Attila

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Attila
Vládce říše Hunů
Attilova podobizna na středověkém medailonu (Certosa di Pavia).
Attilova podobizna na středověkém medailonu (Certosa di Pavia).
Doba vlády 434/5453
Narození ?
Úmrtí 453?
Panonie
Předchůdce Roas a Bleda
Manželky Kreka
Ildico
Potomci Ellak
Otec Mundzuk

Attila, přezdívaný Bič Boží, znamená v překladu „Tatíček“[1] (? - březen 453). Byl to nejmocnější král hunské říše, krátkodobého státního útvaru ve střední a východní Evropě, který vznikl v souvislosti se stěhováním národů.

Cesta k moci[editovat | editovat zdroj]

Attila pocházel z vysokých kruhů hunské společnosti. Jeho otcem byl hunský náčelník Mundiuch (Mundzuk), o němž není nic bližšího známo. Mundiuchovi bratři Rugila a Octar vládli Hunům od 20. let 5. století. Octar zemřel pravděpodobně v roce 430 během tažení proti Burgundům na Rýně a v roce 434 nebo 435 je údajně zabit bleskem při vpádu do Thrákie také Rugila. Po smrti Rugily nastoupili na hunský trůn Attila a jeho bratr Bleda. Ambice Attilu záhy dohnaly k bratrovraždě (kolem roku 445), čímž sjednotil vládu nad Huny ve svých rukou.

Expanze[editovat | editovat zdroj]

Attila toužil po ovládnutí území celé Evropy. Vedl řadu velkých nájezdů jak do Západořímské, tak do Východořímské (Byzantské) říše. Účelem těchto vpádů na Balkán, do Galie i na území dnešní Itálie bylo drancování a vymáhání stálých plateb. V roce 451 (snad 20. června) jeho invazi do Galie zastavil římský vojevůdce Flavius Aetius. Jeho spojencem byl především vizigótský král Theodorich I.(419-451). Rozhodující bitva se udála na Katalaunských polích, pravděpodobně v blízkosti dnešního francouzského města Chalons-sur-Marne. V následujícím roce 452 Attila pokračoval s nájezdem do severní Itálie, který ale ukončilo sjednání míru s papežem Lvem I. V té době byli Římané bez spojenců zcela bezbranní. Attilovo vojsko vyplenilo Aquileiu a táhlo dál na jih ve směru na Řím. Během italského tažení však v hunském vojsku propukly nakažlivé nemoci a snad z tohoto důvodu uzavřel Attila s papežem mír.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Jak přesně Attila vypadal známo není, ale podle zápisů římských historiků je zřejmé, že nijak zvlášť krásou neoplýval. Po matce zdědil výrazné asijské rysy a byl menší postavy. Měl prý i nápadně velkou hlavu. Jeho tvář byla pokryta řídkými vousy a vlasy byly "postříbřené šedinami".

Attilova smrt[editovat | editovat zdroj]

Stárnoucí Attila se v roce 453 rozhodl oženit s germánskou dívkou Ildikó, která se měla stát jeho již sedmnáctou manželkou. Po svatební noci ráno byl však nalezen mrtev v kaluži krve. O tom, co se stalo, existují dvě verze. První říká, že Attilu zabila Ildikó ukrytým nožem. Historikové se však většinou přiklánějí k verzi, že se Attila udusil, když mu v noci začala prudce téct krev z nosu.

Konec Hunské říše[editovat | editovat zdroj]

Po Attilově smrti začali o vládu mezi sebou bojovat jeho synové, což vyvolalo nevoli mezi podrobenými národy, se kterými údajně jednali jako s otroky. Protihunská koalice vedená gepidským králem Ardarichem porazila v roce 454 (?) Huny v bitvě na řece Nedao (snad někde v Pannonii). Attilův syn Ellac byl v bitvě zabit. Zbylí Hunové poté odešli do černomořských stepí a dvě desítky let poté se zcela vytratili z historických pramenů.

Attilův hrob[editovat | editovat zdroj]

Attila na středověké miniatuře

O Attilově hrobě koluje množství pověr. Údajně byl pohřben v hrobce s obrovskými poklady. Jeho tělo pak bylo uloženo do trojité rakve, přičemž první byla ze zlata, druhá byla stříbrná, která byla uložena ještě v třetí železné rakvi. Kde se hrob nachází, není známo, neboť prý přes něj byla svedena řeka (nejčastěji je řeč o Tise), a otroci, kteří hrob stavěli, byli všichni pobiti. O nalezení hrobu se pokoušelo mnoho hledačů pokladů, pátrali na řadě míst v Rumunsku, Maďarsku, Srbsku a dokonce i v Nákle u Olomouce. Po hrobu však není ani stopy. Případné nálezce má odradit nápis Fulgur conditum - zakopaný hrom, varující před temnou silou strážící hrobku.

Attilova postava v umění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ANTIKA.avonet.cz: Attila [online] Dostupný online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Osoba Attila ve Wikicitátech