Karl Bulla
Karl Karlovič Bulla (rusky Карл Карлович Булла, německy Carl Oswald Bulla, 26. února 1855, nebo 1853 – 1929) byl ruský novinářský a portrétní fotograf a „otec ruského fotožurnalismu“.[1][2][3] V jeho díle se objevuje pouliční fotografie.
Obsah |
Životopis[editovat]
Narodil se v Hlubčicích v Pruském Slezsku. V 90. letech 19. století si založil v Petrohradu fotografickou agenturu a platí za jednoho ze zakladatelů ruské reportážní fotografie. Od roku 1916 Karl Bulla předal své fotografické dílo svým synům[4] Alexandrovi[5] a Viktorovi, a sám se vrátil na estonský ostrov Ösel (dnes Saaremaa). Tam také v roce 1929 zemřel. V domě, kde žil, později byla školy s knihovnou.
Dědictví Karla Bully obsahuje asi 230 000 fotografických negativů z období pozdního 19. a počátku 20. století.[6]
Fotostudio[editovat]
V roce 1875 Karl Bulla otevřel své vlastní fotografické studio a od té doby začal pracovat jako profesionální fotograf.[7] Deset let se věnoval portrétní fotografii.
V roce 1886 získal povolení Ministerstva vnitřních věcí „pro výrobu všech druhů fotografických prací mimo domov, například: na ulicích, domech a na místech v bezprostřední blízkosti Petrohradu“, který mu dovolil celou řadu let vytvářet pohlednice pro produkční tisk Světové poštovní unie.[8]
V roce 1897 byly fotografie Karla Bully vytištěny v populárním časopise Niva. Od té doby se jeho jméno stalo známé v celé Ruské říši.[1] V období 1906–1908 provozoval fotoateliér na Něvském prospektu 54 (před tím se jeho studio nacházelo jinde).[9].
V této místnosti je v současné době (2010) fotografický salon ve vlastnictví jiných majitelů – Nadace historické fotografie Karla Bully. Tato společnost provozuje malé muzeum a výstavy.[10][11]
Bulla fotografoval všude a všechno: život rodiny cara i shromáždění protivládní inteligence, osobnosti hvězdného nebe i obyčejné dělníky, paláce i ubytovny pro bezdomovce, ale také exotické scény jako gay párty.[12] Bulla byl členem redakční rady mnoha časopisů včetně populární Nivy.[1] V desátých letech 20. století dosáhly roční příjmy firmy „Bulla a synové“ 250 000 rublů.[1]
Archiv[editovat]
V roce 1935 syn Karla Bully Viktor Bulla daroval Ruskému státnímu archivu 132 683 negativů Bullových fotografií. Archiv rostl a nyní tvoří více než 200 000 negativů děl Karla Bully a jeho synů.[3] Všechny fotografie v archivu jsou v kategorii volných děl a jsou oblíbeným zdrojem ilustrací života v Petrohradě.[13]
V roce 2003 se uskutečnila velká výstava Bullových snímků u příležitosti oslav 300 let Petrohradu a 150. výročí narození Karla Bully (podle verze narození 1853).[14] Lidé z Petrohradu umístili bronzovou sochu Karla Bully na ulici v blízkosti jeho bývalého studia.[15]
Ocenění[editovat]
- Řád rumunské koruny[16]
- Řád lva a slunce (Persie)[16]
- Řád italské koruny[16]
- Roku 1910 jmenován čestným občanem Petrohradu
Galerie fotografií Karla Bully[editovat]
-
Pouliční scéna
-
Vladimir Burcev, 1900
-
Grigorij Jefimovič Rasputin, generálmajor Efim Putjatin, Jurij Michajlovič Lotman, 1904
-
Ilja Repin, Vladimir Vasiljevič Stasov, Leonid Nikolajevič Andrejev, Maxim Gorkij a Ivan Tarchanov ve společnosti dam v Penaty, 1904
-
Spadlý Egyptský most v Petrohradu, 1905
-
Leonid Nikolajevič Andrejev s manželkou Annou Andrejevnou, 1903
-
Členové rozpuštěné Dumy přicházejí do Vyborgu, 1906
-
Předseda Rady ministrů Ivan Goremykin, 1906
-
Noclehárna pro bezdomovce, 1910
-
Lev Nikolajevič Tolstoj, 1902
-
Ilja Repin čte zprávu o smrti L. N. Tolstého. Přihlíží mu Korněj Ivanovič Čukovskij, N. B. Nordman-Severová (manželka Repina). Kuokkala (dnes Repino), 1910
-
Komorník Sosnovskij s manželkou před odjezdem na slavnostní ples, 1913
-
Fjodor Ivanovič Šaljapin s přáteli na hřišti, Kuokkala, 1914
-
Apraksin dvůr v ohni, červenec 1914
-
Piloti Igor Sikorskij, Geněr a Kaulbars v letadle Ruský vítěz, 1915
-
Císařovna Alix Hesensko-Darmstadtská, carevič Alexej, Mikuláš II. Alexandrovič vystupují z vlaku při příjezdu do vojenského tábora, květen 1916
-
Senné náměstí, Petrohrad, 1900
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Булла, Карл Карлович na ruské Wikipedii.
- ↑ a b c d PEOPLES.RU. Карл Карлович Булла [online]. www.peoples.ru, 2006-02-06, [cit. 2010-09-01]. Dostupné online. (ru)
- ↑ CLUB.FOTO.RU. Классики фотоискусства. Карл Булла — Жизнь и творчество [online]. club.foto.ru, [cit. 2010-09-01]. Dostupné online. (ru)
- ↑ a b AGENTRU.SPB.RU. Карл Булла – отец русского фоторепортажа [online]. agentru.spb.ru, [cit. 2010-09-01]. Dostupné online. (ru)
- ↑ Булла Карл Карлович (1853-1929гг.) и сыновья Александр и Виктор
- ↑ Alexander Bulla byl vyhoštěn k Bělomořsko-baltskému kanálu, kde zemřel v roce 1934, viz Klasici fotografického umění. Karl Bulla – život a dílo
- ↑ Карл Карлович Булла
- ↑ В архиве обнаружены уникальные фотографии из жизни геев, сделанные студией Карла Буллы
- ↑ Karl Bulla [online]. en.academic.ru, [cit. 2010-09-01]. Dostupné online. (en)
- ↑ История фотосалона имени Карла Буллы
- ↑ Услуги фотосалона
- ↑ Невский 54
- ↑ MARYAS, Muscle. Gay Camp, Old Russian Style [online]. towleroad.typepad.com/, 2006-01-30, [cit. 2010-09-01]. Dostupné online. (en)
- ↑ Karl Karlovich Bulla in Encyclopedia Peoples.ru (rusky)
- ↑ Karl Bulla:Classic of the National Photography Museum.ru (rusky)
- ↑ Memorial to a photographer with photographs of the memorial (rusky)
- ↑ a b c Карл Булла. Год 1903
