Život

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox živé organismy (Biota)

Vědecká klasifikace
Nadříše/Říše


Život znamená v běžné řeči období od narození člověka nebo živočicha do jeho smrti. Někdy se za jeho počátek pokládá už oplodnění vajíčka (početí).

Kromě toho může život označovat také souborný celek, tvořený všemi živými organismy v celé historii Země a charakterizovaný zejména evolucí. Ta část planety Země, kde se živé organismy vyskytují, se nazývá biosféra.

Vědeckému zkoumání života se věnuje biologie, která život chápe jako soubor signálních a sebeudržovacích procesů v těle určitého organismu, které zajišťují například látkovou výměnu, dráždivost nebo reprodukci.

V přeneseném slova smyslu může být slovem život označováno cokoliv, co žije, co je živé. Z ekologického pohledu se jedná o živou přírodu, ve společenském slova smyslu pak jakákoliv struktura, která vyvíjí nějakou činnost (společenský život).

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Podle prof. Rosypala jsou živé organismy tvořeny buňkami, a to jako jednobuněčné a mnohobuněčné. S jistými výhradami sem patří také nebuněčné organismy, například viry. Nejdůležitější společné vlastnosti živých organismů jsou:

  1. Přítomnost nukleových kyselin a bílkovin.
  2. Vysoká míra organizace a strukturní složitosti, a to v hierarchii různých vrstev.
  3. Organismy jsou ze svého okolí vydělené, ale otevřené: udržují se svým okolím tok látek, energie a informací, takže mohou udržovat ustálený stav své struktury a organizace.
  4. Jsou schopny samoregulace (autoregulace), například pomocí zpětných vazeb.
  5. Vyznačují se metabolismem, zejména syntézou nukleových kyselin a bílkovin.
  6. Mají schopnost samostatné reprodukce a mohou se vyvíjet.[1]

„Obecně je tedy lze charakterizovat jako strukturálně vysoce složité, hierarchicky uspořádané, termodynamicky otevřené a autoregulující se nukleoproteinové soustavy, jejichž podstatnými vlastnostmi jsou metabolismus, autoreprodukce a schopnost vyvíjet se.“[2]

Vznik života[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Vznik života.

Vznik života je v současnosti ne zcela vyjasněná událost, během které se z neživé hmoty stala hmota živá, jež se začala rozmnožovat, přeměňovat svoje okolí a vyvíjela se. Teorie předpokládájící, že vývoj života probíhal postupně hromaděním nahodilých změn a jejich selekcí (tj evolucí) se nazývá evoluční teorie.

Život jako součást biosféry[editovat | editovat zdroj]

Naopak na poušti nepanují příliš vhodné podmínky pro život, a proto se zde vyskytuje druhů méně

V současné době je znám život pouze na Zemi. Nedá se však vyloučit výskyt života i v jiných místech vesmíru. Z pohledu dnešní vědy je pro definování tvora jako živého třeba, aby splňoval tyto podmínky: schopnost samostatně se rozmnožovat, schopnost pohybu, růstu a příjmu energie. Ovšem tyto podmínky občas nemusí být splněny vždy všechny. Opakem živého je pak neživý neboli abiotický.

Mezi vědci nepanuje shoda, zda je možné za život považovat některé nebuněčné organismy, například viry. Někteří vědci se spíše přiklánějí k názoru, že se jedná o jakési neživé fragmenty DNA někdejších organismů. Jednotlivé podmínky pro definování živého tvora jsou problematické, protože každá z nich může být splněna jak živým tvorem, tak neživým objektem (např. krystaly rostou). Pro každou také platí, že ji nějaký živý tvor nemusí splňovat.

Pojem život by snad bylo možno lépe vymezit na základě porovnání objektu, který považujeme za živý s objektem, který za živý nepovažujeme a zároveň se od prvního neliší ničím jiným než tím, že není živý. Lze tedy porovnat například živou buňku a buňku, která právě ztratila život. Hmota buňky se ani neztratila, ani nepřibyla, ale od okamžiku ztráty života se mění její struktura ve shodě s druhou hlavní větou termodynamickou. Nastal tedy jiný směr chemických reakcí, který se od směru reakcí živé buňky liší tím, že není řízený. Řízení procesů tak, aby byla jednak udržena integrita a funkčnost objektu navzdor nahodilým destruktivním procesům zvenku, a případně vykonávání nějaké další funkce (například rozmnožování) je tudíž (řízení procesů) hlavní nutnou podmínkou.

Nelze však stále rozhodnout, zda postačující. Pak by totiž bylo nutno atribut života přiznat i jakémukoli technickému zařízení, které tuto podmínku splní. Kdyby se však podařilo laboratorně z neživých látek vytvořit objekt nerozlišitelný od živé buňky, bylo by vhodné mu atribut života také přiznat. Jinak by k nutným podmínkám přibyla i podmínka původu, která není v praxi testovatelná.

Mimozemský život[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Mimozemský život.

Mimozemský život je označení pro souhrn živých organismů, které vznikly a existují mimo planetu Zemi (tyto organismy jsou též nazývány mimozemské biologické entity). V současnosti se jedná o hypotetický termín, jelikož ve vesmíru není život znám nikde jinde, než právě na Zemi.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Život. Sv. 27, str. 868.
  • S. Rosypal a kol., Přehled biologie. Praha: Scientia 1994.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. S. Rosypal a kol., Přehled biologie. Str. 14n.
  2. S. Rosypal a kol., Přehled biologie. Str. 16.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]