Leopold VI. Babenberský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Leopold VI. Babenberský
Rakouský a štýrský vévoda
Leopold VI.
Leopold VI. na vitráži
Doba vlády I. Štýrsko 11941230
II. Rakousko 11981230
Narození 1175/1176
Úmrtí 28. červenec 1230
San Germano
Pochován Klášter Lilienfeld
Předchůdce I. Leopold V. Babenberský
II. Fridrich I. Babenberský
Nástupce I. + II. Fridrich II. Bojovný
Manželky I. Theodora Angelovna (1203–1130)
Potomci Markéta Babenberská, Anežka Babenberská, Jindřich Babenberský, Gertruda Babenberská, Fridrich II. Bojovný, Konstancie Babenberská
Dynastie Babenberkové
Otec Leopold V. Babenberský
Matka Helena Uherská

Leopold VI. Babenberský (1175/117628. červenec 1230 San Germano) byl vévodou štýrským od roku 1194 (po smrti otce), vévodou rakouským od roku 1198 (po smrti bratra). Byl druhorozeným synem Leopolda V. z rodu Babenberků.

Život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1194 se Leopold na rozdíl od svého otce a staršího bratra Fridricha zúčastnil výpravy císaře Jindřicha do jižní Itálie a Sicílie.

Na té výpravě byl mezi jinými knížaty syn vévody Leopolda, zvaný jménem svého otce, který, ačkoli dosud nepřijal rytířskou hodnost, přece nevykonával rytířskou službu o nic hůře.
— Ansbert[1]

V době Leopolda VI. pokračoval babenberský zájem o oblast Středomoří. Snad z toho důvodu Leopold zrušil zasnoubení s dcerou českého krále Přemysla Otakara I. a v roce 1203 se po vzoru svého děda Jindřicha Jasomirgotta oženil s byzantskou princeznou Theodorou, vnučkou (či snad praneteří?) byzantského císaře Izáka II. Angela.[2]

Ve sporech mezi Štaufy a Welfy na přelomu 12. a 13. století stál na štaufské straně a teprve po smrti Filipa Švábského přešel na stranu Oty IV.[3] V létě roku 1211 se přidal spolu s bavorským vévodou Ludvíkem ke vznikajícímu „společenství“ císařových nepřátel v jehož jádru stál český král Přemysl Otakar I.[4] Začátkem září se spolu s ostatními sešel v Norimberku, kde zvolili (či spíše předběžně vyvolili) sicilského krále Fridricha za německého císaře.[pozn. 1] Poté, co se ale císař Ota urychleně vrátil do Německa, Leopold ale znovu vystoupil na jeho straně.[7]

V roce 1217 se zúčastnil křížové výpravy do Svaté země.[8] Také se podílel na protikatarském tažení do jižní Francie.[9]

Pravděpodobně v roce 1219 přijela na Leopoldův dvůr Anežka, dcera českého krále Přemysla Otakara I. Měla si zde „zjemnit dvorské mravy“ před plánovaným sňatkem s Jindřichem, synem císaře Fridricha II. Rakouský vévoda se však těžko smiřoval s myšlenkou, že dcera českého krále se měla stát manželkou budoucího římského císaře. S pomocí Ludvíka Durynského se mu podařilo dosáhnout, že z plánovaného sňatku sešlo a za Jindřicha se v listopadu 1225 v Norimberku provdala Leopoldova dcera Markéta. Zároveň se jeho syn Jindřich oženil s Ludvíkovou sestrou Anežkou Durynskou.[10]

Zemřel 28. června 1230 při mírovém jednání v San Germanu. Zatímco měkké tkáně byly pohřbeny v Monte Cassinu, jeho kosti byly převezeny a pohřbeny v cisterciáckém klášteře Lilienfeld,[11] který roku 1202 založil, a kde je pohřbena i jeho dcera Markéta. Počátkem 21. století se stal jednou z postav historického románu spisovatelky Ludmily Vaňkové Dítě z Apulie.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Leopold VI, Duke of Austria ve Wikimedia Commons

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Historici nejsou jednotní v tom, k čemu přesně v Norimberku v září 1211 došlo. Zatímco např. Václav Novotný[4] a v návaznosti na něho Vratislav Vaníček[5] předpokládali, že zde byl Fridrich zvolen římským císařem, Martin Wihoda předpokládá, že zde byl Fridrich „vyvolen“, aby se v budoucnu o královskou (a císařskou) korunu mohl ucházet. Zvolen římským králem byl totiž až 5. prosince 1212 ve Frankfurtu.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SOUKUP, Pavel. Třetí křížová výprava dle kronikáře Ansberta. Příbram : Knihovna Jana Drdy v Příbrami, 2003. 151 s. ISBN 80-86240-67-3. S. 122.  
  2. VEBER, Václav, a kol. Dějiny Rakouska. 1. doplněné a aktualizované. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. Dále jen Dějiny Rakouska. ISBN 978-80-7106-239-4. S. 107.  
  3. Dějiny Rakouska, s. 108
  4. a b NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./III. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. Praha : Jan Laichter, 1928. 1085 s. S. 293-296.  
  5. Velké dějiny II., s. 106
  6. WIHODA, Martin. Zlatá bula sicilská. Podivuhodný příběh ve vrstvách paměti. Praha : Argo, 2005. 316 s. ISBN 80-7203-682-3. S. 44-52.  
  7. VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české II. 1197-1250. Praha : Paseka, 2000. 582 s. ISBN 80-7185-273-2. S. 106-107.  
  8. HROCHOVÁ, Věra; HROCH, Miroslav. Křižáci ve svaté zemi. 2. vyd. Praha : Mladá fronta, 1996. 289 s. ISBN 80-204-0621-2. S. 227.  
  9. www.viennatouristguide.at
  10. ŽEMLIČKA, Josef. Počátky Čech královských 1198-1253. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 964 s. ISBN 80-7106-140-9. S. 143-144.  
  11. Dějiny Rakouska, s. 109

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DOPSCH, Heinz; BRUNNER, Karl; WELTIN, Maximilian. Österreichische Geschichte 1122-1278. Die Länder und das Reich : der Ostalpenraum im Hochmittelalter. Wien : Ueberreuter, 1999. 620 s. ISBN 3-8000-3532-4. (německy) 
  • LECHNER, Karl. Die Babenberger : Markgrafen und Herzoge von Österreich 976-1246. 5. vyd. Wien ; Köln ; Weimar : Böhlau, 1994. 478 s. ISBN 3-205-98229-0. (německy) 
  • POHL, Walter; VACHA, Brigitte. Die Welt der Babenberger : Schleier, Kreuz und Schwert. Graz ; Wien ; Köln : Styria, 1995. 319 s. ISBN 3-222-12334-9. (německy) 
  • VEBER, Václav, a kol. Dějiny Rakouska. 1. doplněné a aktualizované. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-239-4.  
  • WUTZEL, Otto. Herzog Leopold VI. In POLLAK, Walter. Tausend Jahre Österreich : eine biographische Chronik. Bd. 1, Von Babenbergern bis zum Wiener Kongress. Wien : Jugend und Volk, 1975. ISBN 3-7141-6521-5. S. 26-28. (německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Leopold V.
Znak z doby nástupu Štýrský vévoda
Leopold V.
11941230
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Fridrich II. Bojovný
Předchůdce:
Fridrich I. Babenberský
Znak z doby nástupu Rakouský vévoda
Leopold VI.
11981230
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Fridrich II. Bojovný