Antonín Podlaha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

ThDr. Antonín Podlaha (22. ledna 1865, Praha14. února 1932, Praha) byl český římskokatolický kněz, teolog, archeolog, historik umění a docent Univerzity Karlovy. V letech 1919-1930 byl generálním vikářem pražské arcidiecéze a od roku 1920 pomocným biskupem pražským a titulárním biskupem z Pafu.

Znak biskupa Antonína Podlahy

Obsah

[editovat] Životopis

Pocházel z významné pražské rodiny. Po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze studoval na Karlově univerzitě nejprve v roce 1883-84 práva, pak přešel na teologii. V roce 1888 byl vysvěcen na kněze a nastoupil na dva roky jako kaplan do Rokycan, pokračoval pět měsíců v Kojetíně, odkud odešel do Prahy, kde první rok dělal kaplana u sv. Haštala. Od roku 1891 se stal adjunktem na Teologické fakultě Univerzity Karlovy, dále tam působil v alumnátu, a pak dlouhá léta přednášel. 8. listopadu 1894 získal doktorát teologie. Roku 1895 vyučoval náboženství na novoměstském gymnasiu, odkud byl povolán na Strakovu akademii pro zchudlé šlechtice jako prefekt a spirituál. Od roku 1899 učil na malostranském reálném gymnasiu. V arcibiskupském semináři dále přednášel biblistiku (napsal středoškolskou učebnici Katolická liturgika a populární učebnice náboženství Veliký katechismus, Biblická dějeprava a další, které vyšly v mnoha vydáních. Roku 1901 byl na téže fakultě jmenován docentem dějin křesťanského umění. V roce 1903 byl zvolen kanovníkem Metropolitní kapitulypražské a v roce 1930 jejím děkanem.

Řadu let byl okresním konzervátorem a redaktorem Soupisu památek historických a uměleckých v království Českém, které vydávala Archeologická komise při České akademii věd a umění a sám byl autorem nebo spoluautorem čtrnácti svazků této základní edice českých památek. Dále sepsal sedm svazků Posvátných míst království Českého, které vyšly česky nákladem Dědictví Sv. Jana Nepomuckého, v latině napsal šest svazků edic rukopisů z archivu Metropolitní kapituly v Praze. Za účasti Josefa Tumpacha napsal pět svazků Českého slovníku bohovědného, který zůstal nedokončen (vyšla jen písmena A-E),dále dvoudílný spis o F. Nietzschem a tři svazky Pramenů církevních dějin českých. Vydával katalogy rukopisů, prvotisků, hudebnin a knihovny Metropolitní kapituly pražské a bibliografický přehled jejích prelátů. Z francouzštiny přeložil pět svazků Biblických dějin F. Vigourouxe a další spisy. Byl členem redakce časopisu Památky archeologické a místopisné, v němž nejčastěji publikoval stati svého základního výzkumu. Spolu s Eduardem Šittlerem organizoval výstavy o církevních památkách, zejména o mariánských obrazech, o českých národních patronech a lidovém chrámovém umění; vydávali k nim katalogy nebo obrazová alba (Obrazy marianské 1904, Album svatojánské 1896, Album svatovojtěšské, 1897). Jeho bibliografie zahrnuje celkem 110 knižních titulů a množství článků.

Byl vůdčím organizátorem činnosti Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta v Praze. Věnoval se jednak dostavbě katedrály sv. Víta, v jejímž novém triforiu byla instalována jeho busta, dále vedl archeologické výzkumy včetně královské hrobky a předchozích staveb na tomto místě, vytvořil ideový program nové výzdoby katedrály a zpracoval její umělecké sbírky. Spolu s Karlem Chytilem vydal Korunovační klenoty Království českého, spolu s Eduardem Šittlerem dvě práce o Svatovítském pokladu, Loretánském pokladu a dvojici průvodců: Ilustrovaný průvodce Metropolitním chrámem sv. Víta a Chrámový poklad u sv. Víta v Praze : Jeho dějiny a popis, které vyšly v několika jazycích a vydáních v letech 1909-1948. Spolu s Antonínem Štormem připravil na rok 1929 jubilejní Svatováclavskou výstavu a proponoval kolektivní Svatováclavský sborník, který vyšel v kompletní třísvazkové verzi až po jeho smrti 1934 pod redakcí Karla Gutha. Když se roku 1929 dostavěný chrám otevíral, byl pověřen tímto symbolickým aktem. Kromě extenzivní činnosti kněžské (jako světicí biskup pražský pokřtil či biřmoval několik desítek tisíc dětí), obrovské práce vědecké a organizační se věnoval také charitativním projektům. Od roku 1905 stál v čele dívčího sirotčince, a pro tělesně postižené založil jedny z prvních „chráněných dílen“ na výrobu bohoslužebných potřeb.

[editovat] Sběratelem

Během života shromáždil rozsáhlou a cennou sbírku starožitností, zejména chrámového umění (obrazů, soch, grafiky, medailí, precios, parament a nábytku). Vytvořil pozoruhodnou knihovnu, která obsahovala několik tisíc svazků náboženské, historické, topografické a umělecké literatury, od prvotisků doby pozdně gotické a renesanční, přes barokní tisky až po díla současná.

Po jeho smrti byly sbírka i knihovna rozprodány v aukci, přičemž předkupní právo z veřejných institucí využily zejména Národní muzeum a Obrazárna vlasteneckých přátel umění, méně Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a další.[1]

[editovat] Spisy (neúplné)

  • ŠITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonín. Loretánský poklad v Praze. Praha : vl.n., 1901. Dostupné online.  
  • ŠITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonín. Chrámový poklad u sv. Víta v Praze : Jeho dějiny a popis. Praha : Dědictví sv. Prokopa, 1903. Dostupné online.  
  • ŠITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonín. Poklad svatovítský a knihovna kapitulní. Praha : Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy..., 1903. Dostupné online.  
  • ŠITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském. Praha : Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy..., 1901. Dostupné online.  

[editovat] Odkazy

Nuvola apps bookcase.svg

[editovat] Reference

  1. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Sběratelství. Praha : Svoboda, 1983. Kapitola Galerie a sbírky v Čechách a na Moravě, s. 150.  

[editovat] Literatura

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.  
  • Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Díl 4, sv. II, U-Ž, dodatky A-Ž. Praha: Academia, 2008. Heslo Podlaha Antonín (s. 1951–55).
  • Antonín Podlaha: Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum.... Praha 1912, str.377-382.
  • Ottův slovník naučný, sv. 19, str. 1013; sv. 28, str. 1035.
  • Ottův slovník naučný nové doby, sv. 8, str. 1167.
  • Karel Chytil: Antonín Podlaha, Praha, ČAVU 1933.
  • Biskup Antonín Podlaha český kněz, archeolog a historik. Smuteční schůze k uctění jeho památky, Praha 1932.
  • KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9.  

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

Generální vikář pražské arcidiecéze
Předchůdce:
Václav Frind?
1919-1930
Antonín Podlaha
Nástupce:
Antonín Eltschkner
Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje