Vladislav II. Vyhnanec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vladislav II. Vyhnanec
Polský senior
Wladyslaw II Wygnaniec.jpg
Vladislav II. Vyhnanec (Jan Matejko)
Doba vlády 11381146
Narození 1105
Krakov
Úmrtí 1159 (54 let)
Altenburg
Předchůdce Boleslav III. Křivoústý
Nástupce Boleslav IV. Kadeřavý
Manželky Anežka Babenberská
Potomci Boleslav I. Vysoký
Měšek I. Křivonohý
Konrád Hlohovský
Richenza Slezská
Albert
Dynastie Piastovci
Otec Boleslav III. Křivoústý
Matka Zbyslava Kyjevská

Vladislav II. zvaný Vyhnanec, polsky Władysław II Wygnaniec (1105 Krakov30. května 1159 Altenburg) byl polský kníže a první senior, který vládl v letech 11381146. Pocházel z rodu Piastovců a je pokládán za zakladatele jeho větve, tzv. slezských Piastovců. Byl synem polského knížete Boleslava III. Křivoústého a jeho první ženy Zbyslavy Kyjevské.

Ze strany manželky byl nevlastním švagrem římského krále Konráda III. a švagrem českého knížete Vladislava II.[P 1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Krátce před svou smrtí roku 1138 rozdělil Boleslav III. Polsko na údělná knížectví, která předal svým synům. Vladislav, jakožto nejstarší syn, získal území Malopolska s Krakovem, Slezsko, Lubušsko a část Velkopolska a titul polského seniora, tedy jakéhosi hlavního polského knížete, který řídil polskou zahraniční politiku, prováděl investituru biskupů, jmenoval kastelány apod.[1]

Již roku 1142 se dostal do bojů se svými bratry, kteří byli nespokojeni s dělbou moci. Zprvu měl podporu duchovenstva a části polské šlechty, tu však ztratil uvězněním a oslepením významného velmože Petra Wlasta.[2] Následně na něj hnězdenský arcibiskup Jakub uvalil klatbu a velká část šlechty přešla na stranu nespokojenců.[2]

Na jaře roku 1146 byl Vladislav donucen opustit Polsko. Nejprve odešel s rodinou na dvůr svého švagra do Prahy, ale ten ho takřka vzápětí poslal za jejich společným nevlastním švagrem Konrádem III. Vladislav Konrádovi III. složil lenní hold.[2] Konrád na oplátku ještě téhož roku vytáhl s vojskem do Slezska. Tato vojenská výprava však skončila neúspěchem a Vladislav se usídlil v saském Altenburgu.[2] Poté se pravděpodobně zúčastnil druhé křížové výpravě Konrádově po boku.[3] Svých nároků v Polsku se nikdy nevzdal, v jeho prospěch se pokusil intervenovat v roce 1157 i Fridrich I. Barbarossa, opět neúspěšně.[P 2][4] Vladislav tak zemřel roku 1159 ve vyhnanství na hradě Altenburg.

O čtyři roky později (1163) ale už Barbarossa zájmy jeho synů prosadil a ti se tak mohli vrátit do Slezska, které obdrželi jako úděl. Od té doby počalo vydělování Slezska z polského státu a jeho dělení na menší knížectví.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

V roce 1125 se Vladislav oženil s Anežkou Babenberskou (1108/13-1160/3). Měli spolu pět dětí:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Je zajímavé, že jak český, tak polský Vladislav se vyznačovali velmi těsným vztahem k Říši a přátelským poměrem k jejímu vládci – jejich manželství v tom zřejmě hrála určitou roli.
  2. Boleslav IV. Kadeřavý, tehdejší senior, se po jednáních s Fridrichem Barbarossou pouze zavázal, že navštíví příští sněm v Magdeburgu, kde se mělo rozhodnout o Vladislavových nárocích. Boleslav se však na sněm nedostavil a následná smrt zhatila Vladislavovy další plány.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha : Libri, 2004. 546 s. Dále jen Dějiny Slezska v datech. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 28.  
  2. a b c d Dějiny Slezska v datech, s. 33
  3. Dějiny Slezska v datech, s. 38
  4. Dějiny Slezska v datech, s. 34
Předchůdce:
Boleslav III. Křivoústý
Znak z doby nástupu Polský senior
11381146
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Boleslav IV. Kadeřavý