Rýn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rýn
Loreley mit tal von linker rheinseite.jpg
Základní informace
Délka toku 1238,8 km
Plocha povodí 224 400 km²
Průměrný průtok 2260 m³/s
Světadíl Evropa
Zdrojnice
Přední Rýn, Zadní Rýn
Ústí
Severní moře
0 m n. m.
Protéká
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko (Graubünden, Sankt Gallen, Thurgau, Schaffhausen, Curych, Aargau, Basilej-venkov, Basilej-město), LichtenštejnskoLichtenštejnsko Lichtenštejnsko, RakouskoRakousko Rakousko (Vorarlbersko), NěmeckoNěmecko Německo (Bádensko-Württembersko, Hesensko, Severní Porýní-Vestfálsko, Porýní-Falc), FrancieFrancie Francie (Alsasko), NizozemskoNizozemsko Nizozemsko (Gelderland, Overijssel, Utrecht, Jižní Holandsko)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Povodí Rýnu (Německo 56,49%, Švýcarsko 14,05%, Francie 13,34%, Belgie 8,03%, Nizozemsko 5,75%, Lucembursko 1,46%, Rakousko 0,76%, Lichtenštejnsko 0,09%, Itálie 0,04%)[1]
Flusssystemkarte Rhein 03.jpg
Možná hledáte: rýn, sifon okapového svodu.

Rýn (německy Rhein, francouzsky Rhin, nizozemsky Rijn, latinsky Rhenus, jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky. Protéká postupně šesti zeměmi. Jsou to Švýcarsko (kantony Graubünden, Sankt Gallen, Thurgau, Schaffhausen, Curych, Aargau, Basilej-venkov, Basilej-město), Lichtenštejnsko, Rakousko (spolková země Vorarlbersko), Německo (spolkové země Bádensko-Württembersko, Hesensko, Severní Porýní-Vestfálsko, Porýní-Falc), Francie (region Alsasko) a Nizozemsko (provincie Gelderland, Overijssel, Utrecht, Jižní Holandsko). Na svém toku tvoří částečně hranici mezi na jedné straně Lichtenštejnskem, Rakouskem a Německem a Švýcarskem na straně druhé a poté také hranici Německa s Francií. Celková délka řeky činí 1238,8 km od pramenů Předního Rýnu (Vorderrhein).[2] Velikost povodí je 224 400 km², nepočítaje v to povodí řeky Mázy, jež má s Rýnem společnou deltu.

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Tok řeky je možné rozdělit na pět částí a deltu.

Rýn (Assmannshausen / Rüdesheim 2008)
  • Horní Rýn (Oberrhein) — od Basileje k Bingenu. Pod Basilejí mění řeka svůj směr ze západního na severní a přibližně 300 km teče na sever Hornorýnskou nížinou, přičemž vytváří 10 až 12 km širokou terasovitou dolinu. Na tomto úseku v Německu přijímá zprava velké přítoky Neckar a Mohan. Koryto je místy napřímeno a okolní dolina je chráněna valy před záplavami. Šířka koryta je 200 až 500 m.
  • Střední Rýn (Mittelrhein) — od Bingenu k Bonnu. Řeka mění svůj směr na severozápad. V úzké a členité dolině, jež má místy charakter soutěsky, protíná pohoří Rheinisches Schiefergebirge. Šířka řeky u skály Loreley činí 115 m. U města Koblenz přijímá zleva Moselu a zprava Lahn.
  • Dolní Rýn (Niederrhein) — od Bonnu k deltě. Pod Bonnem přijímá zprava Sieg. Před Kolínem opouští údolí a v rovině protéká průmyslovou oblastí a je značně znečištěn, zde se do něho vlévá řeka Ruhr, ta je určena jako zásobárna pitné vody a obohacuje tak Rýn o množství čisté vody. Níže se do něj rovněž zprava vlévá Lippe. Koryto je na tomto úseku napřímeno a okolí je chráněno valy. Šířka řeky je 400 až 550 m.
  • Delta Rýnu — v Nizozemsku vytváří spolu s Mázou a Šeldou rozsáhlou deltu, kde se člení na tři hlavní ramena IJssel, Waal a Lek. Větší část vody teče přes Waal, potom přes novou vodní cestu (niz. Nieuwe Waterweg), kde do něj ústí řeky Máza a Hollands Diep. Poté teče do jezera Haringvliet a vlévá se do Severního moře. Lek teče souběžně s ramenem Waal o něco severněji a odděluje se od něj na sever Starý Rýn (Oude Rijn). Rameno Ijssel proudí na sever do jezera Ijsselmeer. Ramena se často nacházejí nad úrovní okolní krajiny a ta je chráněna vysokými hrázemi. Během 20. století byly v Nizozemsku realizovány dva rozsáhlé vodohospodářské projekty Zuiderzeewerken a Deltawerken. Zuiderzeewerken spočíval ve vytvoření umělého jezera IJsselmeer pomocí hráze Afsluitdijk a jeho následném částečném vysušení a zapoldrování, Deltawerken je systém hrází v deltě, který plní protipovodňovou ochranu podstatné části jižního Nizozemska.

Vodní stav[editovat | editovat zdroj]

Pro horní tok řeky je charakteristické zvýšení vodního stavu na jaře a v létě a pokles v zimě. Na středním a dolním toku přivádějí přítoky nejvíce vody v zimě a na jaře, vodní režim je zde složitější a řeka má mnoho vody po celý rok. Ramena delty jsou vystaveny vlivu mořského přílivu, který nastává dvakrát za 24 hodin a zvedá hladinu řeky o 1,5 až 2 m. Průměrný průtok činí

Celkově řeka dodá do moře 79 km³ vody za rok. Maximální průtok poblíž ústí může dosahovat 11 000 m³/s. Řeka zamrzá jen ve velmi chladných zimách přibližně na jeden měsíc

Využití[editovat | editovat zdroj]

Na řece je široce rozvinutá vodní doprava i díky tomu, že má dostatek vody po celý rok. Je to nejdůležitější mezinárodní vodní cesta Západní Evropy. Pravidelná lodní doprava je provozována do Basileje, který leží 886 km od ústí, pro menší lodě až do Laufenburgu a také po Bodamském jezeře. Řeka je spojena kanály s Dunajem, Rhónou, Marnou, Vezerou, Labem a Emží. Vodní doprava je možná také na přítocích Neckaru, Mohanu, Lahnu, Mosele, Ruhru. Celková délka vodních cest v povodí řeky činí 3000 km. Největší přístavy na řece jsou Rotterdam s vnějším přístavem Hoek van Holland (Nizozemsko), Duisburg-Ruhrort, Kolín nad Rýnem, Mohuč, Ludwigshafen, Mannheim (Německo), Štrasburg (Francie), Basilej (Švýcarsko).

Vodní energii z řeky a jejich přítoků využívá Německo, Švýcarsko a Francie. Byla vybudována kaskáda jedenácti vodních elektráren nad Basilejí a osmi (Kembs, Štrasburg) na kanále Rýn-Rhóna.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Spolu s Dunajem tvořil většinu severní hranice Římské říše, od té doby se začal používat jako důležitá vodní cesta hluboko do vnitrozemí. V moderní historii bylo Porýní dějištěm střetů mezi Německem a Francií. Po první světové válce například byla Rýnským garančním aktem podél jeho toku ustanovena hranice mezi oběma státy.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Mezinárodní povodí řek v Evropě, Rhine
  2. V učebnicích se už půl století opisuje chyba. Rýn je o 90 kilometrů kratší

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu