Budín (Budapešť)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pohled na Budínský hrad

Budín (maďarsky Buda, německy Ofen, latinsky Aquincum, slovensky Budín, srbsky/chorvatsky Budim (Будим)) je část Budapešti ležící na pravém břehu Dunaje, představuje tedy západní část města. Zabírá zhruba třetinu městské rozlohy a mezi třetinou a čtvrtinou populace. Je více lesnatý a kopcovitý než protější levobřežní Pešť. Nachází se tu nejstarobylejší památky a místa metropole - hrad, Gellértův vrch nebo římské lázně a naleziště Aquincum. Od 13. století byl Budín uherským hlavním městem a královským sídlem, postupně byl ale velikostně předstižen sousední Peští, která měla lepší podmínky pro průmyslový rozvoj. Roku 1873 byla města Budín, Starý Budín (Óbuda, dnes část Budína jako III. městský okruh) a Pešť (Pest) sjednocena do nové uherské metropole Budapešti.

Budín má oproti Pešti méně intenzivní, ale pestřejší nabídku veřejné dopravy - vedle železnice (nádraží Déli, Kelenföld aj.), tramvají, autobusů, metra (linka M2) a HÉV (Batthyány tér - Szentendre) se tu nachází zubačka, pozemní lanovka, sedačková lanovka a dětská železnice.

Územně správní členění[editovat | editovat zdroj]

Území Budína je členěno na následující městské okruhy:

okruhy sloučené roku 1873:

okruhy připojené v letech 1934-38:

  • XI. Újbuda, dnes nejlidnatější okruh celé Budapešti (146 tisíc obyv.)
  • XII. Hegyvidék

okruh připojený roku 1950:

Celkově má Budín asi 490 tisíc obyvatel (28 % Budapešti) a 173,87 km² (33 %).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Souřadnice: 47°28′ s. š., 19°3′ v. d.