Katedrála

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Biskupská rezidence (vlevo) a Katedrála sv. Štěpána s katedrální věží (napravo) na Dómském pahorku tvoří hlavní dominantu města Litoměřice.
Katedrála v městě Salta, Argentina.

Katedrála (též katedrální kostel nebo dóm) je termín označující hlavní kostel diecéze, resp. sídelní kostel biskupa. Používá se v rámci Římskokatolické církve, starokatolické církve, anglikánské církve, pravoslavné církve a některých protestantských.

Má-li biskup dva sídelní kostely, označuje se druhý jako konkatedrála (konkatedrální kostel). V ČR je římskokatolická konkatedrála pouze v Opavě, v diecézi ostravsko-opavské. Starokatolická církev má konkatedrálu ve Varnsdorfu.

V architektuře se ovšem termín používá poněkud odlišně. Jako katedrála se zde označuje zcela konkrétní typ velkého gotického kostela, viz gotická katedrála. Může přitom jít nejen o biskupský kostel, ale například také o klášterní kostel některých mnišských řádů, často benediktinů či cisterciáků.

Katedrály se ve středověku stavěly jako drahé projekty a některé místní obyvatelstvo i bránilo jejich výstavbě ze strachu z neúměrného finančního (daňového) zatížení[1].

Původ slova[editovat | editovat zdroj]

Slovo katedrála je odvozeno od řeckého podstatného jména καθέδρα (katedra), které se překládá jako stolice nebo křeslo a které se vztahuje k přítomnosti biskupské (nebo arcibiskupské) stolice nebo trůnu. V antice byla stolice symbolem učitele (role biskupa coby učitele) a také oficiální pravomoci (biskupova pravomoc řízení diecéze). Ačkoliv se dnes používá slovo katedrála samostatně, původně se používalo jako přídavné jméno ve spojení katedrální kostel z latinského ecclesia cathedralis. Stolice značí místo v hlavním kostele diecéze vyhrazené pro hlavu této diecéze a je proto důležitým symbolem autority.

Ačkoliv katedrála může být nejmajestátnějším kostelem v diecézi (a v zemi), zejména v období středověku a renesance, nebylo to nikdy nezbytnou podmínkou a (obzvláště v současné době, kdy často převažuje funkčnost nad velkolepostí) katedrální kostel může mít i skromnou budovu. Katedrály mohly být založeny přímo, nebo byly původně farními nebo klášterními kostely, které byly povýšeny na katedrálu. Jeden z nejstarších případů použití termínu ecclesia cathedralis je v zápisech městské rady v Tarragoně z roku 516. Jiné jméno pro katedrální kostel je ecclesia mater, který označuje mateřský kostel, ze kterého byly zřizovány další kongregace. Jako důležitý kostel je označován také jako ecclesia major. Jako hlavní dům Boží je v latině označován jako Domus Dei, kde slova domus (dům) a dominus (Bůh) vycházejí ze společného základu. Z těchto latinských kořenů vychází německé slovo pro katedrálu, Dom (Domherr je německý kněz), stejně jako italské Duomo. Ve Štrasburku a na dalších místech v Německu a Anglii je katedrála nazývána Münster (německy), resp. minster (anglicky). Toto slovo vzniklo z latinského monasterium (klášter), protože některé katedrály byly spravovány kanovnickou komunitou.

Katedrály České republiky[editovat | editovat zdroj]

Katedrála svatého Bartoloměje na náměstí Republiky v Plzni

Římskokatolická církev[editovat | editovat zdroj]

Řeckokatolická církev[editovat | editovat zdroj]

Pravoslavná církev[editovat | editovat zdroj]

Starokatolická církev[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://scienceworld.cz/clovek/katedraly-jako-koule-na-noze-6988 - Katedrály jako koule na noze

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu