Jitka ze Schweinfurtu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jitka ze Schweinfurtu
Česká kněžna
Jitka.jpg
Jitka ze Schweinfurtu
Narození před 1003
Nordgau?
Úmrtí 2. srpna 1058
Uhersko
Pochována Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Předchůdce Božena?
Následník Ida Wettinská
Panovník Břetislav I.
Dynastie Babenberkové
Otec Jindřich Nordgavský
Matka Gerberga (z Grabfeldu?)

Jitka (Judita) ze Schweinfurtu[1] (před 10032. srpna 1058) byla manželka Břetislava I. a česká kněžna. Jejím pradědem byl možná mocný bavorský vévoda Arnulf, současník svatého Václava.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Údajně krásná Jitka byla dcerou bavorského šlechtice, markraběte v Nordgau Jindřicha z rodu Babenberků a jeho choti Gerbergy, zřejmě hraběnky ze sousedního panství Grabfeldu. Její otec se po smrti císaře Oty III. postavil na stranu bavorského vévody, budoucího Jindřicha II. Příliš vděku se ovšem nedočkal a titul bavorského vévody od Jindřicha neobdržel. Markrabě se proti králi na čas vzbouřil, nakonec se ale usmířili.

Břetislav a Jitka[editovat | editovat zdroj]

Břetislav I. unáší Jitku z rodinného kláštera Babenberků ve Schweinfurtu (vyobrazení z latinského překladu Dalimilovy kroniky)

Dobré vztahy mezi Přemyslovci a Babenberky měly být stvrzeny sňatkem, o kterém se nejspíše jednalo kolem roku 1020. Markrabě východní marky Vojtěch tou dobou neměl dceru ve vhodném věku, a tak v úvahu přicházela jeho neteř Jitka. Syn českého kníže Oldřicha Břetislav byl ovšem nemanželského původu, což příliš nenapomáhalo vyhlídkám na sňatek s urozenou Jitkou.

Břetislav problém vyřešil sám, když ji zřejmě v roce 1021 unesl z rodinného kláštera. Vojtěch a zřejmě i Jitka o připravovaném únosu věděli, protože Břetislav ani nebyl za svůj tehdy těžký zločin potrestán. Nedlouho poté se s Jitkou oženil.

Ačkoliv první syn Spytihněv se narodil až asi o deset let později, což vedlo k hypotézám, že k únosu došlo až v roce 1029, je známo že Jitka svému muži porodila pět synů: Spytihněva, Vratislava, Konráda, Jaromíra a Otu. Je ovšem pravděpodobné, že mezi jejich dětmi byly i dcery a ani Spytihněv nemusel být prvorozeným synem, ale prvním přeživším.

Vyhnanství v Uhersku[editovat | editovat zdroj]

Po Břetislavově smrti v roce 1055 prý byla Jitka Spytihněvem II. v rámci vyřizování starých účtů vypovězena z Čech.[2] Spytihněv svou matku vyhnal ze země, pravděpodobně proto, že kdysi bránila jeho mladší bratry. Přestože se Juditin bratr Ota stal roku 1048 švábským vévodou, odešla vdova do Uher.[2] V Uhersku se měla podle kronikáře Kosmy údajně provdat za oslepeného bývalého krále Petra.

Jitka ze Svinibrodu zemřela 2. srpna 1058. Její ostatky jsou uloženy v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Judith of Schweinfurt ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dříve se používalo české exonymum Svinibrod, dnes už je považováno za zastaralé.
  2. a b ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí : (1034-1198). Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-905-8. S. 81.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Česká kněžna
Předchůdce:
Božena?
10341055
Jitka ze Schweinfurtu
Nástupce:
Ida Wettinská