letech 1935–1938:

okruhy připojené roku 1950:

Celkem má Pešť (včetně XXI. obvodu) asi 1,25 milionu obyvatel (2012, 72 % celé Budapešti), a 351,26 km² (67 %), je tedy srovnatelná s Prahou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pest, Hungary na anglické Wikipedii.