Tramvaj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Tramvaj je označení vozu nebo vlaku tramvajové dráhy.

Tramvaje v polské Varšavě

Dříve tento název označoval samotnou kolejovou dráhu, metonymickým přenosem změnil význam na označení kolejového vozidla městské hromadné dopravy. Pochází z anglického slova tramway (tram označovalo kolej nebo důlní vozík, way cestu), které se zpočátku užívalo u průmyslových železnic. Označení tram pro kolej pravděpodobně vzniklo v saských dolech, kde byly na podlahy kladeny trámy pro usnadnění přepravy důlních vozíků. Do trámů byla posléze vyhloubena drážka a vozíky byly opatřeny kolíkem klouzajícím v drážce pro bezpečné vedení po trati, čímž vznikl jeden z předků železnice.

V minulosti se tramvaj (dráha, případně i vozidlo) nazývala pouliční nebo elektrická dráha, hovorově též elektrika (srov. električka v současné spisovné slovenštině); v brněnském hantecu šalina nebo šmirgl.

Obsah

[editovat] Výhody a nevýhody

Tramvaj tažená koňmi - konec 19. století, Gdaňsk (Polsko)
Historická Křižíkova tramvaj v Praze z 20. let minulého století. Původní tyčový sběrač byl však vzhledem ke změnám v pražské trolejové síti, které byly provedeny v dobách rozšiřování tramvají typu T, nahrazen pantografovým

[editovat] výhody

  • větší přepravní kapacita, než mají autobusy, případně trolejbusy
  • zvýhodnění před jinými městskými dopravními prostředky.
  • ekologičnost
  • možnost kombinace s provozem po železnici (tram-train)
  • větší "viditelnost" systému - MHD o sobě dává vědět
  • větší pohodlí
  • nízké náklady na samotný provoz vozidel (na rozdíl od autobusů to vede ke kratším intervalům v době snížených přepravních nároků)
  • vlídnost k chodcům na pěších zónách (na rozdíl od autobusu se dá díky kolejím předpovědět pohyb vozidla)

[editovat] nevýhody

[editovat] Historie

Nejdříve byla tramvaj atrakcí a technickým výstřelkem, později se však stala nedílnou součástí městského života, zejména v Evropě. První tramvaje byly vyrobeny v 19. století a byly taženy koňmi. Jejich konstrukce vycházela z tehdejších železničních vagónů, ovšem ve zmenšené a odlehčené podobě, která umožňovala tažení koňmi a projíždění ostrými zatáčkami v městských ulicích (podobaly se koněspřežné dráze). Tramvaje poháněné koňmi byly poměrně brzy nahrazeny tramvajemi s jiným pohonem - nejprve parními tramvajemi a poté tramvajemi elektrickými. Elektrická tramvaj zpravidla odebírá elektrickou energii pomocí trolejového vedení, i když byly (převážně na počátku 20. století) i snahy o zavedení jiného způsobu přívodu elektrické energie (akumulátorový, boční, spodní přívod z provozní kolejnice). Ještě dnes se ale inženýři a technici pokoušejí vyvinout hlavně spodní přívod elektrické energie, který by odstranil nevzhledná trolejová vedení.

[editovat] Rozchod kolejí

V mnoha městech byl na začátku minulého století zvolen rozchod kolejí 1000 mm, nyní se jako standard používá rozchod 1435 mm, stejně jako na železnici.

Podrobnější informace naleznete v článku Tramvajová dráha.

[editovat] Typy českých tramvají

[editovat] Ringhofferovy závody

První české tramvaje vyrobil František Ringhoffer v roce 1876 pro pražskou koňku. Jednalo se o otevřené vlečné vozy, od druhé poloviny 90. let 19. století vyráběly Ringhofferovy závody i elektrické tramvaje – pražský vozový park byl v první polovině 20. století tvořen téměř výhradně vozy od Ringhoffera. Po druhé světové válce byla firma znárodněna a přejmenována na Vagónku Tatra Smíchov, která byla později začleněna do podniku ČKD.

[editovat] ČKD Tatra

Podrobnější informace naleznete v článku Tramvaje Tatra.

[editovat] Škoda Transportation

Tramvaj Škoda 14T pro Prahu
Typ Roky výroby Počet vyrobených vozů Poznámky
Škoda 03T 19972005 48 kusů Astra, Anitra (Brno)
Škoda 05T 20022003 1 kus Vektra, testovací prototyp
Škoda 06T od 2006 zatím 9 kusů dodány do Itálie
Škoda 10T 20012002 10 kusů dodány do USA
Škoda 13T od 2007 zatím 15 kusů Brno
Škoda 14T od 2005 zatím 60 kusů Praha
Škoda 15T od 2008 zatím 1 kus ForCity, prototyp
Škoda 16T od 2006 zatím 17 kusů dodány do Polska
od 1997 zatím 161 kusů stav k 24. 6. 2009

[editovat] Inekon Trams

Ostravský vůz Inekon 01 Trio
Typ Roky výroby Počet vyrobených vozů Poznámky
Inekon 01 Trio od 2002 zatím 12 kusů Ostrava, Olomouc
Inekon 12 Trio od 2006 zatím 9 kusů USA
od 2002 zatím 21 kusů  

[editovat] Pragoimex & Krnovské opravny a strojírny

Vario LF v Brně
Typ Roky výroby Počet vyrobených vozů Poznámky
Tatra T3R.EV 20022004 5 kusů Brno, Ostrava
Tatra T3R.PV od 2003 zatím 81 kusů ČR, SR, Rusko, Chorvatsko
Tatra T3R.PLF od 2004 zatím 27 kusů lidově „wana“ – Praha, Plzeň, Liberec
Vario LF od 2004 zatím 28 kusů „wana“ – Brno, Olomouc, Ostrava
Vario LF2 od 2007 zatím 4 kusy Ostrava, Brno
Vario LF3 od 2006 zatím 2 kusy Ostrava
Vario LF3/2 od 2008 zatím 1 kus Ostrava
VV60LF 20032006 6 kusů vlečný vůz – Brno, Ostrava
od 2002 zatím 154 kusů  

[editovat] Pars nova

Typ Roky výroby Počet vyrobených vozů Poznámky
Tatra K3R-N 2006 2 kusy Brno
Tatra K2S 20072009 9 kusů Bratislava
od 2006 11 kusů stav k září 2009

[editovat] Související články

[editovat] Reference

  • Ludvík Losos a kol.: Atlas tramvají. Nakladatelství dopravy a spojů, Praha 1981.
  • Ludvík Losos a Jiří Bouda: Dějiny městské dopravy, Albatros, Praha 1983.
  • František Jansa: Vozidla elektrické trakce, Nadas, Praha 1983

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu