Vorarlbersko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vorarlbersko
Vorarlberg
Zemský znak
Vorarlberg CoA.svg
Zemská vlajka
Flag of Vorarlberg.svg
Základní údaje
 Hlavní město  Bregenz 
 Kód ISO 3166-2  AT-8 
 Zemská hymna  ’s Ländle, meine Heimat 
Mapy
Vorarlbersko na mapě Rakouska
Karte A Vbg.svg
Členění Vorarlberska
Karte A Vlbg ohne.svg
Obyvatelstvo
 Počet obyvatel  372 001  (8.) 
 Hustota zalidnění  143 obyvatel/km² 
Geografie
 Rozloha  2601 km²  (8.)
 Nejvyšší bod  Piz Buin (3312 m n. m.
 Nejnižší bod  Bodamské jezero (395 m n. m.
Politika
 Zemský hejtman  Herbert Sausgruber (ÖVP
 Vládnoucí strany  ÖVP 
 Složení zemského sněmu
(36 křesel)
 ÖVP 22
FPÖ 9
Zelení 4
SPÖ
 Poslední volby  20. září 2009 
 Příští volby  2014 
Správní členění
 Počet okresů  4 okresy 
 Počet obcí  96 
 • z toho města  5 
 • z toho městyse  11
Oficiální stránky

Vorarlbersko (výslovnost [forarlbersko], německy Vorarlberg) je nejzápadnější a po Vídni druhá nejmenší rakouská spolková země. Ve svojí moderní podobě existuje Vorarlbersko jako samostatný územní celek od roku 1861. Metropolí země je Bregenz (sídlo zemského sněmu a dalších zemských institucí). Svůj název, jenž se dá doslovně přeložit jako Předarlbersko, získala země proto, že se z hlediska zbytku Rakouska nachází před zdejším Arlberským průsmykem, ležícím na hranici s Tyrolskem.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Celé Vorarlbersko se rozkládá v Alpách na pravém břehu Rýna u východního konce Bodamského jezera, mezi 46°52' a 47°36' s.š., a 9°33' a 10°15' v.d. Na severu hraničí s německou spolkovou zemí Svobodný stát Bavorsko, na západě s Lichtenštejnskem a švýcarským kantonem Sankt Gallen, na jihu se švýcarským kantonem Graubündenem a na východě s další rakouskou spolkovou zemí Tyrolskem. Na západě je ohraničeno Rýnem, na severozápadě Bodamským jezerem, na východě se rozkládá Verwall a Arlberský průsmyk, na jihu Rätikon a Silvretta. Hlavními vodními toky Vorarlberska jsou Rýn a jeho pravostranný přítok Ill, jenž zde protéká údolím Montafon.

Jazyk[editovat | editovat zdroj]

V důsledku svojí izolace hovoří vorarlberské obyvatelstvo německým dialektem vorarlberštinou, značně odlišnou od ostatních dialektů rakouské němčiny, což vyvolává komunikační potíže. Jedná se o jeden z Alemánských dialektů, jimiž se hovoří také ve Švýcarsku, Lichtenštejnsku, Bádensku-Württembersku, jihozápadním Bavorsku a francouzském Alsasku.

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

Vorarlberská panství roku 1783

Vorarlbersko bylo ve středověku územně rozdrobené na řadu samostatných hrabství a panství, která Habsburkové získávali postupně v období od 8. dubna 1363, kdy získali panství Neuburg, a 23. června 1804, kdy získali poslední dvě panství Blumenegg a Sankt Gerold. Již od roku 1363 byly postupně začleňovány jednotlivé části Vorarlberska do Předních Rakous. Teprve roku 1750 se objevuje moderní název země – Vorarlbersko.[1] Roku 1782 připojil císař Josef II. Vorarlbersko k Tyrolsku.

V letech 18051814 bylo Vorarlbersko Napoleonem připojeno k Bavorsku. V té době zde propuklo několik prorakouských povstání. Poté se Vorarlbersko stalo opětovně součástí Rakouska, a v jeho rámci bylo znovuzačleněno do Tyrolska. Roku 1848 usilovali obyvatelé Vorarlberska o autonomii ve formě samostatné korunní země Rakouska, k čemuž však došlo až 26. února 1861.[2][3]

Po skončení první světové války zde bylo silné hnutí usilující o připojení k sousednímu Švýcarsku ve formě kantonu. 15. května 1919[4] se 80 % hlasujících v referendu vyslovilo pro připojení k sousednímu Švýcarsku. Tato snaha však narazila na silný odpor rakouské vlády, států Dohody, švýcarských liberálů, Italošvýcarů a Frankošvýcarů.[5][6] Roku 1919 zdejší sociálně demokratická strana usilovala o připojení k Německu jako součást navrhované spolkové země Švábsko, jejíž území mělo být tvořeno Vorarlberskem a švábskými částmi Bavorska, Bádenska a Württemberska. Saint-Germainská mírová smlouva z roku 1919 pak těmto separatistickým tendencím Vorarlberska učinila přítrž a Vorarlbersko tvořilo v rámci nové Republiky Rakousko jednu z devíti spolkových zemí. Separatistické snahy některých uskupení o připojení k Německu nebo Švýcarsku však přetrvávaly další desetiletí. Po anšlusu Rakouska přestalo být Vorarlbersko spolkovou zemí a stalo se Zemským hejtmanstvím. Dne 15. října 1938 nacisté oddělili od Vorarlberska obec Mittelberg,[7] kterou připojily k Bavorsku. K 1. únoru 1940 byl zbytek Vorarlberska spojen se Severním Tyrolskem do župy Tyrolsko-Vorarlbersko. Po skončení druhé světové války se Vorarlbersko, jemuž byla navrácena obec Mittelberg, opět stalo samostatnou spolkovou zemí obnoveného Rakouska, a spolu se severním Tyrolskem tvořilo do roku 1955 Francouzskou okupační zónu Rakouska.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.vorarlberg.at/vorarlberg/geschichte_statistik/geschichte/landessymbole/start.htm
  2. http://www.vol.at/chronik/viewpage.aspx?viewtype=artikel&id=83&left=artikel
  3. http://www.worldstatesmen.org/Austria_crownlands.html
  4. http://www.vol.at/chronik/viewpage.aspx?viewtype=artikel&id=121&left=artikel
  5. http://c2d.unige.ch/int/voteres.php?entit=10&vote=101&lang=
  6. http://encyclopedia.farlex.com/Vorarlberg
  7. http://territorial.de/alpendon/oesterre.htm
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu