Attila
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Attila | |
|---|---|
|
|
| Narození | |
| Datum: | 406 |
| Místo: | Panonie |
| Úmrtí | |
| Datum: | březen 453 |
| Místo: | Jazberin |
Attila, přezdívaný Bič Boží, znamená v překladu „Tatíček“[1] (cca 406 - březen 453). Byl to nejmocnější král hunské říše, krátkodobého státního útvaru ve střední a východní Evropě, který vznikl v souvislosti se stěhováním národů.
Obsah |
[editovat] Cesta k moci
Attila pocházel z vysokých kruhů hunské společnosti. Byl synem hunského náčelníka Madzuka. Matkou byla čínská dívka z Madzukova harému. Narodil se asi v roce 406, jiné prameny však hovoří i o datu 395. Otec však brzy umírá a tak je Attila svěřen svému strýci a hunskému králi Rausovi (nebo taky Rujovi), který jej ve třinácti letech posílá do západořímské říše, kde se mu dostane výchovy a vzdělání. Naučí se řečem jako je latina a řečtina, ale také se zde spřátelí s Flaviem Aetiem (396-454). Když roku 434 Raus umřel, Attila se dostal do čela hunské říše. Moc Attila zprvu sdílel se svým bratrem Bledou, ambice jej však brzy dohnaly k bratrovraždě (kolem roku 445), čímž sjednotil vládu nad Huny ve svých rukou.
[editovat] Expanze
Attila toužil po ovládnutí území celé Evropy. Vedl řadu velkých nájezdů do nitra Římské říše, při nichž vydrancoval Balkán, Galii i Itálii. 20. června 451 jeho invazi do Galie zastavil jeho někdejší přítel, římský vojevůdce Flavius Aetius, spolu se svými spojenci jako byl vizigótský král Theodorich I.(419-451), v bitvě na Katalaunských polích. Následující rok Attila pokračoval s nájezdem do Říma, který ale ukončilo sjednání míru s papežem Lvem I. V té době byli Římané bez spojenců zcela bezbranní a Attilovo vojsko vyplenilo Aquileiu a táhli dál na jih ve směru na Řím. Během italského tažení v hunském vojsku propukly nakažlivé nemoci a asi právě z tohoto důvodu uzavřel Attila smír.
[editovat] Vzhled
Jak přesně Attila vypadal známo není, ale podle zápisů římských historiků je zřejmé, že nijak zvlášť krásou neoplýval. Po matce zdědil výrazné asijské rysy a byl menší postavy. Měl prý i nápadně velkou hlavu. Jeho tvář byla pokryta řídkými vousy a velmi zjizvená, to však nemuselo být způsobeno jen četnými boji, ale i hunským zvykem „ozdobit“ obličeje mladých chlapců jizvami a zasypat rány popelem, čímž se znemožní jejich úplné uzdravení. Jelikož Hunové už od útlého věku jezdili na koních a v sedlech trávili prakticky většinu života měli nohy zdeformovalé do „O“ , dá se předpokládat, že ani Attila nebyl výjimkou.
[editovat] Attilova smrt
Stárnoucí Attila se v březnu 453 rozhodne unést dívku, která se má stát jeho již sedmnáctou manželkou. Tou dívkou je šestnáctiletá burgundská princezna Ildiko (pravděpodobnější je však, že se jmenovala Hildwige nebo případně Hildehunde, jejíž jméno letopisci zkomolili). Attila je po svatební noci ráno nalezen mrtev v kaluži krve. O tom, co se stalo existují dvě verze. První říká, že Attilu zabila Ildiko ukrytým nožem. Historikové se však většinou přiklánějí k verzi, že se Attila udusil, když mu v noci začala téct krev z nosu.
[editovat] Konec Hunské říše
Po Attilově smrti si říši začalo rozdělovat jeho pět hlavních synů Giesmus, Uzindur, Ernak, Dinghzikh, Emmedzar. Zřejmě nejschopnější syn Ellak, který z nich měl nejlepší předpoklady pro vedení státu, se snažil říši zachránit. Ovšem Ellak byl roku 454 zabit v bitvě s ostrogótským králem Theodemirem. Hunská říše se pak během několika let definitivně rozpadla.
[editovat] Attilův hrob
O Attilově hrobě koluje množství pověr. Údajně byl pohřben v hrobce s obrovskými poklady. Jeho tělo pak bylo uloženo do trojité rakve, přičemž první byla ze zlata, druhá byla stříbrná, která byla uložena ještě v třetí železné rakvi. Kde se hrob nachází není známo, neboť prý přes něj byla svedena řeka (nejčastěji je řeč o Tise) a otroci, kteří hrob stavěli byli všichni pobiti. O nalezení hrobu se pokoušelo spousta hledačů pokladů, pátrali na řadě míst v Rumunsku, Maďarsku, Srbsku a dokonce i v Nákle u Olomouce. Po hrobu však není ani stopy, ale případné nálezce má odradit nápis Fulgur conditum - zakopaný hrom, varující před temnou silou strážící hrobku.
[editovat] Attilova postava v umění
- Stará píseň o Atlim (Atlakviða) – ze sbírky islandských hrdinských písní Poetická Edda
- Attila – opera Giuseppe Verdiho
- Attila – obraz od Eugèna Delacroixe
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ ANTIKA.avonet.cz: Attila [online] Dostupný online
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
