Ferdinand I. Dobrotivý

Tento článek pojednává o Ferdinandu I. Dobrotivém (1793–1875), císaři rakouském. Další významy jsou uvedeny v článku Ferdinand I..

Ferdinand I. Dobrotivý/Ferdinand V.
Rakouský císař, český a uherský král
Ferdinand I. Dobrotivý na obraze Francesca Hayeze.
Doba vlády	1830 – 1848 (uherský král) 1835 – 1848 (rakouský císař, český, chorvatský a slavonský král)
Korunovace	7. září 1836 Praha (českým králem)
Narození	19. dubna 1793
	Vídeň
Úmrtí	29. června 1875 (82 let)
	Praha
Pochován	Císařská hrobka ve Vídni
Předchůdce	František I.
Nástupce	František Josef I.
Manželky	Marie Anna Savojská
Dynastie	Habsbursko-lotrinská
Otec	František I.
Matka	Marie Tereza Neapolsko-Sicilská

Ferdinand I. Dobrotivý, též Ferdinand V., (19. dubna 1793, Vídeň – 29. června 1875, Praha) z Habsbursko-lotrinské dynastie byl rakouský císař v letech 1835–1848, král uherský a poslední korunovaný český král.

Původ

Ferdinand I. Dobrotivý

Ferdinand I. byl synem rakouského císaře a uherského a českého krále Františka I. a Marie Terezy Neapolsko-Sicilské. Od dětství trpěl epileptickými záchvaty, které byly způsobeny porodním traumatem, a rachitidou. Do devíti let nezískal téměř žádné vzdělání, protože se v tehdejších dobách věřilo, že fyzická a duševní námaha vede ke zhoršení stavu epileptických pacientů. Protože pozdější Ferdinandovy pokroky postupovaly pomalu, panovaly oprávněné obavy o následnictví.

Ferdinand měl hudební nadání, hrál na klavír a trubku, nadšeně se zabýval botanikou a zajímal se o vývoj techniky. Mluvil pěti jazyky, takže ho není možné označit za slabomyslného. Na druhé straně nelze popřít jeho flegmatičnost, jistou prostoduchost a omezení vyplývající z jeho zdravotních problémů.

Ferdinandovi rodiče byli bratranci prvního stupně, přičemž Ferdinandovi prarodiče byli vlastními sourozenci. Ferdinandův děd z otcovy strany Leopold II. byl totiž bratrem Ferdinandovy babičky z matčiny strany Marie Karolíny a jeho děd z matčiny strany Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský byl bratrem jeho babičky z otcovy strany Marie Ludoviky Španělské. To znamená, že Ferdinand měl pouze čtyři praprarodiče a nikoliv osm jak je běžné. Takto blízké příbuzenství mělo za následek, že většina z Františkových a Mariiných dětí se musela potýkat s genetickou degenerací a jen část z nich byla schopna samostatného života.

Politická kariéra

V roce 1830 byl Ferdinand v Bratislavě (tehdejším Prešpurku) korunován jako Ferdinand V. na krále uherského a nadále mu náležel titul „mladší král uherský a arcivévoda rakouský“. Při korunovačním obřadu pronesl řeč v maďarštině a stal se tak po Marii Terezii druhým a posledním králem, který při tomto obřadu hovořil v mateřštině svých poddaných.

V roce 1835 se po smrti Františka I. stal rakouským císařem a 7. září 1836 se nechal korunovat na českého krále jako Ferdinand V.

Ferdinand I. Dobrotivý na dobovém obraze

Ferdinand byl jedním z nejoblíbenějších panovníků, on sám však prakticky nevládl, protože jeho otec před smrtí fakticky složil vládu do rukou všemocného kancléře Metternicha a státní rady, které předsedal císařův strýc arcivévoda Ludvík a jejímž členem byl jak Metternich, tak český hrabě František Antonín Kolovrat. Oba naposledy jmenovaní zaujímali rozdílná politická stanoviska a navzájem si blokovali jakákoli politická rozhodnutí, což nakonec vedlo až k revoluci v roce 1848. Přízvisko „Dobrotivý“ si Ferdinand získal pro své laskavé a příjemné chování.

2. prosince 1848 byl proti své vůli odstaven od trůnu a v arcibiskupském paláci v Olomouci abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa I.

Po abdikaci

Zbytek života strávil Ferdinand se svou ženou Marií Annou v Praze. Ačkoliv mu kdysi lékaři předpovídali krátký život, vydržel zde ještě 27 let. Na Pražském hradě mu bylo vykázáno jedno křídlo na druhém nádvoří. Také mu bylo zakoupeno bývalé Toskánské panství se zámky Ploskovice a Zákupy, na nichž pobýval většinu času a které pro něj byly nákladně upraveny a přestavěny.

Zákupský zámek mu patřil až do jeho smrti, tedy 27 let. Jezdíval na něj kočárem z Ploskovic, z Prahy buď kočárem, či později (poprvé 1867) vlakem. A samostatně občas i jeho manželka, sardinská princezna Marie Anna Karolína, ovšem ta trávila daleko více času v slunné Itálii. V Zákupech na svém novém sídle pobýval excísař poprvé v květnu 1851 a mnohokrát za ním přijeli i další členové rozsáhlého příbuzenstva. Naposledy na svém zámku pobýval v roce 1874.

Pražané ho měli rádi, vídávali ho na dnešní Národní třídě, kde na každodenních procházkách dával dětem bonbony a chudým almužnu. Praze postupně věnoval na 450 000 zlatých. Zemřel ve věku 82 let na Pražském hradě 29. července 1875.

Ferdinandův život v datech

Lombardsko-benátský král Ferdinand I.

1793, 19. duben - narození ve Vídni
1802, 26. duben - byl povolán princův první vychovatel František Maria von Steffaneo-Carnea
1805, listopad - evakuace císařské rodiny z Vídně před blížícími se vojsky francouzského císaře Napoleona
1807, 12. duben - zemřela Ferdinandova matka Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
1807, 13. duben - po pěti letech služby byl propuštěn princův první vychovatel Steffaneo-Carnea
1808, 6. leden - František I. se oženil s Marii Ludovikou z Modeny a Ferdinand tak dostal nevlastní matku, která se velmi zasloužila o jeho další vývoj a vzdělání
1809 - princi byl přidělen nový vychovatel - svobodný pán Josef Erberg
1815 - se s otcem zúčastnil tažení proti Napoleonovi
1816, duben - zemřela Ferdinandova nevlastní matka Marie Ludovika
1824 - bylo vydáno lékařské dobrozdání, že Ferdinand není schopen vlády
1825 - vedl rakouskou delegaci pozvanou do Petrohradu ke korunovaci cara Mikuláše I.
1830 - vydáno lékařské dobrozdání, které potvrzovalo, že je korunní princ schopen vlády a může se oženit
1830, 28. září - korunovace uherským králem v Prešpurku
1832, únor - sňatek s Marií Annou Karolínou Piou Savojskou
1832, 9. srpen - neúspěšný atentát v Bádenu
1836, 7. září - korunovace českým králem v Praze
1838, 6. září - korunovace v Miláně na lombardského krále
1848, 2. prosinec - v Olomouci zveřejněn manifest oznamující Ferdinandovu abdikaci
1848, prosinec - Ferdinand a jeho manželka se odebrali do Prahy
1856, 28. únor - oslava stříbrné svatby v Praze
1852, 10. květen - setkání s carem Mikulášem I. v Praze
1858 - sepsal závěť
1875, 29. červen - smrt v Praze

Vývod Ferdinanda V.

Vývod Ferdinanda V. ve třech generacích

Ferdinand V.	Otec: František I.	Děd: Leopold II.	Praděd: František I. Lotrinský
			Prababička: Marie Terezie
		Babička: Marie Ludovika Španělská	Praděd: Karel III. Španělský
			Prababička: Marie Amálie Saská
	Matka: Marie Tereza Neapolsko-Sicilská	Děd: Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský	Praděd: Karel III. Španělský
			Prababička: Marie Amálie Saská
		Babička: Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská	Praděd: František I. Lotrinský
			Prababička: Marie Terezie

Odkazy

Literatura

• ČORNEJOVÁ, Ivana; RAK, Jiří; VLNAS, Vít. Ve stínu tvých křídel. Habsburkové v českých dějinách. Praha : Grafoprint-Neubert, 1995. 289 s. ISBN 80-85785-20-X.  
• HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha : Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.  
• HOLLER Gerd, Ferdinand I : Poslední Habsburk na Pražském hradě: Spravedlnost pro císaře, nakladatelství Brána, 1. vydání, Praha 1998, ISBN 80-85946-90-4
• SÉGUR-CABANAC, Victor Graf. Kaiser Ferdinand I. (V.) der Gütige in Prag : Die Zeit nach dem 13. März 1848. Brünn : Irrgang, 1913. 215 s. Dostupné online. (německy) 
• SEKYRKOVÁ, Milada. 7. 9. 1836: Ferdinand V. Poslední pražská korunovace. Praha : Havran, 2004. 189 s. ISBN 80-86515-37-0.  
• SEKYRKOVÁ, Milada. Ferdinand V. In RYANTOVÁ, Marie; VOREL, Petr. Čeští králové. Praha ; Litomyšl : Paseka, 2008. ISBN 978-80-7185-940-6. s. 519-529.
• SCHIMMER C. A., Ferdinand I., Víděň 1849

Související články

• Seznam představitelů českého státu
• Seznam rakouských panovníků
• Seznam uherských králů

Externí odkazy

• Životopis

Předchůdce: František I.

Rakouský císař 1830–1848

Nástupce: František Josef I.

Předchůdce: František I.

Český král 1830–1848

Nástupce: František Josef I.

Předchůdce: František I.

Uherský král 1835–1848

Nástupce: František Josef I.

Předchůdce: František I.

Chorvatsko-slavonský král 1835–1848

Nástupce: František Josef I.

Předchůdce: František I.

Dalmátský král 1848–1916

Nástupce: František Josef I.

Předchůdce: František I.

Lombardsko-benátský král 1835–1848

Nástupce: zánik státu

Předchůdce: František I.

Haličsko-vladiměřský král 1835–1848

Nástupce: František Josef I.

Předchůdce: František I.

Hlava dynastie 1835–1848

Nástupce: František Josef I.