Babenberkové
| Dějiny Rakouska | |
|
|
|
| Prehistorie | |
|---|---|
| Doba halštatská | |
| Noricum | |
| Markomani | |
| Sámova říše | |
| Karantánie | |
| Rakouské markrabství | |
| Babenberkové | |
| Rakouské vévodství | |
| Habsburská éra | |
| Habsburkové | |
| Svatá říše římská | |
| Rakouské arcivévodství | |
| Habsburská monarchie | |
| Habsbursko-lotrinská dynastie | |
| Rakouské císařství | |
| Německý spolek | |
| Rakousko-Uhersko | |
| 1. světová válka | |
| Atentát na Františka d'Este | |
| Rakousko po 1. světové válce | |
| Německé Rakousko | |
| Rakouská první republika | |
| Rakouský stát | |
| Anschluss | |
| 2. světová válka | |
| Rakousko v nacistickém Německu | |
| Rakousko po 2. světové válce | |
| Okupační zóny Rakouska | |
| Rakouská druhá republika |
Babenberkové byli první rakouskou vládnoucí dynastií v letech 976 až 1246 pocházející z východních Frank.
Roku 976 udělil Ota II. hraběti Leopoldovi I. (976–994) v léno východní bavorskou marku a v roce 996 je poprvé doložen název Ostarrîchi (čili Rakousko).[1] Počátkem druhé poloviny 11. století začala babenberská markrabata vyvíjet vlastní politiku, která měla za cíl oslabit moc německých císařů na území, které spravovali Babenberkové. To vedlo k tomu, že Leopold II. Babenberský v boji o investituru podporoval papeže, což bylo v rozporu se zájmy tehdejšího německého císaře Jindřicha IV., který problematickou Východní marku daroval svému spojenci, českému knížeti Vratislavu II.. Vratislav II. se snažil toto území vojensky ovládnout ale i přes počáteční úspěchy (vítězství v bitvě u Mailberku 1082) se mu to nepodařilo.
Pro vznik Rakouska byla klíčová vláda Leopolda III. (markrabě rakouský od 1096 do 1136), který si sňatkem s dcerou Jindřicha IV., která byla zároveň vdovou po Fridrichovi Štaufském, zajistil příbuzenství s oběma německými císařskými rody. Svojí další politikou se Leopold pokoušel upevnit pozici svého markrabství. Roku 1125 se na základě příbuzenských vztahů neúspěšně pokusil kandidovat na římskoněmeckého císaře. Leopold III. byl roku 1163 vyhlášen za zemského patrona Rakouska a roku 1485 kanonizován.
Jindřich II. Jasomirgott roku 1143 obdržel do svého léna Bavorsko, toho se však byl nucen vzdát již roku 1156. Vzdání se Bavorska ve prospěch rodu Welfů (Jindřich Lev) přineslo Babenberkům tzv. privilegium minus, kterým obdrželi od císaře Fridricha I. Barbarossy dost rozsáhlá práva mj. i nástupnictví v ženské linii a povýšení markrabství rakouského na Rakouské rakouské vévodství.
Roku 1192 ovládl Leopold V. Babenberský Štýrsko a poslední Babenberk Fridrich II. Bojovný chtěl povýšit Rakousko na království, ale padl roku 1246 v bitvě na Litavě, čímž vymřeli Babenberkové po meči.
Po smrti posledního mužského člena rodu Fridricha II. začaly vleklé spory vládců okolních zemí o Rakousko. Na čtvrt století (1251–1276) se v zemi prosadil pozdější český král Přemysl Otakar II.
Obsah |
Babenberkové [editovat]
- Leopold I. Babenberský (976–994)
- Jindřich I. Babenberský († 1018) (994–1018)
- Vojtěch Babenberský (1018–1055)
- Arnošt Babenberský (1055–1075)
- Leopold II. Babenberský (1075–1095)
- Leopold III. Babenberský (1095–1136)
- Leopold IV. Babenberský (1136–1141)
- Jindřich II. Babenberský zvaný Jindřich Jasomirgott (1141–1177)
- Leopold V. Babenberský (1177–1194)
- Fridrich I. Babenberský (1194–1198)
- Leopold VI. Babenberský (1198–1230)
- Fridrich II. Bojovný (1230–1246)
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
Literatura [editovat]
- BRUNNER, Karl. Österreichische Geschichte 907–1156. Herzogtümer und Marken: vom Ungarnsturm bis ins 12. Jahrhundert. Wien : Ueberreuter, 1994. 560 s. ISBN 3-8000-3521-9. (německy)
- DIENST, Heide. Die Babenberger : (976–1246). Stuttgart : Kohlhammer, 2005. 280 s. ISBN 3-17018165-3. (německy)
- DOPSCH, Heinz; BRUNNER, Karl; WELTIN, Maximilian. Österreichische Geschichte 1122–1278. Die Länder und das Reich : der Ostalpenraum im Hochmittelalter. Wien : Ueberreuter, 1999. 620 s. ISBN 3-8000-3532-4. (německy)
- HOLTZ, Eberhard; HUSCHNER, Wolfgang. Deutsche Fürsten des Mittelalters : fünfundzwanzig Lebensbilder. Leipzig : Peter Lang, 1995. 439 s. ISBN 3-361-00437-3. (německy)
- LECHNER, Karl. Die Babenberger : Markgrafen und Herzoge von Österreich 976–1246. 5. vyd. Wien ; Köln ; Weimar : Böhlau, 1994. 478 s. ISBN 3-205-98229-0. (německy)
- POHL, Brigitte; VACHA. Die Welt der Babenberger : Schleier, Kreuz und Schwert. Graz ; Wien ; Köln : Styria, 1995. 319 s. ISBN 3-222-12334-9. (německy)
- SCHEIBELREITER, Georg. Die Babenberger : Reichsfürsten und Landesherren. Wien ; Köln ; Weimar : Böhlau, 2010. 408 s. ISBN 978-3-205-78573-6. (německy)
- SOUKUP, Pavel. Třetí křížová výprava dle kronikáře Ansberta. Příbram : Knihovna Jana Drdy v Příbrami, 2003. 151 s. ISBN 80-86240-67-3.
- VEBER, Václav, a kol. Dějiny Rakouska. 1. doplněné a aktualizované. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-239-4.
- ZELLER, Bernhard. Die Babenberger und das Stift Heiligenkreuz im Wienerwald. Heiligenkreuz : Be&Be-Verlag, 2010. 143 s. ISBN 978-3-902694-01-0. (německy)
