Ota I. Olomoucký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Příbuzenstvo
otec Břetislav I.
matka Jitka ze Svinibrodu
manželka Eufemie Uherská
dcera Bohuslava
syn Svatopluk Olomoucký
dcera Boleslava
syn Ota II. Olomoucký
syn Břetislav

Ota I. Olomoucký (1045 – 9. červen 1087), řečený také Sličný, byl nejmladší syn Břetislava I. a Jitky ze Svinibrodu (Schweinfurtu), kníže olomouckého údělu (10611087) z dynastie Přemyslovců. Jak už naznačuje jeho přezdívka, Ota I. zřejmě patřil mezi nejpůvabnější příslušníky českého panovnického rodu.

Za vlády Břetislava a Spytihněva[editovat | editovat zdroj]

Břetislav I. krátce před svou smrtí ustanovil stařešinský nástupnický řád, kdy se českým knížetem měl stát vždy nejstarší Přemyslovec, a Moravu rozdělil na severní část, Olomoucko, a jižní, Brněnsko. Po Břetislavově smrti (1055) se knížetem stal jeho nejstarší syn Spytihněv II., Olomoucko získali další syn Vratislav a Konrád s Otou jižní část Moravy.

Olomoucký údělník Vratislav se ovšem rychle dostal do sporu s novým knížetem a musel před ním uprchnout do Uher. Konrád s Otou se museli uchýlit do Prahy. Za vlády Spytihněva II. tedy Ota působil na panovnickém dvoře jako pouhý mistr kuchyně. Když ale Spytihněv roku 1061 zemřel a k moci se dostal další z bratrů, olomoucký údělník Vratislav, byl Otovi svěřen olomoucký úděl, zatímco Konrád obdržel Brněnsko. V budoucnu měli olomoucký úděl spravovat synové Oty, Brněnsko nakonec Konrád rozdělil (měl totiž dva syny) a vyčlenil znojemský úděl.

Ota I. a král Vratislav[editovat | editovat zdroj]

Bitva u Mailberku

Mladší bratři knížete a krále Vratislava proti němu tvořili jakousi opozici, protože Vratislav se postupně snažil posílit vlastní moc na jejich úkor. Moravští údělníci také stáli za zvolením svého bratra Jaromíra pražským biskupem.

Roku 1063 se Ota oženil s uherskou princeznou Eufemií, zřejmě dcerou krále Bély I. a Richenzy Polské a sestřenicí druhé manželky Vratislava II. Adléty. V roce 1078 Ota společně s Eufémií založil klášter Hradisko u Olomouce.

Po Otově smrti v roce 1087 se vlády nad Olomouckem ujal Vratislav II., který ho poté svěřil svému synovi Boleslavovi. Vdova Eufemie s dětmi se uchýlila pod ochranu Konráda I. Není příliš známo, že Ota I. byl dávno před císařem Karlem IV. nazván „otcem vlasti" (pater patrie) a „otcem Moravy" (pater Moravie).[1]

Genealogie[editovat | editovat zdroj]

Oldřich
zm. 9. listopadu 1034
  Božena?
zm. po 1052
  Jindřich Nordgavský
zm. 18. září 1017
  Gerberga
(z Grabfeldu)?
zm. po 1036
         
     
  Břetislav I.
zm. 10. ledna 1055
  Jitka ze Svinibrodu
zm. po 1052
 
     
   
Eufemie Uherská
zm. 2. dubna 1111
OO   ?
Ota I. Olomoucký
zm. 9. června 1086/7
                   
                   
Svatopluk Olomoucký
 zm. 21. září 1109
 
Ota II. Olomoucký
 zm. 18. února 1126
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-759-8. S. 79.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]