Tramvaj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tatra T3R.P v Praze

Tramvaj je v dnešní terminologii vozidlo nebo vlak tramvajové dráhy. Dříve tento název označoval samotnou kolejovou dráhu, metonymickým přenosem změnil význam na označení kolejového vozidla městské hromadné dopravy, ale též na podniky provozující takové dráhy. Pochází z anglického slova tramway (tram označovalo kolej nebo důlní vozík, way cestu), které se zpočátku užívalo u průmyslových železnic. Označení tram pro kolej pravděpodobně vzniklo v saských dolech, kde byly na podlahy kladeny trámy pro usnadnění přepravy důlních vozíků. Do trámů byla posléze vyhloubena drážka a vozíky byly opatřeny kolíkem klouzajícím v drážce pro bezpečné vedení po trati, čímž vznikl jeden z předků železnice. Název se ustálil již v době koněspřežného provozu, přenesl se však i na parní či jinou trakci a v dnešní době je spojen v první řadě s elektrickou trakcí s vrchním trolejovým vedením.

V minulosti se tramvaj (dráha, případně i vozidlo) nazývala pouliční nebo elektrická dráha, hovorově též elektrika (srov. električka v současné spisovné slovenštině). V brněnském hantecu se tramvaji říká šalina nebo šmirgl, naproti tomu v Ostravě se běžně užívá výraz tramvajka.[1]

Výhody a nevýhody[editovat | editovat zdroj]

Koněspřežná tramvaj z konce 19. století v Gdaňsku
Parní tramvaj užívaná na lince z Paříže do Saint-Germain
Pražská historická tramvaj z továrny Františka Ringhoffera z 20. let 20. století. Původní tyčový sběrač byl však vzhledem ke změnám v pražské trolejové síti, které byly provedeny v dobách rozšiřování tramvají typu T, nahrazen pantografovým

Výhody[editovat | editovat zdroj]

  • větší přepravní kapacita oproti autobusům, případně trolejbusům
  • větší setrvačnost a menší valivý odpor
  • možnost zvýhodnění před jinými městskými dopravními prostředky
  • oproti dieselovému pohonu nižší znečištění emisemi spalování v místě provozu
  • možnost kombinace s provozem po železnici (tram-train)
  • větší pohodlí[zdroj?]
  • nižší náklady na samotný provoz vozidel (na rozdíl od autobusů to vede ke kratším intervalům v době zvýšených přepravních nároků[zdroj?])
  • vlídnost k chodcům na pěších zónách (na rozdíl od autobusu se dá díky kolejím předpovědět pohyb vozidla)[zdroj?]

Nevýhody[editovat | editovat zdroj]

  • špatná manévrovatelnost, omezená kolejemi – nemožnost objíždět vadný vlak nebo jinou překážku, omezená možnost odklonů a objížděk, vyšší riziko střetů s vozidly, chodci a překážkami kvůli nemožnosti se vyhnout a delší brzdné dráze
  • větší hmotnost a setrvačnost s následkem delší brzdná dráha (a to i přes možnost použití magnetické brzdy)
  • riziko smyku a skluzu dané kontaktem kov na kov mezi kolem a kolejnicí
  • vyšší prašnost vlivem rutinního užívání posypu ke snižování smyku a skluzu
  • větší hlučnost, zejména v obloucích
  • větší ohrožování staveb vibracemi
  • velké náklady na provozní zařízení – tratě, měnírny apod.
  • závislá trakce - zastavení provozu při výpadku napájení
  • zadrátování veřejného prostoru, zohyzdění výhledu na stavby a městská panoramata, ztížení průjezdu vysokých silničních vozidel a riziko poškození trolejového vedení

Historie[editovat | editovat zdroj]

Karl Bulla: Tramvaj na zamrzlé řece Něvě

Nejdříve byla tramvaj atrakcí a technickým výstřelkem, později se však stala nedílnou součástí městského života, zejména v Evropě. První tramvaje byly vyrobeny v 19. století a byly taženy koňmi. Městské dráhy začínaly s koněspřežným provozem v době, kdy na dálkových (železničních) dráhách již byli koně víceméně vytlačeni parní trakcí. Koněspřežná tramvaj byla nástupcem nekolejových omnibusů. Konstrukce prvních tramvajových vozů vycházela z tehdejších železničních vagónů, ovšem ve zmenšené a odlehčené podobě, která umožňovala tažení koňmi a projíždění ostrými zatáčkami v městských ulicích. Koněspřežné tramvajové dráhy byly poměrně brzy nahrazeny tramvajemi s jiným pohonem - nejprve parními tramvajemi a poté tramvajemi elektrickými. Elektrická tramvaj zpravidla odebírá elektrickou energii pomocí trolejového vedení, i když byly (převážně na počátku 20. století) i snahy o zavedení jiného způsobu přívodu elektrické energie (akumulátorový, boční, spodní přívod z provozní kolejnice). Ještě dnes se ale inženýři a technici pokoušejí vyvinout hlavně spodní přívod elektrické energie, který by odstranil nevzhledná trolejová vedení.

Rozchod kolejí[editovat | editovat zdroj]

V mnoha městech byl na začátku minulého století zvolen rozchod kolejí 1000 mm, nyní se jako standard používá rozchod 1435 mm, stejně jako na železnici.

Související informace naleznete také v článku Tramvajová dráha.

Typy českých tramvají[editovat | editovat zdroj]

Tramvaj Škoda 14T pro Prahu

Ringhofferovy závody[editovat | editovat zdroj]

První české tramvaje vyrobila továrna Františka Ringhoffera v roce 1876 pro pražskou koňku. Jednalo se o otevřené vlečné vozy, od druhé poloviny 90. let 19. století vyráběly Ringhofferovy závody i elektrické tramvaje – pražský vozový park byl v první polovině 20. století tvořen téměř výhradně vozy od Ringhoffera. Po druhé světové válce byla firma znárodněna a přejmenována na Vagónku Tatra Smíchov, která byla později začleněna do podniku ČKD.

Královopolská strojírna[editovat | editovat zdroj]

Brněnská souprava tramvaje 4MT s vlečným vozem z Královopolské strojírny

Vyráběla dvounápravové motorové a vlečné vozy pro Brno (mj. typ 4MT) a Ostravu.

ČKD Tatra[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Tramvaje Tatra.

Škoda Transportation[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Tramvaje Škoda.

Inekon Trams[editovat | editovat zdroj]

Ostravský vůz Inekon 01 Trio
Typ Roky výroby Počet vyrobených vozů Poznámky
Inekon 01 Trio od 2002 zatím 12 kusů Ostrava, Olomouc
Inekon 12 Trio od 2006 zatím 9 kusů USA
od 2002 zatím 21 kusů  

Pragoimex & Krnovské opravny a strojírny[editovat | editovat zdroj]

VarioLF v Brně
Typ Roky výroby Počet vyrobených vozů Poznámky
Tatra T3R.EV 20022004 5 kusů Brno, Ostrava
Tatra T3R.PV od 2003 zatím 83 kusů ČR, SR, Rusko, Chorvatsko
Tatra T3R.PLF od 2004 zatím 50 kusů lidově „wana“ – Praha, Plzeň, Liberec
VarioLF od 2004 zatím 37 kusů „wana“ – Brno, Olomouc, Ostrava, Rusko
VarioLF2 od 2007 zatím 7 kusů Ostrava, Brno
VarioLF2 plus od 2009 zatím 1 kus Ostrava
VarioLF3 od 2006 zatím 2 kusy Ostrava
VarioLF3/2 od 2008 zatím 1 kus Ostrava
VV60LF 20032006 6 kusů vlečný vůz – Brno, Ostrava
od 2002 zatím 192 kusů stav k listopadu 2009

Pars nova[editovat | editovat zdroj]

Typ Roky výroby Počet vyrobených vozů Poznámky
Tatra K3R-N 2006 2 kusy Brno
Tatra K2S 20072009 9 kusů Bratislava
od 2006 11 kusů stav k září 2009

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VĚTVIČKA, Ladislav. Krvežiznive bestyje v tramvajce čislo 5 [online]. 2011-02--- [cit. 2011-10-05]. Dostupný z WWW: <http://www.ostravak.info/25-2-2011-krveziznive-bestyje-v-tramvajce-cislo-5/>

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ludvík Losos a kol.: Atlas tramvají. Nakladatelství dopravy a spojů, Praha 1981.
  • Ludvík Losos a Jiří Bouda: Dějiny městské dopravy, Albatros, Praha 1983.
  • František Jansa: Vozidla elektrické trakce, Nadas, Praha 1983

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu