Boleslav III. Marnotratný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Boleslavova jezdecká pečeť. V opisu BOLEZLAI DEI GRA(tia) DUCIS SLESIE ET DO(min)I LEGNITZENSIS.
Příbuzenstvo
otec Jindřich V. Tlustý
bratr Jindřich VI. Dobrý
I. manželka Markéta Přemyslovna
syn Václav I. Lehnický
syn Ludvík I. Lehnicko-Břežský
syn Mikuláš
II. manželka Kateřina Chorvatská

Boleslav III. Marnotratný též Lehnický, Štědrý či Bílý († 1352) byl lehnicko-břežský kníže z lehnické větve slezských Piastovců, zeť Václava II. a švagr Jana Lucemburského.

Byl synem lehnicko-vratislavského knížete Jindřicha V. Tlustého. Po smrti svého otce byl ještě nezletilý a správu nad knížectvím vykonávali regenti. Roku 1303 byl ještě jako nedospělý oženěn svým poručníkem, českým králem Václavem II., s jeho dcerou Markétou.[1] Díky jeho spříznění s přemyslovským rodem se po smrti Václava III. o něm uvažovalo jako o nástupci na českém trůně.[2] Patřil mezi stoupence Lucemburků, v roce 1315 třeba ujistil krále Jana o své podpoře proti odbojnému Jindřichovi z Lipé. V roce 1322 se stal správcem Království českého po dobu královy nepřítomnosti.[2] Dne 9. května 1329 ve Vratislavi přijal od českého krále Jana Lucemburského své knížectví jako léno.[3] Stal se tak vazalem českého státu. V roce 1335 se účastnil historického setkání českého, polského a uherského krále ve Visegrádu.[4] Jeho ostatky byly uloženy v kapli Lubušského kláštera.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice : Veduta, 2007. 344 s. Dále jen Neznámá země. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 55.  
  2. a b ŽÁČEK, Rudolf. K úloze slezských vévodů u lucemburského panovnického dvora. In BORÁK, Mečislav. Slezsko v dějinách českého státu.. Opava : Tilia, 1998. ISBN 80-86101-18-5. S. 151.
  3. Neznámá země, s. 73
  4. Neznámá země, s. 76
  5. Neznámá země, s. 57