Březové Hory

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Březové Hory
Kostel sv. Vojtěcha na náměstí J. A. Alise

Kostel sv. Vojtěcha na náměstí J. A. Alise

charakter sídla: část města
obyvatel: 1323 (2001)
domů: 589 (2009)
PSČ: 261 02
součást obce: Příbram
okres: Příbram
historická země: Čechy
katastrální území: Příbram a Březové Hory (16,8 km²)
Březové Hory (Česko)
Red pog.png
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce

Březové Hory je západní část okresního města Příbram v okrese Příbram. Při hranici s obcí Podlesí protéká Litavka. Prochází tudy silnice I/18. Je zde evidováno 589 adres.[1] Trvale zde žije 1323 obyvatel.[2]

Příbram VI-Březové Hory leží v katastrálním území Březové Hory o rozloze 2,47 km2. Do katastrálního území Březové Hory zasahují i místní části Příbram IV, Příbram VII, Příbram VIII a Příbram V-Zdaboř.

Místní část Příbram VI-Březové Hory je tvořena sídelními jednotkami Ferdinandka, U Dolu Anna, U Vojtěcha a Nad Litavkou. V jednotce Nad Litavkou se nacházejí hlavní objekty Hornického muzea Příbram. V jednotce U Vojtěcha se nacházejí kostely sv. Prokopa a sv. Vojtěcha.

Mimo místní část Příbram VI-Březové Hory leží tyto části Březových Hor: sídelní jednotky Březové Hory-sever, Březové Hory-jih a Březové Hory-západ II patří do části Příbram VII, jednotka Březové Hory-západ I patří do části Příbram V-Zdaboř.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První doklad o dolování stříbra na Březových Horách pochází ze 14. stol. Počátkem 16. stol. vzniká u stříbrnorudných dolů hornická osada, která je v 18. stol. povýšena na městečko. Největší slávy dosáhly Březové Hory na přelomu 18. a 19. stol., kdy bylo postupně zaraženo pět hlubinných dolů. Objem vytěženého stříbra poté dosahoval až 97% veškeré těžby tohoto kovu v tehdejším Rakousko-Uhersku a Březové Hory se tak staly hlavním producentem stříbra v Evropě. I proto byly roku 1897 povýšeny, císařem Františkem Josefem I., na královské horní město, jemuž byl o rok později udělen městský znak.

Kostel Svatého Prokopa na Březových Horách
Kostel sboru církve československé husitské
Interier kostela církve husitské

Od počátku 20. stol. nastává postupný úpadek těžby, přesto se tu, dík státním dotacím, těžilo až do roku 1978. Po ukončení těžby bylo v několika důlních objektech vybudováno unikátní hornické muzeum Příbram, které je v současnosti největším hornickým muzeem v Česku. Od roku 1953 jsou Březové Hory součástí města Příbram.

Městský znak[editovat | editovat zdroj]

Udělen městu Březové Hory roku 1897, ačkoliv již před tím obec užívala neschváleného znaku se zkříženými hornickými kladívky a srpkem přibývajícího měsíce

Ve znaku je hradba s věžemi a otevřenou branou značící svobodné město, zkřížená hornická kladívka a srpek měsíce stříbrorudné dolování; štítek mezi věžemi s košatou břízou je tak zvané mluvící znamení, vztahující se na jméno města. Štít drží dva horníci v slavnostních stejnokrojích.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9.říjnu 2009
  2. Počet obyvatel dle sčítání lidu, domů a bytů podle databáze ČSÚ 2001

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Březové Hory ve Wikimedia Commons


Město Příbram

Příbram I • Příbram II • Příbram III • Příbram IV • Příbram V-Zdaboř • Příbram VI-Březové Hory • Příbram VII • Příbram VIII • Příbram IX (Nová Hospoda) • Brod • Bytíz • Jerusalem • Jesenice • Kozičín • Lazec • Orlov • Zavržice • Žežice