Pražská integrovaná doprava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Označovač jízdenek PID

Pražská integrovaná doprava (PID) je integrovaný dopravní systém, zahrnující metro, tramvaje, železnici, městské a příměstské autobusové linky, lanovou dráhu na Petřín, několik přívozů a síť parkovišť P+R. Zasahuje na území hlavního města Prahy a okresů Středočeského kraje Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Beroun, Příbram, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Benešov, Mladá Boleslav a Nymburk.

Integrace spočívá v zavedení jednotného tarifu, smluvních přepravních podmínek, číslování linek, některých součástí informačního systému pro cestující, v projektování linkového vedení, návazností a prokladů mezi spoji různých linek a druhů dopravy a v jednotném systému uzavírání smluv o dotování dopravy s dopravci. Koordinátorem Pražské integrované dopravy je organizace ROPID, Regionální organizátor pražské integrované dopravy, příspěvková organizace hlavního města Prahy.

Název Pražská integrovaná doprava[editovat | editovat zdroj]

Původně se pro integrované příměstské linky používalo označení IDS — integrovaný dopravní systém. Spojení „pražská integrovaná doprava“ se poprvé objevilo koncem roku 1993 v názvu organizace ROPID, která jej pak začala používat pro označení dopravního systému, který zaváděla.

Ještě koncem devadesátých let považovala jazyková poradna Ústavu pro jazyk český spojení „pražská integrovaná doprava“ za obecné označení a doporučovala jeho psaní s malými písmeny. Již v té době však šlo zřetelně o závazně ustálené označení jednoho konkrétního dopravního systému, o jeho vlastní jméno. Akademická Pravidla českého pravopisu s pojmenováváním systému vůbec nepočítají - zmiňují se jen o vlastních jménech například dokumentů, tanečních skladeb, slovesných výtvorů, významných událostí atd. Označení konkrétních integrovaných systémů však nesou všechny typické rysy vlastních jmen.

Vztah PID a SID[editovat | editovat zdroj]

Po ustavení samosprávných krajů v roce 2000 započaly snahy, aby Středočeský kraj měl svůj vlastní integrovaný dopravní systém. V letech 2003–2005 vznikaly první zárodky integrovaných systémů nezávislých na PID (například Kladenská integrovaná doprava KLID). 1. července 2005 byl oficiálně zaveden systém Středočeská integrovaná doprava, který se podle schváleného záměru kraje má postupně rozvinout do roku 2015. Rada kraje v usnesení č. 51-11/2005/RK ze dne 25. května 2005 doporučila zahájit jednání s představiteli hlavního města Prahy o postupném sjednocování Tarifů Středočeské integrované dopravy a Pražské integrované dopravy.

Odbor dopravy krajského úřadu Středočeského kraje v dubnu 2007 uvedl, že Středočeský kraj usiluje o navázání spolupráce mezi integrovanými systémy a že organizaci ROPID bylo předloženo již několik projektů na propojení tarifních a odbavovacích systémů SID a PID, avšak ze strany ROPID nebyla dosud žádná odezva na předložené návrhy.[1]

Městský radní Radovan Šteiner v březnu 2008 v odpovědi na interpelaci uvedl, že se Praha velmi intenzivně snaží o zapojení Středočeského kraje do fungování a vlastnické struktury ROPIDu, přičemž prohlásil za logické a správné, aby Středočeský kraj a jednotlivá města a obce měly možnost se na řízení této organizace podílet, v ideálním případě být i spoluvlastníky Ropidu. V této souvislosti naznačil nutnost přeměny ROPIDu z příspěvkové organizace na obchodní společnost. Přitom Šteiner zmínil, že do společného fungování jistě bude chtít promluvit reprezentace zvolená v krajských volbách v listopadu 2008, přičemž pokud by to byl „pan dr. Rát, který by toto záležitosti řešil“, mohlo by to podle Šteinera zkomplikovat definitivní podobu Ropidu a jeho managementu na několik dalších let, ne-li na celé příští volební období.[2] Po volbách byl zvolen středočeským hejtmanem David Rath, myšlenka na transformaci ROPIDu se již neobjevovala a k integraci systémů PID a SID nebyla vydána žádná výraznější prohlášení.

Dopravní výbor pražského zastupitelstva 25. dubna 2011 odsouhlasil návrh ROPIDu sjednotit PID s SID i dosud neintegrovanou dopravu v oblasti. Záměrem je vytvořit společnou komisi ze zástupců Prahy a Středočeského kraje, následovat má memorandum, smlouva o partnerství a nakonec sloučení organizací, které v krajích veřejnou dopravu plánují. Miloslava Vlková, předsedkyně výboru pro dopravu zastupitelstva Středočeského kraje, na jednání pražského výboru se záměrem vyslovila souhlas a prohlásila za dobré, aby se smlouva o spolupráci stihla podepsat do krajských voleb 2012.[3][4]

Již od počátku roku 2011 Středočeský kraj pod vedením hejtmana Ratha avizoval záměr zcela vytlačit PID z území kraje.[5][6] Své kroky, plošnou výpověď autobusovým dopravcům v kraji a přípravu výběrových řízení, Středočeský kraj s Prahou vůbec neprojednal, což se stalo předmětem kritiky.[7] Ihned po zatčení a rezignaci hejtmana Davida Ratha rada Středočeského kraje 21. května 2012 rozhodla o stažení výpovědí autobusovým dopravcům a ROPIDu.[8]

Na konci listopadu 2012 bylo započato jednání o sloučení PID a SID v jednu metropolitní integrovanou dopravu. Zástupci organizace ROPID navštívili krajský úřad a společně s jeho představiteli dohodli okruh otázek, na které chtějí odpovědi. Do konce ledna 2013 má vzniknout ucelený materiál (ze zprávy není zřejmé, kdo ho má zpracovat), který pak projednají rady obou krajů, a má být stanovena širší komise pro konkrétnější jednání. Zvažováno má být zavedení jednotné čipové karty, zřízení společného podniku pro organizaci dopravy atd.[9]

Tým odborníků z organizace ROPID, z odboru dopravy středočeského krajského úřadu a politici z výboru dopravy zastupitelstva Středočeského kraje připravili v roce 2013 84stránkový dokument Analýza současného stavu a návrh dalšího postupu integrace veřejné dopravy v Praze a Středočeském kraji.[10]

Výbor pro dopravu Zastupitelstva hl. m. Prahy schválil 6. listopadu 2013 záměr sjednotit Pražskou a Středočeskou integrovanou dopravu do jednoho systému; stejné usnesení přijal 31. října 2013 výbor pro dopravu zastupitelstva Středočeského kraje. Na základě těchto usnesení rozhodnou Rada hlavního města Prahy a Rada Středočeského kraje. Podle záměru má sjednocování do jednoho společného integrovaného dopravního systému začít v roce 2014. Dosud nedošlo k dohodě, kdo by měl celý sjednocený systém řídit. Konkrétní principy fungování sjednoceného IDS nebyly zatím v analýze a usneseních uvedeny, analýza však vychází z principu, že integrovaný dopravní systém tvoří jednu síť a má jeden společný tarif a společné jízdenky. Účelem sjednocení je podle usnesení zlevnit, zjednodušit, zefektivnit a zrychlit hromadnou dopravu.[11]

Historie IDS v okolí Prahy[editovat | editovat zdroj]

V rámci PID je zajištěno dopravní spojení do vzdálenějších měst, mezi které patří i například Mníšek pod Brdy. Zde autobus linky č. 330 dopravce Martin Uher typu Mercedes-Benz Citaro
  • Základem integrovaného dopravního systému v pražské oblasti byl systém městské hromadné dopravy v Praze, zahrnující metro, tramvaje, městské autobusy a lanovou dráhu na Petřín.
  • 11. 1. 1992 byla zahájena doprava na příměstských autobusových linkách 351 z Českomoravské do Hovorčovic a 352 z Nových Butovic do Ořechu. Na linkách platil běžný městský tarif. Současně byla uznávána platnost předplatních jízdenek na MHD i na souběžných úsecích linek ČSAD a platnost žákovských a dělnických jízdenek ČSAD na linkách MHD. Zahrnutými linkami ČSAD Praha-západ s. p. byly 11660 Praha – Vysoký Újezd a 11661 Praha – Mořina, ČSAD Klíčov s. p. do systému zahrnulo linky 10032 Praha – Měšice, 10033 Praha – Neratovice, 10090 Praha – Čakovičky a 10281 Praha – Odolena Voda. Smlouvu s dopravci uzavřely 20. 12. 1991 uvedené obce a okresní úřady Praha-východ a Praha-západ a byla považována za experimentální zavedení integrovaného dopravního systému.
  • 1. 10. 1992 byly do integrace zapojeny první železniční úseky a stanice ČSD. Byla uznávána platnost předplatních jízdenek MHD v osobních vlacích ve vybraných úsecích.
  • 1. 12. 1993 zahájila činnost organizace ROPID, regionální organizátor pražské integrované dopravy.
  • 1. 4. 1994 uzavřela organizace ROPID první smlouvy s dopravci o provozování linek.
  • 1. 1. 1995 bylo zřízeno vnější tarifní pásmo na příměstských autobusových linkách.
  • 31. 5. 1995 zřízeno vnější tarifní pásmo i na železnici.
  • 1. 1. 1996 zřízena čtyři vnější tarifní pásma pro časové předplatní jízdenky.
  • 1. 6. 1996 zaveden časový a pásmový tarif v celé PID (do té doby platily jen nepřestupní a předplatní jízdenky)
  • 1. 5. 1998 do PID zapojena první parkoviště P+R
  • 30. 5. 1999 bylo na prvních úsecích železničních tratí umožněno použít i jednotlivé, nejen předplatní jízdenky.
  • 1. 5. 2000 v autobusech městských linek byl zahájen prodej jízdenek u řidičů (s příplatkem). V příměstských linkách PID se prodávaly jízdenky u řidičů bez příplatku od počátku.
  • 28. 5. 2000 bylo zavedeno páté vnější tarifní pásmo.
  • 29. 11. 2003 zavedena první příměstská noční linka, 601, do Černošic, později prodloužena do Řevnic. V následujících letech přibývají další (1. 7. 2004 602 do Berouna a 603 do Staré Boleslavi, 1. 5. 2005 604 do Roztok, 2. 9. 2006 606 do Jesenice, 10. 12. 2006 605 do Průhonic, 607 do Hostivic).
  • Od 1. 7. 2005 některé linky Středočeské integrované dopravy, tedy její součásti označované Kladenská integrovaná doprava (KLID), zajíždějí i do Prahy. Středočeský kraj plánuje jednání o vztazích mezi PID a SID. SID má být rozvinuta postupně během let 2005 až 2015.
  • 1. 7. 2005 byl do systému PID začleněn první přívoz, Sedlec – Zámky na severu Prahy. Platí na něm předplatní jízdenky PID a zveřejněné časy plaveb jsou koordinovány s autobusovou linkou 102 v Zámcích a vlaky ČD v Sedlci. V době provozu jezdí i na požádání.
  • 28. 11. 2005 během třítýdenní výluky autobusové dopravy PID byla jako náhradní doprava PID použita lodní linka Davle–Štěchovice po Vltavě.
  • 1. 7. 2006 byl do systému PID začleněn již druhý přívoz, Podbaba–Podhoří. Na přívozu platí předplatní jízdenky PID.
  • 1. 1. 2007 v PID přestali působit dva dopravci, Hotliner s. r. o. a ČSAP s. r. o. (provozování osobní dopravy přešlo na společnost OAD Kolín)
  • od 4. 3. 2007 byl zvýšen počet zastávek na znamení o zastávky více než 100 názvů (t. j. přes 200 zastávek) a pro zastávky dalších více než 30 názvů bylo rozšířeno období, kdy je zastávka na znamení.
  • 4. 3. 2007 v PID začal působit druhý železniční dopravce, KŽC Doprava s. r. o. (na tratích č. 013 a 012)
  • 17. 7. 2007 zařazen do PID třetí přívoz, Lihovar – Veslařský ostrov, čímž do PID vstoupil nový dopravce Vittus group s. r. o.
  • 1. 9. 2007 se u zastávek 55 názvů (t. j. u více než sta zastávek) mění režim ze zastávek na znamení zpět na zastávky stálé nebo na zastávky s režimem proměnlivým podle denní doby a dne v týdnu. Ve většině případů jde o návrat do stavu před březnem 2007.
  • Mezi 7. 2. 2008 a 10. 3. 2008 z výběrového řízení ROPIDu vzešla nová značka a logotyp Pražské integrované dopravy. Nové logo začalo být postupně užíváno na jízdních řádech a informačních materiálech, do budoucna jím mají být označena i vozidla a zastávky.[12][13]
  • 1. 8. 2008 byly v rámci PID zprovozněny dva přívozy v oblasti centra města (přívozy č. P4 a P5)
  • 30. 8. 2008 byl rozšířen provoz nočních autobusových linek 501–513
  • 1. 3. 2009 byla do systému PID začleněna nelinková přeprava držitelů průkazu ZTP nebo ZTP/P podle individuálních požadavků (objednávek) cestujících, zajišťuje dopravce Societa o. p. s.[14][15]
  • 22. 4. 2009 byl spuštěn veřejný zkušební provoz webové informační služby systému MPV (Monitorování polohy vozidel), zatím zahrnující asi 250 vozidel 4 dopravců (ČSAD Polkost, Martin Uher, Spojbus a Veolia Transport Praha). Systém byl vyvíjen od roku 2004, do konce roku 2009 měl zahrnout všechny dopravce[16][17]
  • od 3. 1. 2011 avizoval ROPID nový systém zastavování autobusů v zastávkách na znamení, podle nějž není třeba na řidiče mávat, ale cestující, který chce nastoupit, dává znamení tím, že stojí na viditelném místě zastávky, přičemž řidič je povinen zastavit vždy, nachází-li se v prostoru zastávky alespoň jedna osoba nebo má-li zakryt výhled předchozím autobusem. Pokud ve vozidle nefunguje akustický hlásič, který oznamuje, že je zastávka na znamení, musí řidič zastavovat v každé zastávce na znamení, i když cestující nestiskne tlačítko. Současně ROPID avizoval následné zvýšení počtu zastávek na znamení.[18] Zavedení nebo časové rozšíření charakteru na znamení má se týkat kolem 170 názvů zastávek v Praze (t. j. zhruba dvojnásobného počtu zastávek) a 47 názvů zastávek mimo Prahu.[19] K dalšímu podstatnému rozšíření počtu zastávek na znamení (o dalších cca 160 názvů) došlo v PID od 1. července 2011. Začátkem srpna 2011 mluvčí ROPIDu uvedl, že se uvažuje buď o další vlně rozšiřování počtu v lednu 2012, anebo o celkové změně režimu, podle níž by byly na znamení všechny autobusové zastávky, po vzoru Jihlavy a dalších evropských měst, a uvažuje i o jejich zavedení v tramvajovém provozu. Dopravní podnik se vyjádřil proti plošnému zavedení, v tramvajové dopravě zavedení zastávek na znamení brání provozní předpisy.[20]

V lednu 2011 středočeský hejtman David Rath oznámil, že vypoví všechny stávající smlouvy s dopravci (včetně smluv s ROPIDem, jejichž účastníky jsou i středočeské obce a Praha) a vyhlásí nová výběrová řízení.[5] Dne 31. května 2011 kraj smlouvy vypověděl, nejprve s roční výpovědní lhůtou, t. j. ke dni 31. května 2012, v červnu 2011 upravil výpovědi dodatkem tak, že dosavadní smlouvy platí až 8. prosince 2012, avšak i toto datum vzbuzuje obavy, že je nerealistické, pokud se někdo proti výpovědím bude odvolávat.[21] Později byly údajně výpovědní lhůty prodlouženy do 30. června 2013,[22] dle jiných zdrojů do konce února 2013.[23] Dne 9. července 2011 kraj oznámil na vývěsce EU záměr vyhlásit výběrové řízení.[21] Hejtman David Rath vyzval obce, aby rovněž smlouvy s dopravci vypověděly.[22] Náměstek pražského primátora Karel Březina ČSSD) označil jednostranné vypovězení smluv bez předchozí domluvy s obcemi a sousedními kraji za velmi riskatní a za vážné ohrožení dopravní obslužnosti a za jediné řešení považuje vzít výpovědi zpět.[21] Stejný názor vyjádřila později i středočaská organizace TOP09 a STAN, avšak náměstek hejtmana Robin Povšík (ČSSD) označil tyto obavy za zbytečné strašení lidí ze strany pravice.[22] V listopadu 2011 iDnes.cz přinesla informaci, že na nesrovnalosti v rozdělování dotací upozornil vedoucí oddělení veřejné dopravy krajského úřadu František Mráček, který až do roku 2007 byl v ROPIDu vedoucím pracovníkem odpovědným za projektování dopravy a po svém odchodu z ROPIDu se stal jeho soustavným kritikem.[24] Podle iDnes.cz ROPID odmítl podepsat dodatek o prodloužení výpovědní lhůty do února 2013.[23] Náměstek pražského primátora Josef Nosek zaslal Středočeskému kraji upravený návrh dodatku smlouvy, který by výpovědní lhůtu prodloužil do konce roku 2014, aby výběrová řízení mohla být kvalitně připravena, ale hejtman David Rath údajně tento návrh odmítá.[23] Rath zmínil, že má připravený krizový plán spočívající v tom, že pokud by někteří dosavadní dopravci v PID nechtěli s krajem uzavřít přímou dvoustrannou smlouvu a po uplynutí výpovědní lhůty by přestali jezdit, nahradil by je jinými dopravci.[23][25] 18. května 2012 Rada hlavního města Prahy schválila dofinancování dopravní obslužnosti na části příměstských linek PID ve výši 29,8 milionu korun, které umožní zajistit provoz linek PID do 30. září 2012 i bez účasti Středočeského kraje.[26] Po zatčení a rezignaci hejtmana Davida Ratha rada Středočeského kraje 21. května 2012 rozhodla o stažení výpovědí autobusovým dopravcům. Náměstek hejtmana Robin Povšík to zdůvodnil tím, že by se do voleb nestihlo vypsat řádné výběrové řízení na nové dopravce [8]

10. června 2012 ROPID oznámil ve shodě se středočeským radním pro dopravu Robinem Povšíkem záměr rozšířit PID do konce volebního období do Mělníka. Robin Povšík přitom, v narážce na rezignaci hejtmana Davida Ratha, oznámil změnu krajské koncepce dopravy s tím, že vize izolovaného řešení je už „asi tři týdny zastaralá“. Přislíbil následující týden sestavit pracovní skupinu pro řešení krajské dopravy s Prahou.[27]

Statistiky PID[editovat | editovat zdroj]

  • V roce 2004 obsluhovala PID téměř 300 obcí a zahrnovala 150 příměstských autobusových linek – tedy těch, které nejsou vnitropražskými linkami.
  • V roce 2003 bylo do PID zahrnuto 221 železničních stanic a zastávek. V roce 2004 jejich počet opět mírně poklesl.
  • V roce 2004 téměř 58 % cestujících v příměstských vlacích cestovalo na jízdní doklad PID. V roce 1995 to bylo 25 %.
  • Celkový dopravní výkon PID od roku 1993 do roku 2004 mírně stoupal od 143 do 178 miliónů vozokilometrů. Příměstské autobusové linky PID z toho v roce 2004 představují asi 20 miliónů, jejich výkon v posledních letech pravidelné narůstal přibližně o 3 milióny vozokilometrů ročně.

Výňatek z oficiálního propagačního materiálu ROPIDu Pražská integrovaná doprava 2011:

prostředek průměrná cestovní rychlost (km/h) počet linek počet zastávek počet vozů počet přepravených cestujících (za rok) počet ujetých km
metro 45 3 57 635 578 515 000
tramvaj 18 33 620 931 345 485 000
autobus 25 (městské); 33 (regio) 319 2310 1714 334 646 000
Esko 44 17 226 18 126 000 (v rámci PID)
přívoz 6 6 14 6 492 000
celkem 29 (bez Eska) 378 3227 3286 + Esko 1 293 813 000 196 000 000

Označování linek PID[editovat | editovat zdroj]

  • Linky pražského metra jsou označovány stejně jako trasy metra, tedy písmeny A, B a C. V informačním systému se linky označují též barevně: A zeleně, B žlutě a C červeně (v databázích jsou kódovány jako linky č. 991, 992 a 993.)
  • Tramvajové linky mají jednociferná a dvojciferná čísla, autobusové linky trojciferná čísla linek. Denní tramvajové linky mají čísla 1 až 49, denní linky autobusů 100 až 299. Na zastávkách se označují modrým písmem na bílém podkladě. (Linka č. 100 je z technických důvodů kódována v databázích jako linka č. 299, v některých výstupech jsou číslice 0 nahrazeny písmeny O). Výjimkou byla linka 701 v letech 2002-2007, která původně vznikla jako linka náhradní dopravy a později byla i formálně změněna na trvalou linku.
  • Noční městské linky mají čísla začínající na číslici 5, tedy tramvajové linky 51 až 59 a autobusové městské linky 501 až 515. Příměstské noční linky autobusů začínají číslicí 6 - tedy 601 až 615. Na zastávkách se označují noční linky číslem v negativním provedení, tedy bílým písmem na modrém podkladě, příměstské v novějším provedení i na černém podkladě.
  • Příměstské autobusové linky vycházející z Prahy mají čísla začínají číslicí 3. Nejprve se začínalo s čísly od 351 výše, později byla využita i nižší čísla. Zvláštností byla linka 255, která byla číslem linky i tarifně považována za městskou, ačkoliv poslední zastávka leží již v katastrálním území obce Jíloviště. Tato linka byla v roce 2006 zrušena a její spoje převedeny na linku 314 ukončené v zastávce Jíloviště, přívoz (původní název Přívoz Strnady).
  • Mimopražské autobusové linky PID mají čísla začínající číslicí 4. To se týká i linek městské dopravy v Říčanech a v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi.
  • Vnitropražské školní autobusové linky PID mají čísla 551 až 5xx. Na zastávkách se označují zelenými čísly na bílém podkladě.
  • Autobusová linka AE (Airport Express) sice spadá do PID, ale platí na ní zvláštní jízdné. Označuje se bílými písmeny AE na modrém podkladu (v databázích je kódována číslem 790.)
  • Linky náhradní autobusové dopravy za tramvaj mají označení složené z písmene X a označení linky nebo některé z linek, které nahrazují (například X-4 nebo X-55, nověji též X4 nebo X55). Na zastávkách se označují černým písmem na žlutém podkladě, stejným způsobem se označují i dočasné výlukové linky z jiných číselných řad (například 7xx). Černožluté provedení mají též některé další informační prvky s informacemi o výlukách. (V databázích jsou obvykle linky náhradní dopravy kódovány nahrazením písmene X přičtením 800, například linka X12 pod kódem 812).
  • Přívozy zařazené do PID se v tištěných a elektronických jízdních řádech označují jako P1 až P6. Na přístavištích a na plavidlech však podobné označení jinde než na tištěných jízdních řádech není uváděno (v databázích jsou přívozy kódovány pod čísly linek 691 až 696.)
  • Historická tramvajová linka, která není součástí PID, má označení 91. Od roku 2005 je značena na zastávkách červeným písmem na bílém podkladě, předtím byla značena na žlutém podkladě, což vedlo k záměnám za dočasné výlukové linky.
  • Lanová dráha na Petřín oficiálně číselné označení nemá, v interních databázích je vedena jako linka 99 (dříve i 41), na jízdních řádech jako LD.
  • Železniční soupravy na hlavních příměstských tratích (Metropolitní dopravní linie) jsou od 9.12.2007 označeny jako linky S1 až S9. Městská železniční linka z Libně do Roztok je označena jako S41.
  • Městské autobusové linky pro tělesně postižené jsou rovněž zařazeny do systému PID, ale jako zvláštní linková doprava, přístupná jen vymezeným skupinám cestujících. Označují se mezinárodním symbolem přístupnosti (invalidní vozík) doplněným číslem 1 až 2. V databázích jsou kódovány jako linka číslo 799 (linka č. 1),797 (linka č. 2).

Městské linky nezařazené do PID[editovat | editovat zdroj]

  • Některé příležitostné nebo jinak specifické linky, které nejsou součástí PID, se označují obdobně jako linky PID, a to trojciferným číslem začínajícím číslicí 7. Některé z těchto linek jsou trvale vyznačeny na autobusových zastávkách, a to zelenými číslicemi na bílém podkladě. Trvale vyznačena je například linka 751 z terminálu Nádraží Holešovice směrem k Výstavišti, linka 770 ze zastávky Na Knížecí ke Stadionu Strahov a linka 758 ze stanice metra Letňany k Výstavišti Letňany. Občasně zřizovaná linka od Smíchovského nádraží k Výstavišti Chuchle mívá číslo 753. Podobné linky bývají příležitostně zřizovány k velkým výstavám, kulturním nebo sportovním akcím atd.
  • Čísla řady 700 mívají také některé linky, které jsou financovány z jiných zdrojů než PID. Na některých z těchto linek jsou cestující přepravováni bezplatně, například na lince 754 (PitkoviceHáje), jejíž provoz hradí přímo městská část.
  • Další linky, provozované zpravidla bezplatně různými dopravci k obchodním domům na základě jejich objednávky, do systému PID ani do jeho číslování linek nejsou zařazeny. Trojciferná nebo čtyřciferná čísla těchto linek jsou určena jen pro vnitřní potřebu dopravce, šesticiferná čísla přidělená v licenci jsou uvedena jen na jízdních řádech některých z těchto linek. Většina těchto linek je označena logem nebo písmennou zkratkou.

Tarif PID[editovat | editovat zdroj]

  • Do konce května 1996 byl v pražské MHD i na zaintegrovaných příměstských linkách nepřestupní tarif. Pro každou jízdu bylo třeba označovat novou jízdenku, ta však platila bez ohledu na vzdálenost a dobu jízdy. Pouze v metru bylo možno na jednu jízdenku přestupovat mezi trasami. V tramvajích a autobusech byly po označování jízdenek umístěny děrovače, které do devítimístné mřížky na jízdence prorazily kombinaci tří až čtyř otvorů. Předplatní časové jízdenky však byly přestupní.
  • Od 1. 1. 1995 byla platnost předplatních jízdenek omezena jen na území Prahy, pro vnější pásmo na autobusových linkách bylo třeba zakupovat doplňkové kupóny. Od konce května 1995 bylo za stejných podmínek do vnějšího pásma zařazeno i několik mimopražských železničních stanic a zastávek. Vnější pásmo zahrnovalo pak 9 příměstských autobusových linek zasahujících do území 13 obcí a 16 mimopražských železničních stanic a zastávek, pásmo zasahovalo přibližně do vzdálenosti 10 km od hranic Prahy.[28]
  • V lednu 1996 bylo, zatím stále ještě jen pro předplatní jízdenky, jedno vnější pásmo nahrazeno čtyřmi soustředně uspořádanými pásmy označenými 1, 2, 3 a 4 až do vzdálenosti cca 35–40 km od hranice Prahy.[28]
  • 1. 6. 1996 byl zaveden v celé síti PID nový odbavovací systém s elektronickými označovači jízdenek a s časovým a pásmovým tarifem. Na území Prahy bylo pásmo P, na příměstských autobusových linkách a částech železničních úseků dojezdové pásmo 0, vnější pásma byla očíslována od čísla 1 výše v soustředných prstencích směrem od Prahy.
  • 28. 5. 2000 bylo zavedeno páté vnější tarifní pásmo.
  • 1. 1. 1998, 1. 7. 2000 a 1. 9. 2001 došlo ke změnám tarifu.
  • 1. 7. 2005 došlo k výraznému zdražení jednotlivých jízdenek. Protože Praha požadovala po ROPIDu zdražení jízdného a Středočeský kraj naopak se zdražením nesouhlasil, byl tarifní systém zkomplikován tím, že pásmo P začalo být počítáno jako dvojpásmo a jednotlivé druhy jízdenek mají jinou časovou a pásmovou platnost v Praze a jinou mimo Prahu.
  • Od 1. 1. 2008 došlo k další změně. Vzhledem k tomu, že opět Praha požadovala prudší nárůst cen než Středočeský kraj (základní přestupní jízdné v Praze stouplo z 20 na 26 Kč), došlo k zavedení příhraničního pásma B (které je tvořeno částí dosavadního dojezdového pásma 0). Zatímco pro dlouhodobé časové jízdenky je pásmo 0 nadále považováno za jedno pásmo, pro platnost krátkodobých jízdenek se 0 a B počítají jako dvě navazující pásma. Od téhož data se výrazně rozšířil počet druhů jízdenek, které lze použít buď jen v pražských pásmech (s omezenou přestupností za 18 Kč), nebo jen v mimopražských pásmech (kromě 2pásmové nepřestupní za 10 Kč ještě 2pásmová přestupní za 14 Kč - platí i do pásma B – a třípásmová za 20 Kč). Byly zrušeny doplňkové kupony pro vnější pásma platné jen pro vlaky.
  • Od 22. 11. 2007 byla zkušebně zavedena možnost zakoupení přestupní SMS jízdenky pro pásmo P, neplatí však na železnici.
  • Vzhledem k tomu, že v období od 1. 7. 2005 přibližně do roku 2015 má být zaváděna Středočeská integrovaná doprava, uvažuje se o snížení počtu vnějších pásem PID, popřípadě změně pásmového tarifu PID na zónový a určité formě jeho integrace s tarifem SID. Středočeský kraj na svém webu v roce 2005 umístil text s všeobecnými informacemi o SID, v němž deklaroval, že 4. a 5. pásmo PID mají být přizpůsobeny zónovému tarifu SID, zatímco v pásmech 1 až 3 má být PID zachována.[29]
  • Od 1. října 2010 je ve vlacích zařazených do PID na území Prahy povolena bezplatná přeprava dětí do 10 let věku. Jinak se ve vlacích Českých drah platí jízdné od 6 let.
  • Od 10. června 2012 má být zřízeno 6. a 7. tarifní pásmo v souvislosti s autobusovými linkami 381, 387 a 398, které dosud pokračovaly za 5. pásmem do Kutné Hory, Uhlířských Janovic nebo Poděbrad jako linky SID číslo F81, F87 a H98. Do 7. pásma patří pouze zastávky na území Kutné Hory.[30]

Dopravci v PID[editovat | editovat zdroj]

ROPID ani hlavní město Praha dosud nepublikovaly, jakým způsobem byli vybíráni dosavadní dopravci v Pražské integrované dopravě. V některých případech linky PID provozují dopravci, kteří v příslušných oblastech provozovali linkovou dopravu již dříve, avšak se zaváděním linek PID se do některých oblastí dostali i noví dopravci. Generální manažer Veolia Transport Česká republika v rozhovoru uvedl, že se firma k zakázkám v PID nedostala v soutěžích, ale na základě poptávky objednavatele, lepší předložené nabídky nebo akvizicemi menších dopravců.[31]

8. prosince 2009 Rada hlavního města Prahy v souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1370/2007[32] schválila dlouhodobé smlouvy s dosavadními dopravci v Pražské integrované dopravě (Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., České dráhy a. s. a autobusoví dopravci PID) na období 2010–2019. Smlouvy jsou formulovány tak, že umožňují konat na provozování jednotlivých autobusových linek výběrová řízení, a to na městské linky provozované dosud Dopravním podnikem hl. m. Prahy od ledna 2014 (musí být oznámeno s ročním předstihem, každoročně v rozsahu maximálně 5 % výkonů), na ostatní městské autobusové linky podle iDnes.cz již od roku 2010 a na příměstské linky od roku 2012 (schválené smlouvy tyto parametry neuvádějí).[33][34][35]

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

V železniční dopravě působí v rámci PID tito dopravci:

  • České dráhy, a. s.: doprava na železničních tratích včetně městské železniční linky S41 z nádraží Praha-Libeň do Roztok u Prahy.
  • KŽC Doprava, s. r. o.: od 4. března 2007 na železničních tratích č. 013 a 012 na Kolínsku; od 1. května 2010 sezonní víkendové vlaky (Pražský motoráček) na trati 122 z Prahy hlavního nádraží na Zličín.[36]

Metro, tramvaje, lanovka na Petřín[editovat | editovat zdroj]

V neželezniční drážní dopravě si dosud uchoval faktický monopol Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, který je v Praze provozovatelem všech tramvajových drah, drah metra i lanové dráhy na Petřín i dopravy na těchto drahách. Dosud se neobjevily reálné návrhy, že by do těchto druhů dopravy měl vstoupit nějaký jiný provozovatel.

Náhradní dopravu za přerušenou tramvajovou dopravu nebo přerušený provoz metra v některých případech Dopravní podnik hl. m. Prahy provozuje sám, v jiných případech si objednává náhradní autobusovou dopravu u společnosti Hotliner s. r. o., která náhradní linky provozuje na vlastní licenci. Ojedinělou náhradní lodní dopravu provozovala Pražská paroplavební společnost a. s.

Autobusová doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní podnik hl. m. Prahy[editovat | editovat zdroj]

Městská autobusová doprava v Praze byla od prvopočátků provozována městskými podniky, jejichž nástupcem je Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. V současné době tato společnost provozuje naprostou většinu vnitroměstských autobusových linek a menším dílem se podílí i na příměstských linkách řady 300, na nichž při zavádění PID nahradil dosavadní dopravce.

V březnu 2010 oznámil generální ředitel Martin Dvořák, že podnik připravuje strategii expanze na příměstské a regionální linky PID ve Středočeském kraji (dosud z asi 150 příměstských linek PID provozuje 16, do SID zapojen není), případně i do městské dopravy v okresních městech ve Středočeském kraji. Snížil by tak svou závislost na dotacích od hlavního města Prahy.[37]

Smluvní dopravci před vznikem PID[editovat | editovat zdroj]

Už před účinností zákona č. 111/1994 Sb. a před vznikem integrovaného dopravního systému působili v pražské městské autobusové dopravě jiní dopravci, a to jako takzvaní smluvní dopravci Dopravního podniku, tedy subdodavatelé. Po rozšíření Prahy v letech 1960–1974 byly v připojených územích postupně nahrazovány linky ČSAD městskými linkami Dopravního podniku hl. m. Prahy. Dopravní podnik hl. m. Prahy však neměl k jejich provozování dostatečné vlastní kapacity a proto na mnoha z nich až do 80. let jezdily autobusy krajského podniku ČSAD KNV Praha n. p. a poté i některých jeho okresních nástupců (např. ČSAD Praha-západ, Vršovice, Beroun, Nymburk, Benešov, Klíčov).

Od 12. března 1991 se do provozu MHD dostal první soukromý dopravce, Zdeněk Fedorka - FEDOS, a přestože neuspěl nadlouho, jeho průnik umožnil uplatnění řadě dalších, převážně velmi malých soukromých dopravců, z nichž někteří vytrvali v PID dosud. Malí dopravci našli uplatnění zejména na lince 110, na níž každé pořadí zajišťoval jiný dopravce. Jako smluvní dopravci kromě podniků ČSAD působili:[38]

  • Zdeněk Fedorka - FEDOS v letech 1991 a 1992 například na linkách 255, 221, 222 a 223
  • Berka (zřejmě cca v letech 1993–1994 jedno pořadí na lince 110)
  • Milan Koch, údajně linky 261 a 265 (?), linka 251 do 4. ledna 1999
  • Konečný (zřejmě cca v letech 1993–1994 jedno pořadí na lince 110)
  • Nepraš (zřejmě cca v letech 1993–1994 jedno pořadí na lince 110)
  • Josef Šlechta, v roce 1992 zajišťoval jedním vozem provoz na lince 172, později pod značkou Spojbus získal významnou pozici na příměstských linkách PID, firma přešla na dceru původního majitele a později se transformovala ze živnosti na s. r. o. Dnes je součástí Veolia Transport Praha.
  • Jaroslav Štěpánek, v MHD začínal v roce 1992 jako subdodavatel FEDOSu, od roku 1993 zajišťoval 5. pořadí na lince 110, od roku 1995 získal licenci na celou linku a provozuje ji dosud, později získal licence i na další linky PID[38]
  • Martin Uher od 1. října 1992 převzal linku 255 do Strnad, na kterou později získal vlastní licenci. Později se stal významným dopravcem PID provozujícím mnoho linek.
  • Jaromír Horký - Hotliner se uplatňoval zejména v náhradní autobusové dopravě. Po období, kdy provozoval vlastní pravidelné městské i příměstské linky, se PID účastní opět pouze na některých dočasných náhradních linkách
  • Milan Bado z Uhříněvsi si v roce 1990 pronajal kloubový autobus značky Mercedes a s ním jako subdodavatel vypomáhal na lince 136 Dopravního podniku hl. m. Prahy. Následně si koupil vlastní autobus, který byl nasazen na linku DP č. 267, později na 268. Roku 1996 získal licenci na linku 232, kterou provozoval (později prostřednictví BADO BUS s. r. o.)[39] až do června 2010, kdy firmu koupila ČSAD Polkost.

Autobusoví dopravci PID[editovat | editovat zdroj]

S účinností zákona č. 111/1994 Sb. a v období, kdy začínala být budována PID, začali i někteří dopravci kromě Dopravního podniku hl. m. Prahy provozovat autobusové linky na vlastní licenci.

Na vnitroměstských linkách se kromě Dopravního podniku hl. m. Prahy a. s. uplatnili dopravci ČSAD Praha-západ s. p. (linky 173 a 192 do roku 2002), Jaromír Horký / Hotliner s. r. o. (linky 221, 222, 223, 240, 251, 269, 562, 564, 701 do konce roku 2006), ČSAD Praha Vršovice a. s. (linka 165), Veolia Transport Praha s. r. o. (po ČSAD Praha Vršovice a. s. převzala linku 165, po ČSAD Praha-západ linku 173, po společnosti Hotliner s. r. o. linky ve východní části města: 190, 220, 221, 222, 223, 240, 251, 269, 562, 564), Milan Bado / Bado bus s. r. o. (linka 232 do června 2010, poté ČSAD Polkost), Jaroslav Štěpánek (linka 110 a školní 557, původně 408), Milan Koch do ledna 1999 provozoval linku 251, Martin Uher linku 255 až do jejích zrušení, STENBUS s. r. o. od roku 2009 provozuje linky 206, 263, 269 a 562, později přibral ještě linky 206/218, 260 a 354.

Prvních několik příměstských linek (číslování začínalo od čísla 351) provozoval Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. Prvním jiným dopravcem byl Martin Uher na lince 360 do Trnové. Při dalším rozvoji PID se uplatnili mnozí další dopravci.

Současní dopravci[editovat | editovat zdroj]

Podle výroční zprávy organizace ROPID za rok 2011 byl podíl autobusových dopravců na dopravních výkonech v rámci celé PID následující: Dopravní podnik hl. m. Prahy 67,62 %, Veolia Transport Praha 12,26 %, ČSAD Střední Čechy 5,14 %, ČSAD Polkost 2,50 %, ČSAD MHD Kladno 2,49 %, Martin Uher 2,33 %, OAD Kolín 1,84 %, About me 1,64 %, Bosák bus 1,26 %, Stenbus 1,13 %, Jaroslav Štěpánek 1,07 %, Probo bus 0,68 %, Vlastimil Slezák 0,02 %.[40]

  • Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., většina městských linek a pár desítek příměstských
  • Arriva Praha, s. r. o. (do června 2013 Veolia Transport Praha, předtím Connex Praha): linky 165, 173, 190 (do 11. 12. 2010), 220, 221, 223, 240, 251 a cca 40 příměstských denních a 4 noční linky na jihovýchod a jih od Prahy, před převzetím firmou STENBUS též městské linky 269 a 562.
  • ČSAD Střední Čechy, a. s.: 31 příměstských linek, z toho dvě noční, na severovýchod od Prahy. Od 1. září provozuje městskou linku 205 z Budějovické na Zelený pruh.[41]
  • ČSAD POLKOST, spol. s r. o.: 11 příměstských linek na jihovýchod od Prahy, od června 2010 i městská linka 232.
  • ČSAD MHD Kladno, a. s.: 7 příměstských denních a 2 příměstské noční linky ze severozápadní části Prahy.
  • MARTIN UHER, spol. s r. o.: 6 příměstských linek směrem na Mníšecko a sezónní provozování cyklobusu do oblasti Brd. Prvními linkami provozovanými na vlastní licenci byly 255 a od roku 1995 linka 360 (první příměstská linka PID provozovaná jiným dopravcem než DP)
  • Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.: 14 příměstských linek v západním Kolínsku a Nymbursku, 2 linky do Prahy. Od 11. prosince 2011 midibusovou linku 262 v Klánovicích.
  • ABOUT ME s. r. o. provozuje od 10. října 2010 midibusové městské linky 295 a 297, od 12. prosince 2010 též linku 296 a zvláštní midibusovou linku H2, od 11. prosince 2011 midibusovou linku 168. Od 1. září 2012 místo linky 168 a zrušené linky H2 provozuje linku 138.
  • Bosák bus, spol. s. r. o. (člen skupiny Arriva): 5 příměstských a regionálních linek v oblasti Dobříšska. Od 11. prosince 2011 městskou midibusovou linku 264 ze Zličína na Bílou Horu.
  • STENBUS s. r. o.: od 8. 3. 2009 převzal linky 269, 562 a 564, do té doby jezdil jako subdodavatel pro Veolia Transport Praha s. r. o.[42] Od 1. května 2009 zahajuje provoz na lince 263 Depo Hostivař – OC Štěrboholy. Dále od 1. listopadu 2010 provozuje linku 206 ve trase Dejvická - OC Ruzyně. Od 11. prosince 2011 midibusovou linku 260 v Újezdě nad Lesy. Od 9. prosince 2012 místo zrušené linky 206 provozuje linku 218 prodlouženou do původní trasy linky 206.[43]
  • Jaroslav Štěpánek: městská linka 110 a školní linka 557 (původně 408). Po několik let provozoval i příměstskou linku 386, která byla k 30. srpnu 2008 zrušena, náhradou začal od 30. srpna 2008 provozovat regionální linku 302.
  • PROBO TRANS BEROUN, spol. s r. o.: 5 příměstských linek na jihozápad od Prahy. Od 1. května 2009 přechází tyto linky na firmu PROBO BUS a. s., kterou ovládá nizozemským státem vlastněná společnost NedRailways
  • Vlastimil Slezák: od 2. ledna 2006 linka 456 Holubice – Kralupy nad Vltavou, která vznikla částečným nahrazením stávající neintegrované linky 290085 téhož dopravce (zrušena byla varianta trasy přes Libčice). Dopravce sídlí v Libčicích.[44] Původně jezdil na lince vozem Karosa B 732, koupeným od Dopravního podniku hl. m. Prahy,[45] později měl pro PID určený jeden vůz Karosa B 732 přestavěný na typ Karosa C 734 a jeden vůz Karosa C 954. Po použití mimo PID vlastní dopravce asi 8 dalších autobusů Karosa.[46] V hodnocení kvality dopravců PID se v letech 2011 a 2012 dlouhodobě drží na horších pozicích, pravidelně nesplňuje standardy stáří vozidel (v roce 2012 0 % vozidel mladších 12 let, v roce 2011 ještě 50 %), podílu bezbariérových vozidel (0 %), informování ve vozidlech a informování na zastávkách, v roce 2012 i čistoty zastávkových zařízení.[47]
  • Societa o. p. s. provozuje od 1. března 2009 pod hlavičkou PID na základě zadání od organizace ROPID nelinkovou přepravu držitelů průkazu ZTP nebo ZTP/P podle individuálních požadavků (objednávek) cestujících. Cesty osob s trvalým bydlištěm v Praze za účelem návštěvy zdravotnických zařízení a úřadů a některé další služby jsou bezplatné, ostatní cesty podléhají ceníku (6 až 24 Kč/km podle typu a cíle cesty). V pracovní dny je k dispozici až 8 mikrobusů.[14][15] Od 15. února 2010 do 11. prosince 2010 provozoval zvláštní minibusovou linku (i2) pro pohybově omezené cestující na trase z Jiřího z Poděbrad přes Malešice na Zahradní Město.[48] Od 8. do 30. června 2010 provozuje Societa náhradní linku 710 v trase Roztoky, nádraží – Roztoky, Levý Hradec s bezplatnou přepravou, a to mikrobusy pro 8 cestujících.[49]
Bývalí dopravci v PID[editovat | editovat zdroj]
  • Milan Koch, linka 251 do 4. ledna 1999
  • ČSAD Praha-západ s. p.: linky 173, 192, 313, 314, 315 (20 vozů), provoz v PID (na lince 192) ukončil 31. 5. 2002 – v minulosti jako subdodavatel (smluvní dopravce) vypomáhal též na linkách 120, 129, 157, 173, 192, 210, 241 a 243
  • ČSAD Praha Vršovice a. s.: linka 165 a některé příměstské linky (až do převzetí firmou Connex Praha, dnes Veolia Transport Praha, 15. června 2003)
  • ČSAD Benešov a. s.: linka 401 (1 vůz) do 1. dubna 2005, kdy linku převzala Connex Praha
  • ČSAP, s. r. o.: 6 linek v oblasti Nymburka, z toho jednu do Prahy, převzala od 1. ledna 2007 Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.
  • Hotliner, s. r. o.: pražské linky 221, 222, 223, 240, 251, 269, 562, 564, 701, asi 9 příměstských linek na východ od Prahy, od 1. ledna 2007 převzala firma Connex Praha (dnes Veolia Transport Praha)
  • SPOJBUS, s. r. o.: 11 autobusových linek na jihozápad od Prahy, zejména směrem k Rudné, k 1. červenci 2010 fúzovala do firmy Veolia Transport Praha
  • Bado bus, s. r. o.: linka 232. Milan Bado se podílel na MHD jako subdodavatel DP už od raných 90. let. Roku 1995 získal licenci na linku 232, kterou fakticky provozoval od roku 1992 až do roku 2010, od roku 2004 prostřednictvím BADO BUS s. r. o. Od 22. června 2010 je jediným vlastníkem firmy BADO BUS s. r. o. ČSAD POLKOST spol. s r. o., která od 1. srpna 2010 provozování linky 232 plně převzala.

Vodní doprava[editovat | editovat zdroj]

Vodní doprava PID byla budována zcela „od nuly“, tedy nikoliv začleňováním stávající dopravy do PID. Prozatím se v PID přímo uplatnily tři plavební společnosti:

Výběrová řízení[editovat | editovat zdroj]

Linka 302[editovat | editovat zdroj]

Počínaje 29. březnem 2012 ROPID oznamoval zakázku na provozování příměstské autobusové linky 302 z Palmovky do Přezletic, kterou v té době provozoval Jaroslav Štěpánek, a to na dobu 10 let. Vyhlašoval ji spolu s obcí Přezletice. Zadávací zřízení vyhlášené 2. dubna 2012 (nabídky měly být otevírány 9. května 2012) bylo zrušeno 5. října 2012 s odůvodněním, že v průběhu hodnocení nabídek se vyskytla možná pochybnost o nejednoznačném výkladu stanovení nabídkové ceny, kterou již zadavatel nemůže odstranit. Předpokládaný objem výkonů ve zrušené zakázce byl 300 000 km/rok, odhadovaná cena zakázky 10 milionů Kč. V oznámení o zrušení se píše, že mělo jít o zakázku pro období let 2011 až 2020. V nové zakázce, z 29. dubna 2013 na časové období 15. prosince 2013 až prosince 2023, byl objem zakázky odhadnut v předběžném oznámení na 308 790 linkových km ročně a 44,38 milionu Kč za celou zakázku, v oznámení o zakázce pak 316 511 linkových km/rok (1 266 042 km za 48 měsíců) a 44,38 milionu Kč (uvedeno jako cena za celou zakázku, ve zprávě o výsledku řízení uvedena tatáž cena jako cena za 48 měsíců), nabídky měly být otevírány 19. června 2013. Třetí zakázka byla vyhlášena 24. května 2013; v ní je uveden předpokládaný roční objem dopravních výkonů pro rok 2014, a to 316 511 linkových km/rok (1 266 042 km za 48 měsíců). 90 % váhy hodnocení měla tvořit nabídková cena a 10 % nadstandardy kvality.[50] [51] [52] [53] [54] [55] Ve výběrovém řízení byla vybrána společnost About Me s.r.o. s nabídkovou cenou 39 068 594,04 Kč za 48 měsíců, což byla nejnižší nabídková cena ze všech zájemců. Soutěže se dály zúčastnily Veolia Transport Praha s.r.o. s cenou 39 936 940,70 Kč, Stenbus s.r.o. s cenou 40 265 992,18 Kč, ČSAD Střední Čechy a.s. s cenou 41 389 127,76 Kč, PROBO BUS a.s. s cenou 43 779 732,36 Kč, ČSAD POLKOST spol s r.o. s cenou 49 189 096,56 Kč, ČSAD Slaný a.s. s cenou 52 186 251 Kč, Okresní autobusová doprava Kolín s.r.o. s cenou 66 745 734,24 Kč. Nabídky ČSAD POLKOST, ČSAD Slaný a OAD Kolín byly vyřazeny z důvodu překročení maximální nabídkové ceny stanovené zadavatelem.[56]

Přívozy[editovat | editovat zdroj]

25. listopadu 2013 zaslal ROPID notifikaci výběrového řízení na zajištění provozu přívozů v rámci PID pro období 1. září 2014 do září 2024. Zakázka má být rozdělena na dvě části: v první části jsou přívozy P1 (Sedlec – Zámky) a P2 (V Podbabě – Podhoří), ve druhé části přívozy P3 (Lihovar – Veslařský ostrov), P5 (Kotevní – Císařská louka – Výtoň) a P6 (Lahovičky – Nádraží Modřany), odhadovaná celková cena zakázky je 57,2 milionu Kč. Zřejmě omylem je v předběžném oznámení uvedeno, že spoluzadavatelem zakázky je obec Přezletice.[57]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Postřehy ze Středočeské integrované dopravy na Nymbursku a stanovisko Odboru dopravy Krajského úřadu Středočeského kraje, BUSportál.cz, 6. 4. 2007
  2. Přehled dotazů, připomínek a podnětů členů Zastupitelstva hl. m. Prahy přednesených na 14. zasedání ZHMP dne 28. 2. 2008, schváleno v Radě HMP dne 4. 3. 2008, interpelace č. 14/13, Ing. Karel Březina, k personální otázce - ke jmenování nového ředitele organizace ROPID, extranet Magistrátu hl. m. Prahy, on-line též na webu pražské organizace ČSSD
  3. Praha chce sjednocení veřejné a středočeské dopravy, Deník.cz, 25. 4. 2011, ČTK
  4. Kraje plánují sjednocení jízdních řádů, Lidovky.cz, 25. dubna 2011, ČTK
  5. a b Hejtman Rath chce výběrové řízení na nové dopravce ve Středočeském kraji, iDnes.cz, 10. 1. 2011, rok (Alena Rokosová)
  6. Středočeský kraj chce změnit systém veřejné dopravy, Zákruta.cz, 24. 11. 2011, ČTK
  7. Středočeští starostové odmítli kraji pomáhat s výběrovým řízením na autobusovou dopravu, Kladenské listy, 23. 2. 2012, Mediafax
  8. a b Středočeští radní se poprvé sešli bez Ratha, rezignovat nehodlají, iDnes.cz, 23. 5. 2012, sfo, ab
  9. Praha a Středočeský kraj začaly jednat o propojení integrované dopravy, iDnes.cz, 3. 12. 2012
  10. [http://www.ropid.cz/data/Galleries/185/186/d1904_1_Integrace_Praha_Stredoceskykraj_final.pdf Integrace veřejné dopravy v Praze a Středočeském kraji. Analýza současného stavu a návrh dalšího postupu integrace], Praha, Středočeský kraj, 2013
  11. Obrat o 180 stupňů: Nový společný systém veřejné dopravy, ROPID, tisková zpráva Magistrátu hl. m. Prahy, 7. 11. 2013
  12. ROPID: Veřejná soutěž na nové logo Pražské integrované dopravy, BUSportál, 7. 2. 2008
  13. Veřejná soutěž – značka a logotyp Pražské integrované dopravy
  14. a b Societa o. p. s. – Doprava
  15. a b Mikrobusy na objednání (od 1. 3. 2009) – Nový způsob dopravy tělesně postižených po Praze., ROPID, 24. 2. 2009, poslední aktualizace 9. 11. 2009
  16. ROPID: Aktuální odjezdy příměstských autobusů PID na internetu, BUSportál.cz, 22. 4. 2009
  17. Monitorování polohy vozidel – Zastávková tabla
  18. Informační zpravodaj PID, ROPID, č. 22/2010, 1. 12. 2010, str. 7–8
  19. Zastávky „na znamení“ bez mávání od 3. 1. 2011, ROPID, 10. 12. 2010
  20. Adéla Paclíková: Všechny autobusové zastávky v Praze budou na znamení, plánuje Ropid, iDnes.cz, 5. 8. 2011, rubrika Praha
  21. a b c Autobusy v okolí Prahy mohou zkolabovat. Dopravci dostali výpovědi iDnes.cz, 18. 7. 2011
  22. a b c Martina Klapalová: Středočeská TOP 09 tvrdí: Autobusová doprava kvůli Rathovi zkolabuje, iDnes.cz, 24. 8. 2011
  23. a b c d Markéta Zikmundová: Středočechům hrozí od června problémy s cestováním do Prahy, iDnes.cz, 11. 5. 2012
  24. Martina Klapalová: Válka Středočeského kraje s Ropidem může skončit kolapsem dopravy, iDnes.cz, 30. 11. 2011
  25. Regionální autobusy od června možná nepojedou do Prahy, ČT24, 11. 5. 2012, mld
  26. Rada hlavního města dnes schválila dofinancování dopravní obslužnosti PID ve výši 29 800 tisíc korun, tisková zpáva Magistrátu hl. m. Prahy, web ROPIDu, 18. 5. 2012
  27. Pražská integrovaná doprava by se mohla rozšířit i do Mělníka, České noviny 10. 6. 2012, ČTK
  28. a b Ročenka dopravy 1999, ÚDI Praha, kap. 3.1.1
  29. Všeobecné informace o Středočeské integrované dopravě, web Středočeského kraje, stránka nedatována, odvolává se na Návrh Integrovaného dopravního systému Středočeského kraje schválený zastupitelstvém kraje 27. 6. 2005
  30. Rozšíření PID do Kutné Hory, Uhlířských Janovic, Poděbrad a Milovic od 10.6.2012, tisková informace, 28. 5. 2012
  31. Jiří Michal: Radim Novák: Zrušené veřejné linky už se nevrátí, lidé utečou do aut, E15, 10. 12. 2009. Rozhovor s generálním manažerem Veolia Transport Česká republika
  32. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007, o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici
  33. Pražskou MHD čekají škrty. Kde jezdí metro, nepojede i tramvaj, idnes.cz, 8. 12. 2009, rubrika Praha, lpo (Lenka Poláková)
  34. Vztahy s dopravci budou podle evropských pravidel, zpráva ze 40. jednání Rady hl. m. Prahy z 8. 12. 2009, tisková zpráva, Informační server MHMP, 8. 12. 2009
  35. Usnesení Rady hl. m. Prahy č. 1859 ze dne 8. 12. 2009, k smluvnímu zajištění PID v období 2010–2019, tisk R-0422, přílohami jsou vzory smluv s dopravci, přehled výkonů a nákladů a standardy kvality (viz též 40. jednání Rady HMP, bod 12, tisk 0422)
  36. Pražský motoráček vyjede 1. 5. 2010, ROPID, 30. 4. 2010
  37. Petr Švec: Středočechy svezou autobusy z Prahy, 12. 3. 2010, rubriky Praha a Středočeský kraj
  38. a b Zajišťují PID společně s námi – IV, DP kontakt č. 6/2000, červen 2000, str. 6, autor -ROPID-
  39. BADO BUS, o firmě (stránky nedostupné, viz web.archive.org)
  40. Výroční zpráva ROPID 2011, červen 2012
  41. Změny v září 2012, ROPID, 20. 9. 2012, poslední změna 24. 9. 2012
  42. ROPID: Linka 269 vyjede v nové trase k metru Letňany, BUSportál.cz, 3. 3. 2009, podle tiskové zprávy ROPIDu
  43. Změny v prosinci 2012, ROPID
  44. Vlastimil Slezák, trvalé změny autobusových linek zařazených do Pražské integrované dopravy, web Autobusová zastávka, Filip Drápal
  45. Fotogalerie - Vlastimil Slezák, SPVD
  46. Vlastimil Slezák, Libčice nad Vltavou - vozový park, web Seznam autobusů
  47. Vyhodnocení standardů kvality PID
  48. Trvalé změny PID v únoru 2010, PIDservis.cz, přístup 6. 2. 2010
  49. Zavedení dočasné linky 710 při výluce v Roztokách u Prahy, ROPID, 8. 6. 2010
  50. Příměstská autobusová linka č. 302 Palmovka – Přezletice na území Prahy a obce Přezletice, Oznámení o zakázce, Věstník veřejných zakázek, datum uveřejnění ve VVZ: 29. 3. 2012, evidenční číslo zakázky: 211479 (zneplatněný formulář)
  51. Příměstská autobusová linka č. 302 Palmovka – Přezletice na území Prahy a obce Přezletice, oznámení o zakázce, Věstník veřejných zakázek, datum uveřejnění ve VVZ: 2. 4. 2012 (v Ústředním věstníku EU zveřejněna 7. 4. 2013 pod č. 2012/S 69-114813), evidenční číslo zakázky: 211479
  52. Příměstská autobusová linka č. 302 Palmovka – Přezletice na území Prahy a obce Přezletice, zrušení zadávacího řízení, Věstník veřejných zakázek, datum uveřejnění ve VVZ: 5. 10. 2012, evidenční číslo zakázky: 211479, číslo a datum zveřejnění v TED: 2013/S 057-093803, zveřejněno 21. 3. 2013
  53. Příměstská linka č. 302 Palmovka – Přezletice, oznámení předběžných informací, Věstník veřejných zakázek, datum uveřejnění ve VVZ: 20. 3. 2013, evidenční číslo zakázky: 348354
  54. Příměstská autobusová linka č. 302 Palmovka – Přezletice, Oznámení o zakázce, věstník veřejných zakázek, datum odeslání do TED: 29. 4. 2013, evidenční číslo zakázky: 348354
  55. Příměstská autobusová linka č. 302 Palmovka – Přezletice, Oznámení předběžných informací, věstník veřejných zakázek, dDatum odeslání do TED: 22. 5. 2013, datum zveřejnění v TED: 2013/S 099-169720 zveřejněno 24. 5. 2013, evidenční číslo zakázky: 374188
  56. Příměstská autobusová linka č. 302 Palmovka – Přezletice, zpráva zadavatele, Vhodné uveřejnění veřejných zakázek, 18. 9. 2013
  57. Zajištění provozu přívozů v rámci PID, oznámení předběžných informací, věstník veřejných zakázek, číslo a datum zveřejnění v TED: 2013/S 229-397906, zveřejněno 26. 11. 2013, evidenční číslo zakázky: 374188

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu