Anjouovci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o vládcích mimo jiné Uherska a Polska. O mladší větvi rodu pojednává článek Valoisovsko-anjouovská dynastie.
Původní erb rodu Kapet-Anjou.
Pozdější erb rodu Kapet Anjou (králů Jeruzaléma).

Anjou bylo jméno několika panovnických rodů, pocházejících z francouzského hrabství a později vévodství Anjou.

Fulkové ci Foulqutteové apod., původně rod francouzských hrabat z Gâtinais (Château-Landonové), která roku 1060 zdědila rozsáhlá panství původních hrabat z Anjou a Maine. V mužské linii se od nich odvozuje i anglický královský rod Plantagenetů, který je ale jako Anjouovci označován jen zřídka.

Starší větev kapetovsko-anjouovské dynastie, zejména ve střední Evropě označovaná jako Anjouovci, byla vedlejší větví rodu Kapetovců založená Karlem, mladším bratrem francouzského krále Ludvíka IX. Vládla od roku 1245 v Provenci, od roku 1246 v Anjou, od roku 1266 v Neapolsku a na Sicílii, od roku 1308 v Uhrách a od roku 1370 v Polsku.

Anjouovci a Sicilské království[editovat | editovat zdroj]

V roce 1246 byl Karel jmenován hrabětem z Anjou (odtud název Anjouovci). Roku 1266 udělila papežská kurie Sicilské království v léno právě Karlovi. Ten porazil roku 1266 nemanželského syna císaře Fridricha II. Manfréda a 1268 Fridrichova mladičkého vnuka Konradina, kterého poté nechal v Neapoli popravit. Vládu v království však neudržel dlouho.

Roku 1282 vypuklo proti Francouzům rozsáhlé povstání na Sicílii, které vešlo do dějin pod názvem sicilské nešpory. Příčinou byl daňový útlak vlády krále, který se neustále pokoušel o další expanzivní politiku, mimo jiné na území obnovené Byzantské říše. Proto povstání finančně podpořil byzantský císař Michael VIII. Palaiologos. Jako svého krále přijali vzbouření Sicilané Manfredova zetě, aragonského krále Petra III. Ten ovšem ovládl pouze ostrov Sicílii, zatímco pevninská část království zůstala v anjouovských rukou. V roce 1282 tak Karel z Anjou ztratil titul sicilského krále, ale jako neapolský král se na trůně udržel. Jeho následníci vládli Neapoli až do roku 1435.

Po dvaceti letech bojů byla roku 1302 uzavřena mírová smlouva, kterou byla uznána samostatnost ostrovního Sicilského království v čele s aragonskou dynastií.

Anjouovci v Uhrách[editovat | editovat zdroj]

Dynastie Kapet-Anjou zahrnovala i větev, která vládla Uhrám v letech 13081385, 1386 - 1395) (Karel I. Robert, Ludvík I. Veliký a Marie Uherská) a Polsku v letech 1370 - 1399 (Ludvík I. Veliký a Hedvika z Anjou). Tarentští Anjouovci byli titulárními vládci Latinského císařství) a dračští Anjouovci vládli Neapoli v letech 1382 – 1435 a Uhersku v letech 1385 - 1386 (Karel III. Neapolský).

Dynastie vymřela po meči Ladislavem Neapolským v roce 1414, v ženské linii pak jeho sestrou Johanou II. v roce 1435.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Alex K Kingdom of Poland3.svg Dynastie vládnoucí v Polsku Alex K Kingdom of Poland3.svg

Anjouovci | Jagellonci | Piastovci | Přemyslovci | Romanovci | Valois-Angoulême | Vasové | Wettinové

Anjouovská dynastie (1370-1399)

Ludvík I. | Hedvika