Normandie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
mapa Normandie
Mont-Saint-Michel jeden ze symbolů Normandie patřící mezi nejnavštěvovanější francouzské památky vůbec
Normandská vlajka

Normandie je historické území v severozápadní Francii.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ve středověku byla nezávislým normanským vévodstvím, později francouzskou provincií. Je pojmenována podle Vikingů, Franky nazývaných Normané, kteří se zde objevili cca v 8. století n. l. Předtím zde bylo keltské osídlení, které bylo v letech 58-52 př. n. l. násilně přičleněno k říši římské. Z tohoto římského období pochází většina dnešních jmen měst a oblastí - Lillebonne, Coutances, Pays de Caux. Po příjezdu Normanů začalo období strachu, Normané rabovali, ničili a znásilňovali. Oblíbeným cílem násilností byly zvláště kláštery se svým nahromaděným bohatstvím. Po čase se začali vikinští válečníci pomalu usazovat, uzavírat s domorodci mír a budovat trvalá panství. Roku 911 franský král Karel III. Francouzský porazil normanského vůdce Rolla a důsledkem normanské porážky byla smlouva mezi oběma vládci. Rollo se nechal díky intervenci biskupa z Rouenu pokřtít a uznal Karla III. za svého lenního pána. Na oplátku jím byl jmenován vévodou normanským.

... Karel dohnán strachem dal jim k obývání zemi, která, když se uvázali v její držení, podle Normanů obdržela jméno Normandie...
— Helmold z Bosau[1]

Normandie příštích skoro 300 let skvěle prosperovala. V 11. století započala výstavba velkých chrámů a katedrál, města jako Rouen či Caen byla rozšířena a opevněna. Další vévoda Vilém Dobyvatel se v roce 1066 po dobytí Anglie stal anglickým králem a postupem času se do Anglie přestěhovalo i centrum normanské moci. Francouzské království se snažilo získat zpět vliv na své léno, což se definitivně podařilo až na konci Stoleté války. V roce 1469 Ludvík XI. rozpustil svaz normandských vévodů a udělal z Normandie obyčejnou francouzskou provincii řízenou z Paříže.

Během druhé světové války, dne 6. června 1944, zde Spojenci uskutečnili vylodění známé jako operace Overlord.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Nyní jde o geograficko-kulturní celek rozkládající se v okolí dolního toku Seiny, na západě sahající až k poloostrovu Cotentin. Územně-správně dnes Normandie odpovídá dvěma francouzským administrativním oblastem: Haute-Normandie je dále členěna do krajů (départementů) Seine-Maritime a Eure, Basse-Normandie se dělí na Orne, Calvados a Manche. Historicky k Normandii přísluší i Normanské ostrovy (mj. Jersey a Guernsey), ty jsou dnes součástí Britského království. Normanďané jsou prý dodnes citliví na zmínky o historii, vědomí normanské nezávislosti a ponížené hrdosti v nich zřejmě zůstalo dosud.

Zajímavá města a místa[editovat | editovat zdroj]

  • Caen
  • Útes Point du Hoc - místo vylodění příslušníků americké jednoty Rangers 6. června 1944.
  • Hřbitov v Colleville-sur-Mer (American Normandy Cemetery and Memorial) - americký vojenský hřbitov padlých z druhé světové války.
  • Arromanches - muzeum Dne D (D-Day Museum Arromanches) a pozůstatky umělého spojeneckého přístavu Mulberry
  • Pegasus Bridge u Bénouville (umístěn v muzeu Pegasus Memorial) - pontonový most přes kanál řeky Orne, místo kluzákového výsadku britských výsadkářů v noci z 5. a 6. června 1944.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vyhubení Slovanů pobaltských. Slovanská kronika bošovského kněze Helmholda. Praha : Šolc a Šimáček, nakladatelská společnost s r. o., 1925. S. 51.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Slovníkové heslo Normandie ve Wikislovníku