Slaný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Slaný
Letecký pohled na město od západu

Letecký pohled na město od západu

znak obce Slanývlajka obce Slanýznakvlajka
status: město
NUTS 5 (obec): CZ0203 532819
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Kladno (CZ0203)
obec s rozšířenou působností: Slaný
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 35,11 km²
počet obyvatel: 15 353 (1. 1. 2012[1])
zeměpisné souřadnice: 50° 13′ 50″ s. š., 14° 4′ 53″ v. d.
nadmořská výška: 234 m
PSČ: 250 11 až 274 01
zákl. sídelní jednotky: 32
části obce: 10
katastrální území: 8
adresa městského úřadu: Velvarská 136/1
Slaný
27401 Slaný 1
starosta / starostka: RNDr. Ivo Rubík
Oficiální web: http://www.meuslany.cz
E-mail: podatelna@meuslany.cz
Slaný na mapě
Slaný
Red pog.png
Slaný
Slaný, Česko
Information-silk.svg Zdroje k infoboxu a částem obce

Královské město[2] Slaný (německy Schlan) je město v okrese Kladno asi 29 km severozápadně od Prahy. Žije zde přes 15 tisíc obyvatel v 1 927 domech, hustota zalidnění je zde 499 obyv./km².[2] Pod obec spadá celkem 10 částí: Slaný, Blahotice, Dolín, Kvíc, Kvíček, Lotouš, Netovice, Otruby, Trpoměchy a Želevčice a jejím starostou je RNDr. Ivo Rubík.

Od jihozápadu po severovýchod městem protéká Červený potok a jeho dominantou je Slánská hora, společně s Vinařickou horou vůbec nejjižnější výběžek sopečné činnosti Českého středohoří a od roku 1998 také přírodní památka.

Ve Slaném je celkem 5 mateřských škol, 3 základní a 1 speciální, osmileté gymnázium Václava Beneše Třebízského, obchodní akademie a odborné učiliště strojírenské, nachází se zde i základní umělecká škola. Město Slaný má také vlastivědné muzeum, nemocnici, polikliniku, městské kino, divadlo s několika soubory, množství sportovních zařízení a spolků, plovárnu aj. V roce 2010 zde byl založen Pivovar Antoš, který navázal na dlouhodobu tradici vaření piva ve Slaném. V minulosti se zde nacházely i strojírny, doly, kasárna nebo lázně. Jako oblíbená relaxační zóna zde slouží okolí Červeného rybníka a městský lesopark nacházející se v blízkosti 1. základní školy.

Obsah

Historie [editovat]

Na území města Slaného a na Slánské hoře jsou četnými vykopávkami doložena různá osídlení ve starší i mladší době kamenné.

Středověk [editovat]

Podle Václava Hájka z Libočan bylo město Slaný založeno roku 750 knížetem Neklanem (přesnější by bylo datum 746-747 a založení knížetem Nezamyslem), Hájkova kronika ale není spolehlivým zdrojem.

Osada Slaný vznikla buď jako sídlo solařů nebo ve vztahu k doložené obchodní stezce. První dochovaná zmínka o Slaném je z roku 1239, je ale zřejmé, že osídlení místa zvaného dnes U Brodu (na místě nynějšího kruhového objezdu) ostrovskými mnichy je mnohem staršího data.

Na město bylo Slaný povýšeno někdy mezi roky 1295 nebo 1305, protože se ví, že r. 1295 ještě královským městem nebylo, ale povýšení udělil Václav II., který r. 1305 zemřel. Tou dobou bylo také Slaný opevněno. V roce 1371 lehlo po požáru prakticky celé město popelem. Za husitských válek se Slaný přiklonilo k pražanům a bylo dobyto tábority. Po porážce táboritů se město poddalo vládě. Král Jiří z Poděbrad pak městu věnoval mnoho výsad.

Později se ale Slaný účastnilo mnoha povstání. V roce 1618 zde sídlila rodina Fridricha Falckého, za což bylo město potrestáno a stalo se majetkem Martiniců (dostal ho Jaroslav Bořita z Martinic za svou pomoc Vídni při stavovském povstání). Za třicetileté války pak bylo celé město zdevastováno.

Až do roku 1960 bylo Slaný sídlem vlastního okresu, v uvedeném roce však bylo včleněno do okresu Kladno. V roce 1992 se historické jádro města stalo městskou památkovou zónou.

Územněsprávní začlenění [editovat]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[3]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Slaný[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[8]

Rok 1932 [editovat]

V městě Slaný (9731 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[9]

Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní úřad, berní správa, důchodkový kontrolní úřad, cejchovní úřad, revírní horní úřad, okresní četnické velitelství, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, kostely (2 katol., českoslov., method., synagoga), františkánský klášter, státní reálné gymnasium, obchodní škola, zemská hospodářská škola, divadlo, městské museum, okresní nemocnice

Průmysl a živnosti: továrna na elektr. baterie, na cukrovinky, na umělá hnojiva, chemická továrna na výrobu lučebnin, továrna na kartonáže, na farmaceut. přípravky, na stroje ČKD, na velocipedy a motocykly Michl, na letecké motory Michl, obchodní grémium, okresní jednota živnostenských společenstev, cihelna, elektrárna, čedičový lom, 3 mlýny, plynárna, 3 stavitelé

Služby: 12 lékařů, 6 zubních lékařů, 3 zvěrolékaři, 7 advokátů, notář, Česká banka, biografy Humanita a Legion, 2 fotoateliéry, 2 geometři, 21 hostinců, hotely Elznic, Pošta, Praha, Pražák, Slaný, V kufru, 3 kavárny, lázně, lékárny U orla, U páva, 10 restaurací, Městská spořitelna, Občanská záložna, Okresní hospodářská záložna, Svépomocná záložna, 6 vináren, zlatník, zubní ateliér

Ve vsi Dolín (přísl. Želevčice, 761 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Slaného) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

cihelna, holič, 4 hostince, konsum Včela, kovář, lom, 2 půjčovny mlátiček, pekař, 3 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, stavitel, 2 trafiky, velkostatek Rubeš

V obci Kvíc (přísl. Kvíček, 1227 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Slaného) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

autodílna, 2 výrobny cementového zboží, 3 cihelny, holič, 5 hostinců, kovář, konsum Spořilov, kovář, krejčí, 2 mlýny, obuvník, 5 obchodů s lahvovým pivem, pojišťovací jednatelství, přádelna bavlny, 8 rolníků, řezník, 7 obchodů se smíšeným zbožím, 3 trafiky, továrna na velocipedy, 2 zámečníci

Ve vsi Netovice (160 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Slaného) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]

hostinec, 4 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, trafika

Ve vsi Trpoměchy (194 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Slaného) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13]

družstvo pro rozvod elektrické energie v Trpoměchách, hostinec, 2 rolníci, trafika, velkostatek Baňka

Pamětihodnosti [editovat]

Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek ve Slaném.

Osobnosti [editovat]

Partnerská města [editovat]

Doprava [editovat]

  • Dopravní síť
    • Pozemní komunikace
Okolo města vede ve směru jihovýchod - severozápad silnice 7 Praha - Chomutov.
Městem prochází ve směru východ - západ silnice 16 v úseku Řevničov - Slaný - Mělník.
Městem prochází ve směru sever - jih silnice 118 Budyně nad Ohří - Zlonice - Slaný - Kladno - Beroun.
Z města vychází na jihozápad silnice 236 Slaný - Smečno - Lány - Křivoklát.
    • Železnice
Město Slaný leží na železniční trati 110 z Kralup nad Vltavou do Loun. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava byla v úseku Podlešín - Louny zahájena v roce 1873.
Na území obce leží mezilehlá železniční stanice Slaný a mezilehlá železniční zastávka Slaný-předměstí.
V minulosti ze stanice Slaný vedla i železniční trať do stanice Smečno-Šternberk. Zrušená železniční trať byla jednokolejná lokální trať původně postavená jako vlečka roku 1904. Nákladní doprava byla provozována od roku 1908 do roku 1925. Trať byla zrušena roku 1932.
  • Veřejná doprava 2011
    • Železniční doprava
Po trati 110 jezdil pár spěšných vlaků z Prahy.
Do stanice Slaný ve směru od Kralup nad Vltavou v pracovních dnech jezdilo 15 párů osobních vlaků, o víkendu 11 párů osobních vlaků.
V úseku ze Slaného směrem na Louny v pracovních dnech jezdilo 10 párů osobních vlaků, o víkendu 8 párů osobních vlaků.
    • Autobusová doprava
Příměstské autobusové linky vedly např. do těchto cílů: Kladno, Klobuky, Litoměřice, Mladá Boleslav, Nové Strašecí, Praha, Řevničov, Smečno, Velvary, Vraný, Zlonice, Žatec.
Dálkové autobusové linky vedly do těchto cílů: Bílina, Chomutov, Jáchymov, Jičín, Jihlava, Karlovy Vary, Litvínov, Louny, Most, Ostrov, Praha, Špindlerův Mlýn, Vrchlabí.

Fotogalerie [editovat]

  • Pohled na město z vrcholu Slánské hory

  • Děkanský chrám sv. Gotharda

  • Piaristická kolej na Masarykově náměstí, dnes sídlo Vlastivědného muzea a Městské knihovny

  • Husova třída, místními zvaná "Londa", je hlavní pěší zónou města

  • Velvarská brána z 15. století

  • Modletický dům, v pozadí věž staré radnice

  • Okresní dům

  • Spořitelna

  • Pomník obětem nacistické okupace (1939-1945) na Hlaváčkově náměstí

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. ↑ a b http://www.meuslany.cz/cs/o-meste-slanem-a-okoli/obecne-informace/o-slanem/
  3. ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.
  9. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1553-1555. (česky a německy)
  10. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 213. (česky a německy)
  11. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 668-669. (česky a německy)
  12. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 910. (česky a německy)
  13. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1720. (česky a německy)
  14. ↑ http://opavsky.denik.cz/zpravy_region/bolatice-a-slany-po-sedesati-letech-opet-spolu.html

Související články [editovat]

Externí odkazy [editovat]

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

multimediální obsah na Commons
slovníková definice na Wikislovníku

Literatura [editovat]

Město Slaný

Blahotice • Dolín • Kvíc • Kvíček • Lotouš • Netovice • Otruby • Slaný • Trpoměchy • Želevčice
Města, městyse a obce okresu Kladno
Běleč • Běloky • Beřovice • Bílichov • Blevice • Brandýsek • Braškov • Bratronice • Buštěhrad • Cvrčovice • Černuc • Doksy • Dolany • Drnek • Družec • Dřetovice • Dřínov • Hobšovice • Horní Bezděkov • Hořešovice • Hořešovičky • Hospozín • Hostouň • Hradečno • Hrdlív • Hřebeč • Chržín • Jarpice • Jedomělice • Jemníky • Kačice • Kamenné Žehrovice • Kamenný Most • Kladno • Klobuky • Kmetiněves • Knovíz • Koleč • Královice • Kutrovice • Kvílice • Kyšice • Lány • Ledce • Lhota • Libochovičky • Libovice • Libušín • Lidice • Líský • Loucká • Makotřasy • Malé Kyšice • Malé Přítočno • Malíkovice • Neprobylice • Neuměřice • Otvovice • Páleč • Pavlov • Pchery • Pletený Újezd • Plchov • Podlešín • Poštovice • Pozdeň • Přelíc • Řisuty • Sazená • Slaný • Slatina • Smečno • Stehelčeves • Stochov • Stradonice • Studeněves • Svárov • Svinařov • Šlapanice • Třebichovice • Třebíz • Třebusice • Tuchlovice • Tuřany • Uhy • Unhošť • Velká Dobrá • Velké Přítočno • Velvary • Vinařice • Vraný • Vrbičany • Zájezd • Zákolany • Zichovec • Zlonice • Zvoleněves • Želenice • Žilina • Žižice
legenda: město, městys .
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Slaný&oldid=10239955“