Důl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o těžebním prostoru. Další významy jsou uvedeny v článku Důl (rozcestník).

Těžní věž uhelného dolu „Rheinpreußen“ v německém Moersu

Důl je závod či prostor, kde se těží nerostné bohatství, například uhlí, nebo rudy. Pokud je těžen kámen, mluvíme o lomu, případně kamenolomu.

[editovat] Druhy dolů

povrchový důl – těžba se provádí pomocí odkrývání jednotlivých vrstev zeminy z povrchu, tímto způsobem se těží například v severních Čechách hnědé uhlí
hlubinný důl – těžba probíhá v podzemním systému svislých šachet a vodorovných štol
- tímto způsobem se v České republice těží například černé uhlí na Karvinsku (na Ostravsku je těžba uhlí již prakticky zcela ukončena).
- existuje ale i řada rudných dolů pracujících na tomto principu, např. rudné doly v okolí Příbrami

[editovat] Alternativní názvy

Vyskytují se i alternativní synonymické názvy pro důl :

šachta
jáma

[editovat] Kombinovaná těžba

Existují i kombinované metody těžby, kdy je těženo svrchu, ale vytěžená hornina se odváží vodorovnou štolou pod povrchem. Tímto způsobem se například v první polovině 20. století těžil vápenec v Českém krasu. V severních a v severozápadních Čechách převažovaly v prvopočátku těžby uhlí také hlubinné doly, nicméně technický rozvoj ve 20. století postupně umožnil přejít na povrchové metody těžby prakticky ve všech částech obou našich hnědouhelných revírů.