Jitka ze Schweinfurtu

Jitka ze Schweinfurtu
Česká kněžna
Jitka ze Schweinfurtu
Narození	před 1003
	Nordgau?
Úmrtí	2. srpna 1058
	Uhersko
Pochována	Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Předchůdce	Božena?
Následník	Ida Wettinská
Panovník	Břetislav I.
Dynastie	Babenberkové
Otec	Jindřich Nordgavský
Matka	Gerberga (z Grabfeldu?)

Jitka (Judita) ze Schweinfurtu (před 1003 – 2. srpna 1058) byla manželka Břetislava I. a česká kněžna. Jejím pradědem byl možná mocný bavorský vévoda Arnulf, současník svatého Václava.

Původ

Údajně krásná Jitka byla dcerou bavorského šlechtice, markraběte v Nordgau Jindřicha z rodu Babenberků a jeho choti Gerbergy, zřejmě hraběnky ze sousedního panství Grabfeldu. Její otec se po smrti císaře Oty III. postavil na stranu bavorského vévody, budoucího Jindřicha II. Příliš vděku se ovšem nedočkal a titul bavorského vévody od Jindřicha neobdržel. Markrabě se proti králi na čas vzbouřil, nakonec se ale usmířili.

Břetislav a Jitka

Břetislav I. unáší Jitku z rodinného kláštera Babenberků ve Schweinfurtu (vyobrazení z latinského překladu Dalimilovy kroniky)

Dobré vztahy mezi Přemyslovci a Babenberky měly být stvrzeny sňatkem, o kterém se nejspíše jednalo kolem roku 1020. Markrabě východní marky Vojtěch tou dobou neměl dceru ve vhodném věku, a tak v úvahu přicházela jeho neteř Jitka. Syn českého kníže Oldřicha Břetislav byl ovšem nemanželského původu, což příliš nenapomáhalo vyhlídkám na sňatek s urozenou Jitkou.

Břetislav problém vyřešil sám, když ji zřejmě v roce 1021 unesl z rodinného kláštera. Vojtěch a zřejmě i Jitka o připravovaném únosu věděli, protože Břetislav ani nebyl za svůj tehdy těžký zločin potrestán. Nedlouho poté se s Jitkou oženil.

Ačkoliv první syn Spytihněv se narodil až asi o deset let později, což vedlo k hypotézám, že k únosu došlo až v roce 1029, je známo že Jitka svému muži porodila pět synů: Spytihněva, Vratislava, Konráda, Jaromíra a Otu. Je ovšem pravděpodobné, že mezi jejich dětmi byly i dcery a ani Spytihněv nemusel být prvorozeným synem, ale prvním přeživším.

Vyhnanství v Uhersku

Po Břetislavově smrti v roce 1055 prý byla Jitka Spytihněvem II. v rámci vyřizování starých účtů vypovězena z Čech. Spytihněv svou matku vyhnal ze země, pravděpodobně proto, že kdysi bránila jeho mladší bratry. Přestože se Juditin bratr Ota stal roku 1048 švábským vévodou, odešla vdova do Uher. V Uhersku se měla podle kronikáře Kosmy údajně provdat za oslepeného bývalého krále Petra.

Jitka ze Svinibrodu zemřela 2. srpna 1058. Její ostatky jsou uloženy v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.

Potomci

• Spytihněv II. (1031 - 1061), český kníže ∞ Ida Wettinská
• Vratislav II. († 1092), český kníže ∞
  • 1/ N.N.
  • 2/ 1057 Adléta Uherská
  • 3/ 1062 Svatava Polská
• Konrád I. Brněnský (1035? – 1092), český kníže ∞ 1054 Virpirka z Tenglingu
• Jaromír (1040? - 1090), pražský biskup
• Ota I. Olomoucký († 1086), olomoucký údělník ∞ Eufemie Uherská

Odkazy

Literatura

• BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl : Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.  
• CHARVÁT, Petr. Zrod českého státu 568-1055. Praha : Vyšehrad, 2007. 263 s. ISBN 978-80-7021-845-7.  
• KRZEMIEŃSKA, Barbara. Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. století. 2. vyd. Praha : Garamond, 1999. 390 s. ISBN 80-901760-7-0.  
• LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců III. Správa a obrana země (1012-1055). Od Oldřicha po Břetislava I. Praha : Libri, 2008. 282 s. ISBN 978-80-7277-365-7.  
• NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./II. Od Břetislava I. do Přemysla I. Praha : Jan Laichter, 1913. 1214 s.  
• TŘEŠTÍK, Dušan; ŽEMLIČKA, Josef; SOMMER, Petr, a kol. Přemyslovci. Budování českého státu. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0.  
• ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 712 s. ISBN 978-80-7106-905-8.  

Externí odkazy

• Božena Křesinova a Jitka Schweinfurtská

Česká kněžna
Předchůdce: Božena?	1034–1055 Jitka ze Schweinfurtu	Nástupce: Ida Wettinská