Španělská chřipka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Plakát varující před španělskou chřipkou (Alberta, Kanada)

Španělská chřipka je označení celosvětové chřipkové pandemie, která probíhala v letech 1918-1920. Smrtnost pandemie je odhadována na více než 2,5 %,[1] počet obětí se udává mezi 20 a 150 miliony, odpovídající 10 až 20 % z celkově nakažených lidí.

Dnešní výzkum řadí mezi příčiny vysoké úmrtnosti a neobvyklého věkového profilu obětí efekt „cytokinové bouře“ - virus zhoršil příznaky, zvýšil úmrtnost a způsobil přehnanou reakci imunitního systému. Tudíž více umírali lidé se silnějším imunitním systémem, především dospělí mezi 20 a 40 lety.

Výzkumy[2][3] vedly také k závěru, že španělská chřipka vznikla přenosem z ptáků, stejně jako H5N1 – podtyp viru ptačí chřipky, jehož rozšíření ve světových ptačích populacích je známo od 30. let 20. století.

Mezi oběťmi byli malíři Gustav Klimt, jeho žák Egon Schiele, dále pak Bohumil Kubišta či básník Guillaume Apollinaire.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Spanish flu ve Wikimedia Commons

  1. Taubenberger, Jeffery K.; David M. Morens†(January 2006)."1918 influenza: the mother of all pandemics". Emerging Infectious Diseases12(1). Coordinating Center for Infectious Diseases, Centers for Disease Control and Prevention. ISSN 1080-6059. 
  2. Zatímco virové epidemie z let 1957 (H2N2) a 1968 (H3N2) jasně vznikly kombinací mezi lidskými a ptačími kmeny chřipky, virus španělské chřipky z roku 1918 vypadá jako vzniklý zcela z ptačího zdroje. [1] (anglicky)
  3. [2] (anglicky)