Rakouské císařství
| Rakouské císařství Kaisertum Österreich
|
|||||||||
geografie
|
|||||||||
| hlavní město: | |||||||||
|
rozloha:
|
622 321 km²
|
||||||||
|
nejvyšší bod:
|
Ortler (3905 m n. m.)
|
||||||||
|
nejdelší řeka:
|
|||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||
|
počet obyvatel:
|
30 000 000 (v roce 1815)
|
||||||||
|
latina ( státní a cirkevní ), němčina (úřední), maďarština, čeština, italština, polština, slovenština, rusínština, jidiš, rumunština, chorvatština, slovinština
|
|||||||||
| státní útvar | |||||||||
|
měna:
|
|||||||||
|
vznik:
|
římský císař František I. se prohlásil rakouským císařem
|
||||||||
|
zánik:
|
|||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
|
|||||||||
.png)
.svg){kind=small}
| Dějiny Rakouska | |
|
|
| Prehistorie | |
|---|---|
| Doba halštatská | |
| Noricum | |
| Markomani | |
| Sámova říše | |
| Karantánie | |
| Rakouské markrabství | |
| Babenberkové | |
| Rakouské vévodství | |
| Habsburská éra | |
| Habsburkové | |
| Svatá říše římská | |
| Rakouské arcivévodství | |
| Habsburská monarchie | |
| Habsbursko-lotrinská dynastie | |
| Rakouské císařství | |
| Německý spolek | |
| Rakousko-Uhersko | |
| 1. světová válka | |
| Atentát na Františka d'Este | |
| Rakousko po 1. světové válce | |
| Německé Rakousko | |
| Rakouská první republika | |
| Rakouský stát | |
| Anšlus | |
| 2. světová válka | |
| Rakousko v nacistickém Německu | |
| Rakousko po 2. světové válce | |
| Okupační zóny Rakouska | |
| Rakouská druhá republika |
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Název vychází z titulu dědičného císaře rakouského (Erbkaiser von Österreich), přijatého Františkem II., posledním císařem Svaté říše římské jako název habsbursko-lotrinského arcidomu — …den Titel und die Würde eines erblichen Kaisers von Österreich (als den Nahmen Unsers Erzhauses)… — nejednalo se tedy o zřízení nové dědičné monarchie a postavení jednotlivých států/panství/území zůstalo nezměněno. František II. tak chtěl chránit rodové zájmy v okamžiku, kdy se Napoleon nechal korunovat francouzským císařem. V roce 1805 vzhledem k ohrožení Vídně napoleonskými vojsky byl přenesen císařský dvůr a vláda rakouské monarchie na čas do města Těšína.
Po dvou letech „dvojitého“ císařování se s ohledem na politický vývoj v Evropě (zejména vznik Rýnského spolku) František II./I. vzdal 6. srpna 1806 koruny Svaté říše římské, prohlásil římskou císařskou hodnost za zrušenou a zbavil zbylé říšské stavy povinností vůči sobě jako římskému panovníkovi. Jeho vláda se tak formálně omezila pouze na rodové državy rakouské, království české a uherské.
Poněvadž nebylo z hlediska procesní ekonomie udržitelné vypočítávat všechna samostatná území pod panovníkovou vládou, začalo se původně dynastického titulu císaře rakouského poznenáhlu v praxi užívat i v teritoriálním smyslu císařství rakouského.
V důsledku porážky v prusko-rakouské válce a selhání státní reformy bylo rakouské císařství v roce 1867 přeměněno Františkem Josefem I. na Rakousko-Uhersko, čímž uherské země získaly v rámci říše rovnoprávnost.
Území Rakouského císařství [editovat]
- Království české
- Království uherské
- Království dalmatské
- Království haličsko-vladiměřské
- Království chorvatsko-slavonské
- Království lombardsko-benátské
- Arcivévodství Rakousy pod Enží a Arcivévodství Rakousy nad Enží (formálně jako Arcivévodství rakouské)
- Království ilyrské, uspořádané od roku 1850 jako
- Vévodství solnohradské od roku 1850
- Vévodství Horní a Dolní Slezsko
- Vévodství štýrské
- Vévodství Bukovina od roku 1850
- Velkoknížectví sedmihradské od roku 1867 součást Uherska
- Markrabství moravské
- Okněžněné hrabství tyrolské
