Fridrich II. Bojovný

Příbuzenstvo
otec	Leopold VI. Babenberský
matka	Teodora Byzantská
sestra	Markéta Babenberská
sestra	Anežka Babenberská
bratr	Jindřich Babenberský
sestra	Gertruda Babenberská
sestra	Konstancie Babenberská
manželka	Sofie Laskaris
manželka	Anežka Meranská
neteř	Gertruda Babenberská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Fridrich II. Bojovný (obraz z kláštera Klosterneuburg)

Fridrich II. Bojovný (* 1210 ve Vídni - † 15. června 1246) po smrti otce Leopolda VI. v roce 1230 se stal vévodou rakouským a štýrským. V plánu měl povýšit Rakousko na království.

Fridrich vedl boje především s panovníky Čech a Uher. Český král Václav I. roku 1230 vtrhl do Rakouska, jelikož Fridrich zapudil svou manželku Žofii, sestru uherské královny, přičemž Václavova matka také pocházela z Uher. Fridrich následujícího roku využil rozporu mezi Václavem a jeho bratrem, moravským markrabím Přemyslem, a v červenci 1231 vtrhl na Moravu a obsadil hrad Bítov. Rakouský vévoda ale onemocněl a odtáhl zpět do své země.

Císař Fridrich II. uvrhl Fridricha Bojovného do říšské klatby (1236) a pověřil Václava vedením války s ním. Český král se zmocnil Dolních Rakous i Vídně. Diplomacie říšských knížat, obávajících se toho, že by císař ziskem Rakous příliš posílil svou moc, vedla ovšem k usmíření Václava s Fridrichem, který zaslíbil svou neteř Gertrudu Václavovu synovi Vladislavovi a jako věno odevzdal pod českou správu území Rakous severně od Dunaje.

Fridrich padl roku 1246 v bitvě na Litavě proti uherskému králi Bélovi IV., čímž vymřeli Babenberkové po meči. Dědičné nároky na rakouské a štýrské vévodství uplatňovala vedle Fridrichovy neteře Gertrudy také jeho sestra Markéta Babenberská jako nejstarší příslušnice rodu Babenberků (na základě tzv. Privilegia minus z roku 1156).