|
℮
OSOBNOST
|
|
Ferdinand Josef Lehner (6. června 1837, Rokycany – 1. března 1914, Praha) byl český římskokatolický kněz, který se zabýval církevní hudbou a uměním. Byl jedním z průkopníků památkové péče a zakladatelů dějin umění i hudby v Čechách.
Roku 1862 byl vysvěcen na kněze, v letech 1865-1892 byl kaplanem v Karlíně a od roku 1892 farářem u sv. Ludmily na Vinohradech, o jehož postavení i uměleckou výzdobu (Josef Mocker, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek aj.) se velmi zasloužil. Vydával různé zpěvníky, v Karlíně založil pěveckou školu, jejíž sbor prováděl i velmi náročné polyfonní skladby (například Palestrinovu osmihlasou mši).
Od roku 1874 vydával časopis „Cyril“ pro duchovní hudbu, kde svá díla uveřejňoval například Pavel Křížkovský nebo členové rodiny Foersterů, a zřídil Cyrilskou jednotu s mnoha místními pobočkami. Po studijních cestách v Německu, Holandsku a Itálii založil roku 1875 časopis „Method“, věnovaný výtvarnému umění. Významně se zasloužil o záchranu Anežského kláštera v Praze, kterému hrozilo zboření. Od roku 1891 byl členem České akademie věd a umění a Královské české společnosti nauk. Svůj majetek a knihovnu odkázal Karlově univerzitě, aby na Filosofické fakultě založila ústav dějin umění.
|
|
|
℮
ČLÁNEK MĚSÍCE
|
Dnešní podoba chrámu sv. Sofie v Kyjevě, jenž je považován za matku ruských kostelů
Pravoslavný chrám svaté Sofie v Kyjevě (ukrajinsky Софійський собор, rusky Софийский собор či Собор Святой Софии) je kamenná stavba postavená v polovině 11. století z podnětu Jaroslava Moudrého, který jej dal založit roku 1037 na počest vítězství nad Pečeněhy na místě, kde stával jeho dřevěný předchůdce stejného zasvěcení. Dnes slouží jako muzeum.
Chrám byl zasvěcen stejně jako jeho vzor Hagia Sofia v Konstantinopoli Boží moudrosti, což je doslovný překlad řeckého výrazu. Byl katedrálou kyjevského metropolity a kromě mší se zde konaly také slavnostní ceremonie, například knížata Kyjevské Rusi tu dávala audienci zahraničním delegacím. Za dobu své existence byl několikrát poničen, zvláště pak roku 1240 po dobytí Kyjeva Tatary.
V letech 1685-1707 byl přestavěn ve stylu ukrajinského baroka. Kopule získaly hruškovitý tvar a z původních třiceti kopulí jich zůstalo zachováno jen devatenáct. V roce 1889 došlo k přestavbě západního průčelí a byla vybudována chrámová předsíň.
Během protináboženské kampaně v Sovětském svazu v roce 1920 byla plánována destrukce chrámu, ale nakonec byla stavba společně s přilehlými objekty z 18. století prohlášena historicko-architektonickou rezervací. Dnes je součástí světového dědictví UNESCO a jedním ze sedmi divů Ukrajiny.
|
|
|
℮
KATEGORIE
|
- Bible: Apokryfy, Exegeze, Postavy, Starý zákon, Nový zákon, Biblické překlady
- Církev: Katolická církev, Pravoslaví, Protestantství, Reformované církve, Ekumenismus, Kréda
- Dějiny křesťanství: Církevní otcové, Inkvizice, Svatí, Křesťané, Spisy, Čarodějnické procesy
- Bohoslužba: Svátosti, Liturgický rok, Církevní hudba, Liturgické texty
|
|
|
|
℮
VÝVOJ KŘESŤANSKÝCH CÍRKVÍ
|
|
|
.jpg)
