Odo Pařížský
| Odo Pařížský | ||
|---|---|---|
 |
||
| Odo získává Paříž | ||
| Narození | po r. 860 | |
| Úmrtí | 1. ledna 898 | |
| zimní ležení v La Fére-sur-Oise | ||
| Pochován | Saint-Denis | |
| Manželky | Theotrada (888-?) | |
| Potomci | žádné děti | |
| Otec | Robert Statečný (+866), markrabě Neustrie | |
Odo (Eudes) Pařížský (po r. 860 - 1. leden 898) byl západofranský král, syn hraběte Roberta Silného a jeho druhé ženy Adély z Tours. Měl mladšího bratra Roberta, který se narodil po otcově smrti v roce 866.
Po otcově smrti Odo zdědil titul markýze z Neustrie, o který sice přišel roku 895, když jej král Karel II. Holý udělil jeho nevlastnímu bratrovi opatu Hugovi, ale získal ho zpět po Hugově smrti. Za bezvládí v letech 890 – 894 držel post hraběte pařížského.
Odo byl ženatý s Théodratou z Troyes s níž měl dva syny, Arnulfa a Guye, kteří oba zemřeli, ještě než dosáhli dospělosti. Díky tomu, že úspěšně odolával Vikingům při obléhání Paříže, si západní Frankové po sesazení Karla Tlustého zvolili Oda za svého krále. Korunován byl v Compiègne v únoru 888.
Odo využíval jen absolutní panovnický titul "Odo rex", bez označení etnické oblasti, nepochybně se však považoval za krále samostatné západofranské říše a ctil její tradice. Země byla vnitřně i navenek konstituována verdunskou smlouvou o rozdělení říše (srpen 843) a smlouvou o vládě z Coulaines (listopad 843). Podle lothringijského kronikáře to byly "národy Galie" které v roce 888 zvolily Oda za krále, řezenský pokračoval fuldských análů k roce 895 poznamenává, že na schůzku s Arnolfem přijel do Wormsu Odo rex Galliae.
Coby král Odo pokračoval v boji proti Vikingům a porazil je u Montfaucon. Brzy se též zapletl do bojů s mocnými šlechtici, kteří podporovali v nároku na franský trůn Karla Prosťáčka.
Aby získal prestiž a podporu, Odo složil slib věrnosti východofranskému králi Arnulfovi. Ale 894 Arnulf podpořil Karla Prosťáčka a po konfliktu, který trval tři roky, byl Odo přinucen smířit se se svým rivalem a přenechat mu území severně od řeky Seiny.
Odo zemřel v La Fère 1. ledna 898 a novým králem se stal Karel Prosťáček. Roku 922 byl po vzpouře šlechty proti Karlovi dosazen na trůn Odův mladší bratr Robert, který ale brzy (923) zahynul v bitvě. Robertův vnuk Hugo Kapet se po vymření Karlovců stal západofranským králem a založil dynastii Kapetovců.
Ustanovení králem v datech [editovat]
- 29.2.888 - volba a povýšení na krále v St. Corneille de Compiégne
- srpen 888 - setkání s králem Arnulfem ve Wormsu
- 13.11.888 - nová korunovace v Remeši korunou zaslanou králem Arnulfem
- 889 - Odo uznán Ramnulfem II. z Poitiers
- 28.1.893 - korunovace Karla Prosťáčka v Remeši, k níž dal popud remešský arcibiskup Fulko
- květen 895 - další setkání s králem Arnulfem ve Wormsu
- 897 - územní vypořádání s Karlem Prosťáčkem
| Předchůdce: Karel Tlustý |
 |
Západofranský král 888 - 898 |
|
Nástupce: Karel III. Bláhový |
