Tramvaj
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tramvaj je označení vozu nebo vlaku tramvajové dráhy.
Dříve tento název označoval samotnou kolejovou dráhu, metonymickým přenosem změnil význam na označení kolejového vozidla městské hromadné dopravy. Pochází z anglického slova tramway (tram označovalo kolej nebo důlní vozík, way cestu), které se zpočátku užívalo u průmyslových železnic. Označení tram pro kolej pravděpodobně vzniklo v saských dolech, kde byly na podlahy kladeny trámy pro usnadnění přepravy důlních vozíků. Do trámů byla posléze vyhloubena drážka a vozíky byly opatřeny kolíkem klouzajícím v drážce pro bezpečné vedení po trati, čímž vznikl jeden z předků železnice.
V minulosti se tramvaj (dráha, případně i vozidlo) nazývala pouliční nebo elektrická dráha, hovorově též elektrika (srov. električka v současné spisovné slovenštině); v brněnském hantecu šalina nebo šmirgl.
Obsah |
[editovat] Výhody a nevýhody
[editovat] výhody
- větší přepravní kapacita, než mají autobusy, případně trolejbusy
- zvýhodnění před jinými městskými dopravními prostředky.
- ekologičnost
- možnost kombinace s provozem po železnici (tram-train)
- větší "viditelnost" systému - MHD o sobě dává vědět
- větší pohodlí
- nízké náklady na samotný provoz vozidel (na rozdíl od autobusů to vede ke kratším intervalům v době snížených přepravních nároků)
- vlídnost k chodcům na pěších zónách (na rozdíl od autobusu se dá díky kolejím předpovědět pohyb vozidla)
[editovat] nevýhody
- větší hmotnost
- velká setrvačnost
- špatná manévrovatelnost, omezená kolejemi
- velké náklady na provozní zařízení - tratě, měnírny apod.
- větší hlučnost v obloucích
[editovat] Historie
Nejdříve byla tramvaj atrakcí a technickým výstřelkem, později se však stala nedílnou součástí městského života, zejména v Evropě. První tramvaje byly vyrobeny v 19. století a byly taženy koňmi. Jejich konstrukce vycházela z tehdejších železničních vagónů, ovšem ve zmenšené a odlehčené podobě, která umožňovala tažení koňmi a projíždění ostrými zatáčkami v městských ulicích (podobaly se koněspřežné dráze). Tramvaje poháněné koňmi byly poměrně brzy nahrazeny tramvajemi s jiným pohonem - nejprve parními tramvajemi a poté tramvajemi elektrickými. Elektrická tramvaj zpravidla odebírá elektrickou energii pomocí trolejového vedení, i když byly (převážně na počátku 20. století) i snahy o zavedení jiného způsobu přívodu elektrické energie (akumulátorový, boční, spodní přívod z provozní kolejnice). Ještě dnes se ale inženýři a technici pokoušejí vyvinout hlavně spodní přívod elektrické energie, který by odstranil nevzhledná trolejová vedení.
[editovat] Rozchod kolejí
V mnoha městech byl na začátku minulého století zvolen rozchod kolejí 1000 mm, nyní se jako standard používá rozchod 1435 mm, stejně jako na železnici.
- Podrobnější informace naleznete v článku Tramvajová dráha.
[editovat] Typy českých tramvají
[editovat] Ringhofferovy závody
První české tramvaje vyrobil František Ringhoffer v roce 1876 pro pražskou koňku. Jednalo se o otevřené vlečné vozy, od druhé poloviny 90. let 19. století vyráběly Ringhofferovy závody i elektrické tramvaje – pražský vozový park byl v první polovině 20. století tvořen téměř výhradně vozy od Ringhoffera. Po druhé světové válce byla firma znárodněna a přejmenována na Vagónku Tatra Smíchov, která byla později začleněna do podniku ČKD.
[editovat] ČKD Tatra
- Podrobnější informace naleznete v článku Tramvaje Tatra.
[editovat] Škoda Transportation
| Typ | Roky výroby | Počet vyrobených vozů | Poznámky |
|---|---|---|---|
| Škoda 03T | 1997 – 2005 | 48 kusů | Astra, Anitra (Brno) |
| Škoda 05T | 2002 – 2003 | 1 kus | Vektra, testovací prototyp |
| Škoda 06T | od 2006 | zatím 9 kusů | dodány do Itálie |
| Škoda 10T | 2001 – 2002 | 10 kusů | dodány do USA |
| Škoda 13T | od 2007 | zatím 15 kusů | Brno |
| Škoda 14T | od 2005 | zatím 60 kusů | Praha |
| Škoda 15T | od 2008 | zatím 1 kus | ForCity, prototyp |
| Škoda 16T | od 2006 | zatím 17 kusů | dodány do Polska |
| ∑ | od 1997 | zatím 161 kusů | stav k 24. 6. 2009 |
[editovat] Inekon Trams
| Typ | Roky výroby | Počet vyrobených vozů | Poznámky |
|---|---|---|---|
| Inekon 01 Trio | od 2002 | zatím 12 kusů | Ostrava, Olomouc |
| Inekon 12 Trio | od 2006 | zatím 9 kusů | USA |
| ∑ | od 2002 | zatím 21 kusů |
[editovat] Pragoimex & Krnovské opravny a strojírny
| Typ | Roky výroby | Počet vyrobených vozů | Poznámky |
|---|---|---|---|
| Tatra T3R.EV | 2002 – 2004 | 5 kusů | Brno, Ostrava |
| Tatra T3R.PV | od 2003 | zatím 81 kusů | ČR, SR, Rusko, Chorvatsko |
| Tatra T3R.PLF | od 2004 | zatím 27 kusů | lidově „wana“ – Praha, Plzeň, Liberec |
| Vario LF | od 2004 | zatím 28 kusů | „wana“ – Brno, Olomouc, Ostrava |
| Vario LF2 | od 2007 | zatím 4 kusy | Ostrava, Brno |
| Vario LF3 | od 2006 | zatím 2 kusy | Ostrava |
| Vario LF3/2 | od 2008 | zatím 1 kus | Ostrava |
| VV60LF | 2003 – 2006 | 6 kusů | vlečný vůz – Brno, Ostrava |
| ∑ | od 2002 | zatím 154 kusů |
[editovat] Pars nova
| Typ | Roky výroby | Počet vyrobených vozů | Poznámky |
|---|---|---|---|
| Tatra K3R-N | 2006 | 2 kusy | Brno |
| Tatra K2S | 2007–2009 | 9 kusů | Bratislava |
| ∑ | od 2006 | 11 kusů | stav k září 2009 |
[editovat] Související články
- Tramvajová doprava
- Tramvajová dráha
- Koňka
- Elektrická tramvaj
- Seznam měst s tramvajovým provozem
- Typová označení tramvají ČKD
- Šlapací tramvaj Sylvestra Krnky
- Nákladní tramvaj
- František Křižík
[editovat] Reference
- Ludvík Losos a kol.: Atlas tramvají. Nakladatelství dopravy a spojů, Praha 1981.
- Ludvík Losos a Jiří Bouda: Dějiny městské dopravy, Albatros, Praha 1983.
- František Jansa: Vozidla elektrické trakce, Nadas, Praha 1983
[editovat] Externí odkazy
- Porsche, kterým se sveze opravdu každý. Jak se vyrábí tramvaj nejen pro Prahu
- Předpisy, návěsti, vozidla
- (hu) Fotografie tramvají v Maďarsku, Česku, Německu a na Slovensku
- Citytrans - informace zejména o městské dopravě
- Podívejte se, jak vypadá nová tramvaj pro Prahu