Slaný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Slaný
Letecký pohled na město od západu

Letecký pohled na město od západu

znak obce Slanývlajka obce Slanýznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0203 532819
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Kladno (CZ0203)
obec s rozšířenou působností: Slaný
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 35,11 km²
počet obyvatel: 15 300 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 234 m
PSČ: 250 11 až 274 01
zákl. sídelní jednotky: 32
části obce: 10
katastrální území: 8
adresa městského úřadu: Velvarská 136/1
Slaný
27401 Slaný 1
starosta / starostka: Jaroslav Hložek (místostarosta)
Oficiální web: http://www.meuslany.cz
E-mail: podatelna@meuslany.cz
Slaný na mapě
Slaný
Red pog.png
Slaný
Slaný, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Město Slaný (německy Schlan) je bývalé královské město[2] v okrese Kladno asi 29 km severozápadně od Prahy. Žije zde přes 15 tisíc obyvatel v 1 927 domech, hustota zalidnění je zde 499 obyv./km².[2] Pod obec spadá celkem 10 částí: Slaný, Blahotice, Dolín, Kvíc, Kvíček, Lotouš, Netovice, Otruby, Trpoměchy a Želevčice.

Od jihozápadu po severovýchod městem protéká Červený potok a jeho dominantou je Slánská hora, společně s Vinařickou horou vůbec nejjižnější výběžek sopečné činnosti Českého středohoří a od roku 1998 také přírodní památka.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Ve Slaném je celkem 5 mateřských škol, 3 základní a 1 speciální, osmileté gymnázium Václava Beneše Třebízského, obchodní akademie a odborné učiliště strojírenské, nachází se zde i základní umělecká škola. Město Slaný zřizuje Vlastivědné muzeum, nemocnici, polikliniku, městské kino, divadlo s několika soubory, množství sportovních zařízení a spolků, plovárnu aj. V roce 2010 zde byl založen Pivovar Antoš, který navázal na starobylou tradici vaření piva ve Slaném. V minulosti se zde nacházely i strojírny, doly, kasárna nebo lázně. Jako oblíbená relaxační zóna slouží ve městě okolí Červeného rybníka a městský lesopark nacházející se v blízkosti 1. základní školy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na území města Slaného a na Slánské hoře jsou četnými vykopávkami doložena různá osídlení ve starší i mladší době kamenné.

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Podle kroniky Václava Hájka z Libočan bylo město Slaný založeno roku 750 knížetem Neklanem (přesnější by bylo datum 746747 a založení knížetem Nezamyslem). Již toto bájné vyprávění renesančního pisatele, které z hlediska moderní kritiky pramenů nelze brát vážně, však ukazuje na starobylost, která tomuto města byla v průběhu staletí dávána.

Trhová osada Slaný vznikla v období raného středověku, nejspíše již v 11. století, při důležité obchodní stezce vedoucí z Prahy do Saska, kterou zde protínají další vnitrozemské cesty. Přestože nepatřila mezi významná zeměpanská hradiště, nacházely se zde některé lokální knížecí úřady mj. soudní instance. V průběhu 12. století zde vzniká expozitura benediktinského kláštera v Ostrově u Davle, který v okolí získává majetek nejspíše přímo od panovníka. Mniši zde zakládají také nový kostel zasvěcený sv. Gothardu, jehož úctu ostrovský klášter šířil. Nejspíše ještě do konce 12. století nebo nedlouho poté zde vyrostla románská trojlodní bazilika, předchůdce dnešního farního kostela. Majetkové državy několika zejména církevních institucí na území významné osady a v jejím blízkém okolí byly také důvodem, proč se panovníkovi nepodařilo povýšit ji na město dříve. Základním předpokladem tohoto kroku totiž bylo majetkové scelení lokačního území a vytvoření majetkového zázemí v okolí.

Přesné datum vysazení nového královského města není známo. Stalo se tak mezi roky 12951305; r. 1295 ještě královským městem nebylo, ale povýšení udělil král Václav II., který r. 1305 zemřel. Nedlouho po založení bylo nové město opevněno. V roce 1371 jej zasáhl ničivý požár, bezprostředně po něm začíná obnova města včetně novostavby farního gotického kostela sv. Gotharda.

Krátce po vypuknutí husitských bouří r. 1419 opouští město ostrovští benediktini, kteří se do něj již nikdy nevrátili, a do města přichází reformní kněží strany podobojí. Slaný se dokonce ocitnul mezi tzv. šesti vyvolenými husitskými městy, která měla být spasena při nadcházejícím konci světa očekávaném radikálními kazately. V květnu 1420 došlo ke zvratu, kdy město obsadila Zikmundova vojska a navštívil ho dokonce sám panovník, který zakročil proti příznivcům husitství. V březnu 1421 však otevřeli měšťané brány opět husitskému vojsku a stali se součástí pražského městského svazu. V něm zůstali až do dobytí a vyplenění města vojskem radikálnějšího táborského svazu pod vedením Jana Roháče z Dubé v dubnu 1425, jehož součástí se potom stali na dalších deset let. Po porážce táboritů v bitvě u Lipan r. 1434 se město poddalo vládě panské jednoty a r. 1436 přijalo Zikmunda za krále. Slané nadále patřilo k umírněnému utrakvistickému proudu, r. 1452 podpořilo volbu Jiřího z Poděbrad zemským správcem.[3] Král Jiří z Poděbrad pak městu věnoval mnoho výsad.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Nekatolické město se účastnilo protihabskurských povstání r. 1648 i r. 1618, kdy zde pobývala rodina vzdorokrále Fridricha Falckého. Po porážce stavovského odboje nastává zásadní zlom v dějinách města, které z hrdého královského a krajského města stává městem poddanským, neboť je panovníkem prodáno Martinicům sídlícím v nedalekém Smečně. Za třicetileté války pak bylo město poškozeno pobytem válčících armád.

Vlastník reprezentovaný Bernardem Ignácem z Martinic se ve městě choval pragmaticky, práva měšťanů byla omezena ve prospěch jeho panství. Na druhou stranu tato významná osobnost své doby vtiskla Slanému barokní ráz. Roku 1655 založil při renesančním hřbitovním kostele Nejsvětější Trojice za hradbami města františkánský klášter a uprostřed kostela nechal vystavět jako jeho srdce Loretánskou kapli. Přímo na hlavním náměstí založil r. 1658 Piaristickou kolej, která zajišťovala vzdělání na úrovni středního školství a pro vrchnostenskou správu panství vystavěl budovu čp. 1 zvanou "Martinický dvůr". Roku 1662 dal vztyčit na Slánské hoře tři kříže na znamení Kalvárie a r. 1665 nechal na dalším tehdy holém pahorku směrem ke Smečnu vystavět kapli Božího hrobu, nejstarší v Čechách.

Až do roku 1960 bylo Slaný sídlem vlastního okresu, v uvedeném roce však bylo včleněno do okresu Kladno. V roce 1992 se historické jádro města stalo městskou památkovou zónou.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[4]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Slaný[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[8]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městě Slaný (9731 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[9]

Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní úřad, berní správa, důchodkový kontrolní úřad, cejchovní úřad, revírní horní úřad, okresní četnické velitelství, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, kostely (2 katol., českoslov., method., synagoga), františkánský klášter, státní reálné gymnasium, obchodní škola, zemská hospodářská škola, divadlo, městské museum, okresní nemocnice

Průmysl a živnosti: továrna na elektr. baterie, na cukrovinky, na umělá hnojiva, chemická továrna na výrobu lučebnin, továrna na kartonáže, na farmaceut. přípravky, na stroje ČKD, na velocipedy a motocykly Michl, na letecké motory Michl, obchodní grémium, okresní jednota živnostenských společenstev, cihelna, elektrárna, čedičový lom, 3 mlýny, plynárna, 3 stavitelé

Služby: 12 lékařů, 6 zubních lékařů, 3 zvěrolékaři, 7 advokátů, notář, Česká banka, biografy Humanita a Legion, 2 fotoateliéry, 2 geometři, 21 hostinců, hotely Elznic, Pošta, Praha, Pražák, Slaný, V kufru, 3 kavárny, lázně, lékárny U orla, U páva, 10 restaurací, Městská spořitelna, Občanská záložna, Okresní hospodářská záložna, Svépomocná záložna, 6 vináren, zlatník, zubní ateliér

Ve vsi Dolín (přísl. Želevčice, 761 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Slaného) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

cihelna, holič, 4 hostince, konsum Včela, kovář, lom, 2 půjčovny mlátiček, pekař, 3 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, stavitel, 2 trafiky, velkostatek Rubeš

V obci Kvíc (přísl. Kvíček, 1227 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Slaného) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

autodílna, 2 výrobny cementového zboží, 3 cihelny, holič, 5 hostinců, kovář, konsum Spořilov, kovář, krejčí, 2 mlýny, obuvník, 5 obchodů s lahvovým pivem, pojišťovací jednatelství, přádelna bavlny, 8 rolníků, řezník, 7 obchodů se smíšeným zbožím, 3 trafiky, továrna na velocipedy, 2 zámečníci

Ve vsi Netovice (160 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Slaného) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]

hostinec, 4 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, trafika

Ve vsi Trpoměchy (194 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Slaného) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13]

družstvo pro rozvod elektrické energie v Trpoměchách, hostinec, 2 rolníci, trafika, velkostatek Baňka

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Slaném.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Dopravní síť
    • Pozemní komunikace
Okolo města vede ve směru jihovýchod - severozápad silnice 7 Praha - Chomutov.
Městem prochází ve směru východ - západ silnice 16 v úseku Řevničov - Slaný - Mělník.
Městem prochází ve směru sever - jih silnice 118 Budyně nad Ohří - Zlonice - Slaný - Kladno - Beroun.
Z města vychází na jihozápad silnice 236 Slaný - Smečno - Lány - Křivoklát.
    • Železnice
Město Slaný leží na železniční trati 110 z Kralup nad Vltavou do Loun. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava byla v úseku Podlešín - Louny zahájena v roce 1873.
Na území obce leží mezilehlá železniční stanice Slaný a mezilehlá železniční zastávka Slaný-předměstí.
V minulosti ze stanice Slaný vedla i železniční trať do stanice Smečno-Šternberk. Zrušená železniční trať byla jednokolejná lokální trať původně postavená jako vlečka roku 1904. Nákladní doprava byla provozována od roku 1908 do roku 1925. Trať byla zrušena roku 1932.
  • Veřejná doprava 2011
    • Železniční doprava
Po trati 110 jezdil pár spěšných vlaků z Prahy.
Do stanice Slaný ve směru od Kralup nad Vltavou v pracovních dnech jezdilo 15 párů osobních vlaků, o víkendu 11 párů osobních vlaků.
V úseku ze Slaného směrem na Louny v pracovních dnech jezdilo 10 párů osobních vlaků, o víkendu 8 párů osobních vlaků.
    • Autobusová doprava
Příměstské autobusové linky vedly např. do těchto cílů: Kladno, Klobuky, Litoměřice, Mladá Boleslav, Nové Strašecí, Praha, Řevničov, Smečno, Velvary, Vraný, Zlonice, Žatec.
Dálkové autobusové linky vedly do těchto cílů: Bílina, Chomutov, Jáchymov, Jičín, Jihlava, Karlovy Vary, Litvínov, Louny, Most, Ostrov, Praha, Špindlerův Mlýn, Vrchlabí.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. a b http://www.meuslany.cz/cs/o-meste-slanem-a-okoli/obecne-informace/o-slanem/
  3. a b Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Zákon č. 36/1960 Sb.
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1553-1555. (česky a německy)
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 213. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 668-669. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 910. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1720. (česky a německy)
  14. http://opavsky.denik.cz/zpravy_region/bolatice-a-slany-po-sedesati-letech-opet-spolu.html

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České.. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha : Kober a Markgraf, [1860]. Dostupné online. -kapitola Hlavní chrám a bývalá Pražská brána ve Slaném, s. 52-59.  
  • Slaný, české město ve středověku. KUCHYŇKA, Zdeněk (ed.). Kladno 1997.
  • HUŠÁKOVÁ, Ivana. PŘIBYL, Vladimír. Slaný. Zmizelé Čechy. Praha 2011.
  • LACINA, Josef. Paměti královského města Slaného. I. díl. Za svobody i v porobě. Slaný 1885.
  • PAVELKA, Jaroslav. Slaný. Praha 1941.
  • VELC, Frdinand. Soupis památek historických a uměleckých v Království českém XX. Politický okres slánský. Praha 1904.