Genom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Genom je veškerá genetická informace uložená v DNA (u některých virů v RNA) konkrétního organismu. Zahrnuje všechny geny a nekódující sekvence.

Přesněji řečeno, genom organismu je kompletní sekvence DNA (popř. RNA, viz výše) jedné sady chromozómů. Tedy například jedna ze dvou sad, kterou má každý diploidní jedinec v každé somatické buňce.

Termín genom může být chápán úžeji jako kompletní výčet veškeré jaderné DNA, avšak také může být do něj zahrnuta navíc i veškerá DNA těch organel (semiautonomní organely - mitochondrie, chloroplasty,.), které dědí svou vlastní DNA. (Tedy soubor veškeré buněčné DNA obsahuje vedle vlastní jaderné DNA také mitochondriální a u rostlin plastidovou DNA).

Genom člověka obsahuje přibližně 20 488 genů.[1]

Přečtené genomy[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku sekvenování DNA.

Mimo organismů v následujícím výčtu bylo již přečteno mnoho genomů mnoha jednobuněčných organizmů (prvoků i bakterií) a virů. Jejich genomy patří k nejkratším a tak není překvapivé, že některé z nich patřily k prvním sekvenovaným druhům. Prvním přečteným genomem vůbec byl genom bakterie Haemophilus influenzae. Pro sekvenování byla vybrána kvůli svému výjimečně malému genomu, který obsahuje, jak již dnes víme jen 1 830 140 párů bází DNA a 1740 genů. K nejvýznamnějším osekvenovaným jednobuněčným patří bakterie Escherichia coli, kvasinky, a například virus SARS.

Přečtené genomy zahrnují databázi genů od „průměrného jedince“ daného druhu, protože k analýze jsou použity vždy vzorky z mnoha jedinců.

Genomy hmyzu[editovat | editovat zdroj]

  1. octomilka (Drosophila melanogaster). Jeden z nejvýznamnějších modelových organismů pro výzkum dědičnosti.
  2. komár rodu Anopheles
  3. včela medonosná - leden 2004 - [1]. Významnou odlišností tohoto hmyzu je eusociálnost včel, krom toho je hospodářsky významným druhem.
  4. bourec morušový - (91%) v prosinci 2004 - [2]

Genomy ryb[editovat | editovat zdroj]

  1. dánio pruhované (Danio rerio)
  2. čtverzubec rudoploutvý (Takifugu rubripes)
  3. čtverzubec černozelený (Tetraodon nigroviridis) říjen 2004 - [3]. Přečtení dvou příbuzných genomů má pomoci při porozumění procesu evoluce.

Genomy obojživelníků[editovat | editovat zdroj]

  1. drápatka Xenopus tropicalis

Genomy ptáků[editovat | editovat zdroj]

  1. kur bankivský (Gallus gallus) - březen 2004 [4]. Kur bankivský je divokým předkem kura domácího.

Genomy savců[editovat | editovat zdroj]

Například:

  1. člověk - Rozluštění lidského genomu bylo oznámeno 14. dubna 2003. Bylo však od té doby osekvenováno již více osob.
  2. myš - Myš byla prvním savcem jejíž genom mohl být porovnáván s lidským. Myš je zároveň modelovým organismem lékařského výzkumu.
  3. potkan - duben 2004 - [5]. Potkan je významným modelovým organismem v lékařském výzkumu.
  4. skot - nahrubo přečten v říjnu 2004 - [6]. Významné zejména z hospodářských a šlechtitelských důvodů.
  5. prase - červen 2005 - [7]. Významné jak z hospodářských a šlechtitelských důvodů, tak zároveň některé tkáně či orgány prasete mohou být používány v transplantační medicíně, je i proto velmi významné znát genom prasete.
  6. šimpanz - srpen 2005 - [8]. Zvláště významné pro porovnávatelnost s lidským genomem.
  7. pes, plemeno boxer. Významné pro výzkum některých dědičných onemocnění, která se psy sdílíme.
  8. makak

Genomy rostlin[editovat | editovat zdroj]

  1. huseníček rolní (Arabidopsis thalliana); Arabidopsis je nejvýznamnější modelový organismus ve výzkumu rostlin.
  2. rýže (Oryza sativa)
  3. kukuřice setá (Zea mays)
  4. Topol chlupatoplodý (Populus trichocarpa) - Anotovaný genom byl uveřejněn v září 2006. Topol chlupatoplodý je první strom, jehož genom byl osekvenován.
  5. Physcomitrella patens (modelový druh mechu) - Anotovaný a kompletní genom mechu Physcomitrella patens byl uveřejněn v dubnu 2007.[2] Physcomitrella je prvním osekvenovaným mechorostem, ale zároveň i první sekvenovanou ne-semennou rostlinou a představuje tak cenný modelový organizmus pro studium evolučních procesů v rostlinné říši.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://osel.cz/index.php?clanek=3083 Osel.cz Když záleží jen na taťkovi a nebo jen na mamce
  2. "Cosmoss.org - Physcomitrella pattens resource" - Databáze Physcomitrilího genomu a bioinformatických zdrojů (anglicky)