Klášter Slaný
| Klášter bosých karmelitánů ve Slaném dříve Františkánský klášter | |
|---|---|
 Klášter františkánů (dnes bosých karmelitánů) ve Slaném | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Místo | Slaný |
| Ulice | Hlaváčkovo náměstí |
| Souřadnice | 50°14′1,03″ s. š., 14°5′19,28″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Řád | františkáni, bosí karmelitáni |
| Založení | 1662 |
| Odkazy | |
| Kód památky | 32450/2-565 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původně františkánský klášter, dnes klášter řádu bosých karmelitánů při kostele Nejsvětější Trojice ve Slaném. Je to barokní stavba z roku 1662. Nachází se v parku vedle hřbitova na Hlaváčkově náměstí čp. 221. Areál hřbitovního kostela s klášterem stojí severně od centra města a je chráněn jako nemovitá Kulturní památka České republiky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Klášter byl postaven mezi lety 1655–1662, tedy v době, kdy byl obnoven kostel po zničení ve třicetileté válce roku 1623 z iniciativy českého katolického šlechtice, tehdejšího vlastníka slánského panství, Bernarda Ignáce Jana z Martinic a jeho manželky Veron iky Polyxeny, rozené Holické ze Šternberka. Již před dokončením byl klášter předán řádu františkánů, kterí přišli ze Znojma. Byli to p. Alexandr Radlinský a p. Serafín Fridrich. Ti po příchodu do Slaného zprvu provizorně přebývali v domě na náměstí (nynějším čp. 8) a do nově budovaného kláštera ve stráni nad městem se nastěhovali v roce 1658, jak byla hotova první etapa stavby.[2] Roku 1665 V letech 1655–1662 k němu byl přistaven klášter, kostel byl obnoven. 28. června 1665 po slavné bohoslužbě, kdy zakladatel Martinic se svou druhou manželkou, Zuzanou Polyxenou z Ditrichštejna, konal v refektáři hostinu, zachvátil klášter úmyslně založený požár.[3] Jeho následkem se zřítila jedna z věží kostela, probořila klenbu chrámu a zvony byly roztaveny. Martinic dal škody opravit a při následné rekonstrukci byla také rozšířena loď kostela. Roku 1690 bylo při klášteře zřízeno filozofické studium.
Od roku 1728 byly v aleji lip při cestě ke klášteru osazovány sochy Krista Spasitele, Panny Marie Bolestné a tří svatých patronů řádu františkánů, v letech 1891-1893 přenesené ke kostelu, z nich dvě poškozené (sv. František, sv. Antonín Paduánský) nahradil novými slánský sochař a kameník Adolf Havel.[4]
Josefínské reformy[editovat | editovat zdroj]
Roku 1782 měl být klášter dekretem císaře Josefa II. zrušen, do kláštera dokonce dorazil komisař k soupisu majetku, nicméně z neznámých důvodů bylo od zrušení upuštěno. Roku 1786 byl konvent pouze personálně redukován. Návrh na zrušení byl předložen ještě roku 1795, s tím, že budovy mají být předány piaristům (srv. piaristická kolej ve Slaném) a ještě císař František I. roku 1802 vydal nařízení o nutnosti předání budov. Ke zrušení kláštera ale nedošlo, o což se zasloužil majitel panství Karel Clam-Martinic, jenž se u císaře přimluvil.
20. století[editovat | editovat zdroj]
Františkáni zde byli do roku 1950, kdy byl klášter komunistickým režimem násilně uzavřen a mniši vystěhováni. Mezi lety 1950–1989 měl různorodé využití, např. skladiště a sídlo autoškoly Svazarmu.
Roku 1992 byl vrácen ve velmi špatném technickém stavu františkánům, kteří ho v roce 1995 darovali bosým karmelitánům. Od roku 1996 ve Slaném žije a působí malá komunita bosých karmelitánů, kteří zahájili rozsáhlou rekonstrukci kláštera[5].
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 144032 : klášter františkánský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ STANĚK, Jan. Inventář hudebnin piaristické koleje ve Slaném. Vedoucí diplomové práce Jana Perutková. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav hudebních věd, 2014. .pdf. Kapitola 3. Historie řádu piaristů ve Slaném, s. 13. Bakalářská diplomová práce.
- ↑ PODLAHA 1913, s. 159 současně vypukl požár i pod krovem Martinicova domu ve Slaném
- ↑ PODLAHA, Antonín, Posvátná místa Království českého VII. Vikariát Slaný. Praha 1913, s. 166
- ↑ Archivovaná kopie. www.klasterslany.cz [online]. [cit. 2016-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-27.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BENEŠ, Petr Regalát a PŘIBYL, Vladimír. Františkánský klášter ve Slaném: 1655-1950. Ve Slaném: Vlastivědné muzeum, 2005. 61 s., viii s. barev. obr. příl. ISBN 80-239-6123-3. [2]
- PODLAHA, Antonín, Posvátná místa Království českého VII. Vikariát Slaný. Praha 1913, s. 152-166.
- POCHE Emanuel a kol. Umělecké památky Čech, díl 3. P-Š, Academia, Praha 1980.
- VLČEK, Pavel, SOMMER, Petr a FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1997. 782 s. ISBN 80-85983-17-6. S. 638–641.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Františkánský klášter ve Slaném na Wikimedia Commons - Klášter Slaný
- stránky MěÚ Slaný
- hrady.cz
