Gustav Klimt
Gustav Klimt (14. července 1862 Baumgarten u Vídně – 6. února 1918, Vídeň) byl významný rakouský malíř žijící převážně ve Vídni.
Obsah |
Život a dílo [editovat]
Otec Ernst Klimt, zlatník a rytec pocházející z Travčic u Litoměřic[1], připravoval své syny na zlatnické povolání, ale Gustav projevoval výrazné kreslířské nadání a ve čtrnácti letech úspěšně absolvoval přijímací zkoušku na Kunstgewerbeschule, vídeňskou uměleckoprůmyslovou školu. Zároveň studoval malířství v ateliéru Ferdinanda Laufbergera a po jeho smrti pokračoval u profesora Bergera. Roku 1877 začal na stejné škole studovat i jeho bratr Ernst a to byl začátek jejich vzájemné spolupráce. Bratři Klimtové si spolu se svým kolegou ze studií Franzem Matschem otevřeli v roce 1883 ve Vídni umělecký dekoratérský ateliér. Často pak oba bratři Klimtové i Matsch spolupracovali například s věhlasným architektonickým ateliérem Fellner a Helmer - díky tomu se podíleli třeba i na výzdobě divadla v Karlových Varech nebo v Liberci.
Roku 1887 Klimt dostal zakázku na vytvoření obrazu představujícího interiér císařského divadla, za který dostal císařské ocenění. Na sklonku roku 1892 umřel umělcův otec a nedlouho po něm i mladší bratr Ernst.
Projekt stropních maleb do haly Vídeňské univerzity, který představili Klimt a Matsch, přijala porota v roce 1894. Klimt, Joseph Maria Olbrich a Josef Hoffmann spolu s několika dalšími umělci založili roku 1897 secesi. V témže roce namaloval Klimt své první krajinomalby.
Roku 1898 umělec realizoval plakát pro první výstavu Secese a zúčastnil se přípravy časopisu „Ver Sacrum“. Ve vášnivé polemice o obrazu určeném pro Vídeňskou univerzitu Klimta roku 1900 horlivě bránil Franz Wichkoff. Obraz získal zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži. V roce 1905 Klimt odkoupil od státu všechny obrazy určené pro univerzitu, opustil Secesi a založil novou skupinu – Kunstschau. Na IX. Bienále v Benátkách se v roce 1910 setkal s velkým úspěchem. V roce 1911 získal v Římě první cenu za Život a smrt. Roku 1917 byl jmenován čestným členem Akademie výtvarných umění ve Vídni a v Mnichově. V důsledku krvácení do mozku zemřel 6. února 1918 ve věku 56 let.
Měl vlivné postavení v umění monarchie a byl oblíbeným portrétistou vídeňské společnosti. Patří mu klíčové postavení v rakouských dějinách umění.
Na jeho počest a připomenutí je pojmenován expresní vlak rakouských spolkových drah (ÖBB) "EC 78/79 Gustav Klimt", který jezdí z Gratzu přes Vídeň, Břeclav, Brno a Českou Třebovou do Prahy-Hlavní nádraží.
Obraz Portrét Adele Bloch-Bauer I (také zvaný Zlatá Adéla) zakoupil v roce 2006 Ronald Lauder za 135 milionů amerických dolarů (asi tři miliardy Kč), čímž se stal nejdražším zobchodovaným obrazem.[2] Později v roce 2006 byl tento rekord překonán díly Willema de Kooninga a Jacksona Pollocka, i tak tento portrét zůstává na třetí příčce.[3]
Dílo [editovat]
- Hudba I (1895)
- Nuda Veritas (1899)
- Judita a Holofernes I (1904-1905)
- Vodní had I (1904-1907)
- Tři období života ženy (1905)
- Polibek (1907-1908)
- Danae (1907-1908)
- Hygieia (1907)
- Zlatá Adéla - Portrét Adele Bloch-Bauer (1907)
Klimt ve světových muzeích [editovat]
- Česko – Národní galerie v Praze, Galerie výtvarného umění] v Ostravě
- Francie – Paříž * Muzeum Orsay; Štrasburk * Musée des Beaux-Arts
- Itálie – Benátky * Galleria ď Arte Moderna; Řím * Galeria Nazionale ď Arte Moderna
- Kanada – Ottawa * The National Gallery of Canada
- Německo – Mnichov * Neue Pinakothek
- Rakousko – Linec * Neue Galerie der Stadt Linz – Wolfgang Gurlitt Museum; Vídeň * Albertina Graphische Sammlung – Österreichische Galerie – Historisches Museum der Stadt Wien – Österreichische Nationalbibliothek – Österreichische Museum für angewandte Kunst – Zentralsparkasse der Gemeinde
- USA – New York * The Museum of Modern Art
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ http://www.besuche-oscar-wilde.de/maler/artikel/klimt_leben.htm
- ↑ Novinky.cz: Klimtův portrét "zlatá Adela" prodán v USA za rekordní cenu
- ↑ Novinky.cz: Nejdražším prodaným dílem je již pět let Pollockův obraz No.5, 1948
Literatura [editovat]
- Sagnerová, Karin: Jak je poznáme? Umění secese. Praha, Knižní klub, 2007. ISBN 978-80-242-1773-4.
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- Informační systém abART: Klimt Gustav
- ČT, 2012, dokument Gustav Klimt: Panna
- Gustav Klimt na ArtMuseum.cz
- (francouzsky) Gustav Klimt
- (anglicky) iKlimt - The Life and Work of Gustav Klimt
- (česky) Vila Primavesi - historie a současnost
Galerie [editovat]
-
Beethovenfries (1902), detail