Integrovaný dopravní systém

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Integrovaný dopravní systém (IDS) je systém dopravní obsluhy určitého uceleného území veřejnou dopravou, zahrnující více druhů dopravy (např. městskou, regionální, železniční apod.) nebo linky více dopravců, jestliže jsou cestující v rámci tohoto systému přepravováni podle jednotných přepravních a tarifních podmínek.

Doprava bývá v rámci IDS zajišťována různými dopravními prostředky: železnicí, metrem, tramvajemi, trolejbusy, autobusy, lanovkami nebo plavidly. Integrace může zahrnovat i návaznosti na cyklistickou nebo automobilovou dopravou formou P+R, B+R nebo K+R. Na dopravě v rámci IDS se mohou účastnit různí dopravci, přičemž jízdní řády jednotlivých linek v rámci IDS by měly být optimalizovány, a to bez ohledu na to, který dopravce dotyčnou linku provozuje. Cestující v integrované dopravě používají jednotné jízdenky, které lze použít v celém systému bez ohledu na dopravce a použitý dopravní prostředek. Míra a způsob integrace se však v jednotlivých IDS liší.

Charakter integrovaného dopravního systému mají v podstatě i stávající systémy městské hromadné dopravy nebo systém dopravy na celostátních a regionálních železničních drahách, ale jako integrovaný dopravní systém se zpravidla označují až dopravní systémy, vzniklé rozšířením stávajícího systému městské hromadné dopravy do větší vzdálenosti od města, integrací více tradičních dopravních systémů v jednotlivých městech (tradiční městská hromadná doprava, železniční doprava, příměstské autobusové linky) nebo zavedením zónového tarifu v uceleném širším regionu.

V současné době se v českých IDS zpravidla používá zejména zónový nebo pásmový tarif. To znamená, že území s integrovaným dopravním systémem se člení na jednotlivé zóny (pokud mají tvar soustředných kruhů, resp. mezikruží čili prstenců, označují se jako pásma). Pásmové rozdělení území IDS je výhodnější v případě menšího území s jednou městskou aglomerací uprostřed, u kterého v okrajových částech převládají radiální přepravní proudy. Rozdělení na zóny je vhodnější v území s více regionálními centry a větším podílem mezizónové přepravy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Za první integrovaný dopravní systém podobného typu bývá označován ten, který vznikl roku 1965 v Hamburgu v Německu. Další vznikl roku 1972 v Mnichově u příležitosti zprovoznění páteřní linky S-Bahnu. Zpočátku byly organizátorské firmy společenstvím dopravců, kolem roku 1996 došlo k reorganizaci veřejné dopravy a organizátorské firmy přešly z vlastnictví dopravců do společného vlastnictví objednatelů dopravy, tedy měst, spolkových zemí a okresů.[1]

Integrované dopravní systémy v ČR[editovat | editovat zdroj]

V České republice začaly být integrované dopravní systémy vytvářeny až začátkem 90. let 20. století.

V současné době existují v České republice zejména tyto integrované dopravní systémy (v některých případech je ovšem diskutabilní, zda dopravní systém označovaný jako integrovaný má skutečně charakter IDS; jednotlivé systémy se také nacházejí v různém stupni integrace). Kromě velkoplošných integrovaných systémů existují i mnohé lokální přesahy městských hromadných doprav za hranice města či dohody dopravců o vzájemném uznávání jízdenek.

  • Pražská integrovaná doprava PID
  • Středočeská integrovaná doprava SID
  • Českobudějovická integrovaná doprava IDS ČB
  • Integrovaný dopravní systém Táborska IDS TA (Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí a dalších 6 obcí)
  • JIKORD s. r. o. (Jihočeský koordinátor dopravy) byla krajem jako jediným společníkem založena k 18. lednu 2010. Posouzení možnosti zavedení IDS v rámci přípravy funkčního modelu koordinace veřejné hromadné osobní dopravy v kraji je jedním z úkolů společnosti. Vedení Jihočeského kraje v té době připravilo projekt, podle něž by jízdenky vydával přímo kraj, a získalo příslib na dotaci z evropských fondů na vybudování pracoviště krajského IDS za 40 milionů korun, ale nové vedení kraje od projektu z důvodu ekonomické recese upustilo.[2] Podle iDnes.cz se od léta 2012 o propojení autobusové, vlakové a městské hromadné dopravy v kraji znovu mluvilo a větší jasno bylo očekáváno po říjnových krajských volbách. Náměstek českobudějovického primátora Miroslav Joch či generální ředitel ČSAD Autobusy České Budějovice Vladimír Homola se v srpnu 2012 o zavádění IDS vyjádřil pozitivně, zatímco Ivan Študlar z Jikordu označil kvůli řídkosti osídlení pozitivní dopady IDS za sporné a Jikord jej připravoval jen pro Českobudějovicko, kde má své opodstatnění. David Lataj, člen dopravní komise českobudějovické rady města, označil za vzor Plzeňský kraj a za podmínku úspěchu zavedení jednotného tarifního jízdného, a to nejen jízdenky vícedenní, ale i základní.[3] V lednu 2013 idnes.cz napsal, že od roku 2014 bude pilotně zaveden IDS, propojující autobusovou a železniční dopravu, na Jindřichohradecku. Má tomu předcházet výběrové řízení na provozovatele MHD v Jindřichově Hradci, která má být vyhlášeno ještě v lednu 2013 a má být spojeno se změnami linkového vedení. Nový krajský radní pro dopravu Antonín Krák uvedl, že je třeba se k projektu vrátit a že pro České Budějovice a okolí by to měla být jedna ze základních věcí, zatímco zavedení IDS napříč celým krajem je podle něj kvůli řídkosti linek otázkou do budoucna. Existenci plánů na zavedení IDS v Jihočeském kraji potvrdil i člen nového dopravního výboru kraje David Lataj. Hovořil o zavedení Jihočeské čipové karty, na kterou by se nahrávaly nejen jízdní kupony, ale zřejmě i mnoho dalších aplikací.[4]
  • Integrovaná doprava Plzeňska IDP
  • Plzeňský kraj v lednu 2010 zveřejnil záměr založit organizaci POVED, s. r. o. (Plzeňský organizátor veřejné dopravy) s třetinovým podílem města Plzně.[5][6]
  • Integrovaná doprava Karlovarského kraje IDOK [7]
  • EgroNet, přeshraniční integrovaný dopravní systém na území Karlovarského kraje, Bavorska, Saska a Duryňska
  • Integrovaný dopravní systém Ústeckého kraje, spočívá ve vzájemné akceptaci čipové karty, pilotního projektu se od května 2008 účastní Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova, a. s. a ČSAD Slaný, a. s.[8][9] Od prosince 2011 byl na 10 autobusových linkách BusLine a. s. v oblasti Lounsko-západ pilotně zaveden IDS zahrnující i zónově-relační tarif, specifické číslování linek trojcifernými čísly, nové standardy vozidel a informačního systému na vozidlech i označnících zastávek.[3] Od ledna 2015 má být systém pod názvem Doprava Ústeckého kraje rozšířen na celé území kraje a má do něj být zahrnuta i železniční doprava.
  • Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje IDOL
  • Jablonecký regionální integrovaný dopravní systém JARIS
  • Východočeský dopravní integrovaný systém VYDIS
  • Integrovaná regionální doprava Královéhradeckého a Pardubického kraje IREDO
  • Integrovaný dopravní systém Pardubického kraje IDS Pk (zrušen a nahrazen IREDO)
  • V kraji Vysočina se kolem roku 2005 zavedení IDS předpokládalo[10] a sociálně-demokratické vedení se zavázalo vytvořit koncepci dopravní obslužnosti kraje a zavést integrovaný systém, ale po dvou letech zastupitelstvi připravený návrh v roce 2010 odmítlo jako příliš drahý a problematický a protože stávající dopravní obsluha kraje byla v analýze zhodnocena jako velmi dobrá[11][12][13] V roce 2007 vedení kraje zdůvodňovalo nepotřebnost IDS tím, že v kraji nejsou velká městská centra, železniční síť je řídká a zavedení IDS by nepřineslo výraznější výhody, ale připustili možnost lokální integrace například v okolí Jihlavy[14]
  • Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje IDS JMK
  • Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje IDSOK
  • Zlínská integrovaná doprava ZID
  • KORIS, Komplexní odbavovací, řídící a informační systém veřejné hromadné dopravy ve Zlínském kraji, v přípravě, organizátor Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje s. r. o. (KOVED)
  • Ostravský dopravní integrovaný systém ODIS

Většina integrovaných dopravních systémů je organizována prostřednictvím společností či příspěvkových organizací zřízených vesměs kraji, z nichž většina je sdružena v České asociaci organizátorů veřejné dopravy, některé kraje organizují dopravu přímo a v této asociaci zastoupení nemají.

Sdružení pro dopravní telematiku v roce 2008 v rámci projektu zpracovaného pro Ministerstvo dopravy navrhlo, aby se Ministerstvo dopravy ČR stalo garantem tzv. národního dopravního standardu, který by zahrnul a respektoval již existující systémy platebně identifikačních systémů ve veřejné dopravě a vytvoření jednotné platformy celoplošných nebo nadregionálních jízdenkových produktů, která je podle zpracovatele v prostředí ČR poptávána. Jednotný standard přináší potřebu centrálního systému, který musí zajišťovat jednotnou evidenci karet, akceptačních zařízení, klíčové hospodářství a evidenci zakázaných karet. Zatím se iniciativou zdola objevují regionální řešení interoperability několika přilehlých systémů pro platbu a odbavení cestujících, ale v ČR stále neexistue celoplošný standard a strategická koncepce.[15] (v minulosti se hovořilo i o tzv. Národní dopravní kartě).

Občanské sdružení Centrum pro efektivní dopravu, které reprezentují Pavel Adámek a Michal Drábek, v roce 2010 publikovalo na svém webu vizi prioritních směrů dopravní politiky, v níž jako čtvrtý z 8 bodů uvedlo vytvořit celostátní integrovaný systém podle vzoru Švýcarska.[16] Ve státní dopravní politice ani ve snahách jednotlivých krajů se však podobná snaha výrazněji neprojevuje.

Integrované dopravní systémy zahraniční a mezinárodní[editovat | editovat zdroj]

V Německu, Rakousku a Švýcarsku existuje mnoho integrovaných dopravních systémů, zpravidla se nazývají dopravní svaz (Verkehrsverbund).[17]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Martin Jareš: Mnichovská integrovaná doprava (MVV), DP-kontakt, 5/2008, květen 2008, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., str. 12–13
  2. Kraji chybí integrovaná doprava. Na jeden doklad se jezdí jen na Táborsku, iDnes.cz, 19. 4. 2011
  3. Lukáš Marek: Jeden lístek na bus i vlak? Sen lidí z jihu Čech je v rukou politiků, iDnes.cz, 24. 8. 2012
  4. Na Jindřichohradecku bude stačit jedna jízdenka na vlak i autobus, iDnes.cz, 12. 1. 2013
  5. BUSmonitor: Kraj (Plzeňský) chce ladit dopravu. Založí na to firmu (POVED - Plzeňský organizátor veřejné dopravy), BUSportál.cz, 26. 1. 2010 (původní zpráva na iDnes.cz, rubrika Plzeňský kraj, již nedostupná
  6. Program 35. schůze zastupitelstva města Plzně, 28. 1. 2010 (on line již nedostupné), bod 27: Založení obchodní společnosti POVED, s. r. o. spolu s druhým společníkem Plzeňským krajem
  7. IDOK, integrovaná doprava Karlovarského kraje
  8. Ústecký kraj začíná zavádět integrovaný dopravní systém, Ústecký kraj, tisková zpráva, 18. 4. 2008
  9. Ústecký kraj zkouší v rámci pilotního programu integrovaný dopravní systém, Ústecký kraj, 16. 5. 2008
  10. Martin Harák: Integrovaný dopravní systém bude zaveden i v kraji Vysočina, Železničář, 36/2005
  11. „Vysočina vzdala integrovaný dopravní systém“, Krajské noviny, strana 13, Kraj Vysočina (Filip Appl) on-line na webu RNDr. Miloš Vystrčil, senátor PČR
  12. Petr Šmergl: „Opozice odmítla integraci. Poškodila i vztah lidí ke kraji“, Deník, 7. 7. 2010
  13. Stanislav Cejpek: Kdo odmítl integrovaný dopravní systém Vysočiny, ODS, 8. 7. 2010
  14. Vysočina nechystá integrovaný dopravní systém, prý se nevyplatí, Asociace krajů České republiky, 2. 5. 2007, ČTK
  15. Závěry z konference Elektronické platby v dopravě, BUSportál.cz, 4. 3. 2008
  16. Prioritní směry dopravní politiky, Centrum pro efektivní dopravu, 16. 4. 2010
  17. Integrované dopravní systémy – odkazy, Filip Drápal, ids.zastavka.net

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]