ČKD

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o strojírenském podniku. Další významy jsou uvedeny v článku ČKD (rozcestník).
Logo ČKD na parní lokomotivě řady 433.0
Tramvaje značky Tatra vyráběné v ČKD

ČKD (Českomoravská Kolben Daněk) byl jeden z významných strojírenských podniků předválečného Československa, vzešlých z průmyslu Rakouska-Uherska druhé poloviny 19. století. Dnes se značkou ČKD v názvu působí v Česku několik menších společností.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik ČKD[editovat | editovat zdroj]

V roce 1871 byla založena akciová společnost První Českomoravská továrna na stroje v Praze a na ploše přes 10 ha postavila svůj závod v Libni u Prahy. Mezi její velké realizace patřila i Petřínská rozhledna či Průmyslový palác na Pražském výstavišti. Na přelomu století zahájila výrobu kolejových vozidel, v roce 1907 pak spolu se společností Ringhoffer založila výrobce automobilů Praga.

Roku 1896 založil ve Vysočanech inženýr Emil Kolben společnost Kolben a spol. O dva roky později fúzovala se společností Pražská a. s. a vznikla tak Elektrotechnická a. s.. Od roku 1901 vyráběla kompletní vybavení pro vodní elektrárny.

V roce 1854 založil Čeněk DaněkKarlíně společnost Daněk a spol. Ta se roku 1872 sloučila se společností Breitfeld & Evans a vznikla tak Akciová společnost, dříve Breitfeld, Daněk a spol. Do jejího výrobního programu patřilo hlavně vybavení dolů a potravinářského průmyslu.

Roku 1921 se První Českomoravská továrna na stroje v Praze sloučila s Elektrotechnickou a. s. a vznikla tak Českomoravská – Kolben. Ta se v roce 1927 spojila s Akciovou společností Strojírny, dříve Breitfeld, Daněk a spol. a vznikla Českomoravská – Kolben – Daněk (ČKD), největší strojírna v tehdejším Československu. V čele podniku stál Emil Kolben, a to až do roku 1939, dne 6. června 1943 byl zatčen nacisty.

Druhá světová válka a období socialismu[editovat | editovat zdroj]

Za druhé světové války byla společnost přejmenována na Böhmisch-Mährische Maschinenfabrik AG a vyráběla hlavně zbraně pro Wehrmacht, například tank Pz-38(t) či stíhač tanků Hetzer. Při americkém náletu 25. března 1945 byl podnik těžce poškozen.

Po válce byl podnik obnoven a rychle znárodněn. Jeho struktura se po nástupu centrálně řízeného hospodářství často měnila a bylo do něj začleněno mnoho poboček po celé republice. Od ustavení tzv. oborového podniku v první polovině 60. let až do transformace v květnu 2007 nesl název ČKD Praha s různými přívlastky vyjadřujícími právní formu (postupně oborový podnik, koncernový podnik, státní podnik (kombinát), akciová společnost). (Odlišovat od ČKD Blansko, které není od roku 1950 jeho součástí.)

Podnik vyráběl, mimo jiné, elektrické stroje, polovodičové usměrňovače, velké průmyslové kompresory, jeřáby, autojeřáby a další zdvihadla a mnoho jiných strojírenských výrobků. Mezi nejdůležitější a nejznámější provozy koncernu ČKD vždy patřila výroba parních, později motorových lokomotivLibni a výroba tramvají na Smíchově pro členy RVHP. Podnik se postupně stal největším výrobcem tramvají na světě a zaměstnával až 50 000 lidí. Přes velký objem výroby podceňoval investice do modernizace a výzkumu, což vedlo k postupnému zastarávání provozů.

ČKD Praha po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

S ekonomickým kolapsem zemí RVHP ztratila ČKD Praha svá největší odbytiště. Nedařilo se jí najít nová ve vyspělých státech, svou pozici si udržela jen v některých rozvojových zemích. V roce 1994 při privatizaci získala kontrolní balík akcií společnost Inpro a ČKD Praha se transformovala na holding. Nové vedení nebylo úspěšné a v roce 1998 stál holding na pokraji bankrotu. To velice komplikovalo situaci při výrobě velkých veřejných zakázek, jako byly rychlovlaky pro České dráhy či metra pro Prahu.

Některé společnosti holdingu zkrachovaly úplně, ostatní byly vráceny státu skrze IPB, u které měl holding mnoho dluhů, a která tehdy ještě byla ve vlastnictví státu. Stát některé společnosti prodal zahraničním investorům, například výrobu kolejových vozidel získal německý Siemens. Zbytek holdingu i s ochrannou známkou získala v roce 2004 společnost 11 FITE, která již dříve odkoupila konkurzní podstatu některých bývalých společností holdingu.

Objekty ČKD[editovat | editovat zdroj]

Vlastní srdce společnosti: ČKD Trakce a. s. sídlilo na Kolbenově ulici č. p. 609/40. Objekt je památkově chráněný a dnes prochází rozsáhlou rekonstrukcí, kterou zajišťuje developer areálu, a to společnost Codeco a. s.

V areálu původní Kolbenky je cca 50 budov.

Společnost ČKD Trakce a. s., posléze přejmenovaná na původní jméno Kolbenka a.s., byla po krachu výroby v roce 1998 - 1999 prodána holdingem ČKD skupině vlastníků, kteří rozsáhlý areál po krachu výroby pronajímali k různým aktivitám. Významné bylo například natáčení filmů ve zdejších velkých halách.

Areál pak začal být postupně opravován. Proběhlo zateplování budov, odhlučnění hal, oprava střech atp.

V roce 2005 došlo k další vlastnické změně, a to prodeji skupině 11 FITE (mezitím už vlastnila zbytky holdingu ČKD), zastoupené developerem areálu - společností Codeco a. s.

Některé budovy začaly být rekonstruovány. Např. památkově chráněná budova č. 13, dříve výstavní budova, která byla předchozími vlastníky ponechána svému osudu a postupně chátrala. V prosinci 2006 v ní otevřela svůj supermarket společnost Delvita a celá stavba byla nakonec přemalována v pastelových barvách právě Delvity, které však ale neodpovídají průmyslovému charakteru budovy. V areálu Kolbenky zůstala značná ekologická zátěž. Zvláště pod halami č. 700, 1, 50 a dalšími. Současné plány developera areálu (Codeco a. s.) jsou přeměnit průmyslový areál Kolbenky na obchody, byty, nákupní zóny atd. To by měla usnadnit hlavně lukrativnost těchto pozemků, vzhledem k jejich umístění nedaleko stanice metra Kolbenova. Tento proces zasáhne i vedlejší areál ČKD DIZ a. s., ale zde je ve hře závazek vlastníka vůči státu nějakou dobu udržet výrobu i počet zaměstnanců. Po tomto datu dojde i na tento areál.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Souřadnice: 50°4′18″ s. š., 14°24′7″ v. d.