योग
|
Jóga znamená obnovení spojení individuálního já (átman) s neprojevonou podstatou vesmíru (paramátman). Slovo jóga je odvozené od sanskrtského slovního kořenu judž, který má mnoho různých významů, z nichž nejužívanější jsou: připoutat, spojit, sjednotit nebo ovládnout. Nejstarší zmínky o józe pocházejí z bráhman (900 až 500 př. n. l.) jako o ascetických praktikách světců. V upanišadách se mluví o způsobech meditace a uctívání, které pochází z let kolem 900 př. n. l. Nejznámější zmínky o józe pochází z Bhagavadgíty (200 př. n. l.) a Pataňdžaliho jóga súter (300 až 200 př. n. l). |
|
| V Bhagavadgítě, která byla pravděpodobně dokončena v období kolem roku 200 př. n. l., je sanskrtské slovo jóga užito v mnoha spojitostech a významech: Rádža, Džňána, Bhakti, Karma, Hatha, Kundalini, Guru a další. |
V Jóga sútrách vysvětluje Pataňdžali (200 až 150 př.n.l.) osm odvětví jógy, závislých na stavu vědomí, které vedou ke sjednocení: jáma, nijáma, ásana, pránajáma, pratjáhara, dhárana, dhjána, samádhi. |
|
|
|
Radža jóga
|
Královská jóga pevné vůle a sebekázně. Využívá pozic (ásan), dechu (pránájáma), meditace (dhjána) a zaměření (dhárana) k dosažení samádhi.
|
|
|
|
Džňána jóga
|
Jóga poznání moudrosti a vědění. Jogín dospívá k sebepoznání a osvícení studiem védské literatury, meditací a harmonickým životem v souladu se svým okolím.
|
|
|
|
Bhakti jóga
|
Jóga lásky a oddanosti. V této józe uctívá bhakta božstvo v některé jeho podobě (Višnu, Šiva ap.). Sebeobětování ruší iluzi nepravého ega a jogín dosahuje osvícení.
|
|
|
|
Karma jóga
|
Jóga nesobecké činnosti. Jogín se snaží o soulad s vlastní dharmou, se všemi živými bytostmi a se svým okolím. Touto jógou se očišťuje charakter člověka.
|
|
|
|
Mudry
|
Mudra je symbolické gesto používané v buddhismu a hinduismu. Některé mudry jsou předváděny pomocí celého těla, avšak k zobrazení většiny z nich je třeba jen ruky a prstů. Mudry jsou důležité při interpretaci mnoha náboženských zobrazení i jako součást některých hinduistických rituálů. Mezi nejznámější mudry patří mudra „ gesto dotyku země“, kterou použil Gautama Buddha, když byl na cestě k probuzení. V buddhistické ikonografii jsou nejznámější mudry:
- Abhaja - gesto ochrany
- Bhúmisparša - gesto dotyku země
- Bódhjangí - gesto probuzení
- Dharmačakra - gesto kola zákona
- Dhjáni - gesto meditace
- Šaranágamana - gesto útočiště
- Varada - gesto laskavosti
» ...celý článek «
|
|
|
|
Hinduismus
|
Hinduismus je označení pro tradiční indický filosofický a religionistický koncept založený na historických duchovních praktikách, které jsou součástí životního stylu. V pravém slova smyslu se nedá mluvit o náboženství jako spíše o nábožensko- sociálním systému, který v sobě zahrnuje právní a společenské normy.
Hlavními principy hinduismu jsou:
- Dharma – princip, který udržuje odvěký spravedlivý řád, podporuje evoluci a neutralizuje chaos (adharma).
- Karma – princip, podle kterého je lidský život pouze článkem v řetězci životů a štěstí v každém životě závisí na skutcích vykonaných v životě předešlém a současném.
- Reinkarnace – princip, podle kterého se lidská duše převtěluje (reinkarnuje) z jednoho těla do druhého.
- Jóga – pro tělesné a hlavně duchovní zdokonalování byl v hinduismu vypracován systém jógy, v němž klíčovou úlohu hraje meditace.
» ...celý článek «
|
|
|
|
Mantry
|
Mantrou se nazývá metrická část védského hymnu, která se jmenuje rig, jadžus nebo sáman. Ve východních náboženstvích jako je hinduismus či buddhismus slouží tato součást, v rozsahu od několika slabik až po několik vět, k opakovanému recitování nebo opakování. Mantry se užívají v meditaci (opakování v mysli) nebo se recitují nahlas. Většinou se jedná o sled slabik jejichž význam nelze určit, kde jde hlavně o zvukovou hodnotu a podpoření přirozené schopnosti mysli zklidnit se. Účelem většiny manter je dosáhnout vysvobození ( mókšy). Jsou ale i oslavné a povznášející mantry, které vyjadřují sounáležitost všeho se vším:
 saha ná vavatu, sahanau bhunaktu, saha vírjam karavá vahai, tédžasvi ná vadhí tamastú, má vidvišá vahai.
– šánti, šánti, šánti
Buďme pospolu, žijme v naplnění,
tvořme plni síly,
buďme světlem života,
nikdy o sobě nepochybujme.
» ...celý článek «
|
|
|
|
Čakra
|
Čakry jsou podle hinduistických myšlenkových proudů energetická centra v těle, popisovaná jako vír nebo kruh. Podle těchto nauk slouží čakry jako složité převodníky a transformátory prány v lidském organizmu. V těle je sedm hlavních čaker.
Sahásrara
Adžna
Višuddha
Anaháta
Manipúra
Svadišthána
Muladhára
Každá čakra vyživuje pránou s ní spojené orgány a předává bioenergii do aury. Aby bylo lidské tělo zdravé, musí jeho čakry být v rovnováze a přijímat bioenergii. Čakra tuto energii přijímá, pokud se točí ve směru hodinových ručiček (prsty pravé ruky ukazují směr otáčení, palec ukazuje směr proudění energie). Pokud se točí opačně, energii vydává. Dokud není v rovnováze celé energetické pole člověka, čakry energii přijímají i vydávají. Pokud jsou všechny čakry v harmonii, je harmonický i život člověka.
» ...celý článek «
|
|
|
|
|
|
Krijá
|
Krijá je jógínská technika, jejímž účelem je čistění vylučovacích orgánů fyzického těla.
Nejdůležitější kriji jsou:
- trataka - upřený pohled
- neti - čistění nosu
- kapalabhati - rychlé dýchání
- dhauti - čistění žaludku
- nauli - čistění střev
- basti - klyzma
» ...celý článek «
|
|
|
|
Samádhi
|
Vývoj splynutí se sama sebou a konečné vysvobození ( mókša).
Samádhi je zážitek nejvyššího stavu mysli a tím dosažení dočasné nebo trvalé jednoty brahmá a átma.
|
|
|
|
Jáma
|
Vývoj správného jednání jako součást osmi odvětví jógy:
- pravdivost
- nenásilnost
- nesobeckost
- mravnost
- bezmajetnost
|
|
|
|
Nijáma
|
Vývoj duchovních hodnot jako součást osmi odvětví jógy:
- čistota
- soucit
- askeze
- vědění
- oddanost
|
|
|
|
Literatura
|
Védy jsou kulturním dědictvím íránských a indických Árjů a neoddělitelnou součástí hinduismu a indických filosofických škol. Nejstarší z hymnistických textů véd je Rgvéda (modlitební hymny), komponovaný v letech 1500 až 1000 př.n.l. a sepsaný v letech 800 až 600 př.n.l. Do prvotní věčné trojice véd ( trajam brahma sanátanam) patří dále Sámavéda (melodické uctívání sómové šťávy) a Jadžurvéda (návody k obětnímu uctívání). Atharvavéd (obětní a zaklínací formule) byla přidána k této trojici mnohem později.
Pátým védem je někdy nazýván epos Mahábhárata, jejíž součástí je Bhagavadgíta.
Tyto hymnické písně jsou považovány za vnuknutí védských zřeců (ršiů). Aby nedošlo ke změnám, byl vytvořen důmyslný systém jejich uchovávání na základě védské metriky.
» ...celý článek «
|
|
|
|
jógíni
|
Mahariši Maheš Jógi byl vědec a filosof mezinárodního významu v oblasti humanitní a védské filosofie s hlavním důrazem na oblast vědomí. Zaměřil se na obnovu a oživení védského vědění a védských technologií. Podporoval a udržoval védské tradice a začleňoval praktické poznatky védské filosofie do všech vědních oborů a technologií pro zkvalitnění života na celé planetě. Objevil ve védech optimální způsob vzdělávání pro plný rozvoj lidského a sociálního potenciálu a použil tento objev v inovačním systému „Vzdělávání pro rozvoj vědomí“ na školách a universitách, (en) z nichž nejznámější jsou v Indii, Spojených státech amerických a Číně.
Je zakladatelem programu Transcendentální meditace, Vědy tvořivé inteligence, rozvojové měny Rám Mudra, programu na odstranění chudoby, programu na odstranění konfliktů a válek a dalších globálně prospěšných programů, (en) o nichž informují pravidelné video-konference. (en)
» ...celý článek «
|
|
|
|
Transcendentální meditace
|
Princip Transcendentální meditace spočívá ve využití přirozené schoposti mysli zklidnit se. TM využívá k tomuto zklidňování speciálních zvuků, manter. Tento způsob zklidňování proudu myšlenek popisuje Mahariši Maheš Jógi v knize " Věda o Bytí a umění žítí" On-line, analogií s oceánem a bublinou následujícím způsobem:
Mysl je jako oceán a jako v oceánu jsou povrchové vrstvy aktivní a hlubší úrovně jsou tiché. Myšlenka začíná z nejhlubší úrovně vědomí, z nejhlubší úrovně oceánu mysli, jako bublina začíná na dně moře. Jak bublina stoupá, postupně se stává větší. Když vyjde na povrchovou úroveň vody, vnímáme ji jako bublinu. Bubliny myšlenky se tvoří v proudu, jedna za druhou a mysl je trénována, aby zažila přicházející bublinu v ranějším a ranějším stadiu jejího rozvoje. Když pozornost dosáhne úroveň zdroje myšlenky, procestovala celou hloubku mysli a dosáhla zdroj tvořivé inteligence v člověku.
Tato technika se vyučuje tradičním způsobem (ceremonie díků k poctě tradice védských mistrů), která zaručuje přesné předání této techniky bez jakéhokoliv individuálního vlivu.
» ...celý článek «
|
|
|
|
|
|
Zajímavosti
|
Rišikeš je světoznámé město s hlubokými historickými kořeny jógy, kde je soustředěno velké množství jógínských pousteven (ašramů). Proto se mu někdy říká hlavní město jógy. Proslavilo se návštěvou Beatles, kteří zde navštívili ašrám Mahariši Maheše Jógi, Beach Boys, Donovana, Kate Winslet a jiných. Také zde byli známí učitelé jógi, jako André Van Lysebeth, Višnu Dévananda a Svámi Sivananda. Jiné známé jógínské centrum je město Poona.
|
|
|
|