Březové Hory
| Březové Hory | |
|---|---|
Kostel sv. Vojtěcha na náměstí J. A. Alise |
|
| charakter sídla: | část města |
| obyvatel: | 1323 (2001) |
| domů: | 589 (2009) |
| PSČ: | 261 02 |
| součást obce: | Příbram |
| okres: | Příbram |
| historická země: | Čechy |
| katastrální území: | Příbram a Březové Hory (16,8 km²) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 41′ 18″ s. š., 13° 59′ 25″ v. d. |
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Březové Hory je západní část okresního města Příbram v okrese Příbram. Při hranici s obcí Podlesí protéká Litavka. Prochází tudy silnice I/18. Je zde evidováno 589 adres.[1] Trvale zde žije 1323 obyvatel.[2]
Příbram VI-Březové Hory leží v katastrálním území Březové Hory o rozloze 2,47 km2. Do katastrálního území Březové Hory zasahují i místní části Příbram IV, Příbram VII, Příbram VIII a Příbram V-Zdaboř.
Místní část Příbram VI-Březové Hory je tvořena sídelními jednotkami Ferdinandka, U Dolu Anna, U Vojtěcha a Nad Litavkou. V jednotce Nad Litavkou se nacházejí hlavní objekty Hornického muzea Příbram. V jednotce U Vojtěcha se nacházejí kostely sv. Prokopa a sv. Vojtěcha.
Mimo místní část Příbram VI-Březové Hory leží tyto části Březových Hor: sídelní jednotky Březové Hory-sever, Březové Hory-jih a Březové Hory-západ II patří do části Příbram VII, jednotka Březové Hory-západ I patří do části Příbram V-Zdaboř.
Obsah |
Historie [editovat]
První doklad o dolování stříbra na Březových Horách pochází ze 14. stol. Počátkem 16. stol. vzniká u stříbrnorudných dolů hornická osada, která je v 18. stol. povýšena na městečko. Největší slávy dosáhly Březové Hory na přelomu 18. a 19. stol., kdy bylo postupně zaraženo pět hlubinných dolů. Objem vytěženého stříbra poté dosahoval až 97% veškeré těžby tohoto kovu v tehdejším Rakousko-Uhersku a Březové Hory se tak staly hlavním producentem stříbra v Evropě. I proto byly roku 1896 povýšeny, císařem Františkem Josefem I., na královské horní město, jemuž byl o rok později udělěn městský znak.
Od počátku 20. stol. nastává postupný úpadek těžby, přesto se tu, dík státním dotacím, těžilo až do roku 1978. Po ukončení těžby bylo v několika důlních objektech vybudováno unikátní hornické muzeum Příbram, které je v současnosti největším hornickým muzeem v Česku. Od roku 1953 jsou Březové Hory součástí města Příbram.
Městský znak [editovat]
Udělen městu Březové Hory roku 1897, ačkoliv již před tím obec užívala neschváleného znaku se zkříženými hornickými kladívky a srpkem přibývajícího měsíce
Ve znaku je hradba s věžěmi a otevřenou branou značící svobodné město, zkřížená hornická kladívka a srpek měsíce stříbrorudné dolování; štítek mezi věžěmi s košatou břízou je tak zvané mluvící znamení, vztahující se na jméno města. Štít drží dva horníci v slavnostních stejnokrojích.
Osobnosti [editovat]
- Karel Babánek (1872–1937), básník a spisovatel.
- Jiří Baborovský (1875–1946), český fyzikální chemik.
- Josef Bartoš (1861–1924), český hudební skladatel
- František Suchý Pražský (1891–1973), český hudební skladatel a spisovatel; sběratel a upravovatel lidových písní
- Antonín Jedlička(1923–1993), český herec
- Bohuslav Korejs (* 1925), český skladatel chrámové hudby
- Hermína Týrlová (1900–1993), česká scenáristka, režisérka a animátorka.
Reference [editovat]
- ↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9.říjnu 2009
- ↑ Počet obyvatel dle sčítání lidu, domů a bytů podle databáze ČSÚ 2001
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
| Město Příbram | |
|---|---|
|
Příbram I • Příbram II • Příbram III • Příbram IV • Příbram V-Zdaboř • Příbram VI-Březové Hory • Příbram VII • Příbram VIII • Příbram IX (Nová Hospoda) • Brod • Bytíz • Jerusalem • Jesenice • Kozičín • Lazec • Orlov • Zavržice • Žežice |
|
