Leopold IV. Habsburský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Leopoldova pečeť
Příbuzenstvo
otec Leopold III. Habsburský
matka Viridis Visconti
manželka Kateřina Burgundská

Leopold IV. Habsburský (13713. června 1411 Vídeň) byl vévodou rakouským a hrabětem tyrolským.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl druhým ze čtyř synů Leopolda III. a Viridis, dcery milánských Viscontiů. Roku 1391 se ujal správy v Předních zemích (území ve Švábsku, Alsasku a Vorarlbersku) a o pět let později, na základě Hollenburské úmluvy získal správu nad územím na západ od Arlbergu a roční příjem 6000 zlatých. V roce 1396 se se starším bratrem Vilémem dohodl na rozdělení správy v habsburských zemích, přičemž majetek a dědictví zůstane nerozdělené. Leopold získal ještě vládu v tyrolském hrabství. Zavázal se také, že se ujme nejmladšího z bratrů, Fridricha. Dohoda mezi bratry byla několikrát prodloužena. Roku 1404 Leopold přesídlil do Štýrského Hradce a ujal se správy ve Štýrsku. Území za Arlbergem spravoval opět také Vilém.

Roku 1406 Vilém zemřel. Leopold, jakožto jeden z poručníků Albrechta, syna svého bratrance, se ujal správy v Rakousku. Mladší bratr Arnošt získal pod správu Štýrsko. Přesto mezi oběma bratry vznikaly neustálé spory, které roku 1408 vyústily v dolno-rakouskou občanskou válku. Po zásahu císaře Zikmunda a rakouských stavů roku 1409, bylo dohodnuto, že poručnická vláda obou bratří nad tehdy čtrnáctiletým Albrechtem bude trvat do roku 1411. Jelikož ani jeden z bratrů s určenou dobou poručnictví nesouhlasil, byly rakouské stavy nuceny odvést Albrechta do Eggenburgu, kde byl prohlášen plnoletým. Příštího dne Leopold zemřel. Jeho ostatky byly uloženy ve vídeňském chrámu sv. Štěpána.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Jako manžel burgundské princezny upínal Leopold svůj zájem převážně na západ. Své panství posílil spojením se z churským biskupem Hartmannem a tridentským biskupem Jiřím z Lichtenštejnu. O proti svým bratrům stál na straně protipapeže Klementa VII. a po jeho smrti na staně Benedikta XIII., a to až do konsilu v Pise roku 1409. Taktéž byl ve spolku s římskoněmeckým králem Ruprechtem Falckým, se kterým dohodl sňatek mezi jeho bratrem Fridrichem a Ruprechtovou dcerou Alžbětou. V pozdějších letech své vlády se soustředil na državy v Rakousku. V roce 1406 vydal v Tyrolsku spolu s Fridrichem zemský řád a v následujícím roce uzavřel v Rakousku ve spolupráci se stavy zemský mír.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Dne 15. srpna 1393 se tehdy dvaadvacetiletý Leopold v Dijonu oženil s patnáctiletou Kateřinou, dcerou burgundského hraběte Filipa Statečného a Markéty Flanderské. Manželství trvalo celých osmnáct let, až do Leopoldovy smrti. Zůstalo bez potomků. Oba manželé byli svými současníky popisováni jako mimořádné obtloustlý pár a Leopoldovi byla jeho tloušťka pravděpodobně osudná.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Vilém
Znak z doby nástupu Správce v Předních zemích
13911411
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Arnošt Železný
Předchůdce:
Albrecht
Znak z doby nástupu Tyrolský hrabě
Leopold II.
13951406
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Fridrich
Předchůdce:
Vilém
Znak z doby nástupu Správce ve Štýrsku
14041406
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Arnošt Železný
Předchůdce:
Albrecht IV.
Znak z doby nástupu Regent v Rakousku
14061411
s bratrem Arnoštem
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Albrecht V.