Gen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gen (anglicky: gene) - kódující oblast v segmentu eukaryotické DNA

Gen jeden ze základních genetických pojmů. Používá se ve dvou základních významech: jako synonymum pro vlohu a jako pojmenování pro konkrétní úsek DNA.

Gen jako vloha[editovat | editovat zdroj]

Jakožto vloha je gen vlastně jednotka informace, dle níž se vytváří podoba organismu - fenotyp. Vyskytuje se v rozdílných typech - alelách, které se navzájem odlišují ve svém vlivu na fenotyp. Jejich vliv však nemusí být absolutní, při realizaci vlohy (konkrétní alely) ve fenotypu je třeba zvážit možné mezialelové interakce a vliv prostředí na fenotyp. V souvislosti s geny se používají ještě pojmy penetrance (pravděpodobnost projevení se) a expresivita (síla projevu). Geny jakožto vlohy lze obecně rozdělit na dva typy - majorgeny a minorgeny.

Majorgeny[editovat | editovat zdroj]

Majorgeny - geny velkého účinku mají obecně velký účinek na fenotyp. Vliv prostředí na jejich expresi je obvykle nevýznamný, nebo málo významný. Kódují tzv. kvalitativní znaky - tj. znaky kódované jedním nebo jen několika málo geny (barva očí, tvar ušního boltce, barva hrachových semen, struktura hemoglobinu).

Minorgeny[editovat | editovat zdroj]

Minorgeny - geny malého účinku mají obecně malý účinek na fenotyp a týkají se zpravidla vlastností kódovaných mnoha geny a alelami (celková velikost organismu, dojivost…) - tzv. kvantitativní znaky. Jejich mezialelové interakce jsou velmi složité. Jeden gen samotný zpravidla nemá valný význam. Účinky jednotlivých alel různých genů (ale někdy i alel téhož genu) se s dominantním účinkem podobného typu (alely podporující růst například) často sčítají nebo násobí.

Zde definované rozdíly mezi minor- a major- geny (a mezi kvantitativními a kvalitativními znaky) ovšem takto platí pouze obecně, v případě kvantitativních znaků podložených mnoha minorgeny a kvalitativních znaků podložených 1-2 majorgeny. V hraniční oblasti (řekněme znaky kódovanými 3-6 geny) je rozhodování se nad tím, co je kvalitativní a co kvantitativní znak poněkud komplikovanější a ať už se rozhodnete vybrat si jakoukoliv skupinu, neznamená to, že její obecné vlastnosti budou platit.

Gen jako úsek DNA[editovat | editovat zdroj]

Genem se nazývá úsek DNA se specifickou funkcí, který je schopen utvářet při dělení buňky svoje vlastní přesné kopie, které se přenáší do dalších generací. Samozřejmě existují i jiné definice. Jedna ze starších (a už většinou opuštěných) tvrdí, že gen je úsek DNA kódující bílkovinu. Přestává se používat jednak proto, že ne všechny geny kódují bílkoviny, a jednak proto, že jen málo genů eukaryotických organismů (nebo např. Archebakterií) kóduje bílkovinu jedinou.

Jednotlivé geny se na DNA mohou překrývat.

Geny rozlišujeme na geny strukturní, geny pro RNA a geny regulační.

Geny mohou obsahovat funkční úseky, které jsou přepisovány do mRNA a dále translatovány při proteosyntéze, ty jsou zvány exony, a úseky, jejichž funkce dosud nebyla zcela objasněna a které nejsou využívány pro translaci, zvané introny. Dle jejich obsahu geny dělíme na jednoduché - obsahují pouze exony, a složené - obsahují i introny.

Pokud se gen jmenuje stejně jako jím kódovaný protein, tak se (většinou) gen zapisuje malým písmenem a protein velkým písmenem. Např. „gen bax kóduje protein BAX“. V textu tak poznáme, co přesně má autor na mysli. (Lze ale použít i velká písmena pro gen, pokud se přímo před název genu napíše slovo „gen“. Např. „… studován byl gen BAX.“)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]