Splicing

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Splicing (česky někdy sestřih) je postsyntetická úprava mediátorové RNA, k níž dochází v jádru eukaryotních organismů. Je to jedna z posttranskripčních modifikací mRNA.

Zjednodušená ilustrace exonů a intronů v pre-mRNA. Z pre-mRNA vzniká hotová mRNA mechanismem zvaným splicing.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Geny eukaryotních organismů obsahují exony, části nesoucí informace ke stavbě proteinů, a introny, které žádnou takovou informaci nenesou. Při transkripci z DNA do RNA se přepisuje celý gen včetně intronů. Takto vzniklá mRNA se nazývá pre-mRNA a musí být před opuštěním jádra nejdříve různými způsoby upravena (viz mRNA) a zbavena nekódujících částí. Tento sestřih je dosažen několika mechanismy.

Ve většině případů však nemusí být mRNA sestřihávána jen jedním způsobem. Pokud existuje více variant splicingu jednoho řetězce mRNA, může tím být logicky regulována struktura budoucích proteinů. Říká se tomu alternativní splicing. Tento mechanismus má za následek, že z jednoho genu u eukaryot může vzniknout více různých proteinů a zvyšuje se tedy bohatost eukaryotického proteomu.[1]

Mechanismus sestřihu[editovat | editovat zdroj]

Sestřih pomocí spliceozomu[editovat | editovat zdroj]

Spliceozom obsahuje množství malých ribonukleoproteinů (snRNPs, vyslovováno "snurps"), schopných katalýzy chemických reakcí a konkrétně sestřihu.

Autosplicing[editovat | editovat zdroj]

Autosplicing je vzácnější mechanismus, vyskytující se většinou u ribozymů. Znamená, že molekuly katalyzují sestřih své vlastní struktury.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mariano A. Garcia-Blanco. ENCYCLOPEDIA OF BIOLOGICAL CHEMISTRY, FOUR-VOLUME SET, 1-4. Příprava vydání Lennarz,W.J., Lane, M.D.. [s.l.] : [s.n.]. Kapitola Alternative Splicing: Regulation of Fibroblast Growth Factor Receptor (FGFR).  

Související články[editovat | editovat zdroj]