Pražská integrovaná doprava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Označovač jízdenek PID
Označovač jízdenek PID

Pražská integrovaná doprava (PID) je integrovaný dopravní systém, zahrnující metro, tramvaje, železnici, městské a příměstské autobusové linky, lanovou dráhu na Petřín, několik přívozů a síť parkovišť P+R. Zasahuje na území hlavního města Prahy a okresů Středočeského kraje Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Beroun, Příbram, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Benešov, Mladá Boleslav a Nymburk.

Integrace spočívá v zavedení jednotného tarifu, smluvních přepravních podmínek, číslování linek, některých součástí informačního systému pro cestující, v projektování linkového vedení, návazností a prokladů mezi spoji různých linek a druhů dopravy a v jednotném systému uzavírání smluv o dotování dopravy s dopravci. Koordinátorem Pražské integrované dopravy je organizace ROPID, Regionální organizátor pražské integrované dopravy, příspěvková organizace hlavního města Prahy.

Obsah

[editovat] Název Pražská integrovaná doprava

Původně se pro integrované příměstské linky používalo označení IDS — integrovaný dopravní systém. Spojení „pražská integrovaná doprava“ se poprvé objevilo koncem roku 1993 v názvu organizace ROPID, která jej pak začala používat pro označení dopravního systému, který zaváděla.

Ještě koncem devadesátých let považovala jazyková poradna Ústavu pro jazyk český spojení „pražská integrovaná doprava“ za obecné označení a doporučovala jeho psaní s malými písmeny. Již v té době však šlo zřetelně o závazně ustálené označení jednoho konkrétního dopravního systému, o jeho vlastní jméno. Akademická Pravidla českého pravopisu s pojmenováváním systému vůbec nepočítají - zmiňují se jen o vlastních jménech například dokumentů, tanečních skladeb, slovesných výtvorů, významných událostí atd. Označení konkrétních integrovaných systémů však nesou všechny typické rysy vlastních jmen.

[editovat] Historie IDS v okolí Prahy

V rámci PID je zajištěno dopravní spojení do vzdálenějších měst, mezi které patří i například Mníšek pod Brdy. Zde autobus linky č. 330 dopravce Martin Uher typu Mercedes Citaro
V rámci PID je zajištěno dopravní spojení do vzdálenějších měst, mezi které patří i například Mníšek pod Brdy. Zde autobus linky č. 330 dopravce Martin Uher typu Mercedes Citaro
  • Základem integrovaného dopravního systému v pražské oblasti byl systém městské hromadné dopravy v Praze, zahrnující metro, tramvaje, městské autobusy a lanovou dráhu na Petřín.
  • 11. 1. 1992 byla zahájena doprava na příměstkých autobusových linkách 351 do Hovorčovic a 352 do Ořechu. Na linkách platil běžný městský tarif. Současně byla uznávána platnost předplatních jízdenek na MHD i na souběžných linkách ČSAD. Smlouvu s dopravci uzavřely 20. 12. 1991 uvedené obce a okresní úřady Praha-východ a Praha-západ a byla považována za exprerimentální zavedení integrovaného dopravního systému.
  • 1. 10. 1992 byly do integrace zapojeny první železniční úseky a stanice ČD. Byla uznávána platnost předplatních jízdenek MHD v osobních vlacích ve vybraných úsecích.
  • 1. 12. 1993 zahájila činnost organizace ROPID, regionální organizátor pražské integrované dopravy.
  • 1. 4. 1994 uzavřela organizace ROPID první smlouvy s dopravci o provozování linek.
  • 1. 1. 1995 bylo zřízeno vnější tarifní pásmo na příměstských autobusových linkách.
  • 31. 5. 1995 zřízeno vnější tarifní pásmo i na železnici.
  • 1. 1. 1996 zřízena čtyři vnější tarifní pásma pro časové předplatní jízdenky.
  • 1. 6. 1996 zaveden časový a pásmový tarif v celé PID (do té doby platily jen nepřestupní a předplatní jízdenky)
  • 1. 5. 1998 do PID zapojena první parkoviště P+R
  • 30. 5. 1999 bylo na prvních úsecích železničních tratí umožněno použít i jednotlivé, nejen předplatní jízdenky.
  • 1. 5. 2000 v autobusech městských linek byl zahájen prodej jízdenek u řidičů (s příplatkem). V příměstských linkách PID se prodávaly jízdenky u řidičů bez příplatku od počátku.
  • 28. 5. 2000 bylo zavedeno páté vnější tarifní pásmo.
  • 29. 11. 2003 zavedena první příměstská noční linka, 601, do Černošic, později prodloužena do Řevnic. V následujících letech přibývají další (1. 7. 2004 602 do Berouna a 603 do Staré Boleslavi, 1. 5. 2005 604 do Roztok, 2. 9. 2006 606 do Jesenice, 10. 12. 2006 605 do Průhonic, 607 do Hostivice).
  • Od 1. 7. 2005 některé linky Středočeské integrované dopravy, tedy její součásti označované Kladenská integrovaná doprava (KLID), zajíždějí i do Prahy. Středočeský kraj plánuje jednání o vztazích mezi PID a SID. SID má být rozvinuta postupně během let 2005 až 2015.
  • 1. 7. 2005 byl do systému PID začleněn přívoz Sedlec–Zámky na severu Prahy. Platí na něm předplatní jízdenky PID a zveřejněné časy plaveb jsou koordinovány s autobusovou linkou 102 v Zámcích a vlaky ČD v Sedlci. V době provozu jezdí i na požádání.
  • 28. 11. 2005 během třítýdenní výluky autobusové dopravy PID byla jako náhradní doprava PID použita lodní linka Davle–Štěchovice po Vltavě.
  • 1. 7. 2006 byl do systému PID začleněn již druhý přívoz, Podbaba–Podhoří. Na přívozu mají platit předplatní jízdenky PID.
  • 1. 1. 2007 v PID přestali působit dva dopravci, Hotliner s. r. o. a ČSAP s. r. o. (provozování osobní dopravy přešlo na společnost OAD Kolín)
  • od 4. 3. 2007 byl zvýšen počet zastávek na znamení o zastávky více než 100 názvů (t. j. přes 200 zastávek) a pro zastávky dalších více než 30 názvů bylo být rozšířeno období, kdy je zastávka na znamení.
  • 4. 3. 2007 v PID začal působit druhý železniční dopravce, KŽC Doprava s. r. o. (na tratích č. 013 a 012)
  • 17. 7. 2007 zařazen do PID třetí přívoz, Lihovar – Veslařský ostrov, čímž do PID vstoupil nový dopravce Vittus Group s. r. o.
  • 1. 9. 2007 se u zastávek 55 názvů (t. j. u více než sta zastávek) mění režim ze zastávek na znamení zpět na zastávky stálé nebo na zastávky s režim proměnlivým podle denní doby a dne v týdnu. Ve většině případů jde o návrat do stavu před březnem 2007.
  • Mezi 7. 2. 2008 a 10. 3. 2008 z výběrového řízení ROPIDu vzešla nová značka a logotyp Pražské integrované dopravy. Nové logo začalo být postupně užíváno na jízdních řádech a informačních materiálech, do budoucna jím mají být označena i vozidla a zastávky. [1][2]
  • 1. 8. 2008 byly v rámci PID zprovozněny další dva přívozy, okružní v oblasti centra města (P4 a P5)

[editovat] Statistiky PID

  • V roce 2004 obsluhovala PID téměř 300 obcí a zahrnovala 150 příměstských autobusových linek — tedy těch, které nejsou vnitropražskými linkami.
  • V roce 2003 bylo do PID zahrnuto 221 železničních stanic a zastávek. V roce 2004 jejich počet opět mírně poklesl.
  • V roce 2004 téměř 58 % cestujících v příměstských vlacích cestovalo na jízdní doklad PID. V roce 1995 to bylo 25 %.
  • Celkový dopravní výkon PID od roku 1993 do roku 2004 mírně stoupal od 143 do 178 miliónů vozokilometrů. Příměstské autobusové linky PID z toho v roce 2004 představují asi 20 miliónů, jejich výkon v posledních letech pravidelné narůstal přibližně o 3 milióny vozokilometrů ročně.

[editovat] Označování linek PID

  • Linky pražského metra jsou označovány stejně jako trasy metra, tedy písmeny A, B a C. V informačním systému se linky označují též barevně: A zeleně, B žlutě a C červeně. (V databázích jsou kódovány jako linky č. 991, 992 a 993.)
  • Tramvajové linky mají jednociferná a dvojciferná čísla, autobusové linky trojciferná čísla linek. Denní tramvajové linky mají čísla 1 až 26, denní linky autobusů 100 až 291. Na zastávkách se označují modrým písmem na bílém podkladě. (Linka č. 100 je z technických důvodů kódována v databázích jako linka č. 299, v některých výstupech jsou číslice 0 nahrazeny písmeny O). Výjimkou byla linka 701 v letech 2002-2007, která původně vznikla jako linka náhradní dopravy a později byla i formálně změněna na trvalou linku.
  • Noční městské linky mají čísla začínající na číslici 5, tedy tramvajové linky 51 až 59 a autobusové městské linky 501 až 513. Příměstské noční linky autobusů začínají číslicí 6 - tedy 601 až 6xx. Na zastávkách se označují noční linky číslem v negativním provedení, tedy bílým písmem na modrém podkladě, příměstské v novějším provedení i na černém podkladě.
  • Příměstské autobusové linky vycházející z Prahy mají čísla začínají číslicí 3. Nejprve se začínalo s čísly od 351 výše, později byla využita i nižší čísla. Zvláštností byla linka 255, která byla číslem linky i tarifně považována za městskou, ačkoliv poslední zastávka Přívoz Strnady je již v katastrálním území obce Jíloviště. Tato linka byla v roce 2006 zrušena (spoje převedeny na linku 314).
  • Mimopražské autobusové linky PID mají čísla začínající číslicí 4. To se týká i linek městské dopravy v Říčanech a v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi.
  • Vnitropražské školní autobusové linky PID mají čísla 551 až 5xx. Na zastávkách se označují zelenými čísly na bílém podkladě.
  • Autobusová linka AE (Airport Express) sice spadá do PID, ale platí na ní zvláštní jízdné. Označuje se bílými písmeny AE na modrém podkladu. (V databázích je kódována číslem 790.)
  • Linky náhradní autobusové dopravy za tramvaj mají označení složené z písmene X a označení linky nebo některé z linek, které nahrazují (například X-4 nebo X-55, nověji též X4 nebo X55). Na zastávkách se označují černým písmem na žlutém podkladě, stejným způsobem se označují i dočasné výlukové linky z jiných číselných řad (například 7xx). Černožluté provedení mají též některé další informační prvky s informacemi o výlukách. (V databázích jsou obvykle linky náhradní dopravy kódovány nahrazením písmene X přičtením 800, například linka X12 pod kódem 812).
  • Přívozy zařazené do PID se v tištěných a elektronických jízdních řádech označují jako P1 až P5. Na přístavištích a na plavidlech však podobné označení jinde než na tištěných jízdních řádech není uváděno. (V databázích jsou přívozy kódovány pod čísly linek 695, 696 a 697.)
  • Historická tramvajová linka, která není součástí PID, má označení 91. Od roku 2005 je značena na zastávkách červeným písmem na bílém podkladě, předtím byla značena na žlutém podkladě, což vedlo k záměnám za dočasné výlukové linky.
  • Lanová dráha na Petřín oficiálně číselné označení nemá, v interních databázích je vedena jako linka 99 (dříve i 41), na jízdních řádech jako LD.
  • Železniční soupravy na hlavních příměstských tratích (Metropolitní dopravní linie) jsou od 9.12.2007 označeny jako linky S1 až S9. Městská železniční linka z Libně do Roztok je označena jako S41.

[editovat] Městské linky nezařazené do PID

  • Dvě městské autobusové linky pro tělesně postižené provozované Dopravním podnikem hlavního města Prahy nejsou zařazeny do systému PID. Označují se mezinárodním symbolem přístupnosti (invalidní vozík) doplněným číslem 1 nebo 3. V databázích jsou kódovány jako linka číslo 799 (linka č. 1) a 798 (linka č. 3).
  • Některé příležitostné nebo jinak specifické linky, které nejsou součástí PID, se označují obdobně jako linky PID, a to trojciferným číslem začínajícím číslicí 7. Některé z těchto linek jsou trvale vyznačeny na autobusových zastávkách, a to zelenými číslicemi na bílém podkladě. Trvale vyznačena je například linka 751 z terminálu Nádraží Holešovice směrem k Výstavišti, linka 770 ze zastávky Na Knížecí ke Stadionu Strahov a linka 758 z Českomoravské přes Vysočanskou a Prosek k Výstavišti Letňany. Občasně zřizovaná linka od Smíchovského nádraží k Výstavišti Chuchle mívá číslo 753. Podobné linky bývají příležitostně zřizovány k velkým výstavám, kulturním nebo sportovním akcím atd.
  • Čísla řady 700 mívají také některé městské nebo linky, které jsou financovány z jiných zdrojů než PID. Na některých z těchto linek jsou cestující přepravováni bezplatně, například na lince 754 (Pitkovice – Háje), jejíž provoz hradí přímo městská část.
  • Další linky, provozované zpravidla bezplatně různými dopravci k obchodním domům na základě jejich objednávky, do systému PID ani do jeho číslování linek nejsou zařazeny. Trojciferná nebo čtyřciferná čísla těchto linek jsou určena jen pro vnitřní potřebu dopravce, šesticiferná čísla přidělená v licenci jsou uvedena jen na jízdních řádech některých z těchto linek. Většina těchto linek je označena logem nebo písmennou zkratkou.

[editovat] Tarif PID

  • Do konce května 1996 byl v pražské MHD i na zaintegrovaných příměstských linkách nepřestupní tarif. Pro každou jízdu bylo třeba označovat novou jízdenku, ta však platila bez ohledu na vzdálenost a dobu jízdy. Pouze v metru bylo možno na jednu jízdenku přestupovat mezi trasami. V tramvajích a autobusech byly po označování jízdenek umístěny děrovače, které do devítimístné mřížky na jízdence prorazily kombinaci tří až čtyř otvorů. Od 1.1.1995 byla jen na území města Prahy omezena platnost předplatních jízdenek a pro vnější pásma bylo třeba zakupovat doplňkové kupóny.
  • 1.6.1996 byl zaveden v celé síti PID nový odbavovací systém s elektronickými označovači jízdenek a s časovým a pásmovým tarifem. Na území Prahy bylo pásmo P, na příměstských autobusových linkách a částech železničních úseků dojezdové pásno 0, vnější pásma byla očíslována od čísla 1 výše v soustředných prstencích směrem od Prahy. Později počet vnějších pásem dosáhl pěti.
  • 1. 1. 1998, 1. 7. 2000 a 1. 9. 2001 došlo ke změnám tarifu.
  • 1. 7. 2005 došlo k výraznému zdražení jednotlivých jízdenek. Protože Praha požadovala po ROPIDu zdražení jízdného a Středočeský kraj naopak se zdražením nesouhlasil, byl tarifní systém zkomplikován tím, že pásmo P začalo být počítáno jako dvojpásmo a jednotlivé druhy jízdenek mají jinou časovou a pásmovou platnost v Praze a jinou mimo Prahu.
  • Od 1. 1. 2008 došlo k další změně. Vzhledem k tomu, že opět Praha požadovala prudší nárůst cen než Středočeský kraj (základní přestupní jízdné v Praze stouplo z 20 na 26 Kč), došlo k zavedení příhraničního pásma B (které je tvořeno částí dosavadního dojezdového pásma 0). Zatímco pro dlouhodobé časové jízdenky je pásmo 0 nadále považováno za jedno pásmo, pro platnost krátkodobých jízdenek se 0 a B počítají jako dvě navazující pásma. Od téhož data se výrazně rozšířil počet druhů jízdenek, které lze použít buď jen v pražských pásmech (s omezenou přestupností za 18 Kč), nebo jen v mimopražských pásmech (kromě 2pásmové nepřestupní za 10 Kč ještě 2pásmová přestupní za 14 Kč - platí i do pásma B – a třípásmová za 20 Kč). Byly zrušeny doplňkové kupony pro vnější pásma platné jen pro vlaky.
  • Od 22. 11. 2007 byla zkušebně zavedena možnost zakoupení přestupní SMS jízdenky pro pásmo P, neplatí však na železnici.
  • Vzhledem k tomu, že v období od 1.7.2005 přibližně do roku 2015 má být zaváděna Středočeská integrovaná doprava, uvažuje se o snížení počtu vnějších pásem PID, popřípadě změně pásmového tarifu PID na zónový a nějaké formě jeho integrace s tarifem SID.

[editovat] Dopravci v PID

  • Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost: všechny linky metra, tramvají a lanová dráha na Petřín, většina městských autobusových linek, několik desítek příměstských autobusových linek, náhradní doprava za tramvaje.

[editovat] Železniční doprava

[editovat] Autobusová doprava

[editovat] Bývalí dopravci v PID

  • ČSAP, s. r. o.: 6 linek v oblasti Nymburka, z toho jednu do Prahy, převzala od 1. ledna 2007 Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.
  • Hotliner, s. r. o.: pražské linky 221, 222, 223, 240, 251, 269, 562, 564, 701, asi 9 příměstských linek na východ od Prahy, převzala od 1. ledna 2007 firma Connex Praha, s. r. o.

[editovat] Přívozy

[editovat] Odkazy

[editovat] Související články

[editovat] Reference

  1. ↑ ROPID: Veřejná soutěž na nové logo Pražské integrované dopravy, BUSportál, 7. 2. 2008
  2. ↑ Veřejná soutěž – značka a logotyp Pražské integrované dopravy

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Pražská integrovaná doprava
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%A1_integrovan%C3%A1_doprava“
V jiných jazycích