Albrecht II. Habsburský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Albrecht II. Habsburský
Král římskoněmecký, uherský, český [1]
Anonymní portrét ze 16. století
Anonymní portrét ze 16. století.
Doba vlády 14381439
Korunovace 1438
Narození 10. srpna 1397
Vídeň
Úmrtí 27. října 1439
Neszmély
Pochován Székesfehérvár
Předchůdce Zikmund Lucemburský
Nástupce Ladislav Pohrobek
Manželky Alžběta Lucemburská (1421–39)
Dynastie Habsburkové
Otec Albrecht IV. Rakouský
Matka Johana Žofie Bavorská

Albrecht II. Habsburský (10. srpna 1397 Vídeň27. října 1439, Neszmély (Nesmily) u Ostřihomi, Uhersko),[2] rakouský vévoda (jako Albrecht V.), byl druhý panovník z dynastie Habsburků na českém trůně (korunován 1438), dále král uherský a německý (14381439). Jako český a uherský král byl Albrecht I., jako německý král Albrecht II.

Dědic Zikmunda Lucemburského[editovat | editovat zdroj]

Albrechtův otec zemřel, když mu bylo 7 let, jeho poručníkem se posléze stal Zikmund Lucemburský. V roce 1420 se zúčastnil první křížové výpravy proti husitům, když s Oldřichem z Rožmberka obléhal neúspěšně nově založený Tábor. O dva roky později se stal Zikmundovým zetěm, když si vzal za manželku jeho jedinou dceru Alžbětu a získal také od něj v léno Moravu (v roce 1423).

Alžběta byla dědičkou českého a uherského trůnu, ačkoliv příliš společného s původní uherskou královskou dynastií Arpádovců už neměla, jejich krev už v této době byla ovšem velmi řídká. Co se týče českých předků, jejím dědem byl Karel IV., syn poslední Přemyslovny Elišky. Mezi její předky patřili i Přemysl Otakar I. a jeho druhá manželka Konstancie Uherská, dcera uherského krále Bély III. Sám Albrecht měl mezi předky Bélu IV. Uherského.

Králem[editovat | editovat zdroj]

Zikmund sice označil Albrechta jako svého dědice, ale ten se po jeho smrti v roce 1437 domáhal panovnických práv na mnoha místech poměrně obtížně. Přesto se mu postupně podařilo získat německou, uherskou (korunován 1. ledna 1438) i českou (korunován v červenci 1438) korunu. V Čechách se proti Albrechtovi postavila strana vedená Ptáčkem z Pirkštejna, která nabízela korunu polskému princi Kazimírovi. Tomuto nespokojenému křídlu husitů se sice opět podařilo ubránit Tábor, avšak polské vojsko se před Albrechtem stáhlo a ten své zájmy tedy uhájil.

Albrechtova jezdecká pečeť

Následující rok se vydal Albrecht do Uher kvůli výpravě proti Turkům, ale odnesl si odtud úplavici, na kterou na konci října 1439 skonal ve vojenském táboře nedaleko Komárna. Teprve několik měsíců po jeho smrti mu Alžběta porodila syna Ladislava, který získal přídomek Pohrobek. Starší syn Jiří v té době již nežil.

Albrecht II. byl třetí panovník Svaté říše římské z dynastie Habsburků.

Dědictví potomků Albrechta a Alžběty[editovat | editovat zdroj]

Alžběta Lucemburská se snažila hájit dědická práva svého syna na uherský trůn, což se ale podařilo až po její smrti. Ladislav Pohrobek se nakonec v roce 1444, po smrti Vladislava Varnenčika, stal uherským králem. Správcem království po dobu Ladislavovy nezletilosti se stal sedmihradský vojvoda János Hunyady. V Čechách byla situace složitější, zemi spravovaly zemské sněmy. Českým králem byl Ladislav uznán až v roce 1453. Správcovskou funkci vykonával Jiří z Poděbrad.

Starší dcera Albrechta a Alžběty Lucemburské Anna (1432–1462) se provdala za Viléma Saského. Druhá dcera Alžběta Habsburská (*1436) se později provdala za Kazimíra IV. Jagellonského a stala se polskou královnou a litevskou velkokněžnou. Polská královna Alžběta byla matkou pozdějšího českého krále Vladislava Jagellonského, který tak měl dynastické spojení nejen s Jagellonci, ale i Lucemburky a Habsburky.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Příbuzenstvo
otec Albrecht IV. Rakouský
matka Johana Žofie Bavorská
manželka Alžběta Lucemburská
dcera Anna Habsburská
dcera Alžběta Habsburská
syn Ladislav Pohrobek
vnuk Vladislav Jagellonský
vnuk Jan I. Olbracht
vnuk Alexandr Jagellonský
vnuk Zikmund I. Starý
vnuk Sv. Kazimír

Dne 28. září 1421 se Albrecht v Praze oženil s českou a uherskou princeznou Alžbětou Lucemburskou (1409–1442), dcerou císaře Zikmunda. Měli spolu čtyři děti:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.britannica.com/EBchecked/topic/12739/Albert-II
  2. HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha : Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 38.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BAUM, Wilhelm. Císař Zikmund. Kostnice, Hus a války proti Turkům. Praha : Mladá fronta, 1996. 405 s. ISBN 80-204-0543-7.  
  • BALETKA, Tomáš. Albrecht V. Habsburský (1411-1439), jeho vláda na Moravě a první pokus o "Podunajskou monarchii". In MITÁČEK, Jan. Vládcové Moravy. Kniha statí ze stejnojmenného cyklu přednášek. Brno : Moravské zemské muzeum, 2007. ISBN 978-80-7028-304-2. S. 83–98.
  • ČECHURA, Jaroslav. České země v letech 1437–1526, I. díl : mezi Zikmundem a Jiřím z Poděbrad. Praha : Libri, 2010. 296 s. ISBN 978-80-7277-447-0.  
  • ČORNEJ, Petr. Albrecht Habsburský. In RYANTOVÁ, Marie; VOREL, Petr. Čeští králové. Praha ; Litomyšl : Paseka, 2008. ISBN 978-80-7185-940-6. S. 239–249.
  • ČORNEJ, Petr. Velké dějiny zemí Koruny české V. 1402-1437. Praha : Paseka, 2000. 790 s. ISBN 80-7185-296-1.  
  • ČORNEJ, Petr; BARTLOVÁ, Milena. Velké dějiny zemí Koruny české VI. 1437-1526. Praha : Paseka, 2007. 839 s. ISBN 978-80-7185-873-7.  
  • ČORNEJOVÁ, Ivana; RAK, Jiří; VLNAS, Vít. Ve stínu tvých křídel. Habsburkové v českých dějinách. Praha : Grafoprint-Neubert, 1995. 289 s. ISBN 80-85785-20-X.  
  • HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha : Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.  
  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha : Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 14.  
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 12.  
  • SCHNEIDMÜLLER, Bernd; WEINFURTER, Stefan, a kol. Die deutschen Herrscher des Mittelalters : Historische Porträts von Heinrich I. bis Maximilian I. München : Beck, 2003. 624 s. ISBN 3-406-50958-4.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha : Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 55–56.  
  • Friedrich Kurz. Österreich unter K. Albrecht dem Zweyten.Kupffer und Singer : Wien, 1835

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Albert II of Habsburg ve Wikimedia Commons

Předchůdce:
Zikmund Lucemburský
Znak z doby nástupu Římskoněmecký král
14381439
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Fridrich III. Habsburský
Předchůdce:
Zikmund Lucemburský
Znak z doby nástupu Český král
14381439
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ladislav Pohrobek
Předchůdce:
Zikmund Lucemburský
Znak z doby nástupu Uherský král
14371439
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Alžběta Lucemburská
Vladislav I. (Varnenčik)
Předchůdce:
jako Český král
Zikmund Lucemburský
Znak z doby nástupu Moravský markrabě
14231438/39
Znak z doby konce vlády Nástupce:
jako Český král
Ladislav Pohrobek
Předchůdce:
Albrecht IV. Rakouský
Znak z doby nástupu Rakouský vévoda
Albrecht V.
14041439
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ladislav Pohrobek