Svatopluk Olomoucký
| Svatopluk Olomoucký | ||
|---|---|---|
| Český kníže | ||
![]() |
||
| Svatopluk Olomoucký, freska ze Znojemské rotundy. | ||
| Doba vlády | 1107 - 1109 | |
| Úmrtí | 21. září 1109 | |
| Předchůdce | Bořivoj II. | |
| Nástupce | Vladislav I. | |
| Manželky | N.N. | |
| Potomci | Václav Jindřich Olomoucký Jindřich († dítě) |
|
| Dynastie | Přemyslovci | |
| Otec | Ota I. Olomoucký | |
| Matka | Eufemie Uherská | |
Svatopluk (resp. Svatopluk Olomoucký, datum jeho narození neznámé, zemřel 21. září 1109) pocházel z olomoucké větve dynastie Přemyslovců, byl nejdříve knížetem olomouckého údělu, v letech 1107-1109 pak českým knížetem.
Obsah |
Původ[editovat]
Svatopluk byl nejspíše prvorozeným synem olomouckého údělného knížete Oty Olomouckého a Eufemie Uherské z rodu Arpádovců a otcovým nástupcem - společně se svým bratrem Otou II. Svatoplukovým dědem byl kníže Břetislav I., strýcem král Vratislav II.
Olomoucký údělník[editovat]
Když v roce 1086 nebo 1087 Ota I. Olomoucký zemřel, jeho synové byli příliš mladí na převzetí údělu (Svatopluk se zřejmě narodil až v 80. letech 11. století). Král Vratislav v roce 1090 olomoucký úděl svěřil svému synovi Boleslavovi.
Eufemie Uherská se uchýlila k brněnskému údělníkovi, Otovu bratrovi Konrádovi. Konrád, který se snad pokusil hájit práva Otových synů, každopádně získal vládu nad celou Moravou. Vratislav se nakonec při obléhání Brna dostal do svízelné situace a jako svého nástupce uznal Konráda Brněnského. Někdy v této době (1091-1092) Eufemie začala spravovat Olomoucko. Svatoplukovi ho předala v roce 1095.
Nároky na trůn[editovat]
V roce 1103 se Svatopluk účastnil spolu s knížetem Bořivojem II. tažení na Polsko, kde proti sobě o trůn bojovali Boleslav III. Křivoústý a Zbyhněv. Bořivoj získal 1000 hřiven od Křivoústého, aby nepodnikal další útoky. O tuto sumu se ale kníže s bratrancem nerozdělil.
O dva roky později, v roce 1105 uskutečnil po dohodě s Polskem a Uherskem vojenskou výpravu do Čech, která měla odstranit Bořivoje II. a umožnit Svatoplukovi stát se českým knížetem. Nepodařilo se mu ale proniknout do Prahy. V roce 1107 tedy poslal k nyní už nedůvěřivému Bořivoji II. svého vyslance, který tvrdil, že přeběhl od Svatopluka na stranu Bořivoje. Pomluvil u knížete jeho přední rádce a spojence, že se prý sami spolčují se Svatoplukem. Bořivoj rázem ztratil oporu své moci a byl nucen uprchnout do Německa. Svatopluk se stal českým knížetem.
Český kníže[editovat]
Brzy nato byl Svatopluk zajat králem Svaté říše římské Jindřichem V. Jindřich Svatopluka propustil až za slib obrovského výkupného, které si Svatopluk obstaral mimo jiné i vyrabováním četných českých kostelů a klášterů.
S Jindřichem V. se ale posléze usmířil a podnikl s ním tažení do Uherska. Morava byla mezitím přepadena Poláky a Svatopluk byl nucen se z Uher navrátit a nepřítele zahnat zpět. Krátce potom vpadli na Moravu Uhři, kníže jim vytáhl vstříc, ale v noci si o větévku vypíchl oko. Rozhodl se také vyřešit delší dobu trvající mocenskou rivalitu mezi Přemyslovci a rodem Vršovců. V roce 1108 nechal Vršovce i s jejich příbuznými povraždit a zmocnil se jejich držav.
Posledním Svatoplukovým krokem bylo odvetné tažení do Polska roku 1109, opět spolu s Jindřichem V. Na cestě byl přepaden neznámým jezdcem a probodnut kopím. Vrah byl nejspíše mstitel Vršovců, jeden z těch, kteří vyvraždění přežili. Ostatky knížete byly pravděpodobně pohřbeny v kladrubském klášteře.
Potomci[editovat]
S neznámou manželkou měl Svatopluk syna Václava Jindřicha (1107/8 - 1130), jemuž byl za kmotra Jindřich V.
Genealogie[editovat]
| Břetislav I. zm. 9. listopadu 1034 |
Jitka ze Svinibrodu zm. po 1052 |
Béla I. Uherský? nar. okolo 1016 zm. 11. září 1063 |
Richenza Polská? nar. asi 1018 zm. po 1059 |
||||||||||
| Ota I. Olomoucký zm. 9. června 1086/7 |
Eufemie Uherská zm. 2. dubna 1111 |
||||||||||||
| neznámá manželka OO ? |
Svatopluk Olomoucký zm. 21. září 1109 |
||||||||
| Václav Jindřich Olomoucký nar. asi 1107 zm. 1. března 1130 |
|||||||||
Literatura[editovat]
- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl : Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
- NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./II. Od Břetislava I. do Přemysla I. Praha : Jan Laichter, 1913. 1214 s.
- SOMMER, Petr; TŘEŠTÍK, Dušan; ŽEMLIČKA, Josef, a kol. Přemyslovci. Budování českého státu. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0.
- WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7422-563-0.
- ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 712 s. ISBN 978-80-7106-905-8.
Související články[editovat]
Externí odkazy[editovat]
| Předchůdce: Bořivoj II. |
Český kníže Svatopluk Olomoucký 1107 - 1109 |
Nástupce: Vladislav I. |

