Ferdinand I. Dobrotivý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o Ferdinandu I. Dobrotivém (1793–1875), císaři rakouském. Další významy jsou uvedeny v článku Ferdinand I..
Ferdinand I. (V.) Dobrotivý
Rakouský císař, český a uherský král
Francesco Hayez 047.jpg
Ferdinand I. Dobrotivý na obraze F. Hayeze z roku 1840
Doba vlády 18301848
(uherský král)
18351848
(rakouský císař, český, chorvatský a slavonský král)
Korunovace 7. září 1836 Praha (českým králem)
Narození 19. dubna 1793
Vídeň
Úmrtí 29. června 1875 (82 let)
Praha
Pochován Císařská hrobka ve Vídni
Předchůdce František I.
Nástupce František Josef I.
Manželky Marie Anna Savojská
Dynastie Habsbursko-lotrinská
Otec František I.
Matka Marie Tereza Neapolsko-Sicilská

Ferdinand I. Dobrotivý, též Ferdinand V., (19. dubna 1793 Vídeň29. června 1875 Praha) z Habsbursko-lotrinské dynastie byl rakouský císař v letech 18351848, král uherský a poslední korunovaný český král.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Ilustrace ze švédské historické knihy Illustrerad verldshistoria z roku 1879

Ferdinand I. byl synem rakouského císaře a uherského a českého krále Františka II.. a Marie Terezy Neapolsko-Sicilské. Od dětství trpěl epileptickými záchvaty, které byly způsobeny porodním traumatem, a rachitidou. Do devíti let nezískal téměř žádné vzdělání, protože se v tehdejších dobách věřilo, že fyzická a duševní námaha vede ke zhoršení stavu epileptických pacientů. Protože pozdější Ferdinandovy pokroky postupovaly pomalu, panovaly oprávněné obavy o následnictví.

Ferdinand měl hudební nadání, hrál na klavír a trubku, nadšeně se zabýval botanikou a zajímal se o vývoj techniky. Mluvil pěti jazyky, takže ho není možné označit za slabomyslného. Na druhé straně nelze popřít jeho flegmatičnost, jistou prostoduchost a omezení vyplývající z jeho zdravotních problémů.

Ferdinandovi rodiče byli bratranci prvního stupně, přičemž Ferdinandovi prarodiče byli vlastními sourozenci. Ferdinandův děd z otcovy strany Leopold II. byl totiž bratrem Ferdinandovy babičky z matčiny strany Marie Karolíny a jeho děd z matčiny strany Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský byl bratrem jeho babičky z otcovy strany Marie Ludoviky Španělské. To znamená, že Ferdinand měl pouze čtyři praprarodiče a nikoliv osm jak je běžné. Takto blízké příbuzenství mělo za následek, že většina z Františkových a Mariiných dětí se musela potýkat s genetickou degenerací a jen část z nich byla schopna samostatného života.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Císař a král Ferdinand I. na majestátním portrétu L. Kupelwiesera z roku 1847 (v pozadí, po jeho pravé ruce zobrazeny svatoštěpánská, rakouská císařská a svatováclavská koruna)

V roce 1830 byl Ferdinand v Bratislavě (tehdejším Prešpurku) korunován jako Ferdinand V. na krále uherského a nadále mu náležel titul „mladší král uherský a arcivévoda rakouský“. Při korunovačním obřadu pronesl řeč v maďarštině a stal se tak po Marii Terezii druhým a posledním králem, který při tomto obřadu hovořil v mateřštině svých poddaných.

V roce 1835 se po smrti Františka I. stal rakouským císařem a 7. září 1836 se nechal korunovat na českého krále jako Ferdinand V.

Ferdinand byl jedním z nejoblíbenějších panovníků, on sám však prakticky nevládl, protože jeho otec před smrtí fakticky složil vládu do rukou všemocného kancléře Metternicha a státní rady, které předsedal císařův strýc arcivévoda Ludvík a jejímž členem byl jak Metternich, tak český hrabě František Antonín Kolovrat. Oba naposledy jmenovaní zaujímali rozdílná politická stanoviska a navzájem si blokovali jakákoli politická rozhodnutí, což nakonec vedlo až k revoluci v roce 1848. Přízvisko „Dobrotivý“ si Ferdinand získal pro své laskavé a příjemné chování.

Dne 2. prosince 1848 byl proti své vůli odstaven od trůnu a v arcibiskupském paláci v Olomouci abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa I.

Po abdikaci[editovat | editovat zdroj]

Zbytek života strávil Ferdinand se svou ženou Marií Annou v Praze. Ačkoliv mu kdysi lékaři předpovídali krátký život, vydržel zde ještě 27 let. Na Pražském hradě mu bylo vykázáno jedno křídlo na druhém nádvoří. Také mu bylo zakoupeno bývalé Toskánské panství se zámky Ploskovice a Zákupy, na nichž pobýval většinu času a které pro něj byly nákladně upraveny a přestavěny.

Zákupský zámek mu patřil až do jeho smrti, tedy 27 let. Jezdíval na něj kočárem z Ploskovic, z Prahy buď kočárem, či později (poprvé 1867) vlakem. A samostatně občas i jeho manželka, sardinská princezna Marie Anna Karolína, ovšem ta trávila daleko více času v slunné Itálii. V Zákupech na svém novém sídle pobýval excísař poprvé v květnu 1851 a mnohokrát za ním přijeli i další členové rozsáhlého příbuzenstva. Naposledy na svém zámku pobýval v roce 1874.[1]

Pražané ho měli rádi, vídávali ho na dnešní Národní třídě, kde na každodenních procházkách dával dětem bonbony a chudým almužnu. Praze postupně věnoval na 450 000 zlatých. Zemřel ve věku 82 let na Pražském hradě 29. července 1875.

Ferdinandův život v datech[editovat | editovat zdroj]

Ferdinand I. jakožto lombardsko-benátský král na portrétu A. Weißenböcka z roku 1838

1793, 19. duben - narození ve Vídni
1802, 26. duben - byl povolán princův první vychovatel František Maria von Steffaneo-Carnea
1805, listopad - evakuace císařské rodiny z Vídně před blížícími se vojsky francouzského císaře Napoleona
1807, 12. duben - zemřela Ferdinandova matka Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
1807, 13. duben - po pěti letech služby byl propuštěn princův první vychovatel Steffaneo-Carnea
1808, 6. leden - František I. se oženil s Marii Ludovikou z Modeny a Ferdinand tak dostal nevlastní matku, která se velmi zasloužila o jeho další vývoj a vzdělání
1809 - princi byl přidělen nový vychovatel - svobodný pán Josef Erberg
1815 - se s otcem zúčastnil tažení proti Napoleonovi
1816, duben - zemřela Ferdinandova nevlastní matka Marie Ludovika
1824 - bylo vydáno lékařské dobrozdání, že Ferdinand není schopen vlády
1825 - vedl rakouskou delegaci pozvanou do Petrohradu ke korunovaci cara Mikuláše I.
1830 - vydáno lékařské dobrozdání, které potvrzovalo, že je korunní princ schopen vlády a může se oženit
1830, 28. září - korunovace uherským králem v Prešpurku
1832, únor - sňatek s Marií Annou Karolínou Piou Savojskou
1832, 9. srpen - neúspěšný atentát v Bádenu
1836, 7. září - korunovace českým králem v Praze
1838, 6. září - korunovace v Miláně na lombardského krále
1848, 2. prosinec - v Olomouci zveřejněn manifest oznamující Ferdinandovu abdikaci
1848, prosinec - Ferdinand a jeho manželka se odebrali do Prahy
1856, 28. únor - oslava stříbrné svatby v Praze
1852, 10. květen - setkání s carem Mikulášem I. v Praze
1858 - sepsal závěť
1875, 29. červen - smrt v Praze

Vývod Ferdinanda V.[editovat | editovat zdroj]

Vývod Ferdinanda V. ve třech generacích
Ferdinand V. Otec:
František I.
Děd:
Leopold II.
Praděd:
František I. Lotrinský
Prababička:
Marie Terezie
Babička:
Marie Ludovika Španělská
Praděd:
Karel III. Španělský
Prababička:
Marie Amálie Saská
Matka:
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
Děd:
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
Praděd:
Karel III. Španělský
Prababička:
Marie Amálie Saská
Babička:
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
Praděd:
František I. Lotrinský
Prababička:
Marie Terezie

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ASCHENBRENNER, Martin. Ferdinand V. Dobrotivý. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2006, roč. 9, čís. 15, s. 58. ISSN 1211-9172.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
František I.
Znak z doby nástupu Rakouský císař
18301848
Znak z doby konce vlády Nástupce:
František Josef I.
Předchůdce:
František I.
Znak z doby nástupu Český král
18301848
Znak z doby konce vlády Nástupce:
František Josef I.
Předchůdce:
František I.
Znak z doby nástupu Uherský král
18351848
Znak z doby konce vlády Nástupce:
František Josef I.
Předchůdce:
František I.
Znak z doby nástupu Chorvatsko-slavonský král
18351848
Znak z doby konce vlády Nástupce:
František Josef I.
Předchůdce:
František I.
Znak z doby nástupu Dalmátský král
18481916
Znak z doby konce vlády Nástupce:
František Josef I.
Předchůdce:
František I.
Znak z doby nástupu Lombardsko-benátský král
18351848
Znak z doby konce vlády Nástupce:
zánik státu
Předchůdce:
František I.
Znak z doby nástupu Haličsko-vladiměřský král
18351848
Znak z doby konce vlády Nástupce:
František Josef I.
Předchůdce:
František I.
Znak z doby nástupu Hlava dynastie
18351848
Znak z doby konce vlády Nástupce:
František Josef I.