Vladislav II.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vladislav II.
Český kníže a od roku 1158 král
Doba vlády	1140 - 1172
Korunovace	11. leden 1158
Narození	asi 1110
	Praha
Úmrtí	18. leden 1174
	Meerane
Pochován	Klášter Strahov
Přechůdce	Soběslav I.
Následník	Bedřich
Manželky	I. Gertruda Babenberská (1140-50)
	II. Judita Durynská (1153-74)
Dynastie	Přemyslovci
Otec	Vladislav I.
Matka	Richenza z Bergu

Vladislav II. (cca 1110 – 18. ledna 1174, Meerane) byl český kníže od roku 1140 a od roku 1158 do roku 1172 druhý český král z rodu Přemyslovců.

[editovat] Mladí

Nejstarší syn Vladislava I. a Richenzy z Bergu prožil dobrodružné mládí. Za vlády svého strýce Soběslava I. neměl naději na trůn, odešel tedy roku 1133 do Bavorska, snad k příbuzným. V roce 1136 měl vést pomocný oddíl, který český kníže poskytl císaři; Vladislav přijal peníze na výpravu a uprchl do Uher.

[editovat] Knížetem

Po smrti strýce Soběslava I. se jeho postavení zásadně změnilo. Roku 1140 byl velmoži povolán na knížecí stolec, přestože sami přijali před dvěma lety za nástupce syna Soběslava I., rovněž Vladislava. Vladislav byl vlastně kompromisní volbou a římský král nynější volbu českých velmožů potvrdil. Jednalo se o další porušení stařešinského nástupnického zákona (který jak vidno stejně prakticky neexistoval), podle něhož měl na trůn jako nejstarší Přemyslovec nastoupit Konrád II. Znojemský.

V dubnu získal Vladislav od Konráda III. Čechy v léno. Už tehdy byl Konrádovým příbuzným, protože jeho manželka Gertruda Babenberská byla císařovou nevlastní sestrou.

Nový kníže projevil nečekanou ráznost a vladařské schopnosti. Již roku 1142 se odehrál pokus o jeho svržení. Vladislav prohrál bitvu s vojskem moravských údělníků u Vysoké na Čáslavsku a poté spěchal ke Konrádovi pro pomoc, zatímco Prahu hájili před Konrádem Znojemským manželka Gertruda a bratr Děpolt I.

S pomocí římského krále se pak Vladislav udržel na trůně. Situaci v zemi pomohl uklidnit papežský legát Guido. Vladislav se tak mohl vydat s Konrádem III. v roce 1147, kdy už byly poměry v zemi stabilizované, na II. křížovou výpravu do Palestiny. Panovník absolvoval pouze část cesty, dorazil do Cařihradu. Zpáteční cestu volil přes Kyjev a Krakov.

[editovat] Královský titul

Příbuzenstvo
otec	Vladislav I.
matka	Richenza z Bergu
I. m.	Gertruda Babenberská
II. m.	Judita Durynská
syn	Přemysl Otakar I.
syn	Vladislav Jindřich
syn	Bedřich
vnuk	Václav I.

Po nástupu Friedricha Barbarossy na římský trůn se vztahy ochladily, jelikož nový císař favorizoval potomky Soběslavovy. Poměrně záhy však oba muži našli k sobě cestu; ukazuje to jak Vladislavův druhý sňatek (s Juditou Durynskou), tak jeho taktika po Barbarossově římské jízdě v roce 1155.

Vladislav II. byl na sněmu v Řezně 11. ledna 1158 korunován královskou korunou. Tento akt byl ale jednoznačně výhodnější pro Barbarossu. Získal pomoc a nic jej to nestálo. Vladislav tak jako druhý Přemyslovec (po Vratislavu II.) získal královskou hodnost, byť oba jen za věrné služby císaři. Spekuluje se o tom, že Vladislavův titul byl dědičný, jeho synům se ho ale nepodařilo udržet. V souvislosti s královským titulem Vladislava II. se ve znaku země objevuje poprvé lev, který tak vystřídal přemyslovskou orlici.

[editovat] Vladislavova politika

Král Vladislav po obdržení titulu doprovázel osobně císaře do Itálie a v bitvě u Milána vynikl svou statečností. V šedesátých letech se výtečně uplatnil v uherských sporech. Po smrti biskupa Daniela v roce 1167 se vztah mezi římským císařem a českým králem začal kalit, zejména když se Vladislavův syn Vojtěch stal příštího roku salcburským arcibiskupem. Stalo se tak totiž bez souhlasu císaře a Vojtěch se navíc přiklonil na stranu necísařského papeže. Post si neudržel, i kdy Vladislav za to nabízel značné sumy. Roztržka s císařem Vladislava oslabila při řešení nástupnické otázky.

Dlouhá Vladislavova vláda přinesla českým zemím nemalý rozkvět. Jeho rodinné a politické styky se zahraničím otevřely cestu mnohým kulturním vlivům, které přicházely do Čech ze západu. Na počátku Vladislavova panování se v Čechách usadily tzv. reformované řády, premonstráti a cisterciáci, později i johanité. Byla založena řada klášterů (Strahov, Plasy, Pomuk, Želiv, Doksany).

V Praze nechal v letech 1160–1172 postavit kamenný most. Protože se tak stalo z popudu královy druhé ženy Judity Durynské, dostal jméno Juditin. Na druhé straně se pouze dynastické motivy ztotožnění s politikou říše ukázaly jako příliš úzké. Dokazuje to následující čtvrtstoletý úpadek panovnické moci, s Vladislavovou vládou nerozlučně spojený.

[editovat] Durynský exil

Poněkud smutně vyznívá konec Vladislavovy vlády. Ve snaze zajistit nástupnictví svému nejstaršímu synu Bedřichovi rezignoval Vladislav koncem roku 1172 na svůj úřad a uvedl syna jako českého knížete. Neučinil tak ani cestou sněmovního shromáždění, ani přijetím knížectví od císaře. Ve strahovském klášteře si upravil obydlí na dožití. Vladislavovo ztotožnění s politikou říše ovšem Bedřichovi neusnadňovalo složitou situaci uvnitř početné přemyslovské dynastie.

Starý král dokonce musel opustit Čechy a odebrat se do Durynska, na statky své druhé manželky, kde v Meerane již v lednu 1174 zemřel. Byl pohřben v míšeňské katedrále, později byly jeho ostatky přeneseny do Strahovského kláštera konventního chrámu Nanebevzetí Panny Marie.

Začal 25 let trvající boj o post českého knížete. O nejvyšší post v zemi se hlásili také synové Soběslava I. – na Přimdě vězněný Soběslav (II.), nejstarší tehdy žijící Přemyslovec, Oldřich a Václav. Oporu našli u císaře Fridricha I. Barbarossy (Vladislav II. očividně přecenil vděk císaře, kterému léta věrně sloužil), který v září 1173 zbavil Bedřicha moci. Ten musel ustoupit ve prospěch Soběslava II., který se stal knížetem.

[editovat] Potomci

V roce 1140 se Vladislav oženil s Gertrudou Babenberskou (1118? -1150), se kterou měl čtyři děti:

Bedřich (1141? - 1189), český kníže

∞ 1157 Alžběta Uherská

Anežka († 1228), abatyše u sv. Jiří
Svatopluk († po 1169)
Vojtěch († 1200), salcburský arcibiskup

V roce 1153 se Vladislav oženil podruhé, s Juditou Durynskou (po 1135 - po 1174), se kterou měl tři děti:

Přemysl Otakar I. (1155? - 1230), český král

∞ 1178 Adléta Míšeňská

∞ 1199 Konstancie Uherská

Vladislav Jindřich (1160? - 1222), český kníže a moravský markrabě

∞ Hedvika

Richsa (1165? - 1182)

∞ 1177 Jindřich I. z Mödlingu, syn Jindřicha II. Jasomirgotta

[editovat] Genealogie

Vratislav II.
zm. 14. ledna 1092

Svatava Polská
zm. 1. září 1126

Jindřich z Bergu

Adelheid z Mochentalu

Vladislav I.
zm. 12. dubna 1125

Richenza z Bergu
nar. asi 1095
zm. 27. září 1125

		1. Gertruda Babenberská nar. asi 1118 zm. 8. duben 1150 OO 1140		Vladislav II. nar. asi 1110 zm. 18. ledna 1174		2 Judita Durynská nar. asi 1135 zm. 9. září po 1174 OO 1153

	1		1		1		1
Bedřich nar. asi 1141 zm. 1189		Anežka zm. 1228		Svatopluk zm. po 1169		Vojtěch zm. 1200
	2		2		2
Přemysl Otakar I. nar. asi 1155 zm. 1230		Vladislav Jindřich nar. 1160? zm. 1222		Richsa Česká nar. 1165? zm. 1182