Tatra KT8D5
| Tatra KT8D5 | |
|---|---|
Tramvaj Tatra KT8D5 v Praze
|
|
| Typ | KT8D5 |
| Výrobce | ČKD Praha, závod Tatra Smíchov |
| Prototyp(y) | 1984 |
| Výroba v letech | 1986–1993 |
| Vyrobeno kusů | 199 |
| Technické údaje | |
| Délka (bez spřáhel) | 30 300 mm |
| Šířka | 2 480 mm |
| Výška skříně | 3 145 mm |
| Pohotovostní hmotnost | 38 000 kg |
| Max. rychlost | 65 km/h |
| Rozchod | 1435 / 1524 mm |
| Obsaditelnost | |
| Míst k sezení | 48–54 |
| Míst k stání | 177 (5 os./m²) |
| Motory a elektrická výzbroj | |
| Motory | TE 023 |
| Počet a výkon motorů | 8×45 kW |
| Elektrická výzbroj | tyristorová TV3 |
| Napájecí napětí | 600 V |
Tatra KT8D5 je tříčlánková tramvaj, kterou vyráběl podnik ČKD Praha mezi lety 1986 a 1993 (prototypy již 1984). Jedná se o velkokapacitní tramvajové vozidlo, které je vhodné i pro provoz na rychlodráhách. Celkem bylo vyrobeno 199 kusů, většina z nich byla určena pro české a slovenské dopravní podniky. Mezi dopravními fanoušky se jim přezdívá „kachny“ či „kačeny“.[1]
Obsah |
[editovat] Historické pozadí
Výroba tramvají pro československé dopravní podniky byla v ČKD ukončena v roce 1977 (standardní vozy Tatra T3 a kloubové K2), neboť se počítalo s projekty tramvají nové generace.[2] Nadále však probíhala výroba typu T3 pro zahraničí (především pro Sovětský svaz), v produkci se ve druhé polovině 70. let objevily již nové modely Tatra KT4 a T5C5, které však byly určeny výhradně pro export. Základem nové tramvaje pro československé dopravce se měl stát tříčlánkový osminápravový vůz, z něhož měly být odvozeny další typy.[3]
Parametry pro toto mohutné vozidlo byly Správou pro dopravu zadány v polovině roku 1981, projekt tramvaje KT8D5 byl schválen v září 1982.[2] Dva prototypy byl vyrobeny v roce 1984, roku 1986 byla vyrobena desetikusová ověřovací série, sériová produkce byla zahájena až v roce 1989.[3]
[editovat] Konstrukce
Tatra KT8D5 je obousměrný osminápravový motorový tramvajový vůz, přičemž všech osm náprav je hnacích. Vozidlo se skládá ze tří článků, které jsou navzájem spojeny klouby a krycími měchy. Oba vnitřní podvozky se nacházejí v prostoru pod klouby, střední článek tramvaje tak není nesený, ale je posazený právě na těchto tzv. Jakobsových podvozcích. Kostra tramvaje je svařena z ocelových profilů, z vnější strany je oplechovaná, interiér je obložen dřevovláknitými deskami. Podlaha (ve výšce 900 mm na temenem kolejnice, v prostoru kloubů se mírně zvedá do výšky 970 mm)[4] je vyrobena z vodovzdorné překližky, která je pokryta protiskluzovou gumovou krytinou. Na každé straně vozu se nacházejí patery skládací dveře, krajní jsou trojkřídlé, zbylé čtyřkřídlé. Koženkové sedačky jsou v interiéru rozmístěny systémem 2+1, v předních částech krajních článků 2+2. Prostor pro kočárky se nachází ve středním článku. Pro vytápění interiéru se využívá hlavně ztrátové teplo z brzdových odporníků, které se nacházejí na střeše. Kabiny řidiče jsou umístěny na obou koncích vozidla, pouze ale v jedné z nich se nachází uzemňovač, pojistky a jističe.[2] Tramvaj je charakteristická tzv. krychlí (televizorem, budníkem) – kostkou nad čelem vozidla, kde je umístěno číslo linky (vyjma pěti vozů KT8D5SU v Brně; kostka se u ostatních vozů při modernizacích odstraňuje).
Vozy KT8D5 jsou vybaveny elektrickou výzbrojí typu TV3 s tyristorovou regulací výkonu. Každý ze čtyř podvozků je vybaven dvěma kolejnicovými brzdami a dvěma kotoučovými brzdami. Trakční motory, které jsou uloženy podélně v podvozcích (pro každou nápravu jeden motor; v podvozku jsou zapojeny sériově, řízeny jsou vždy jedním pulzním měničem), jsou spojeny kardanovou hřídelí s dvoustupňovou převodovkou. Díky rozdělení výzbroje na čtyři stejné části, z nichž každá náleží jednomu podvozku, je možný nouzový dojezd tramvaje i na dva podvozky.[5] Vozy typu KT8D5 jsou vybaveny dvěma standardními pantografy. Tramvaje tohoto typu nejsou určeny pro rozchod kolejí menší než 1435 mm.
[editovat] Rekonstrukce a modernizace
Na konci 90. let 20. století postavila ČKD, jako jedny z posledních tramvají, sedm inovovaných vozů Tatra KT8D5N se středním nízkopodlažním článkem a elektrickou výzbrojí TV14, které byly dodány do Brna.
Od roku 2002 probíhají modernizace vozů KT8D5 provozovaných v Česku a na Slovensku vložením nového středního nízkopodlažního článku (podle vzoru KT8D5N).
| Typ | Modernizace | Modernizace v letech |
Provozy |
|---|---|---|---|
| Tatra KT8D5R.N2 | nový střední nízkopodlažní článek | od 2002 | Brno, Košice |
| Tatra KT8D5R.N1 | nový střední nízkopodlažní článek, zjednosměrnění vozu | 2003–2009 | Ostrava |
| Tatra KT8D5R.N2P | nový střední nízkopodlažní článek, el. výzbroj TV Progress | od 2004 | Plzeň, Praha |
[editovat] Dodávky tramvají
V letech 1984 až 1993 bylo vyrobeno celkem 199 vozů KT8D5. Část z tohoto počtu byla určena na export (především do Pchjongjangu), většina tramvají byla dodána v československým dopravním podnikům.
| Současný stát | Město | Článek | Typ | Roky dodávek | Počet vozů | Evidenční čísla při dodání |
Poznámky | Zdroj |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Bosna a Hercegovina |
Sarajevo | článek | KT8D5K | 1990 | 1 | 300 | původně určen pro Pchjongjang | [6] |
 Česko |
Brno | článek | KT8D5 | 1986–1990 | 23 | 1701–1723 | [7] | |
| ♦ | KT8D5SU | 1993 | 5 | 1724–1728 | původně určeny pro Volgograd | [8] | ||
| Most – Litvínov | článek | KT8D5 | 1986–1990 | 8 | 315–322 | [9] | ||
| Ostrava | článek | KT8D5 | 1989–1990 | 16 | 1500–1515 | č. 1500 – druhý prototyp | [10] | |
| Plzeň | článek | KT8D5 | 1989 | 12 | 288–299 | [11] | ||
| Praha | článek | KT8D5 | 1986–1990 | 48 | 9001–9048 | [12] | ||
 Rusko |
Volgograd | článek | KT8D5 | 1990 | 1 | 5834 | první prototyp | [13] |
 Severní Korea |
Pchjongjang | článek | KT8D5K | 1990 | 45 | 1001–1045 | [14] | |
 Slovensko |
Košice | článek | KT8D5 | 1986–1991 | 40 | 500–539 | [15] |
[editovat] Provoz tramvají Tatra KT8D5
[editovat] Prototypy
Dva prototypové vozy (evidenční čísla 0018 a 0019) byly vyrobeny v roce 1984. Jejich zkoušky bez cestujících, snad nejdelší v historii městské dopravy v Česku, trvaly v Praze až do roku 1988 (ověřovací série tramvají KT8D5 byla vyrobena již v roce 1986).[16] V jejich rámci proběhla 28. září 1984 zkušební jízda soupravy, která byla tvořena oběma spřaženými prototypy (celková délka přes 60 m).[17] První prototyp byl poté předán ke zkouškám do Moskvy, kde obdržel ev. č. 0003. Již v roce 1990 byl však prodán do Volgogradu, kde byl zařazen do provozu s ev. č. 5834. V červnu 2009 byl dosud v provozu.[13] Druhý prototyp byl roku 1989 prodán do Ostravy. Zde pod ev. č. 1500 jezdí dosud, v roce 2004 byl však modernizován na typ Tatra KT8D5R.N1.[10]
[editovat] Česko
[editovat] Brno
První tramvaje KT8D5 byly do Brna dodány v roce 1986, jednalo se o dva vozy z ověřovací série, které obdržely evidenční čísla 1701 a 1702. Po různých zkouškách byly v září a v říjnu toho roku nasazeny do pravidelného provozu. Již v listopadu 1986 byla poprvé využita jejich obousměrnost při výluce v Bystrci.[18] Další tramvaje tohoto typu přišly do Brna v letech 1989 a 1990. Původně mělo jít o desetikusovou dodávku, ale vzhledem k faktu, že se pražský dopravní podnik rozhodl neodebrat původně domluvený počet vozů, byly tyto přebytečné tramvaje nabídnuty ostatním československým dopravním podnikům. Do Brna tak dorazilo celkem 21 kusů (evidenční čísla do 1723).[18] Podobná situace se opakovala v roce 1993, kdy ČKD vyrobilo pět tramvají KT8D5SU pro ruský Volgograd, který ale zakázku odřekl. Dopravní podnik města Brna za výhodnou cenu zakoupil i tyto vozy (ev. č. 1724–1728).[18] Poslední tramvaje KT8D5 byly do Brna dodány v letech 2002 a 2003. Jednalo se o tři vozy původně provozované v Košicích, které je kvůli nadbytku prodaly firmě Pragoimex. Ta u jedné tramvaje provedla celkovou opravu (Brno ev. č. 1736), další dva vozy byly modernizovány na typ KT8D5R.N2 (Brno ev. č. 1737 a 1738).
Od roku 1997 jsou na vozy KT8D5 dosazovány menší modernizační prvky: poptávkové otvírání dveří, elektronický informační systém, nové dveřní pohony apod.[18] Od roku 2002, respektive 2003, jsou brněnské tramvaje KT8D5, jako vůbec první v Česku, modernizovány na typ Tatra KT8D5R.N2 vložením středního nízkopodlažního článku.[18]
V Brně je obousměrnost tramvají KT8D5 využívána nejen při mimořádných událostech (např. při výlukách), ale i v pravidelném provozu na lince č. 8. Její konečná zastávka v Líšni není od roku 1998 vybavena smyčkou, trať je ukončena pouze úvratí.[19]
[editovat] Most a Litvínov
Na společné tramvajové síti měst Mostu a Litvínova se první dvě tramvaje KT8D5 objevily v roce 1986 (z ověřovací série). Dalších, a zároveň i posledních šest dorazilo v roce 1990.[9] Tramvaje byly označeny evidenčními čísly 315–322. V letech 1995 až 1997 však došlo, vzhledem k úbytku cestujících, k jejich odprodeji do maďarského Miskolce.[20]
[editovat] Ostrava
.jpg)
Ostravský dopravní podnik obdržel v roce 1989 druhý prototyp tramvaje KT8D5 a zařadil jej pod evidenční číslo 1500. O rok později bylo dodáno dalších 15 vozů (ev. č. 1501–1515), čímž byly dodávky do Ostravy ukončeny.[10]
V roce 2003 byl modernizován první vůz na typ Tatra KT8D5R.N1.[21] Hlavními úpravami bylo dosazení nového nízkopodlažního středního článku a celkové zjednosměrnění vozidla. V průběhu roku 2009 byla modernizována i poslední tramvaj KT8D5 č. 1508, která byla před rekonstrukcí naposledy v provozu s cestujícími 22. prosince 2008. V současnosti tak již žádná obousměrná tramvaj KT8D5 v Ostravě nejezdí.[10]
[editovat] Plzeň
Do Plzně bylo v roce 1989 dodáno 12 tramvají KT8D5 (evidenční čísla 288–299), do provozu byly zařazeny následující rok.[22] Nasazovány byly téměř výhradně na linku č. 4, což se změnilo až v roce 2005.[22] Od roku 2000 obdržely vozy při pravidelných prohlídkách např. nový městský lak, elektronické informační transparenty či poptávkové otvírání dveří.[1]
V roce 2006 začaly modernizace plzeňských vozů KT8D5 na typ Tatra KT8D5R.N2P.[22] Poslední nerekonstruovaná tramvaj KT8D5 č. 289 dojezdila 19. října 2009, poté byla odvezena na modernizaci.[1]
[editovat] Praha
V Praze se konaly rozsáhlé zkoušky obou prototypových tramvají z roku 1984, tyto vozy však byly majetkem ČKD a v pravidelném provozu s cestujícími se nikdy neobjevily.[23] Dopravní podnik hl. m. Prahy obdržel první čtyři tramvaje KT8D5 z ověřovací série v roce 1986 a označil je evidenčními čísly 9001–9004.[23] Dalších vozů se Praha dočkala v letech 1989 a 1990, kdy bylo dodáno zbylých 44 tramvají (do ev. č. 9048), ačkoliv původní plány zněly na 200 kusů.[12] V roce 1994 byla vyřazena po nehodě první tramvaj KT8D5 (ev. č. 9006).[23]
Od 8. listopadu do 18. prosince 1993 jezdily kvůli rekonstrukci trati a s tím spojené částečné výluce spřažené soupravy dvou vozů KT8D5 na lince X17 mezi zastávkami Střelničná a Sídliště Ďáblice. V provozu byla vždy jedna kolej (druhá se opravovala) a denně zde jezdily dvě celodenní a jedna „šejdrová“ (pro posílení špičkového provozu) souprava.[17] Druhé využití spřažených tramvají KT8D5 v běžném provozu v Praze nastalo mezi 28. a 30. říjnem 2010, kdy byla kvůli opravě trati v zastávce I. P. Pavlova v tomto místě vyloučena doprava a zároveň byla zřízena náhradní linka X Karlovo náměstí – I. P. Pavlova s provizorní zastávkou mezi ulicemi Sokolskou a Legerovou. Tato linka jezdila Ječnou ulicí kyvadlově po jedné koleji, provoz zajišťovala právě souprava tvořená dvěma spřaženými vozy KT8D5.[24]
První pražská „ká té osmička“ byla modernizována na částečně nízkopodlažní typ Tatra KT8D5R.N2P v letech 2004 a 2005, v lednu 2011 již bylo na tento typ přestavěno 30 pražských vozů KT8D5.[25]
[editovat] Slovensko
[editovat] Košice
Do Košic byly v roce 1986 dodány dva vozy KT8D5 z ověřovací série, další dodávky proběhly v letech 1989 až 1991. Celkem bylo zakoupeno 40 těchto velkokapacitních tramvají označených evidenčními čísly 500–539.[15] Vzhledem k úbytku cestujících a zájmu košického dopravního podniku o sólo vozy bylo 10 tramvají KT8D5 v roce 1992 odprodáno do maďarského města Miskolc (vůz ev. č. 539 dokonce vůbec nebyl v Košicích zařazen do provozu).[26] V roce 1995 byly odprodány další tři tramvaje do německého Strausbergu, v letech 1998 a 2001 vždy dva vozy do Sarajeva a v letech 2002 a 2003 celkem tři tramvaje do Brna.[27] Poslední odprodaný vůz měl v roce 1992 nehodu, při které byl zničen jeden z krajních článků. Teprve v roce 2002 byl odprodán firmě ČKD Pragoimex (do té doby stál nevyužitě ve vozovně), která zbylé dva zachované články použila jako náhradu článků brněnské (střední) a ostravské (krajní) tramvaje KT8D5, které byly rovněž poškozeny při nehodách.[26] Dopravný podnik mesta Košice tak v současné době (leden 2009) vlastní 19 vozů KT8D5.[28]
Od roku 2003 jsou košické tříčlánkové vozy modernizovány na typ Tatra KT8D5R.N2 vložením nového nízkopodlažního středního článku.[26]
[editovat] Ostatní provozy
První prototyp tramvaje KT8D5 byl po zkouškách v Praze (ukončeny 1988) předán do Moskvy, aby zde proběhly zkoušky na rozchodu kolejí 1524 mm. Zkušební jízdy se v největším ruském městě konaly v letech 1989 a 1990, tramvaj byla označena evidenčním číslem 0003.[16] V roce 1990 byl vůz předán na (částečně podzemní) rychlodráhu do Volgogradu, kde obdržel číslo 5834 a v provozu je dodnes.[29] Volgograd si na začátku 90. let objednal pět tramvají KT8D5SU, zakázku však odřekl a vozy výhodně odkoupil Dopravní podnik města Brna.[18] Také druhý, původně košický vůz, u kterého byla v KOS Krnov provedena rekonstrukce na typ KT8D5R.N2, byl původně určen do Volgogradu, modernizovanou tramvaj ale opět zakoupilo Brno (ev. č. 1738).[18]
V roce 1990 bylo dodáno 45 tramvají KT8D5K do severokorejského Pchjongjangu (čísla 1001–1045).[14]. Poslední vůz KT8D5K se ocitl v Sarajevu (ev. č. 300), kam byly v letech 1998 a 2001 dodány další čtyři ojeté tramvaje KT8D5 z Košic (ev. č. 301–304).[30]
Tramvaje KT8D5 z Mostu a Litvínova byly v letech 1995–1997 prodány do maďarského Miskolce, kde obdržely čísla 210–217.[31] Prvních deset vozů KT8D5 v Miskolci však pochází z Košic. Dopravný podnik mesta Košice se jich zbavil jako nadbytečných již v roce 1992, v Maďarsku byly označeny čísly 200–209.[31]
Tři košické tramvaje KT8D5 byly v roce 1995 prodány i do Strausbergu poblíž Berlína, zde obdržely čísla 21–23.[13]
[editovat] Reference
- ↑ a b c Tramvaje KT8D5: [online]. Plzensketramvaje.cz, [cit. 2010-04-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c BUTSCHEK, Alan, a kol. 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně 1900–2000. Ústí nad Labem a Brno : Vojtěch Wolf – Vydavatelství WOLF, 2000. S. 80. [Dále jen Butschek.]
- ↑ a b ČERNÝ, Martin, a kol. Malý atlas městské dopravy 2002. Praha : Gradis Bohemia, 2002. ISBN 80-902791-5-5. S. 81.
- ↑ Typový výkres tramvaje KT8D5 [online]. Skd.cz, [cit. 2009-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Butschek, s. 81.
- ↑ Photo.tramvaj.ru, [cit. 2009-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Bmhd.cz, [cit. 2009-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Bmhd.cz, [cit. 2009-01-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Mosteckamhd.cz, [cit. 2009-01-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c d KT8D5 [online]. Mhd-ostrava.cz, [cit. 2011-01-01]. Dostupné online.
- ↑ Plzensketramvaje.cz, [cit. 2009-01-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Prazsketramvaje.cz, [cit. 2009-01-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c Strassenbahn-online.de, [cit. 2010-01-04]. Dostupné online.
- ↑ a b Pyongyang-metro.com, [cit. 2009-01-10]. Dostupné online.
- ↑ a b TATRANSKÝ, Adam. Košické koľaje 1891–2004. Brno : vlastním nákladem, 2004. ISBN 80-239-3979-3. S. 81–82. [Dále jen Tatranský.]
- ↑ a b BÍLEK, Richard. TRAMVAJOVÉ PROTOTYPY ŘAD T a K [online]. Tram.rusign.com, [cit. 2009-01-10]. Dostupné online.
- ↑ a b HINČICA, Libor, a kol. Nástup velkokapacitních tramvajových souprav v České republice. Československý dopravák, 2010, roč. IX., čís. 1, s. 38–47.
- ↑ a b c d e f g HINČICA, Libor. Tramvaje KT8D5R.N2 v Brně. Československý dopravák, 2008, čís. 3, s. 4–6.
- ↑ Butschek, s. 126.
- ↑ NEVYHOŠTĚNÝ, Petr. 50 let rychlodráhy Most – Litvínov. Městská doprava, 2007, čís. 4, s. 24–26.
- ↑ KT8D5 & KT8D5.RN1 [online]. Kouzlodopravy.ic.cz, [cit. 2009-01-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c HINČICA, Libor, a kol. Tramvaje KT8D5-RN2P v Plzni. Československý dopravák, 2008, čís. 1, s. 11–13.
- ↑ a b c HINČICA, Libor, a kol. Nízkopodlažní tramvaje KT8D5.RN2P v Praze. Československý dopravák, 2007, čís. 4, s. 8–11.
- ↑ Tramvajová výluka v Ječné [online]. Pidservis.ic.cz, [cit. 2010-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Prag-straba.de, [cit. 2011-01-01]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c HINČICA, Libor. Nízkopodlažní tramvaje KT8D5.RN2 v Košicích. Československý dopravák, 2007, čís. 5, s. 4–6.
- ↑ Tatranský, s. 73.
- ↑ TeBeCe. Tatra - ČKD KT8D5 [online]. Imhd.zoznam.sk, rev. 2009-09-16, [cit. 2010-01-04]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Stts.mosfont.ru, [cit. 2009-01-10]. Dostupné online. (rusky, anglicky)
- ↑ Tatranský, s. 73.
- ↑ a b Villamosok.hu, [cit. 2009-01-10]. Dostupné online. (maďarsky)
[editovat] Externí odkazy
|
||||||||||||||
