Sociální nauka církve
Sociální nauku křesťanských církví lze rozdělit zejména na římskokatolickou, evangelickou a ortodoxní.
Obsah |
Sociální nauka Římskokatolické církve [editovat]
Katolická sociální nauka vychází z úvahy jednoho Ordo Socialis (“Sociálního pořádku”), tedy rozumného uspořádání společnosti.
Nové sociální učení bylo průlomem, přišlo s encyklikou Rerum novarum papeže Lva XIII. roku 1891 pod vlivem nedozírných následků průmyslové revoluce a urbanizace pro sociální situaci dělníků (tzv. sociální otázka).
Hlavními pilíři nauky římskokatolická církve v této oblasti jsou Papežské "Okružní listy".
Nejznámější Sociální encykliky:
- Rerum novarum 1891
- Quadragesimo anno 1931
- Mater et Magistra 1961
- Pacem in terris 1963
- Populorum progressio 1967
- Laborem exercens 1981
- Sollicitudo rei socialis 1987
- Centesimus annus 1991
- Deus caritas est 2005.
Papež Pius XII. nevěnoval sice sociální nauce žádnou encykliku, zasáhl ale důležitými rozhodnutími (Návrat k demokracii, 1944) a pronesl mnoho sociálních poselství.
Papež Pavel VI. zveřejnil roku 1967 encykliku, kterou povznesl Sociální nauku do globální dimenze, roku 1971 vypracoval Apoštolský list Octogesima Adveniens a další kratší vyjádření k sociálním a politickým otázkám. Pavel VI. zevedl na Nový rok (od roku 1968) zároveň se slavností Panny Marie, Matky Boží oslavu světového dne modliteb za mír.
Asi největší pozornost vzbudila tzv. "Mírová encyklika" Pacem in terris papeže Jana XXIII. z roku 1963. Mnoho dějepisců připisuje právě Janu XXIII. a jeho nástupci Pavlu VI. záchranu světa před 3. světovou válkou. Další významnou osobností je Jan Pavel II., v tomto ohledu byl jeho pontifikát bezpochyby nejeaktivnější v celé historii církve, nároky jeho rozsáhlé sociální nauky se stále znovu uplatňují v dnešní křesťanské sociální politice.
Sociální etika [editovat]
Sociální etika je praktickou aplikací teologických poznatků vypracovaných učitelským úřadem církve. Zahrnuje princip osobnostní (svobodné vůle a významu člověka - lidská osoba je cílem), dobra, solidarity a subsidiarity.
Stejně jako dnešní učitelský úřad církve (potvrzen Benediktem XVI.) argumentují někteří představitelé morální teologie s pojmy rozum a přirozené právo.
Doporučená literatura [editovat]
- Sociální encykliky (1891-1991), Zvon, Praha 1996; ISBN 80-7113-154-7
- Kompendium sociální nauky církve, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2008; ISBN 978-80-7195-014-1
